Investigace Inside Deutsche Bank odhalila, že německá banka si i po invazi Ruska do Ukrajiny mezi klienty držela sankcionované ruské oligarchy. Informace o nich odmítla sdílet s americkými úřady. Stejně tak jim nenahlásila podezřelé převody z Ruska a Ázerbájdžánu na účty firem Donalda Trumpa.
24. února 2022 ruské střely, vzdušné síly i pozemní jednotky pronikly do Ukrajiny. Tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg následně útok označil za „chladnokrevnou a dlouho plánovanou invazi“.
S postupující válkou se do hledáčku světových orgánů dostali ruští klienti Deutsche Bank.
Banka v Rusku podnikala dlouhou dobu. Od okupace Krymu sice rozsah aktivit omezila, nadále se ale pyšnila velkým množstvím klientů z řad extrémně bohatých oligarchů. Když na podzim 2021 přesouvala moskevské ředitelství na lukrativní adresu na Bílém náměstí, mluvilo vedení instituce o podstatném „závazku vůči ruskému trhu“.
Po začátku invaze restrikce ze strany Evropské unie zasáhly stovky členů ruské dumy a ruské banky či tamní úředníky. Unie záhy sankcionovala oligarchu Romana Abramoviče, klienta Deutsche Bank a tehdejšího majitele fotbalového klubu Chelsea. Na sankční seznam se dostal také průmyslník Andrej Melničenko, další z klientů banky.
„Inside Deutsche Bank“ je investigativní projekt založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesáti médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace Barracuda Media s technickou podporou Data and Research Centre (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce investigace.cz.Co je Inside Deutsche Bank
Na ruské elity a instituce se zaměřily také Spojené státy, které se v den invaze zavázaly, že „omezí ruské předvádění síly a ohrožování míru a stability v Evropě“. Mezi těmi, kteří se následně dostali na americký sankční seznam, byl například ruský miliardář uzbeckého původu a taktéž klient Deutsche Bank Ališer Usmanov.
Vyšetřování DOJ
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) se na německou banku zaměřilo brzy po začátku invaze. Vyžadovalo informace o jejích ruských klientech, což v hlavním sídle banky ve Frankfurtu způsobilo chaos.
Deutsche Bank již v lednu 2021 implementovala rozhodnutí, které po instituci vyžadovalo „plnou kooperaci“ s DOJ a zahrnovalo vydání informací spojených se sankcemi. Pokud by to banka neudělala, mohlo by to mít trestněprávní důsledky.
Rusko bylo pro Deutsche Bank klíčovým trhem zejména po zániku Sovětského svazu, kdy na začátku 90. let velmi malá skupina extrémně bohatých a na Kreml navázaných podnikatelů začala dominovat nově zformované Ruské federaci. Kromě Usmanova, ocelářského magnáta Abramoviče a Melničenka, který se specializuje na uhlí a hnojiva, se klienty banky stali například Gennadij Timčenko, Alexej Mordašov, který vydělal své jmění na oceli a těžbě, nebo obchodník s kovy Oleg Děripaska. Poté, co Rusko v roce 2014 nezákonně anektovalo Krym, Deutsche Bank své ruské zdroje příjmů a výnosy omezila. Nebrala však na vědomí nespočet varování, pocházejících od externích hodnotitelů i vlastních zaměstnanců, že by měla ruský trh opustit. Naopak, v květnu 2020 plánovala v Rusku opět expandovat. Zaměstnanec oddělení boje proti finanční kriminalitě tehdy uvedl, že pokud výkonná rada tyto plány schválí, vrhne tím jejich tým „před projíždějící vlak“. Uniklé dokumenty odhalují, že se banka navzdory kontroverzím rozhodla s ruskými klienty nadále jednat, avšak v utajení. Už v roce 2015 přemístila účty většiny svých mimořádně bohatých ruských klientů do Švýcarska a Lucemburska, do jurisdikcí se silným bankovním tajemstvím.Rusko: Klíčový trh
Žádost DOJ byla urgentní a nárokovala si „co nejobsáhlejší možnou odpověď“. Američtí vyšetřovatelé chtěli vědět, co banka dělá, aby vyhověla sankcím uvaleným na jednotlivce, společnosti či ruskou vládu, a jak monitoruje transakce.
DOJ dostalo odpověď 15. března 2022. Deutsche Bank americkým úřadům informace o sankcionovaných ruských klientech poskytla, uvedla ale, že z nich vyloučila subjekty, které na seznamu jmenovitě nefigurují, pokud v nich jejich sankciovaný klient drží menší než padesátiprocentní podíl. To vyloučilo potenciálně zásadní informace.
„Některá klientská data nebyla poskytnuta kvůli lokálním pravidlům bankovního tajemství,“ napsali právníci z firmy Gibson Dunn, se kterou Deutsche Bank žádost DOJ řešila, ve vysvětlení pro americké ministerstvo financí.
Z uniklých dokumentů vyplývá, že někteří ruští klienti byli zcela zatajeni. Právník ze společnosti Gibson Dunn poznamenal, že bylo rozhodnuto o nesdělení informace, že Deutsche Bank má „několik tisíc vazeb“ na „ruské klienty, na které se vztahují omezující opatření založená na seznamech“, protože vyšetřovatelé „si tuto informaci nevyžádali“. Na žádost o komentář právní firma Gibson Dunn neodpověděla.
Reakce a další vyšetřování
V odpovědi na otázky novinářů Deutsche Bank uvedla, že mezi lety 2019 a 2025 investovala sedm miliard eur do kontrolních mechanismů. Dodala, že pod vedením generálního ředitele Christiana Sewinga došlo k transformaci a že silně odmítá „jakékoli domněnky, že Deutsche Bank pomáhala klientům obcházet sankce.“
„Po začátku ruské invaze do Ukrajiny jednala Deutsche Bank pohotově a implementovala sankce v rychlém sledu uvalované příslušnými autoritami. Zahrnovalo to omezování dotčených účtů a transakcí, a kde to bylo příhodné, tak přijetí vhodných opatření k ukončení činnosti v rámci lhůt stanovených v příslušných licencích,“ stálo dále v odpovědi novinářům.
Na začátku roku 2026 prohledali vyšetřovatelé ředitelství Deutsche Bank v Německu. Zdroj informovaný o případu řekl německému Paper Trail Media, že razie byla reakcí na podezření, že jen pár dní před ruskou invazí banka údajně převedla peníze pro Romana Abramoviče. Částka měla dosahovat několika miliard eur, uvedl zdroj.
Právnická firma reprezentující Abramoviče sdělila reportérům, že jejich „klientovi nenáleží komentovat interní procesy a rozhodnutí Deutsche Bank“. „Pokud tyto interní procesy obsahovaly nepodložené spekulace týkající se našeho klienta, ten tyto spekulace odmítá,“ dodala. „Popírá jakékoli obvinění či náznak protiprávního jednání, včetně jakéhokoli obvinění z trestného činu, korupce nebo nekalého jednání.“
Právníci zastupující Abramoviče zároveň uvedli, že jim bylo sděleno, „že německé úřady klientovi potvrdily, že není předmětem vyšetřování v souvislosti s prohlídkou prostor Deutsche Bank, kterou v lednu 2026 provedl Spolkový úřad pro trestní policii“.
„Ani německé úřady, ani Deutsche Bank se v žádném veřejném prohlášení ohledně prohlídky nezmínily o našem klientovi (ať už přímo, či nepřímo), ani nenaznačily, že by proti němu bylo vzneseno jakékoli obvinění.“
Timčenko, Děripaska a Mordašov na žádost o komentář nereagovali.
Mluvčí Melničenka uvedl, že jeho majetek „nesouvisí s žádnými představiteli Ruské federace“, a odkázal novináře na dřívější rozhovor, který Melničenko poskytl časopisu Forbes a v němž prohlásil, že sankce proti němu jsou „absurdní a nesmyslné“ a bude se jim bránit.
Mluvčí Usmanova důrazně popřel, že by Usmanov, který byl letos ze sankčního seznamu EU odstraněn, ale nadále podléhá sankcím ze strany USA, měl úzké vazby na Kreml. Dále uvedl, že pravdivost dokumentů Deutsche Bank, které vazby jeho osoby na Kreml zmiňují, nemohou potvrdit.
„Pan Usmanov se v mnoha zemích po celém světě těší zaslouženému uznání coby velkorysého filantropa, který věnoval podstatnou část svého života nezištné pomoci druhým. Jakékoli zkreslení tohoto uznání by pouze odráželo neznalost těch, kteří se takových nařčení dopouštějí.“
Letos v březnu Deutsche Bank informovala Německou centrální banku (Bundesbank) o tom, že objevila možné porušení evropských sankcí mířených na Rusko. Bundesbank v odpovědi reportérům uvedla, že veřejně neposuzuje ani nekomentuje dodržování sankcí ze strany jednotlivých osob či společností.
Následující měsíc Velká Británie dala bance za porušování sankcí pokutu ve výši přibližně 190 tisíc eur (asi 4,6 milionů korun). Porušení se mělo týkat platby ruského poskytovatele streamovacích služeb z léta 2022.
Ruské peníze v Trumpových firmách
Uniklé dokumenty z projektu Inside Deutsche Bank zároveň prokázaly, že banka měla také potenciálně klíčové informace o spojení mezi Ruskem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Konexe vyvolávaly otázky už roky a vyšetřovala je i americká vláda.
Žádné předchozí důkazy neukázaly, že by byl sám Trump svými ruskými obchody nějakým způsobem kompromitován.
V interních dokumentech Deutsche Bank v roce 2019 se jasně uvádí, že žádné spojení mezi Trumpem a Ruskem zjištěno nebylo. Uniklá data však odhalila, že v té době banka už dlouho věděla o podezřelých platbách spojených se dvěma Trumpovými firmami, transakce měla zdokumentované a zaznamenala vazby se subjekty spojenými se sítí na praní peněz neboli „prádelnami“ v Rusku a v sousedním Ázerbájdžánu.
Ruská prádelna (Russian Laundromat) je velká kriminální finanční infrastruktura, která byla mezi lety 2011 a 2014 použita na vyvedení mnoha miliard korunz bývalého Sovětského svazu. Schéma bylo odhaleno OCCRP. Ázerbájdžánská prádelna byla separátní struktura, která fungovala mezi lety 2012 a 2014, kdy se mezi sítí skořápkových firem a bankovních účtů přesouvaly miliardy korun. Ty plynuly na ovlivňování evropských politiků na příkaz represivního ázerbájdžánského režimu. Veřejné dostupné materiály z roku 2015 ukázaly, že Trump vlastní nejméně dva podniky, které názvem odkazují na hlavní město Ázerbajdžánu. Plány na budoucí luxusní rezort u Kaspického moře počítaly se spoluprací s podniky spojenými s vlivnou rodinou Mammadovů. Američtí diplomaté popsali hlavu rodiny, tehdejšího ministra dopravy Ziyu Mammadova, jako notoricky zkorumpovanou. V materiálech, které novináři prozkoumali, se nenachází nic, co by spojovalo Mammadova s podezřelými transakcemi týkajícími se jakýchkoli společností.Ruské a ázerbájdžánské prádelny
Deutsche Bank v roce 2017 spustila interní vyšetřování Trumpa s názvem Project Broadway. Týkalo se „Trumpovy rodiny a jejích aktivit spojených s DB“ a postupně bylo vyšetřování natolik komplexní, že zaměstnanec vedení banky v e-mailu uvedl, že už neví, kde Broadway začíná a kde končí.
Banka také přes interní projekt New Order neboli Novus Ordo vytvořila speciálně pro Trumpa směrnici o „krytém klientu“. Definice krytého klienta, jak ukázaly interní dokumenty, označovala prezidenta „a další seniorní členy nebo poradce jeho vlády, jejich příbuzné a blízké spolupracovníky“.
Před koncem Trumpova prvního volebního období, v roce 2020, už Project Broadway běžel téměř tři roky. Z té doby nejvíc vyvstává zpráva označená jako Trump/Kushner.
Nenahlášené podezřelé aktivity
Brian Hagerty, tehdejší ředitel bankovního oddělení finanční kriminality v USA, ve zprávě z května 2020 popsal jen za předchozí měsíc 59 podezřelých aktivit spojených se 140 subjekty. Podezřelé transakce, které uvedl, dosahovaly výše tří milionů dolarů a zahrnovaly transakce s Trumpovými společnostmi DT Marks Baku LLC a THC Baku Services LLC.
Banka však tyto informace nenahlásila do systému Hlášení podezřelých aktivit (SAR) amerických úřadů, který se využívá při podezření z aktivit a transakcí zapojených do finančních zločinů.
Dawson Law, bývalý vysoce postavený úředník amerického ministerstva financí, řekl reportérům, že vynechání těchto detailů lze označit za varovný signál: „Když se banka rozhodne vyplnit SAR, musí obsahovat všechny relevantní informace. Neúplné vyplnění může vést v USA i v Německu k pokutám.“
Když reportéři pracující na projektu Inside Deutsche Bank ukázali Hagertyovu zprávu britskému odborníkovi na praní peněz Grahamovi Barrowovi, označil transakce za „vysoce podezřelou platební aktivitu“. „A je extrémně složité přijít na dobré opodstatnění, jak tyto peníze mohly být generovány legální komerční aktivitou,“ dodal.
Deutsche Bank Trumpa nekomentovala. Obecně řekla, že „banky mají právně zakázáno komentovat své diskuse s kontrolními orgány v USA, stejně jako záznamy podezřelých aktivit, i co se týče jejich existence či neexistence“.
Hagertyho nebylo možné kontaktovat.
Trump na žádost o komentář nereagoval.
Autoři textu: Khadija Sharife, Brian Fitzpatrick, Frederik Obermaier, Bastian Obermayer, Sophia Baumann, Hakan Tanriverdi, Roman Katin, Irina Dolinina, Jeremie Baruch, Karina Shedrofsky.
Autorka české verze: Jana Václavíková
S přispěním: Sophia Stahl (PTM), Michael Suntinger (PTM), Anna Lauterjung (PTM), Josy Joseph (Barracuda Media), Maria Theresa Cruz (Barracuda Media), Karina Shedrofsky (DARC), Elizabeth Bratton (FT), Olaf Storbeck (FT), Dan McCrum (FT), iStories, Lukas Kotkamp (FTM), TJ Jordan (Barracuda Media).
Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.


