Brutální vražda čečensko-gruzínského uprchlíka otřásla Německem a množí se spekulace o tom, že do útoku je zapojen Kreml. Němečtí vyšetřovatelé tuto možnost nevyloučili. Podle informací serveru Bellingcat a deníku Der Spiegel existují důkazy o tom, že údajný vrah spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Stal se Berlín dějištěm dalšího „případu Skripal“?
Ulicemi vesnice Duisi na východě Gruzie prochází mlčící průvod desítek mužů. Truchlící dav míří na tamní hřbitov, v čele nesou na márách místního rodáka: velmi váženého muže, veterána druhé čečenské války, jenž posledních několik let strávil na útěku. Řeč je o Zelimchanu Changošvilim, bývalém čečenském veliteli gruzínského původu, který byl za bílého dne brutálně zavražděn v ulicích Berlína.
Už v květnu 2015 Changošvili jen tak tak unikl smrti v gruzínském hlavním městě Tbilisi, kde na něj z projíždějícího auta neznámý pachatel osmkrát vystřelil. O šest let dříve se ho dokonce pokusili otrávit. Osudným se pro něj nakonec stal poslední útok, k němuž došlo 23. srpna v centru německé metropole. Vrah muže nejprve střelil do zad, aby ho znehybnil, a následně mu dvakrát prostřelil hlavu. Changošviliho pohřbili 29. srpna v jeho rodné vsi.
Changošvili v Německu čekal na rozuzlení své žádosti o politický azyl, z Gruzie utekl po dvou pokusech o zabití. V Berlíně žil se svou rodinou a jako věřící muslim každý pátek chodil do místní mešity na mši. Rádio Svobodná Evropa uvádí, že právě cestou z mešity přišel o život a stal se tak dalším z řady čečenských exulantů i Rusů, kteří v zahraničí nalezli smrt poté, co se dostali do křížku s Kremlem či s ruskými bezpečnostními službami.
https://twitter.com/Bahar_Unlsy/status/1165973863265710082
Právě ke Kremlu se upírají zraky německých vyšetřovatelů. Ti krátce po smrtícím útoku zatkli ruského občana, který byl chvíli předtím viděn, jak hází do řeky paruku, elektrické kolo a vražednou zbraň. Úřady pracují s verzí, že mohlo jít o vraždu na objednávku, a média útok dokonce přirovnávají k loňskému pokusu o vraždu Sergeje Skripala v britském Salisbury.
K případu se už vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Kategoricky odmítám jakoukoliv spojitost mezi touto vraždou a ruskou vládou,“ prohlásil. Společné vyšetřování portálu Bellingcat, německého týdeníku Der Spiegel a ruského zpravodajského webu The Insider však uvádí důkazy, jež naznačují napojení vraha na ruské tajné služby.
Kadyrovovi nepřátelé
Jak upozornila ruská média, nejde o první vraždu Čečenců spáchanou ruskými tajnými službami. Smrt v zahraničí nalezli také bývalí čečenští prezidenti Džochar Dudajev a Aslan Maschadov (se kterým se Changošvili dokonce osobně setkal). K podobným atentátům došlo i v Rakousku, Kataru nebo v Turecku. Stejný osud také stihl Šamila Basajeva, nechvalně proslulého kvůli teroristickému útoku na divadlo v Moskvě a také tzv. beslanskému masakru, při němž zahynulo 330 civilistů.
K několika z těchto útoků došlo ještě předtím, než ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2006 rozkaz povolující zabíjení teroristů v zahraničí. Podle deníku Guardian spojuje oběti alespoň jeden ze dvou faktorů: zavraždění byli buď osobními nepřáteli současného čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, nebo se o nich vědělo, že se podíleli na odporu vůči Kadyrovovým silám a ruským vojskům v regionu.
Alespoň první varianta odpovídá i Changošviliho případu. Changošvili sloužil v řadách separatistů bojujících proti moskevské vládě za druhé čečenské války v letech 1999 až 2002. Po válce spolupracoval s čečenskými separatisty, kteří uprchli do údolí Pankisi v sousední Gruzii. Changošvili se taktéž angažoval v rekrutování a vyzbrojování dobrovolníků, jejichž úkolem měl být boj proti ruským silám během invaze do Gruzie v roce 2008. Ačkoliv neexistují důkazy, že by byl jakkoliv spojen s radikálním islámem, vysloužil si svými aktivitami místo v seznamu teroristů FSB (Federální služba bezpečnosti).
Changošvili uprchl do Německa po šesti měsících na Ukrajině, kam zamířil po několika útocích a řadě výhrůžek. „Zelimchan si myslel, že v Německu bude v bezpečí. Každý den chodil z mešity domů stejnou cestou. Někdo si toho musel všimnout a předat informaci vrahovi,“ uvedl pro britský deník Guardian Ekkehard Maass, předseda Německo-kavkazské společnosti a bývalý východoněmecký disident.
Zabiják krytý Kremlem: příběh zločinecké legendy Aslana Gagijeva
„Skripal“ číslo dvě
Podle zdrojů týdeníku Der Spiegel je z vraždy podezřelý zhruba padesátiletý ruský občan, v jehož cestovním pasu stojí jméno Vadim Andrejevič Sokolov. Důležité vodítko k odhalení vrahova motivu vidí tým Bellingcatu, Spiegelu a Insideru právě v Sokolově cestovním dokladu.
Sokolov totiž nepřijel do Berlína z Moskvy s falešným pasem, jeho dokumenty jsou legální, uvádí Bellingcat. Rozsáhlá databáze cestovních a osobních dokladů ruského státu ale neobsahuje žádnou zmínku o muži s tímto jménem. Toto zjištění podle Bellingcatu jasně popírá tvrzení Kremlu, neboť není možné, aby jakýkoliv ruský občan mohl obdržet platné doklady pod falešnou identitou, aniž by byl přímo v kontaktu s tamním zpravodajským nebo bezpečnostním aparátem.
To potvrzuje i fakt, že v dokladech uvedená petrohradská adresa „Vadima Sokolova“ neexistuje. „Prostřednictvím dvou nezávislých zdrojů s přímým přístupem do ruské databáze pasů jsme zjistili, že žádná osoba jménem Vadim Andrejevič Sokolov (…) neexistuje,“ uvádí Bellingcat.
A co víc, číslo onoho pasu je údajně podobné sériovým číslům, jež v minulosti náležela k dokladům agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Spojitost s tímto typem pasů dokládají i další detaily, oproti běžným cestovním dokumentům například neobsahoval biometrická data.
Zvláštní je podle Bellincatu skutečnost, že zadržený muž má podle záznamů německých úřadů na těle hned několik tetování. To u ruských operativců nebývá zvykem, neboť jim vnitřní předpisy podobné ozdoby těla zakazují.
Jedním z možných vysvětlení podle serveru může být verze, že ruské tajné služby naverbovaly „Sokolova“ ve vězení – podobná tetování bývají mezi tamními mukly známkou postavení a prestiže. Tuto verzi však nelze potvrdit stoprocentně, neboť tým investigativců nemá k dispozici detailní fotografie tetování. Nebylo by to však poprvé, kdy by ruská rozvědka verbovala vrahy touto cestou.
Německé Ministerstvo vnitra se ke zjištěním Spiegelu zatím nevyjádřilo. Mluvčí státního zastupitelství však dříve uvedl, že vyšetřovatelé mimo jiné zvažují i politický motiv vraždy. Anonymní zdroj z německých státních služeb Spiegelu sdělil, že v kauze lze nalézt „ruský rukopis“.
„Pokud se ukáže, že stát jako Rusko (za touto vraždou) stojí, máme tady nejspíše další případ Skripal, se vším, co to obnáší,“ uvedl zdroj pro týdeník.
„Je to zároveň i zpráva pro všechny čečenské uprchlíky v Německu: Nejste tu v bezpečí,“ hodnotí vraždu předseda Německo-kavkazské společnosti Maas.
Ukáže-li se, že za tímto kriminálním činem skutečně stojí zahraniční tajné služby, převezme případ protišpionážní jednotka.