Zprávy o boji s evropskou korupcí: Největší kauzy I

Média ze zemí Visegrádské čtyřky a Rumunska shrnují nejdůležitější kauzy, kterým se jejich redakce za uplynulý půlrok věnovaly. A to od podvodů s dovozem obilí v zemích Evropské unie sousedících s Ukrajinou přes skandál s továrnou na odpad z lithiovo-iontových baterií v Maďarsku a neopatrného ruského špiona až po obrovské množství peněz, jež vydělávají dezinformace na Slovensku. 

V Maďarsku investigativní novináři zjistili, že závod na recyklaci lithiovo-iontových baterií ohrožuje zdraví zaměstnanců i okolních obyvatel špatnými provozními normami a také nezákonně nakládá s velkým množstvím toxického odpadu.

V České republice byli nemocniční pacienti zneužiti k mezinárodnímu podvodu, jehož cílem byl dovoz obilí z Ukrajiny. V Rumunsku místní podnikatel zajišťoval odběratele pro vývoz ruské ropy v rozporu s rozsáhlými sankcemi i poté, co Moskva provedla invazi svých vojsk do Ukrajiny. Na Slovensku dezinformační webové stránky vydělávaly na šíření falešných zpráv a útocích na nezávislá média, zatímco ruský špion tam působil pod krytím diplomatické mise.

Závod na výrobu bateriového odpadu v Maďarsku představuje ekologické a zdravotní riziko

Zaměstnanci továrny i obyvatelé žijící v blízkosti závodu na recyklaci lithiovo-iontových baterií v Maďarsku, který patří jihokorejské společnosti SungEel Hitech, jsou navzdory oficiální zprávě, jež odhalila četná pochybení, nadále ohroženi.

Závod Bátonyterenye, nacházející se v severním Maďarsku, zpracovává ročně přibližně 28 tisíc tun vadných baterií vyřazených z továrny Samsung SDI se sídlem ve městě Göd nedaleko Budapešti a továrny SK Battery z Komárna na slovensko-maďarských hranicích. Jak zjistili reportéři z Átlátszó, při poslední kontrole provedené příslušným okresním úřadem bylo zjištěno, že továrna ohrožuje zdraví nebezpečnými rozpouštědly. Samotní inspektoři utrpěli podráždění kůže s příznaky, jako je vyrážka, zarudnutí či svědění v krku, a nadto se jim objevily i vředy v ústech.

Podle úředních zpráv, které Átlátszó získalo, se zápach rozpouštědel šířil i do blízkých obytných budov. Inspekce také zjistila, že závod v areálu bez náležitého povolení skladuje více než tisíc sudů toxického odpadu.

Společnosti byla mimo jiné uložena pokuta za nezákonné nakládání s odpady a za nevedení aktuálních záznamů. Pokuty jsou však ve srovnání se zisky společnosti zanedbatelné.

 

Odpad z továrny Bátonyterenye. Zdroj: Átlátszó

Zločinci založili skořápkové společnosti, aby vydělali na vývozu ukrajinského obilí

I během rozsáhlé ruské vojenské invaze se z Ukrajiny daří podvodně vyvážet obilí, které pak putuje do evropských zemí. Největšími vývozci ukrajinských obilovin jsou stovky skořápkových společností, z nichž mnohé vznikly až po vypuknutí války.

Tento problém se v Kyjevě stal otázkou národní bezpečnosti, protože státní rozpočet již v důsledku války utrpěl obrovské ztráty a nelegálním vývozem přichází o zdroje financí. Sítě organizovaného zločinu v Ukrajině úspěšně infiltrovaly mamutí obilnářský byznys prostřednictvím skořápek, přičemž klíčové přepravní trasy zahrnují například Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a Polsko.

Zhruba polovina obilovin dovezených z Ukrajiny v loňském roce – v celkové hodnotě více než 10 miliard korun – byla vedena přes pochybné firmy, jež v Kyjevě čelí obviněním z podvodů. Mezi nimi byla i společnost Cofco International Romania, odnož předního čínského zemědělského konglomerátu, která těmito kanály nasměrovala export obilovin v hodnotě přes 820 milionů korun.

Ukrajinští dodavatelé zaslali značné množství obilí a slunečnicového oleje – rovněž v hodnotě miliard korun – také maďarským společnostem, jež byly po uskutečnění transakcí okamžitě zrušeny.

Překupníci v tomto byznysu rovněž zneužili pacienty brněnské nemocnice. Ti jim za úplatu poskytli svou identitu, aniž tušili, že se tak stanou řediteli českých společností, které s obilím „na černo“ obchodují. Obchodníci jsou v Ukrajině vyšetřováni z legalizace příjmů z trestné činnosti a daňových podvodů.

Lži a propaganda jsou na Slovensku velmi výnosné

Dezinformace, propaganda a lži dlouhodobě zaplavují slovenský informační prostor a podle odborníků představují pro zemi značnou hrozbu. Mohou ale být i vysoce ziskové.

Investigace ICJK zjistila, že šíření nenávisti a nepravd – pod rouškou ideologie – může být na Slovensku dobrým zdrojem příjmů. Například jeden takový zdroj, dezinformační online a tištěný časopis Zem a vek, měl v roce 2021 tržby ve výši v přepočtu 8,7 milionu korun.

Společnost, jež za konspiračním časopisem stojí, má dlouhodobě roční obrat mezi 7,5 až 10 miliony korun. Stovky tisíc korun jsou i na transparentním účtu, na nějž fanoušci tohoto média posílají peníze. Řada dalších propagandistických portálů, které často útočí na mainstreamová média a zejména na nevládní organizace jako na zahraniční agenty, přitom sama funguje jako nevládní organizace, především jako občanská sdružení.

Slovenský dezinformační systém je jedním z nejrozšířenějších v EU, přičemž narativy se často opakují i v dalších zemích.

Neopatrný ruský „diplomat“ byl v hledáčku úřadů již dlouho

Vyšetřování Szabolcse Panyiho z VSquare s přispěním ICJK sleduje kariéru důstojníka GRU Antona Gorjeva, který pracoval pod diplomatickým krytím v Maďarsku i na Slovensku.

V Maďarsku mu bylo umožněno působit a provádět tajné operace po celá léta, přestože tamní úřady údajně věděly o skutečném důvodu jeho pobytu v zemi. Gorjev se mimo jiné setkával s krajně pravicovými i krajně levicovými silami a podporoval je.

V roce 2021, kdy působil na Slovensku, přejel na parkovišti u supermarketu v Bratislavě 51letou ženu. Na rozdíl od jiných incidentů z předchozích let však zdaleka nešlo o promyšlený atentát ze strany ruské špionážní agentury, která je v posledních letech známá svými smrtícími útoky na evropské půdě. Gorjev byl opilý, a přestože ho přistihli při řízení pod vlivem alkoholu, incident jeho „diplomatickou“ misi neukončil. To se stalo až o několik měsíců později, na jaře 2022, kdy se octnul mezi desítkami ruských diplomatů oficiálně vyhoštěných ze Slovenska na základě obvinění ze špionáže, a to v důsledku ruské invaze do Ukrajiny.

Proč Polsko mlčí o jachtě zapletené do skandálu Nord Stream?

Novináři portálu Frontstory.pl se zabývali jachtou Andromeda, která je podle německých vyšetřovatelů potenciálně zapletena do pumového útoku na plynovod Nord Stream v září 2022.

Novináři zjistili, že jachta po incidentu zakotvila v polském Kolobřehu. Polská prokuratura nakonec přiznala, že posádku tam kontrolovali pohraničníci. Ale proč, ptají se novináři, o tomto tématu polské úřady mlčely?

Polský přístav Kolobřeh. Zdroj: Kamilbarwinek/Wikimedia Commons

Rumunský podnikatel

Context.ro odhalil, že rumunský podnikatel pomáhal při vývozu ruské ropy i poté, co Rusko zahájilo válku v Ukrajině. Gheorghe Bosinceanu byl jedním z evropských podnikatelů, kteří poskytovali Rusku lodě pro export ropy do celého světa, což pomohlo zvýšit příjmy Kremlu.

Ačkoli neexistují žádné důkazy, že by tyto dodávky porušovaly sankce zavedené proti Rusku, je zřejmé, že přispěly do rozpočtu Moskvy.

Bosinceanu skrýval své pochybné, ale lukrativní obchodní vztahy s Moskvou za labyrintem společností registrovaných v offshorových jurisdikcích. Jeho flotila lodí, jež ropu převážely, je sice registrovaná pod neprůhlednými společnostmi, našim rumunským kolegům se však podařilo prokázat, že konečným příjemcem výhod je právě bezskrupulózní podnikatel.

 

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

Autorka české verze: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní grafiky: ICJK