Transparency International vydala nový index vnímání korupce v jednotlivých zemích za rok 2022 . Boj proti korupci ve veřejném sektoru podle těchto dat stagnuje například v Německu, ve Francii nebo Švýcarsku. Hodnocení Rakouska, Lucemburska, Spojeného království, Kanady a Austrálie, tedy států, které se na žebříčku tradičně umisťovaly jako jedny z nejméně korupčních, se zhoršuje. Česko si podle indexu polepšilo, zároveň se ve zprávě ale uvádí, že v prosazování protikorupčních zákonů nepostupuje dostatečně rychle a důsledně.
Corruption Perceptions Index 2022 (CPI) hodnotí 180 zemí po celém světě podle vnímané míry korupce ve veřejném sektoru, a to na stupnici od 0 (vysoce zkorumpovaný) do 100 (nezkorumpovaný). Nejméně korupční státy tak mají nejvyšší skóre, třeba nejlépe umístěné Dánsko má 90. Hodnocení přihlíží k politické a ekonomické situaci v jednotlivých zemích, například zda byly za daný rok odhaleny velké korupční kauzy vládních činitelů nebo jakým způsobem mají konkrétní státy transparentní registry vlastnictví firem, ale i nastavenou svou legislativu a efektivnost kontrolních orgánů.
Západní Evropa a Evropská unie jsou v indexu vnímání korupce s průměrným skóre 66 ze 100 opět nejlépe hodnoceným regionem. Ve většině těchto zemí však pokrok stagnuje. Z jednatřiceti klasifikovaných evropských států se hodnocení zlepšilo jen u šesti z nich, přičemž v sedmi zemích došlo k poklesu skóre. Nejvyšší místa v žebříčku obsadilo Dánsko (90), Finsko (87) a Norsko (84). Nejhůře na tom jsou opět Rumunsko (46), Bulharsko (43) a Maďarsko (42). K velkému propadu došlo ve Spojeném království (73), jež během jednoho roku ztratilo 5 bodů. Za propadem stojí množství skandálů, kterými si Velká Británie v poslední době prošla, od jmenování osob se silnými politickými konexemi do vysokých funkcí ve veřejném sektoru až po státní zakázky v souvislosti s covidem-19.
Korupční skandály v roce 2022 rezonovaly i v dalších zemích EU. Například německá (79) vláda zatajila vazby mezi svou Nadací pro ochranu klimatu a životního prostředí a ruskou státní společností Gazprom. Ve Francii novináři v rámci kauzy Uber Files odhalili, jak velký vliv mají nadnárodní korporace na rozhodující státní činitele. I samotná Evropská unie čelí rozsáhlému korupčnímu skandálu, neboť se objevila podezření, že současní i bývalí členové Evropského parlamentu brali úplatky od Kataru a Maroka výměnou za prosazování jejich zájmů.
Pravidla Unie proti praní špinavých peněz procházejí v současné době další revizí. EU již v roce 2018 uznala, že všechny členské státy by své obchodní rejstříky a registry skutečných majitelů firem měly zpřístupnit veřejnosti, což mělo pozitivní dopad. Na konci roku 2022 však Nejvyšší soudní dvůr EU platnost tohoto ustanovení zrušil. Některé země téměř okamžitě veřejný přístup do svých databází uzavřely, čímž výrazně ztížily již tak obtížný úkol dohledávání nezákonných finančních toků a investic v rámci EU – včetně peněz, které patří sankcionovaným Rusům. Jednou ze zemí, jež své rejstříky pro veřejnost okamžitě uzavřela, je Irsko, což by mělo snížit jeho odolnost vůči špinavým penězům. Hodnocení Irska se ale paradoxně v žebříčku zlepšilo.
I přesto, že se Česko oproti roku 2013 v hodnocení zlepšilo o 8 bodů, zpráva Transparency International upozorňuje, že současná vláda v prosazování protikorupční agendy neudělala téměř žádný pokrok. Zpráva podotýká, že v rámci opatření v oblasti politické integrity je stále zapotřebí razantnějších změn, a odkazuje na střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše. Podle Transparency International jsou v prosinci schválená legislativní opatření na ochranu oznamovatelů korupce nedostatečná a ve svém znění téměř zbytečná.
Nadnárodní korupce stále kvete
Slabostí indexu CPI je naopak fakt, že nezachycuje míru přeshraniční korupce, například praní peněz skrze ekonomiky jednotlivých států či nedostatečnou kontrolu firem, které mohou uplácet zahraniční úřady. V důsledku ruské invaze do Ukrajiny začali novináři, ale i vlády a úřady pátrat po majetku ruských oligarchů financujících Putinův režim, který tradičně ukrývají v zahraničí. Mezi země, kam finance podporovatelů Kremlu směřují, se tak mohou řadit i ty, jež jinak dosahují vysokého skóre CPI. Pro takzvané daňové ráje, třeba Lucembursko, je totiž finanční tajnůstkaření dobrý byznys, protože do země přitahuje cenný zahraniční kapitál. Tyto země proto mohly nepřímo podporovat ruský režim.
Většina velkých korupčních schémat reálně funguje právě díky službám profesionálů z finančního sektoru zemí s vysokým skóre CPI. Na tuto situaci poukázal například projekt Russian Asset Tracker, na němž spolupracovala i redakce investigace.cz. Mezinárodní novinářská síť Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) zjistila, že pouze dva ze 149 odhalených majetků ruských oligarchů jsou zaregistrovány na osoby, jejichž jména figurují na sankčních seznamech. Všechny ostatní informace o skutečných vlastnících jachet, vil a soukromých tryskáčů jsou oficiálně skryty. Majetek ruských oligarchů v Čechách mapuje náš projekt KremRule.
V reakci na společenský a mezinárodní tlak se proto většina zemí s vyspělou ekonomikou zavázala přijmout zákony vyžadující transparentnost skutečného vlastnictví, což by v ideálním případě znamenalo, že by nikdo neměl mít možnost skrývat se za anonymní společností. Mezinárodní organizace pro kontrolu praní špinavých peněz Financial Action Task Force (FATF) přijala v březnu 2022 nový globální standard, podle kterého by všechny státy měly zřídit rejstříky skutečných majitelů, jimiž by mohly být pouze fyzické osoby. Na nový standard přistoupilo například Švýcarsko a oznámilo, že takový registr zřídí.
Dalším důvodem, proč se nadnárodní korupci daří, je beztrestnost, které se pachatelé i jejich komplici těší jak doma, tak v zahraničí. V reakci na tento problém vznikla loni v rámci zemí G7 speciální poradní skupina REPO, zaměřená na finance ruských elit a oligarchů. Ti často využívají služeb takzvaných „proxy“, tedy nastrčených funkcionářů ve firmách. Členové pracovní skupiny se zavázali zabavit zmrazený majetek a postavit pomocníky kleptokratů před soud. I v tomto směru je ale stále co zlepšovat, neboť některé orgány pověřené identifikací a sankcionováním nezákonného bohatství často nemají dostatečné zdroje, aby mohly jednat. Například ze zprávy Transparency International z května 2022 vyplývá, že potřebné finance chybějí i specializovanému úřadu amerického ministerstva financí pro potírání finanční kriminality (FinCEN).