Technologie rozpoznávání obličejů se v bezpečnostním sektoru využívají stále častěji. K jejich šíření přispívá soukromý kapitál a do vývojářských firem vstupují i čeští investoři. Redakce investigace.cz zjišťovala, kdo za investicemi stojí a jaké vazby má na český obranný a bezpečnostní sektor.
Gaza se pro izraelský špionážní průmysl stala nejen bojištěm, ale i laboratoří. Technologie, jako je například rozpoznávání obličejů, se za války testují na celé populaci, často za cenu civilních obětí.
Rozpoznávání obličejů přitom není nic nového. V některých zemích usnadňuje třeba odbavení na letištích, jinde se z něj stal nástroj kontroly. Čína a Rusko ho využívají proti menšinám a k potlačování odporu. Izrael šel ještě dál: v Gaze nasadil tuto technologii přímo ve válce, kde slouží k identifikaci a sledování lidí v podmínkách ozbrojeného konfliktu.
Za vývojem špehovacích technologií stojí mimo jiné izraelská firma Corsight AI, která se specializuje na systémy rozpoznávání obličejů a jejich následné třídění v databázích. Několik lidí, kteří byli či stále jsou ve vedení Corsight AI, nyní přešlo do nové firmy Satya, kam míří peníze od českých investorů z lucemburského fondu Luminova Ventures.
Ředitelem firmy Satya je Ofer Ronen, který byl jedním ze zakládajících členů Corsight AI a několik let tam pracoval na vedoucí pozici. Ronen nám na dotazy ohledně spolupráce s Luminova Ventures a činnosti izraelských firem neodpověděl.
Mezi šéfy týmu Satya je také současný ředitel Corsight AI a ředitel její mateřské společnosti, který dříve působil v izraelské kontrarozvědce Šin Bet a měl na starosti ochranu premiérů. Na klíčové pozici ve vývoji pak stojí bývalý vývojář z izraelské armády, který se podílel na utajených vojenských a zpravodajských projektech.
Zároveň firma Corsight AI stojí za skandálem, který zdokumentovala lidskoprávní organizace Amnesty International.
Podle nich izraelské bezpečnostní složky na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě pomocí systémů na rozpoznávání obličejů bez souhlasu vytvářejí biometrické databáze Palestinců, sledují jejich každodenní pohyb, rozhodují o jejich průchodu kontrolními stanovišti a identifikují účastníky protestů. Vojáci byli v rámci projektu Blue Wolf dokonce motivováni k tomu, aby nafotili a zaregistrovali co nejvíce palestinských tváří. Technologie tak podle Amnesty International posiluje diskriminační kontrolu pohybu, zasahuje do soukromí a odrazuje lidi od protestů a občanské aktivity.
Do zmiňované firmy Satya investuje česká podnikatelka Olga Chabr Grillová skrze lucemburský investiční fond Luminova Ventures. Fond své investiční portfolio prezentuje veřejně na svém webu, Satya je jednou ze sedmi položek na tomto seznamu. Všechny firmy působí v oblasti sledovacích technologií a AI. Objem finančních prostředků, které Luminova Ventures do daných firem investuje, se redakci nepodařilo ověřit.
Olga Chabr Grillová je od února 2026 také ředitelkou think tanku Solvo, který založila její matka Ivana Tykač.
Solvo Institut
Solvo institut je nezávislý think tank a výzkumná organizace založená v roce 2023 podnikatelkou Ivanou Tykač. Své návrhy se snaží prosadit přímo na úrovni vlády a ministerstev. V červnu 2026 například institut představil plán proti nízké porodnosti, který počítá s dvouletou podporou pečujících rodičů a daňovými úlevami pro rodiny s dětmi, ale také s vyššími odvody pro bezdětné a odchodem do důchodu až v 72 letech.
Legitimitu a vazby na státní obrannou infrastrukturu i ministerstvo obrany si fond Luminova buduje především prostřednictvím členství v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) a aktivní účastí na klíčových bezpečnostních akcích. Příkladem je 13. Národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Pražském hradě, kde Olga Chabr Grillová vystupovala po boku prezidenta Petra Pavla, tehdejšího náčelníka Generálního štábu Karla Řehky a ministra obrany Jaromíra Zůny. Přímo ministerstvo obrany žádný smluvní vztah s fondem Luminova nemá, jak redakci sdělila jeho mluvčí Johana Starková.
Co jsou dual-use goods?
Zboží dvojího užití – takzvané dual-use – zahrnuje produkty, software a technologie, které slouží běžnému civilnímu využití, ale zároveň je lze využít i pro vojenské účely, včetně vývoje zbraní hromadného ničení nebo třeba spywaru.
Investice do Tel Avivu
Fond Luminova Ventures se na svých stránkách prezentuje jako investor do „průlomových ‚deep tech‘ technologií s potenciálem transformovat celá odvětví, se zaměřením na bezpečnost, obranu a komerční trhy“.
Zástupce fondu se v roce 2025 účastnil setkání v Tel Avivu, aby si zajistil přístup k novým poznatkům izraelského zbrojního průmyslu. Vazby na izraelský technologický a bezpečnostní sektor pak dokládá seznam partnerů, které Luminova Ventures na svém webu uvádí. Patří mezi ně organizace, které také investují do kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence, jako je například AWZ Ventures, mateřská firma společnosti Corsight AI, která stála za kauzou sledování Palestinců v pásmu Gazy.
„Nepodporujeme vývoj útočných technologií,“ odpověděl zástupce fondu Luminova Jan Balatka. „Tato strategie je plně v souladu s inovační agendou NATO i s českou národní strategií kybernetické bezpečnostní obrany.“
[/infobox]Tento text je součástí projektu OpenLux, koordinovaného mezinárodní novinářskou sítí OCCRP a francouzským deníkem Le Monde, který se zaměřuje na to, jak lucemburské společnosti umožňují praní peněz a daňové úniky. V letech 2020 a 2021 získal deník Le Monde informace o skutečných majitelích všech registrovaných společností a předal je svým partnerům. Pět let po prvních publikacích spojilo síly několik mezinárodních médií, aby v rámci projektu OpenLux popsala nové příběhy. Za Českou republiku je do projektu exkluzivně zapojena redakce investigace.cz.[/infobox]
Cesta přes Lucembursko
Fond Luminova Ventures vznikl v Lucembursku v roce 2025. Napřímo nebo skrze své firmy fond založili a spravují česká podnikatelka Olga Chabr Grillová, dva bývalí partneři poradenské společnosti Deloitte Diana Rádl Rogerová a Jan Balatka nebo podnikatel Jiří Seifert. Posledním partnerem je Lukáš Šebesta, ředitel MPI Group, společnosti obchodující s vojenským a bezpečnostním materiálem.
Struktura firem, na jejímž konci je tento investiční fond, má několik pater. První dvě sestávají z českých firem a investorů. Chabr Grillová, Šebesta a Seifert pak drží podíly v lucemburských entitách – všechny mají v názvu Luminova. (Jedna z českých firem, Behind Investments, a. s., byla v průběhu přípravy tohoto textu zrušena, pozn. red.)
Na dotazy ohledně lucemburského schématu odpověděl redakci jménem fondu Jan Balatka. Uvedl, že se jedná o standardní postup. Odborníci, které redakce oslovila, naopak u podobných schémat upozorňují na jejich možné využití k daňové optimalizaci.
Investiční fond byl založen pod právní formou SCSp (Société en Commandite Spéciale).
Redakce oslovila s anonymizovaným schématem firem kolem fondu Luminova Ventures také analytika Miroslava Palanského z Tax Justice Network.
„Česká alternativa existuje, je to fond kvalifikovaných investorů. Ten ale potřebuje ČNB, depozitáře a auditora, je to samostatný daňový subjekt a výroční zprávu zakládá do veřejné sbírky listin. Neregulovanou SCSp založíte soukromou smlouvou za pár týdnů, rozdělení zisků si napíšete, jak chcete, a účetnictví nezveřejňuje. To naznačuje, že jde spíš o snahu skrýt se z dohledu českých úřadů než ušetřit na daních,“ říká Palanský.
K daním dodává: „V Lucembursku fond prakticky nic neplatí. SCSp je daňově transparentní, takže neplatí daň z příjmů ani z majetku. Transparentnost ale znamená, že se zisk má zdanit u společníků, tedy v Česku. Proti českému fondu tak odpadá hlavně daň na úrovni fondu, pět procent. U fyzických osob přímo ve fondu se celková daň může blížit nule, protože zisk z prodeje podílu po pěti letech je u nás osvobozený. Firmy by podobný výsledek měly i přes obyčejný český holding.“ Konkrétní částky, o které jde, podle něj z dostupných informací zjistit nelze.
„Diskrétnost je podle mě hlavní výhoda. V lucemburském rejstříku je vidět jen komplementář, komanditisté ne, smlouva je soukromá a SCSp nezveřejňuje účetnictví,“ uvádí Palanský. Skuteční majitelé jsou podle něj vedeni jen v neveřejném registru. „Před finanční správou to skryté není, podíly českých rezidentů se hlásí přes automatickou výměnu informací,“ dodává.
Redakce investigace.cz má nicméně díky uniklým datům z lucemburského obchodního rejstříku přístup i k neveřejným informacím o konečných majitelích tamních firem.
Jan Balatka redakci sdělil, že lucemburská struktura SCSp je standardní a přísně regulovaná volba běžná u evropských investičních fondů. Ostatní investoři se nevyjádřili nebo nás odkázali právě na Balatku.
Co je to SCSp?
Lucemburská zvláštní komanditní společnost funguje jako právní schránka pro peníze vkladatelů. Její předností je takzvaná daňová průhlednost vůči vkladatelům – fond jako takový neplatí žádné firemní daně ani daň z majetku. Veškeré zisky plynou přímo vkladatelům, kteří je zdaní až ve své domovské zemi podle vlastních pravidel, jako by investovali napřímo. Samotný fond v Lucembursku přitom nepodléhá žádným srážkovým daním, takže vkladatelé dostávají svůj podíl v plné výši.
Redakce s anonymizovaným schématem oslovila také Jiřího Hoskovce z PwC, specialistu na finanční kriminalitu, sankce a boj proti praní špinavých peněz. Lucembursko je podle něj pro zakládání investičních struktur a fondů oblíbené ze tří důvodů: “Partnerství tam lze založit rychle a s velkou variabilitou. Jde o běžný a zavedený produkt, proto se snadno najde potřebné poradenství. A Lucembursko a jeho finanční trh mají výrazně lepší pověst než offshorové jurisdikce mimo EU. Pro české i jiné holdingové struktury je navíc silným faktorem právní stabilita, předvídatelnost a ochrana investic, kvůli kterým volí právě Lucembursko nebo Nizozemsko.”
Hoskovec dále uvedl, že ačkoli nemůže komentovat konkrétní případ, v obecné rovině jsou několikastupňová korporátní schémata obsahující firmy s různými právními formami výhodná i kvůli ochraně investorů. “Každý vložený mezistupeň přidává koncovému vlastníkovi určitou, byť třeba jen časovou ochranu. Zároveň ale zpomaluje správu a prodražuje ji. Je to tedy opět otázka míry a toho, zda mají aktéři důvod tyto náklady nést.”
K tématu daňové optimalizace mezi členskými státy EU dodal, že funguje zejména na principu přesouvání zisků hlavně přes licenční poplatky, úroky z vnitroskupinových půjček a platby za know-how. “V Česku či jiné koncové zemi vám tak zůstane k danění černá nula,” uzavírá Hoskovec.
Z dokumentů v českém a lucemburském obchodním rejstříku však nelze zjistit, zda si tyto společnosti mezi sebou peníze skutečně půjčují. Víme pouze, že česká firma Luminova, a. s., která tvoří druhé rameno schématu, uvádí v účetní závěrce za rok 2025 dluh ve výši 16,8 milionu korun.
Olga Chabr Grillová v Pandora Papers
Olga Chabr Grillová, dcera Ivany Tykač, figurovala jako jednatelka kyperských společností napojených na rodinný svěřenský fond The Ivana Trust. Přes tyto struktury protékaly stovky milionů korun v podobě pochybných, nezajištěných půjček bez řádných bankovních údajů a s posouvanou splatností, včetně faktury na 1,8 milionu korun pro Grillovou za realitní školení. Podle finančních expertů vykazuje toto spletité rodinné schéma znaky „stroje na praní peněz“ určeného k zastírání původu financí a vytváření daňových štítů. Právní zástupce Ivany Tykač jakékoli spojení s lucemburským fondem Luminova Ventures odmítl.
Autorka textu: Sofia Špirková