Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.
#1 Mafie černá a černější
Italská policie zatkla několik desítek osob za podvody spojené s obchodem s ropou. Italské mafie ‘Ndrangheta a Camorra do země nelegálně dovážely a následně prodávaly produkty z ropy a zisky z tohoto komplotu praly přes bílé koně a skořápkové firmy. Na byznys byla napojena i dědička ropného impéria a zpěvačka Anna Bettozzi, kterou policie v roce 2019 zatkla se zhruba 7,7 miliony korun v hotovosti. V rámci operace “PetrolMafias” policie kromě zatčení také zabavila nemovitosti, hotovost a podniky v hodnotě asi jedné miliardy eur. Nelegální dovoz ropných produktů, tedy například paliv, je problematický hlavně kvůli obcházení daní. Nebezpečné je také napojení mafie na legální byznys.
Více zde.
V Irsku zase organizovaný zločin pomáhá uspokojit poptávku po momentálně nedostatkovém Guinessu. Pivovar musel kvůli snížené poptávce po sudech způsobené zavřenými hospodami značně omezit výrobu. Jenže po celé zemi se začaly nálevny otevírat načerno a černé pivo se tak například pašuje ze sousedního Severního Irska.
Více zde.
#2 Rejstříku, otevři se!
Kypr, Ghana a Keňa se přidávají k zemím, které zavedly rejstříky skutečných majitelů firem. Vyšší transparentnost v tomto ohledu vede k omezování korupce, praní špinavých peněz, nebo třeba daňovým únikům. Pokud totiž finanční kontrolor neví, kdo danou firmu vlastní, jen těžko může odhalit například střet zájmů politiků, nebo majitele mafiána, který přes na oko legální byznys čistí svoje zločinem nabyté statky. Konkrétně Kypr je oblíbeným daňovým rájem a dějištěm mnoha finančních skandálů. Špatnou zprávou je, že se může stát, že firmy, kterým by vyšší transparentnost vlastnických struktur nevyhovovala, mohou zkrátka odejít na lepší pastvu.
Více zde. O tom, proč jsou transparentní finanční toky důležité, si můžete přečíst třeba v rámci kauzy FinCEN Files.
#3 Předražená a nepoužitelná covidová nemocnice (zn. ne v ČR)
Honduraské autority zatkly muže, který z veřejných peněz nakoupil mobilní nemocnice – které se ale ukázaly být naprosto k ničemu, předražené a s nefunkčním, zastaralým vybavením. V rámci nouzových nákupů díky Marku Bogránovi pořídila honduraská vláda sedm mobilních nemocnic za v přepočtu zhruba miliardu korun. Jenže vybavení zařízení specificky určených pro covidové pacienty těmto požadavkům absolutně neodpovídalo, proběhlo bez výběrového řízení a nebo alespoň posouzení jiných možností. Prodejce i zprostředkovatel prodeje si ale napakovali kapsy.
Více zde.
#4 Sankce za koncentráky
Evropská unie, USA, Kanada a Velká Británie uvalily sankce na několik vysoce postavených čínských oficírů za porušování lidských práv v souvislosti s utlačováním Ujgurů a ostatních muslimských menšin žijících v Číně. Sankce se týkají například bývalého státního tajemníka, který je jedním z autorů detenčních táborů. Sankce znamenají zákaz vycestovat do země, jež je uvalila, a zmrazení všech majetků sankcionované osoby na jejím území.
Více zde.
#5 Facebookové vychytávky pro lepší diktatury
Podle vyšetřování The Guardian umožňuje Facebook politikům a diktátorům zneužívat tuto platformu k obelhávání svých občanů a znepříjemňování života oponentů. Zatímco ve velkých, vyspělých zemích technologický gigant na zneužívání svých služeb k politickým účelům dohlíží a aktivně takové chování reguluje, v rozvojových, malých státech často propagandu autoritářských vládců neřeší. Facebook se k potírání šíření politického vlivu na své platformě zavázal již před pěti lety, a to v reakci na snahu Ruska ovlivnit šířením paniky a dezinformací na sociálních sítích americké prezidentské volby. Jak ale upozorňuje jedna z jeho bývalých zaměstnankyň, v chudých a malých zemích tak nečiní, a to proto, že se o tom ve světě nemluví a tím pádem jistá míra ignorantství nepoškozuje image firmy. A jak že autoritářské režimy pomocí Facebooku upevňují svou moc? Jednoduše, díky falešným profilům – mnohdy spíše podnikatelským, než osobním. Takový falešný profil pak upravuje veřejné mínění například tím, že komentuje nebo jinak reaguje na potenciálně sporné informace nebo příspěvky. I kdyby autentičtí občané malé latinskoamerické země chtěli na Facebooku vyjádřit nesouhlas s například prezidentem, jejich opoziční hlas se ztratí v těch falešných, podpůrných.
Více zde.