Několik velkých zbrojařských společností platí mzdy až 50 zaměstnancům britského ministerstva obrany. Tyto společnosti zároveň získávají výnosné zakázky. Informaci přinesli novináři z nezávislého média openDemocracy. Podle nich to vyvolává otázky o střetu zájmů i o národní bezpečnosti.
Lidé ze zbrojařských společností pracují na britském ministerstvu obrany jako dočasně přidělení zaměstnanci. Jde o situaci, kdy je zaměstnanec přechodně přidělen k výkonu práce buď na jiném pracovišti své firmy, nebo v úplně jiné organizaci. Někdy může být motivací zaměstnavatele přidělit pracovníka jinam třeba budování vztahů v určitém oboru nebo přenos znalostí.
Britská vláda neuvedla, zda v případě ministerstva obrany může taková forma přidělování zaměstnanců představovat střet zájmů. Na ministerstvu obrany přitom ale mají rozhodovat lidé, kteří přicházejí ze zbrojního průmyslu a platí je zbrojařské firmy.
Jde například o devět zaměstnanců, kteří spadají pod BAE Systems, největšího britského výrobce zbraní, přičemž někteří z nich jsou součástí ministerského týmu už několik let. V minulém roce právě tato zbrojařská firma vydělala více než 4,1 miliardy liber (asi 122,4 miliardy korun) na zakázkách od ministerstva. Chlubila se „silnými a dlouhodobými vztahy“ s vládou Spojeného království. Téměř všechny utržené finance ale pocházely ze zakázek zadaných bez výběrového řízení.
Bulharsko tajně vyváželo na Ukrajinu zbraně přes Česko, Polsko a Rumunsko
Záznamy, jež mají novináři z openDemocracy k dispozici, odhalují, že nejméně čtyři úředníci z BAE působí víc než tři roky v oddělení ministerstva zaměřeném na nákup vojenského zboží a služeb, a to od firem, jako je právě BAE samotná.
Dalších šest lidí pracujících pro ministerstvo spadá pod QinetiQ, obrovskou společnost vyrábějící obrannou techniku. Pozadu nezůstává ani slavná firma Rolls-Royce či Babcock, obě mají mít v resortu obrany alespoň dva své zaměstnance.
Ostatní úředníci působící na ministerstvu jako dočasně přidělení zaměstnanci nemají žádné záznamy o tom, kdo je platí ani kdo je jejich domovský zaměstnavatel. Novináři z openDemocracy podali žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo reagovalo přiznáním, že u nejméně 23 osob dočasně přidělených pro momentální práci v resortu zaměstnavatele nemůže identifikovat.
Dokumenty získané openDemocracy vypovídají i o tom, že zaměstnanci ze sedmi zbrojařských společností, včetně BAE, Leonardo či MBDA, v současnosti působí na ministerském oddělení pro mezinárodní obchod (DIT). Citované oddělení ale neposkytlo žádné informace ohledně konkrétních pozic, jež tito lidé zastávají. Z velké části by měli pracovat na ředitelství pro bezpečnost a vývoz, které pomáhá zbrojním společnostem prodávat zbraně do zahraničí.
Odborný vhled, nebo střet zájmů?
Jako problematické se tu mimo jiné ukazuje také nastavení systému dočasného přidělení zaměstnanců. Mluvčí vlády tvrdí, že tento systém je součástí „dlouhodobého ujednání, navrženého k podpoření lepší spolupráce a ke zlepšení technické odbornosti“. Všichni takto pracující lidé prý podléhají přísným bezpečnostním kontrolám, aplikovaným na základě pravidel státní služby.
Michael Ofori-Mensah, jenž vede výzkum v oddělení Transparency International zaměřeném na obranu a bezpečnost, upozorňuje, že lidé z oboru pracující pro britskou vládu sice přinášejí vhled a zkušenosti z praxe, zároveň ale zvyšují riziko střetu zájmů. Myslí si, že by vláda měla dělat víc pro to, aby toto riziko v oblasti veřejných zakázek snížila — třeba tím, že by vznikl registr lobbistů a posílil se dohled nad tím, do jaké míry se prolíná veřejný a soukromý sektor.
„Kabinet v zásadě zachází se zájmy (zbrojního) průmyslu jako se svými vlastními,“ vyjádřil se Sam Perlo-Freeman z Kampaně proti obchodu se zbraněmi. Podle něj je v britské vládě zbrojní průmysl „hluboce zakořeněný“. Zmíněné zbrojařské společnosti se dodávkami zbraní s tichým souhlasem britské vlády podílejí třeba na válečných konfliktech v Jemenu i jinde po světě.
Zbrojaři a humanitární krize
Občanská válka v Jemenu probíhá už od roku 2014. Stojí tu proti sobě jemenská vláda, podporovaná vojenskou koalicí, kterou vede Saúdská Arábie, a povstalci, podporovaní Íránem. Podle OSN se obě strany konfliktu mohly dopustit válečných zločinů, útoky míří i na civilisty a válčení v zemi způsobilo chudobu, hladomor nebo rozšíření některých nemocí.
Právě do Saúdské Arábie vyvážely zbraně společnosti BAE, Leonardo a MBDA a země je následně použila v jemenské válce. Lidskoprávní organizace proto podaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu stížnost, kde tvrdí, že se tyto zbrojařské společnosti částečně podílejí na saúdských válečných zločinech. Podle stížnosti měly rakety, letadla a další zbraně dodávané těmito zbrojaři „přispět ke kapacitě“ koalice vedené Saúdskou Arábií, která měla bombardovat školy nebo nemocnice.
Od začátku konfliktu v Jemenu prodala společnost BAE Systems Saúdům zbraně v hodnotě 15 miliard liber (asi 416 miliard korun), včetně stíhaček Typhoon a Tornado. V loňském roce přinesla BAE do Spojeného království tržby v hodnotě téměř 2 a půl miliard liber (asi 69,3 miliardy korun), získané za podporu operačních schopností saúdských vzdušných a námořních sil.
Mluvčí BAE Systems uvedla, že zakázky pro Saúdskou Arábii neznamenají, že by společnost měla podíl na vojenské operační činnosti. „Naši lidé se nezapojují do nabíjení zbraní určených pro operační útoky.“ Nakonec dodala, že několik zaměstnanců BAE působí dočasně ve funkcích v britské vládě, aby jí pomohli „lépe porozumět našemu složitému odvětví“.