IQOS

Společnost Philip Morris před lety prosazovala elektronické zařízení se zahřívaným tabákem IQOS v Japonsku. Lékař Širo Konuma teď pro web The Bureau of Investigative Journalism (TBIJ) odhalil, že tabákový gigant platil japonským badatelům za příznivé studie zaměřené na IQOS. Firma chtěla výzkumem potvrdit například to, že kouření IQOS ve vnitřních prostorách je neškodné. Nezávislí vědci však dospěli k jiným závěrům.

Japonský lékař Širo Konuma býval silným kuřákem. I to byl důvod, proč nastoupil na místo ředitele pro lékařské a vědecké záležitosti do tabákové společnosti Philip Morris (PM), jež tvrdila, že „chce svět zbavit cigaret“.

Konuma věřil firemní vizi o budoucnosti „bez kouře“. Stěžejním pilířem této představy bylo elektronické zařízení se zahřívaným tabákem IQOS. Šlo o alternativu k cigaretám, kterou Philip Morris prezentoval jako méně škodlivou variantu pro lidi, co chtějí přestat kouřit klasické cigarety.

Po několika týdnech v nové práci se však Konuma dozvěděl, že společnost Philip Morris přes další firmu posílá vysoké částky Kjótské univerzitě a také firmě jednoho profesora z Tokijské univerzity. Cílem bylo posílit vědeckou podporu užívání IQOS. Konuma proto začal pochybovat o poctivosti výzkumů, jež měly vznikat pod jeho vedením, ale i o tom, zda se dá PM věřit, když tvrdí, že IQOS jsou lepší než cigarety. Vedení Philip Morris napsal e-mail, v němž vyjádřil své obavy. Následně byl propuštěn.

„Bezpečnější alternativa“

Společnost Philip Morris vydělala za rok 2023 na cigaretách více než 20 milionů dolarů (téměř 467 milionů korun). Podle výzkumů však počet kuřáků na světě klesá, proto se firma rozhodla změnit strategii. Od roku 2016 investuje do zařízení se zahřívaným tabákem IQOS, tedy produktů určených k odvykání kouření. Ty tabák zahřívají, aniž by ho spalovaly, obsahují však nikotin. Firma doporučuje IQOS kuřákům jako údajně „méně škodlivou alternativu”, což mají podle PM potvrzovat i jejich studie.

Jenže nezávislá analýza zjistila, že studie provedené tabákovým gigantem „neprokazují trvale nižší riziko škodlivosti“ užívání IQOS v porovnání s cigaretami. Expert Theodore Friedman z Charles R. Drew University of Medicine and Science řekl novinářům z TBIJ, že podle něj IQOS nejsou zdravější než obyčejné cigarety. „Nebyly provedeny žádné nezávislé studie, které by prokázaly, že jsou zdravější… Musíte se vždy podívat na to, kdo tyto studie financuje.“

Informace z oficiálního webu IQOS / Zdroj: iqos.com/cz

Samotná firma Philip Morris v prohlášení pro americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2016 napsala: „Nebylo prokázáno, že přechod na IQOS snižuje v porovnání s kouřením cigaret riziko vzniku nemocí souvisejících s tabákem.“

„Nesnižuje škody. Nesnižuje zdravotní rizika. Nesnižuje úmrtnost. To není prokázáno,“ říká o IQOS Širo Konuma. Na otázku, zda firma prováděla výzkumy v Japonsku transparentně, důrazně odpovídá: „Ne. Jejich věda není důvěryhodná.“

Peníze pro profesora

Krom toho, že profesor Hiromichi Kimura působil na prestižní Tokijské univerzitě, založil také poradenskou firmu FTI Innovations (FTI-I). A právě té v letech 2015 až 2019 platila společnost Philip Morris průměrně 300 tisíc dolarů ročně (asi 7 milionů korun). Profesorova firma peníze oficiálně dostávala za to, že pomáhala PM navázat kontakt s tamní vědeckou komunitou. Ve skutečnosti šlo ale o plán PM, jak zajistit nižší daňové sazby pro IQOS v Japonsku.

Novináři z TBIJ získali přístup k interním dokumentům PM, podle nichž chtěl tabákový gigant lobbovat u japonských zákonodárců. Součástí této snahy byla právě podpora vědců v užívání IQOS. Zaměstnanec Philip Morris se měl stát hostujícím vědeckým pracovníkem na katedře Tokijské univerzity, kde působil profesor Kimura. Měl tam publikovat výzkum dokládající prospěšnost IQOS pro japonskou ekonomiku. Studie by byla poté poslána japonskému ministerstvu financí.

Profesor Kimura popřel, že by se na univerzitě snažil získat místo pro zaměstnance PM. Podle novinářů ale z plateb vyplývá, že Kimura působil jako placený prostředník mezi tabákovým průmyslem a vědeckou obcí. Navíc Tokijské univerzitě neoznámil, že jeho firma dostává od PM peníze. Zato informoval zástupce tabákové společnosti o úspěších dosažených na univerzitě v její prospěch.

Firma FTI-I sdělila novinářům z TBIJ, že klientům žádné výstupy akademické činnosti neposkytuje a při každém projektu dodržuje všechny předpisy.

Jakmile ale lékař Širo Konuma zjistil, že existuje dohoda mezi Kimurovou firmou FTI-I a Philip Morris, napsal vedení PM e-mail. Obával se, že takové finanční transakce představují riziko poškození pověsti společnosti nebo by mohly porušovat americký zákon o zahraničních korupčních praktikách (FCPA) (Philip Morris je americká společnost, pozn.red.).

Poté, co Konuma vyjádřil své obavy, byl výše zmíněný plán s Tokijskou univerzitou zrušen a vědec spojený s firmou Philip Morris na katedru profesora Kimury nikdy nenastoupil.

Tokijská univerzita záležitost prošetřila v roce 2020, tedy pět let poté, co Philip Morris začal posílat peníze firmě FTI-I, a informovala novináře z TBIJ, že nebyly shledány žádné problémy, porušení pravidel univerzity či střet zájmů.

Kjótská univerzita

Lékař Širo Konuma ovšem přišel i na další důležitou informaci. Ukázalo se, že společnost Philip Morris využívala firmu dodávající zdravotnické služby CMIC Holdings k tomu, aby skrze ni mohl být na Kjótské univerzitě financován výzkum produktů k odvykání kouření.

Podle dokumentů, které měli novináři k dispozici, v říjnu 2017 společnost CMIC souhlasila, že Kjótské univerzitě zaplatí 49,5 milionů jenů (tehdy asi 9,6 milionu korun) za studii o „pomůckách k odvykání kouření“. Následně CMIC v květnu 2018 poslala firmě Philip Morris odhad nákladů za provedenou práci týkající se „plánování epidemiologického výzkumu“ v hodnotě asi 49,5 milionu jenů, tedy stejnou částku, jakou předtím zaplatila za výzkum Kjótské univerzitě. Vlivem zapojení společnosti CMIC tak etická komise univerzity nevěděla, že výzkum platí tabáková společnost. Ve smlouvách mezi CMIC a Kjótskou univerzitou není Philip Morris zmíněn.

Sporné bylo navíc také provedení studie samotné. Přestože dle slov vedoucího pracovníka PM měl být výzkum řízen společností CMIC, z e-mailů, jež novináři z TBIJ viděli, vyplývá, že Philip Morris byl dokonce v přímém kontaktu s kjótskými akademiky. Vedení univerzity v Kjótu přitom o zapojení společnosti PM oficiálně nevědělo, jak potvrdil její zástupce.

Firma Philip Morris posléze prezentovala výsledky studie na konferenci a ocenila jednoho z profesorů univerzity. Studie podle TBIJ nebyla nikdy uveřejněna.

Výpověď

Širo Konuma se pokoušel případy obou univerzit řešit s vedením Philip Morris, ale neúspěšně. Na schůzce, kde vznesl své obavy, na něj údajně křičeli a pokoušeli se ho „zastrašit a umlčet“.

Regionální vedoucí z oddělení pro dodržování vnitřních předpisů PM pak Konumovi napsal e-mail, v němž uvedl, že „nenašel žádné důkazy o porušení protikorupční politiky společnosti“. Poté dostal japonský lékař výpověď s argumentem, že neuspěl ve zkušební době, což společnost sdělila i novinářům z TBIJ.

Podle Konumy bylo jeho propuštění odplatou za to, že upozornil na dění ve firmě, což si myslí i jeden z bývalých zaměstnanců PM. Další poznamenal, že Konumovo zjištění je dalším příkladem toho, že Philip Morris „upřednostňuje své zisky před veřejným zdravím“.

Lobbistické plány

Za rok 2023 vydělaly produkty IQOS firmě Philip Morris víc peněz než cigarety Marlboro, přičemž více než třetina tržeb pocházela z Japonska.

Tabáková společnost se proto v Japonsku pokoušela dostat také k politikům. Šlo o to, aby nové regulace týkající se kouření byly formulovány ve prospěch IQOS. Interní dokument, k němuž získali novináři z TBIJ přístup, uvádí rozsáhlé lobbistické plány na rok 2019. Philip Morris chtěl na japonská ministerstva financí a zdravotnictví posílat prezentace s informacemi o IQOS, a tímto způsobem si v Japonsku zajistit nižší daňové sazby.

Další cíl spočíval v tom, aby IQOS byly vyjmuty ze zákazu kouření ve vnitřních prostorách, který měl vstoupit v platnost v dubnu 2020. O zákazu se rozhodovalo v říjnu 2018 a právě tehdy se zaměstnanci PM setkali s úředníkem japonského ministerstva zdravotnictví a předali mu dokumenty s výzkumem vědců z PM. Zpráva tvrdila, že IQOS mají jen omezený vliv na kvalitu ovzduší v interiéru a pasivní expozice IQOS nemá negativní účinky na zdraví nekuřáků.

Tato zjištění však zpochybnili jiní vědci. Několik nezávislých studií došlo k odlišnému závěru, přičemž jedna z nich zjistila, že užívání IQOS v interiéru vede k uvolňování „významného množství“ karcinogenních částic do ovzduší.

Zákaz kouření v uzavřených prostorách začal v Japonsku platit v roce 2020 a tamní ministerstvo zdravotnictví schválilo pro výrobky se zahřívaným tabákem výjimku. V restauracích a barech byly povoleny speciální kuřárny, kde mohou zákazníci používat IQOS a zároveň si dát jídlo nebo koktejl. Společnost Philip Morris dostala, co chtěla, uzavírají novináři z TBIJ.

Jiná pravidla

Poté, co dostal od firmy Philip Morris výpověď, se Širo Konuma obrátil na japonské ministerstvo financí, které informoval o projektech PM na tamních univerzitách. Oslovil i americkou Komisi pro cenné papíry a burzy s tím, zda Philip Morris neporušuje americký zákon o zahraničních korupčních praktikách (FCPA). Instituce s Konumou sice komunikovaly, nezdá se však, že by záležitost prošetřovaly. Japonská ministerstva financí i zdravotnictví na otázky TBIJ neodpověděla.

Před uvedením IQOS na japonský trh se Philip Morris pokoušel přesvědčit regulační orgány v Japonsku o tom, že k IQOS by se mělo přistupovat jinak než k běžným cigaretám. Japonský příklad pak chtěla firma využít jako referenci pro ostatní země. „Po deseti letech je úspěch IQOS v Japonsku nepopiratelný a zdá se, že dlouhodobý plán se podařilo uskutečnit,“ upozorňují novináři z TBIJ.

Podle agentury Reuters si společnost Philip Morris před uvedením IQOS na americký trh najala minulý rok lobbisty nejméně v 19 amerických státech.

Novinářům z TBIJ se od firmy dostalo vyjádření, že obavy Širo Konumy byly brány vážně a důkladně prošetřeny, avšak „jeho obvinění z nezákonného jednání byla shledána neopodstatněnými“.

 

Autor článku: (Bureau of Investigative Journalism)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia