Drogy bere mnohem víc lidí než v minulém desetiletí, ukázala nová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celosvětový problém je rovněž expanze trhu se syntetickými drogami.
Světový trh s drogami začaly válcovat syntetické drogy. Stal se z nich takový byznys, že velká část příjmů mexických drogových kartelů pochází právě z výroby a distribuce tohoto nového typu drog, ať už jde o fentanyl, nebo v amerických věznicích extrémně populární nitazen. Jak je na tom Česko v porovnání se světem?
Počet uživatelů drog narostl o 34 % oproti období před deseti lety a stoupá také úmrtnost v souvislosti s požitím drogy, uvádí nová zpráva o drogách UNODC.
Tento trend následuje i Česká republika, kde narostl počet lidí, kteří drogy užívají rizikově, a to o čtvrtinu za poslední desetiletí. Největší problém je tradičně pervitin, v Česku velmi oblíbená droga, a dále opioidy. Aspoň tak uvádí souhrnná zpráva o závislostech v ČR za rok 2025.
Expanze syntetických drog kvůli Talibánu
Autoři reportu UNODC tvrdí, že největším celosvětovým problémem je kromě nárůstu počtu uživatelů také expanze trhu se syntetickými drogami. V roce 2024 bylo zaznamenáno rekordních 755 nových psychoaktivních látek (většina z nich byla syntetická).
Rozmach syntetických opioidů, jako jsou nitazeny nebo fentanyl, přičítá report omezené produkci heroinu. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Lidé po jejich požití cítí fyzickou úlevu, klid a euforii.
Pokles produkce heroinu nastal poté, co Talibán v Afghánistánu v roce 2022 zakázal pěstovat mák, jenž se k výrobě této drogy používal. Právě z Afgánistánu pocházelo v minulosti nejvíce opia, které je k výrobě heroinu potřeba. Tento výpadek na globálním trhu nutí pašeráky hledat alternativy, aby uspokojili poptávku po opioidech, a ty nacházejí právě v syntetických náhradách.
Syntetické opioidy jsou vysoce koncentrované. I velmi malé množství látky stačí k výrobě tisíců dávek, což je pro pašeráky ekonomicky extrémně výhodné a zároveň to usnadňuje přepravu, protože je těžší takové zásilky odhalit.
Česká drogová situace
Co se týká opioidů v Česku, podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2025 se odhady počtu uživatelů tohoto typu drog pohybují kolem devíti až deseti tisíc. Uživatelé zneužívají nejčastěji buprenorfin, což je semisyntetický opioid, který se využívá na tlumení silné bolesti.
Nelegální nabídka v Česku však zahrnuje i nové syntetické opioidy. Jde zejména o deriváty fentanylu a nitazeny, které jsou spojované s vysokou úmrtností. Fentanyl, který se ve zdravotnictví používá k tlumení bolesti, je získáván extrakcí z náplastí. Na nelegálním trhu se objevují i další opioidy. V minulosti policie odhalila osm nelegálních laboratoří na výrobu těchto látek.
Kokain vede
Kromě syntetických opioidů zažívá rozmach také kokain, a to zejména v západní a střední Evropě. Právě západní a střední Evropa tvoří druhý největší světový trh s kokainem, přičemž jeho užívání od roku 2015 setrvale roste.
Projevuje se to rekordní produkcí, rostoucím počtem uživatelů a stále sofistikovanějšími metodami pašování. Jak popsala investigace.cz, produkce kokainu je v současné době tak vysoká, že klesá jeho velkoobchodní cena a kartely jej raději zakopávají, než aby zboží prodaly za nízké ceny.
Na vzestupu je ve střední a západní Evropě také crack, krystalická a levnější verze kokainu, která se kouří. Data z odpadních vod potvrzují také stoupající spotřebu ketaminu.
Sofistikovanější obchod s drogami
Nová zpráva UNODC poukázala také na nové trendy organizovaného zločinu. Pašeráci stále častěji k přepravě drog, zejména kokainu, využívají dálkově ovládaná plavidla (zatím ne na zaoceánskou přepravu), drony a ponorky, které jsou vybaveny satelitními anténami Starlink.
Pašeráci také mění trasy v reakci na zvýšený počet kontrol ve velkých severomořských přístavech. Nyní se přesouvají do menších přístavů a nových vstupních bodů v jihozápadní Evropě.
Kriminální sítě masivně využívaly také specializované komunikační platformy (například EncroChat, Sky ECC nebo aplikaci Ghost), některé však byly v rámci mezinárodních policejních operací rozkryty, což vedlo k tisícům zatčení.
Autorka článku: Barbora Šturmová