S prohlubujícím se přátelstvím mezi Andrejem Babišem a maďarským expremiérem Viktorem Orbánem se také rozšiřoval byznys Babišova holdingu Agrofert v Maďarsku a Rumunsku. Agrofert získával miliardové půjčky od banky vlastněné státem i Orbánovým přítelem z dětství a vstoupil do firmy propojené s lidmi z okolí tehdejší maďarské vlády.
Za vlády Viktora Orbána platilo v Maďarsku následující pravidlo: kdo chce mít v zemi úspěšný byznys, měl by dobře vycházet s Orbánem a jeho stranou Fidesz. Řídil se jím mimo jiné český premiér Andrej Babiš, který s Orbánem dobré vztahy udržuje dlouhodobě.
Redakce investigace.cz zjistila, že v době, kdy politici udržovali přátelské styky, Agrofert profitoval z maďarských státních dotací či úvěrů od bank napojených na Orbánovy přátele a před třemi lety získal také podíl ve firmě, která měla ve své vlastnické struktuře dva bývalé ministry Orbánovy vlády.
Andrej Babiš a vlastnictví Agrofertu
Andrej Babiš založil Agrofert v roce 1993. Kvůli zákonu o střetu zájmů z roku 2017 musel Agrofert převést do svěřenských fondů. Šlo konkrétně o AB private trust I a AB private trust II. V obou fondech si však udržoval vliv, což prokázal i audit Evropské komise. Jako koncový majitel byl zapsán také v české Evidenci skutečných majitelů (ESM). To se změnilo až v říjnu 2025, kdy Babiš kvůli svému střetu zájmů oznámil založení jiného svěřenského fondu, jehož správcem (a podle ESM skutečným majitelem) je právník Wilfried Reinhard Elbs.
Jenže právě kvůli nevyřešenému střetu zájmů, jak informovaly Seznam Zprávy, EU v současné době pozastavila proplácení dotací pro Agrofert a jeho dceřiné společnosti. Zda Babiš je, či není ve střetu zájmů, Evropská komise v současné době stále posuzuje.
Cesta do Maďarska
Agrofert vstoupil na maďarský trh v roce 2009, kdy koupil firmu Devecseri Agrokémiai Kft., zabývající se logistikou a distribucí zemědělských plodin. Postupem času se v Maďarsku a posléze i Rumunsku začalo Agrofertu dařit a nyní má v těchto zemích několik dceřiných firem. Jde například o pekárnu, prodejní centra zemědělské techniky nebo továrnu na výrobu slunečnicového oleje.
V Maďarsku k tomu pobíral dotace. Jak popsal server Hlídací pes, v roce 2019 dostal Agrofert přímo od maďarské vlády dotaci zhruba ve výši 130 milionů korun, určenou na vytvoření pracovních míst. Další, financovanou tentokrát Evropskou unií a ve výši 285 milionů korun, zde dostal na výrobní linku na toastové chleby.
Sedm let po expanzi do Maďarska, v roce 2016, vznikla první dceřiná firma v Rumunsku. Specializuje se na obchod s agrochemikáliemi.
A právě v Rumunsku se byznys současného českého premiéra Andreje Babiše napojil přímo na lidi z okolí Viktora Orbána. Agrofert v roce 2023 získal podíl v rumunské firmě East Grain, kterou nyní spoluvlastní s rumunskou skupinou East Consulting. Tu zase ovládá maďarská skupina Hodler Capital, kterou založil Miklós Kerezsi. Tento muž je rovněž členem správní rady nadace Jövő Nemzedék Földje Alapítvány, která spravuje maďarský státní zemědělský majetek pod koordinací Jánose Lázára, bývalého ministra pro výstavbu a jedné z nejvlivnějších osobností Orbánovy vlády.
Skupina Hodler Capital, která spolu s Agrofertem vlastní East Grain, mimo jiné kontroluje fondy, které řídili někdejší ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Zpráva Transparency International tyto fondy popisuje jako mechanismus, díky němuž veřejné peníze sloužily soukromým zájmům.
Několik měsíců před oznámením akvizice East Grain nastoupila do maďarského Agrofertu Babišova dlouholetá nejbližší spolupracovnice – Tünde Bartha. Poté, co Babiš prohrál prezidentské volby, Bartha nastoupila na pozici business development manažerky. Řídila rozvoj Agrofertu na východě a na Balkáně.
Miliardy od Orbánova kamaráda z dětství
Redakce investigace.cz prošla výroční zprávy Agrofertu a zjistila, že Agrofert získával úvěry od budapešťské banky MKB Bank. Ta se v roce 2023 sloučila s dalšími dvěma maďarskými bankami, nyní společně fungují pod názvem MBH Bank.
Patnáct procent akcií banky MBH Bank vlastní maďarský stát a dalším významným akcionářem je Orbánův přítel z dětství Lőrinc Mészáros, který měl podíl i v MKB Bank. Díky Orbánovi se Mészáros stal jedním z nejbohatších Maďarů. Maďarský investigativní server Átlátszó odhalil, že jeho firmy získaly velké množství státních zakázek, z nichž většinu financovala Evropská unie.
A právě tuto banku podle novinářů z hvg.hu využíval Viktor Orbán k poskytování úvěrů svým spojencům. Často však nešlo o financování jejich podnikání, nýbrž jejich politických stran. Španělská krajně pravicová strana Vox od této banky obdržela úvěr ve výši 9,2 milionu eur na volební kampaň v roce 2023. A její předchůdkyně, MKB Bank, zase poskytla 10 milionů eur Národnímu sdružení Marine Le Pen.
Banka MKB poskytovala úvěry také Agrofertu. Poprvé se ve výroční zprávě objevuje jméno banky v roce 2021, a to s částkou 222,7 milionů korun. V roce 2022 šlo o částku 629,7 milionů. A v roce 2023 půjčila banka Agrofertu 1,7 miliardy korun, což je vůbec nejvyšší úvěr, jaký od MKB Bank kdy dostal.
Čínská brána
Do Agrofertu tekly mezi lety 2018 a 2025 peníze také z čínské banky Bank of China. Tato banka je z většiny vlastněna státem kontrolovaným investičním podnikem Central Huijin Investment a pobočku má rovněž v Česku, jejím zřizovatelem je právě maďarská pobočka.
Maďarsko a vztahy s Čínou
Maďarsko s Čínou dlouhodobě udržuje nadstandardní, úzké vztahy. V tomto kontextu se o Maďarsku mluví jako o čínské bráně do Evropy. Čínské společnosti zde budují významné výrobní kapacity, jako je připravovaný závod automobilky BYD v Segedínu. Politiku sbližování s Východem razil předchozí dlouholetý premiér Viktor Orbán, po drtivém volebním vítězství opoziční strany Tisza a nástupu Pétera Magyara do úřadu předsedy vlády v květnu 2026 však čelí dosavadní směřování revizi s cílem vybalancovat závislost na Číně a posílit vazby s EU.
Agrofert dostával od maďarské pobočky Bank of China úvěry v hodnotě stovek milionů korun. Například v roce 2022 šlo o částku 880,1 milionu korun. Hodnotu úvěrů za rok 2025 Agrofert zatím nepublikoval.
Redakce dala Agrofertu prostor se ke zmíněným zjištěním vyjádřit, jeho mluvčí však do vydání článku na dotazy nereagoval.