Liviu Dragnea donedávna platil za jednoho z nejvlivnějších politiků Rumunska. Za zneužívání úřední pravomoci si nyní ve vězení odpykává v Bukurešti tříapůlletý trest. Americké úřady zakázaly bývalému předsedovi rumunské poslanecké sněmovny a šéfovi tamní vládní strany sociálních demokratů vstup do země.
Právě kvůli letošnímu květnovému odsouzení tohoto politika rozhodlo 5. září ministerstvo zahraničí USA o tom, že Dragnea ani jeho dvě dospělé děti „nemohou vstoupit na území Spojených států“. „Dnešní rozhodnutí vysílá jasný signál, že Spojené státy podporují boj proti korupci a udržení vlády práva v Rumunsku,“ stojí v prohlášení americké diplomacie.
Liviu Dragnea dominoval rumunské politice od doby, kdy ve volbách v roce 2016 přivedl své sociální demokraty k drtivému vítězství s více než 45 procenty hlasů. Kontroverzního politika nicméně prezident Klaus Iohannis odmítl jmenovat předsedou vlády. Důvodem byl dvouletý podmíněný trest za volební podvody, kterých se Dragnea dopustil v průběhu referenda o odvolání Iohannisova předchůdce z funkce. I přesto, že mu hlava státu neumožnila obsadit místo v čele vlády, stihl Dragnea jako předseda nejsilnější parlamentní strany zanechat v postkomunistické historii Rumunska nesmazatelnou stopu.
Byl například prvním rumunským politikem, jenž si potřásl rukou s prezidentem USA Donaldem Trumpem. K osobnímu setkání mu měl podle deníku The New York Times dopomoci lobbista republikánské strany Elliot Broidy, kterého americké úřady později vyšetřovaly kvůli podezření, že výměnou za setkání s Trumpem požadoval od zahraničních státníků výhody pro svoje soukromé podnikání. Kromě toho se chtěl Dragnea zavděčit Trumpově administrativě i snahou o přesunutí rumunské ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Vyšel Index vnímání korupce pro rok 2018, Česká republika si polepšila
Šéf sociálních demokratů Dragnea byl na vrcholu moci, když ho tamní protikorupční úřad (DNA) obvinil z toho, že v době svého působení v čele jihorumunského regionu Teleorman „přihrál“ dvěma zaměstnancům pracovní místa v úřadu péče o děti, ačkoliv stále pobírali mzdu jako zaměstnanci regionální buňky sociálnědemokratické strany. Odsouzen byl nakonec letos v květnu ke třem a půl letům za mřížemi.
V době svého působení v čele vládnoucí strany Dragnea podle serveru Romania Insider usiloval o zmírnění rumunských protikorupčních zákonů. Některé dosavadní trestné činy, včetně zneužití úřadu, by nebyly trestnými za předpokladu, že nezpůsobí větší finanční škodu než v přepočtu přibližně milion a čtvrt korun českých. Právě tento dekret by ukončil i Dragneovo stíhání.
Nejenže vládní dekret vyvolal masivní protesty, jež trvaly téměř dva roky a staly se vůbec největšími od svržení komunistické diktatury, setkal se také s kritikou Spojených států a Evropské unie. Americká ambasáda v Rumunsku tento krok odsoudila jako snahu o oslabení boje s korupcí.
Na Dragneovu stranu se tehdy naopak postavil Trumpův osobní právník, bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani. Ten později pro server Politico uvedl, že za to dostal zaplaceno.
Rumunská vláda na nátlak veřejnosti a Evropské komise nakonec kontroverzní dekret odvolala.
Nedůvěra Západu přetrvává
Výčet skandálů kolem šéfa rumunských socialistů však tímto nekončí. Přestože pochybnosti kolem něj panovaly už několik let, za mříže se dostal až letos. Například v únoru roku 2017 rumunský protikorupční úřad vyšetřoval Dragneu na základě informací od evropského úřadu OLAF kvůli tomu, že se měl v roce 2001 podílet na založení organizované kriminální sítě. Jejím prostřednictvím došlo ke zpronevěře dotací od Evropské unie ve výši 20 milionů eur (půl miliardy korun). Z dalšího pokusu o zneužití evropských dotací byl obviněn znovu kvůli zfalšování údaje v žádosti o příspěvek na výstavbu nového hraničního přechodu s Rumunskem. Toto obvinění však bez bližších podrobností protikorupční úřad později odvolal.
Strana uprchlého moldavského oligarchy Plachotňuka nechala odposlouchávat desítky členů opozice
Pochybnosti provázely i privatizaci státní stavitelské firmy v době, kdy Dragnea působil na regionální úrovni. Jeho osobní řidič firmu zakoupil za velmi nízkou cenu. Ta následně obdržela řadu velmi výhodných veřejných zakázek na stavbu dopravních komunikací.
Podle loňských zjistění investigativního serveru RISE a jednoho z největších brazilských deníků Folha de Sao Paulo pak Dragnea využíval v tomto jihoamerickém státě síť „bílých koní“ k praní peněz. Za takto získané prostředky si měl následně pořídit nemovitosti. Dragnea vše popřel.
Podle Rádia Svobodná Evropa vypovídá rozhodnutí ministra zahraničí Mikea Pompea o déletrvající nedůvěře Západu v to, že Rumunsko dělá vše, co je v jeho silách, aby porazilo bující korupci v zemi. To ostatně této východoevropské zemi vyčítá i nedávná zpráva Rady Evropy. A podobná kritika rovněž zaznívala ze strany partnerů z Evropské unie, když Rumunsko začátkem roku přebíralo předsednictví EU.