Gregg Edwin, americký voják z Bagdádu

O podnikání sice vůbec nic nevěděl, o to zapáleněji o něm ale mluvil. Řeč je o Greggu Edwinovi, údajně britsko-americkém soukromém armádním dodavateli, který prý během působení v Bagdádu našetřil 17,5 milionu dolarů a rád by je investoval v České republice. Naši zemi si vybral kvůli „prosperující ekonomice a obrovským investičním příležitostem“. Vzhledem k tomu, že podle svých slov nemá o investování ani páru, v Česku by ho výhradně zastupoval Jáchym Kalivoda. Za odměnu by dostal 35 procent z Edwinovy ušetřené částky uložené v britské Lloyds Bank. Jáchymův úkol byl jednoduchý – otevřít účet ve stejné bance, nechat si na něj převést peníze a ty pak investovat.

Překvapující na této kauze byla skutečnost, že tentokrát jsme to nebyli my, kdo jako první navázal kontakt. Edwin se zjevil skrze korespondenci mezi Jáchymem Kalivodou a Peterem Owenem z prvního příběhu. Ve chvíli, kdy Jáchym zareagoval na Owena a „potvrdil funkčnost“ svého emailového účtu, zkrátka otevřel vrátka dalším případným zájemcům o své služby.

Po podepsání memoranda o porozumění, které Jáchyma zavazovalo ke spolupráci, byl Greggovým právníkem Davidem Barlshamem instruován, jak si otevřít účet u Lloyds Bank. Připomínáme, že v příběhu Owena se neexistující právnička jmenovala Susan Barlsham. Jáchym měl vyplnit formulář a prostřednictvím právníka zaplatit aktivační poplatek 550 dolarů, který mu měl být obratem připsán jako počáteční zůstatek. Aktivaci tohoto účtu však neměl uhradit u britské banky, ale přes transakční služby Western Union právníkově dceři Melanii Ch. žijící v gruzínském Tbilisi. Když na tuto podivnou kuriozitu, že nemůže poslat peníze na svůj účet, Jáchym upozornil, v kyberprostoru se objevil údajný zmocněnec banky Lloyds Emmanuel O. z Londýna, který Jáchymovi napsal, že peníze určené bance musí skutečně poslat do Gruzie právníkově dceři. Jinak to prý nejde.

Soukromým investorem Gregga Edwina měl být výhradně Jáchym Kalivoda. Ukázalo se však, že Edwin svůj „investiční byznys“ rozehrává na vícero stran. Ve chvíli, kdy mu se zájmem napsal náš fiktivní Emanuel Motýl, stal se vhodným investorem v Česku i on. V tomto případě probíhala celá věc téměř na chlup stejně. Lišilo se je několik drobností, například aktivační poplatek konta byl tentokrát 1500 dolarů a Motýl jej měl zaplatit u „pokladní gruzínské pobočky Lloyds Bank Melanii Ch.“ Před pár dny to ještě byla dcera advokáta Barlshama. Mimo to jsme si zjistili, že Lloyds Bank žádnou pobočku v Gruzii nemá. Emanuel Motýl si přesto postěžoval, že jeho přítel Kalivoda, který má stejný zájem, stát se investorem v Bagdádu ušetřených dolarů, platí o téměř tisíc dolarů méně. Odpověď přišla vzápětí, na žádost amerického investora Edwina prý byl jeho účet upgradován na „prémiový klasický účet“. Nevadilo ani to, že Kalivoda a Motýl zakládají účet pod stejným číslem řízení.

Vraťme se ale ke Kalivodovi, jemuž nevyhovovala platba prostřednictvím nebankovních transakčních služeb. Právník Barlsham mu proto nabídl dvě jiné možnosti, jak poplatek za aktivaci svého účtu zaplatit. A to buď bitcoiny,  nebo iTunes dárkovými kartami. Bylo tedy jasné, že jsme na konci příběhu a nastal čas na konfrontaci.

Zeptali jsem se „právníka“ Davida Barlshama, proč to dělá a jestli by si s námi nechtěl o své práci i životě popovídat. Taky nás zajímalo, co by dělal s iTunes dárkovými kartami. Odpověděl, že jeho rodiče jsou vážně nemocní a jeho bratr hladoví, dárkové karty by směnil u obchodníka za reálné peníze. Slíbil, že nám o sobě řekne úplně všechno, když mu pošleme alespoň jednu iTunes kartu v hodnotě 100 dolarů. Poté, co jsme napsali, že nepošleme ani cent, přestal odpovídat.