Tax Justice Network spolu s Public Services International (PSI) zveřejnili studii, podle které by státy mohly každý rok vybrat od nadnárodních firem na daních v přepočtu až o 10,95 bilionů korun více. Daňové sazby by se přitom nemusely zvyšovat.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
„Nadnárodní firmy připravily státy o miliardy tím, že desítky let obcházely daňová pravidla,“ uvedl generální tajemník PSI Daniel Bertossa. Stačilo by ale prý změnit pravidla tak, aby firmy odvedly daně v zemích, kde skutečně podnikají. Právě o takové změně nyní státy jednají pod hlavičkou OSN.
Podle Bertossy by připravovaná úmluva OSN mohla změnit způsob, jakým se ve světě vybírají daně. Firmy by podle nových pravidel odváděly peníze tam, kde jejich zisk skutečně vzniká, místo aby ho vykazovaly v zemích, kde mají sídlo jen formálně.
Allison Schultz, autorka studie a výzkumnice Tax Justice Network, upozornila, že samotné daňové sazby by se neměnily. Změnilo by se pouze to, kde firmy daně odvádějí. Podle ní by na tom vydělala téměř každá země, protože nadnárodní společnosti si po desetiletí přesouvaly zisky do zemí, kde z nich platily jen minimální nebo žádné daně.
„Tratily by na tom jen daňové ráje a firmy vyhýbající se daním, a to je velké vítězství pro pracující i pro veřejné služby všude na světě,“ doplňuje Bertossa.
Podle přepočtu by jednotlivé státy dohromady vybraly na daních o 24 % více. Změna by tak částečně napravila výpadek příjmů, ke kterému došlo v posledních desetiletích, kdy zisky velkých nadnárodních firem výrazně rostly.
Pro srovnání, největší americká automobilka General Motors vykázala v roce 1929 zisk 5,18 miliardy korun. Apple v roce 2025 vykázal zisk 2,45 bilionů korun, což je zhruba čtyřiadvacetkrát více.
Kdo by získal nejvíce?
Nejvíce peněz by podle studie získaly vyspělé země. V poměru k dnešním příjmům z daní by ale změna nejvíce pomohla chudším státům, kde by se výběr daní zvýšil několikanásobně.
Vyspělé země by vybraly o 21 % více oproti současnému stavu, nejméně asi v přepočtu zhruba tři bilionu korun.
Země s vyššími středními příjmy by si polepšily o 31 %, tedy o přibližně 2,45 bilionu korun. Země s nižšími středními příjmy by výběr daní téměř ztrojnásobily. Získaly by nejméně asi 1,3 bilionu korun navíc. Nejchudší státy by výběr daní téměř zpětinásobily. Ročně by získaly přibližně 78,89 miliardy korun.
Co by změna znamenala pro Česko?
Studie konkrétní částku pro Česko neuvádí. Tax Justice Network zveřejnila podrobné propočty pouze pro vybrané velké ekonomiky, například Spojené státy, Velkou Británii nebo Indii.
Česko ale podle rozdělení ve studii patří mezi vyspělé země. Daň z příjmů právnických osob je u nás 21 %. Pokud by se pravidla změnila podle návrhu OSN, mohl by český stát podle obecného propočtu získat z daní od nadnárodních firem zhruba o pětinu více než dnes.
V absolutní částce by šlo o menší příjem než v největších světových ekonomikách. Pro chudší země by ale změna znamenala výrazně větší rozdíl, protože jejich dodatečné daňové příjmy by mohly představovat několikanásobek současného výběru.
Peníze na klima i zdravotnictví
Více peněz by získaly také státy Evropské unie. Dodatečné příjmy by mohly pokrýt například až čtyřnásobek současných výdajů na přizpůsobení zemědělství, energetiky a dopravy změně klimatu. Pro Španělsko se například počítá s částkou 81 miliard korun, pro Francii s zhruba 544 miliardami.
Ve Velké Británii by dodatečné příjmy podle studie stačily na šestinásobné pokrytí nových opatření vlády na zmírnění dopadů růstu životních nákladů. Mohly by také pokrýt více než dvě třetiny odhadovaných nákladů na zdravotní a sociální systém podle vzoru britské národní zdravotní služby.
Ve Spojených státech by dodatečné příjmy mohly být tak vysoké, že by země mohla zhruba pětačtyřicetkrát zvýšit své současné výdaje na obnovitelné zdroje energie. Zároveň by dle studie mohlo vzniknout více než 365 tisíc pracovních míst.
Prodělat by na změně naopak měla jen malá skupina zemí. Šlo by především o tradiční daňové ráje a státy, kde je vzhledem k velikosti jejich ekonomiky neobvykle mnoho sídel nadnárodních firem. Podle autorů studie by ale tyto země mohly výpadek příjmů vyrovnat mírným zvýšením daní na úroveň běžnou v ostatních zemích.
Nová pravidla má připravit OSN
O podobu celosvětových daňových pravidel se dosud starala především Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle Tax Justice Network se ale jednání nyní přesunulo na půdu OSN. OECD se podle autorů studie pokoušela systém změnit zhruba dvacet let, aniž se jí podařilo jeho fungování zásadně ovlivnit.
Jednání pod vedením OSN podle studie za poslední tři roky pokročila více než dvacetileté snahy OECD. O přijetí nové úmluvy mají státy hlasovat příští rok.
Autorka textu: Sofia Špirková