Novináři z OCCRP a ruského investigativního serveru Istories zmapovali schéma, jehož pomocí se do Ruska dostávají sankcionované drony a mikročipy určené pro ruské zbraně. Schéma zahrnuje kazachstánské firmy, které pomáhají ruským společnostem obcházet západní sankce. Svědčí o tom i výrazný nárůst exportu elektroniky z Evropy od začátku války v Ukrajině. Pokud se situace nezmění, Kazachstánu hrozí druhotné sankce ze strany Spojených států amerických nebo Velké Británie. Naopak Evropská unie princip druhotných sankcí odmítá. Problém se týká i českého exportu.
Co jsou druhotné sankce?
Cílem druhotných sankcí je zabránit třetím stranám obchodovat se zeměmi, jež jsou předmětem primárních sankcí. Třetí strana, která svým jednáním přispěje k obejití původní sankce, může být penalizována za ekonomické nebo jiné styky se sankcionovanou zemí nebo sankcionovanými jednotlivci.
Na konci dubna navštívila hlavní město Kazachstánu Astanu delegace odborníků na sankce z amerických, britských a evropských úřadů. Důvodem jejich návštěvy bylo podezření, že kazachstánské firmy pomáhají Rusům obcházet sankce a obchodují se zbožím dvojího využití, například s počítačovými komponenty potřebnými pro výrobu ruských zbraní. Evropu v jednání zastupoval nově zvolený zmocněnec pro záležitosti sankcí David O’Sullivan.
„Rusko se snaží využít zemí, jež jsou v ekonomické oblasti intenzivně propojené s jeho ekonomikou, k nákupu a přepravě dodávek sankcionovaných komodit. Naší nejvyšší prioritou je zabránit Rusku v jejich přeměně na zboží pro válečné účely a odříznout jeho zařízení od potřebných vstupů, které by vyplnily jeho výrobní mezery,“ konstatovala ve svém projevu Elizabeth Rosenberg, náměstkyně amerického ministra zabývajícího se financováním terorismu a finančních zločinů. Během jednání v Astaně Rosenberg také naznačila, že v případě odmítnutí spolupráce hrozí Kazachstánu druhotné sankce.
„V současné době se zaměřujeme především na dovoz zboží, které je určeno pro ruský vojenský průmysl. Kazachstán není v tomto ohledu ojedinělý – Rusko k importu těchto výrobků využívá i jiné země. Je to naléhavý problém a včera už bylo pozdě,“ dodal další účastník schůzky, zástupce americké vlády v otázkách kontroly exportu Matthew Axelrod.
Věrný přítel Kazachstán
Indicie o tom, že středoasijské firmy pomáhají ruským zbrojařům s obcházením sankcí, se objevovaly již od začátku války v Ukrajině. Investigativní tým britské vyšetřovací organizace Conflict Armament Research (CAR), jež sleduje dodávky zbraní, střeliva a dalšího vojenského materiálu do oblastí zasažených konflikty, provedl rozbor komponentů zřícených ruských raket a bezpilotních letounů a dospěl k závěru, že k jejich výrobě jsou využívány čipy západní výroby. Dokonce jde i o komponenty běžné spotřební techniky, například z automatických praček dodávaných západními firmami.
„Ruské naváděné zbraně jsou plné západních a asijských technologií. Většina počítačových čipů, které jsme identifikovali, byla vyrobena západními zeměmi po roce 2014,“ shrnul zjištění analytik týmu Damien Spleeters. Vyšetřováním se tehdy rovněž zjistilo, že součástí mnoha zbraní jsou i běžné západní počítačové čipy a další díly, jež se obvykle vyskytují ve spotřební elektronice.
Čas ukázal, kudy se zmíněné technologie do Ruska dostávají. Novináři mezinárodní agentury Reuters zjistili, že ruské společnosti aktivně oslovují kazachstánské obchodní partnery, aby jim s dodáním zboží pomohli. „Rusové mají velmi dlouhý nákupní seznam, který zahrnuje průmyslové vybavení, železniční ložiska, pokročilou elektroniku, rádiová zařízení, turbíny, součástky letadel, suroviny a také materiály pro bankovní karty,“ uvedla agentura s odkazem na sedm nezávislých zdrojů, které se ve sféře obchodování pohybují.
„Najdete si v Rusku partnera, který nemá přístup k nějakému zboží, na něž se vztahují sankce, a pošlete mu ho. To je nyní velmi výnosný byznys,“ okomentoval nová partnerství Temur Umarov, výzkumník z Centra pro ruská a euroasijská studia v Carnegie Center v Berlíně.
Novináři z Rádia Svobodná Evropa objevili celou řadu ruských dopravních a logistických firem, inzerujících dovoz sankcionovaného zboží do země přes území Arménie nebo Kazachstánu. Na podobné inzeráty rovněž narazila redakce investigace.cz i v českých facebookových skupinách pro ruskojazyčné přesídlence.
„Nabízíme dovoz nákladů z Evropy do Ruska. Přepravujeme téměř jakékoli zboží mimo potraviny a léčivo. Zakoupíme v Evropě jakékoli zboží a dodáme jej do Ruska,“ inzeruje uživatel jménem Oleg Zabramny nejen v Česku, ale i v mnoha ruskojazyčných skupinách v dalších evropských zemích. Dle vlastních slov provozuje logistickou firmu se sídlem v Moskvě a sklady má po celé Evropě. Na dotaz redakce, jestli by mohl dodat počítačovou techniku a její komponenty, odpověděl kladně. Redakci se zatím nepodařilo ověřit, zda jde o jeho skutečné jméno.
Nová fakta
Na konci května investigativní novináři z konsorcia OCCRP a ruského nezávislého serveru Istories přinesli další a ještě závažnější zjištění. Identifikovali několik firem, které ruským partnerům importovaly drony a mikročipy ze Západu.
„Podle ruských celních statistik dodala kazachstánská společnost Aspan Arba v roce 2022 do Ruska více než 500 dronů. Tato společnost byla v Kazachstánu zaregistrována v dubnu 2022, tedy po začátku války,“ informuje server Istories. Ministerstvo digitálního rozvoje Kazachstánu uvádí, že Aspan Arba získala licenci na dovoz 18 000 dronů značky DJI v hodnotě 45 milionů dolarů. Dodavatelem dronů je nizozemská pobočka čínské společnosti DJI Europe B.V. Konečným objednatelem je ruská zbrojařská firma Nebesnaja technika.
Podobné schéma objevili novináři Istories i při dovozu mikročipů. Ty jsou dováženy do Ruska společností Stack se sídlem v centru Moskvy. Na webových stránkách firmy se uvádí, že se jedná o mladou a úspěšnou společnost specializující se na prodej elektronických součástek pro průmysl. V období let 2022 až 2023 firma importovala z Kazachstánu elektronické komponenty v hodnotě 4,2 milionu dolarů, které následně prodala ruské zbrojařské firmě SET-1 a přímo ruskému kosmickému a obrannému průmyslu.
Západním dodavatelem těchto čipů je německá společnost Elix-St, jež za poslední rok (v období 2022 až začátek 2023) dodala komponenty v hodnotě necelých 18 milionů korun kazachstánské společnosti Da Group 22. Dodávka zahrnovala mikročipy firem Analog Devices, Infineon, Texas Instruments či STMicroelectronics, které své výrobky již oficiálně neexportují do Ruska. Je zajímavé, že v letech 2018 až 2021, tedy před rozsáhlou invazí do Ukrajiny, německá Elix-St žádné komponenty do Kazachstánu nevyvážela. Do Ruska v té době naopak dovezla komponenty v hodnotě téměř 11 milionů korun.
Dle zjištění novinářů Istories vlastní jak německou firmu Elix-ST, tak kazachstánskou firmu Da Group 22 rodina Černetových. Rusové Jevgenij a Jelena Černetovi jsou též majiteli další ruské společnosti s podobným názvem – Eliks-M, která vyvíjí materiály absorbující elektromagnetické vlny. Používají se mimo jiné k tomu, aby se zabránilo detekci radarem. Mezi klienty Eliks-M patří několik ruských obranných společností. Alexander Černet, pravděpodobně syn Jevgenije, založil v dubnu minulého roku, tedy těsně po začátku války, kazachstánskou firmu Da Group 22.
Znepokojivé statistiky
Skutečnost, že Moskva obchází sankce prostřednictvím firem z třetích zemí, jako je Kazachstán, vyplývá i ze statistik ruského zahraničního obchodu. I když tamní úřady přestaly po začátku invaze zveřejňovat údaje o exportu a importu průmyslového zboží, podle kazachstánských dat se poptávka po odsávačkách mléka za prvních osm měsíců tohoto roku v Rusku zdvojnásobila ve srovnání s předchozím rokem. V případě ledniček došlo k desetinásobnému meziročnímu nárůstu a stejný trend lze pozorovat i u objednávek praček, jejichž celková hodnota překročila více než sedm milionů dolarů (necelých 155 milionů korun). Naopak v minulých dvou letech byly tyto objednávky téměř nulové, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg zkompilovaných z Eurostatu.
„I velmi sofistikované ruské zbraňové systémy jsou často vybavené poměrně obyčejnými elektronickými součástkami, které lze najít v řadě komerčních produktů,“ cituje Bloomberg odborníka Jamese Byrnea z britského analytického think-thanku Royal United Services Institute.
Stejný trend naznačují i data získaná novináři z Istories: od začátku ruské invaze se dovoz mikroelektroniky do Kazachstánu více než zdvojnásobil. Podle Úřadu národní statistiky Kazachstánu byly v roce 2021 do země dovezeny integrované obvody v hodnotě 35 milionů dolarů, tedy zhruba stejné množství jako v předchozích letech. V následujícím roce se tato hodnota více než zdvojnásobila. Vývoz mikroobvodů z Kazachstánu do Ruska byl přitom v roce 2021 mizivý a jeho objem se odhadoval na 245 000 dolarů (přes 5 milionů korun). V roce 2022 se export zvýšil na 18 milionů dolarů, tedy na 73násobek původního objemu.
K podobně strmému nárůstu došlo i u dronů. V roce 2021 není v kazašské zprávě o dovozu a vývozu dronů ani zmínka. Oproti tomu v roce 2022 vyvezl Kazachstán drony za 5 milionů dolarů a třetinu z nich dovezl do Ruska.
Druhotné sankce nechceme
Redakce investigace.cz se obrátila na tiskové oddělení Evropské komise s cílem zjistit, zda Evropská unie plánuje v tomto směru podniknout nějaké protikroky. „Komise pečlivě sleduje dodržování sankcí včetně jakýchkoli praktik, které by mohly sloužit k obcházení sankcí EU. Bereme velmi vážně každé obvinění z porušení sankcí EU. Komise úzce spolupracuje s členskými státy, zejména s námořními orgány, na uplatnění sankcí EU. Komise také komunikuje s třetími zeměmi, aby upozornila na možné praktiky obcházení, a tady počítá především s podporou nedávno jmenovaného zmocněnce EU pro sankce Davida O’Sullivana,“ uvedl mluvčí Daniel Sheridan Ferrie.
Možnost uvalení druhotných sankcí na Kazachstán nicméně EU momentálně nezvažuje. „EU neuplatňuje extrateritoriální sankce. Toto je zásada, kterou jsme dlouho hájili a nadále ji budeme dodržovat,“ uvedl mluvčí a dodal, že se Komise aktuálně zabývá mapováním možných alternativních obchodních tras, jež by Rusku omezily přístup ke klíčovým technologiím. „Probíhá komunikace s příslušnými zeměmi s cílem dosáhnout společného závěru, porovnat údaje a případně projednat nápravná opatření,“ dodal Ferrie.
Šedý export zboží dvojího využití do Ruska se přitom týká i českých firem. Strmý nárůst exportu technologického zboží do Kazachstánu je vidět i v českých statistikách zahraničního obchodu za uplynulý rok. Hodnota vyvezených počítačů a elektronických zařízení se oproti předchozím letům téměř ztrojnásobila, u strojů je hodnota 2,5krát vyšší.
„V rámci aktivit, které jsou realizovány primárně pro malé a střední české firmy, obchodní agentura CzechTrade dle svých možností prověřuje kazašské obchodní partnery,“ sdělila naší redakci Simona Vondrová z CzechTrade. Redakce oslovila i velvyslanectví Kazachstánu v České republice s žádostí o komentář k hrozbě ohledně uvalení druhotných sankcí. Do uzávěrky neobdržela žádnou odpověď. Neozvalo se ale ani Velvyslanectví České republiky v Kazachstánu.
Autorka textu: Kristina Vejnbender
Autor úvodní grafiky: James O’Brien/OCCRP
