Magnitského stopa v Agrofertu

Pavla Holcová

V říjnu 2007 se na účtu tuzemského holdingu Agrofert, který tehdy patřil dnešnímu premiérovi Andreji Babišovi, objevila nenápadná platba. Karibská společnost Argenta Systems Ltd. mu zaslala 114 000 amerických dolarů.

Pozdrav z Belize

Argenta Systems totiž není jen tak obyčejná společnost. Sídlí v Belize – v zemi na pobřeží Karibiku, která je známá exotickými plážemi a tím, že v obchodním rejstříku nevede záznamy o tom, kdo je vlastníkem firmy. Proto je Belize tak populární zejména mezi podnikateli, kteří se nechtějí hlásit k vlastnictví svých firem. U Argenty by k tomu byl dobrý důvod: hraje významnou roli v síti společností, skrze něž byl vytunelován ruský investiční fond Hermitage Capital a přes něj i ruský státní rozpočet. Právník Sergej Magnitský, který celou krádež provedenou za spolupráce ruských daňových úředníků a policistů rozkryl a popsal, zemřel po necelém roce za nevyjasněných okolností v ruské vazbě.

Argenta Systems sloužila jako důležitý článek jinak složitého řetězce firem, přes které se peníze z ruského státního rozpočtu praly. Tato belizská firma měla účty v evropských bankách, na kterých se scházely platby z dalších firem z takzvaných Magnistkého schémat – zejména těch moldavských. Peníze z Argenty byly následně proinvestovány v Evropě. Právě v roce, kdy Magnitský celé schéma popsal, přišla uvedená platba do Agrofertu – tehdy odpovídala zhruba 2 milionům korun.

Titanové vrstvy

V bankovních dokumentech je jako důvod platby uveden „nákup stavebního materiálu“. Není ale jasné, proč by karibská společnost platila českému holdingu za stavební materiál, ani jestli a kam byl materiál dodán.

Karel Hanzelka, tiskový mluvčí holdingu Agrofert, platbu z roku 2007 potvrdil a dodal, že mělo jít o prodej titanové běloby. Na doplňující dotaz, s kým Agrofert jednal a kam byla běloba doručena, mluvčí neodpověděl. Titanová běloba se používá mimo jiné do nátěrových hmot, protože pohlcuje ultrafialové záření. V tomto smyslu tedy může skutečně jít o stavební materiál.

Argenta Systems měla účet v estonské pobočce Danske Bank. O té jsme psali v souvislosti s Ázerbájdžánem zde. Z Estonska se peníze rozběhly do zbytku Evropy, a to v podobě investic do nemovitostí, luxusního zboží, soukromých letů a na další bankovní účty.

Část z těchto peněz byla utracena v reálných obchodních transakcích – což samozřejmě může být i případ Agrofertu. Podle Kamila Kouby, experta na boj s legalizací výnosů z trestné činnosti, jsou reálné transakce běžnou součástí schématu praní peněz. Snižují totiž riziko odhalení, protože vedle skutečných obchodů se snáz ztratí fiktivní transakce. „Čím více legitimních transakcí a zapojených subjektů, tím menší pravděpodobnost nalezení ‚jehly v kupce sena’, tedy peněz ze zločinu,“ vysvětluje Kouba. Tomuto stádiu ve schématech praní špinavých peněz říkají experti „rozvrstvení“.

Mozek v Moskvě

Platby z účtu Argenta Systems neunikly pozornosti estonských vyšetřovatelů. Ti sice nebyli schopni dohledat reálného majitele účtu, nicméně zjistili, že do internetového bankovnictví Argenty se disponent přihlašuje z ruské IP adresy a podle všeho bydlí v Moskvě.

Mezi lety 2007 – 2010 Argenta Systems přeposlala na účty dalších 35 českých firem více než pět milionů dolarů. Podle účelu platby uváděného na bankovních převodech šlo většinou o platby za sanitární techniku.

Systém na tunelování a praní peněz, který Magnistký před více než deseti lety popsal, je i nadále využíván. Firmy, které tvořily jeho hlavní součásti, jsou nadále aktivní. Dodnes ruské úřady nezahájily nezávislé vyšetřování příčin Magnitského zadržení, mučení a následné smrti. Nikdo nebyl obviněn.

Pět lidí zapletených do případu dokonce získalo státní vyznamenání.

Článek vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný