Volby v Rusku: Kremelský scénář na věčné časy

Během posledního víkendu (17.– 19. září) proběhly v Rusku volby do dolní komory parlamentu – Státní dumy. Podle předběžných výsledků opět zvítězila vládnoucí strana Jednotné Rusko, kterou podporuje i prezident Vladimir Putin. S ruským investigativním novinářem Romanem Aninem z média iStories jsme proto mluvili o tom, zda v zemi ještě existuje nějaká opozice, jakým způsobem volby probíhaly a co to znamená být zahraničním agentem“. 

Tento víkend se v Rusku konaly parlamentní volby. Jaká byla v zemi před samotným hlasováním nálada? Byla situace nějak vyhrocená?

Na prvním místě bych zdůraznil, že je těžké nazývat ten proces volbami, už třeba kvůli absenci hlavních opozičních kandidátů – jmenovitě Alexeje Navalného a jeho týmu. Jak asi víte, Navalnyj je ve vězení a většina jeho spolupracovníků musela opustit Rusko, neboť byli prohlášeni za extremisty. V podstatě se tak neuskutečnil žádný boj o moc, nenastala žádná reálná politická soutěž. I ti kandidáti, kteří nejsou součástí Jednotného Ruska (vládnoucí strana podporovaná prezidentem Putinem, pozn. red.), jsou více méně prokremelští. Výsledky, jež volby přinesly, vznikly ze stovek podvodů, což dokazuje, že opravdové volby v podstatě neproběhly.

Než se k těm podvodů dostaneme, lze v současném Rusku vůbec mluvit o nějaké opoziční politické straně?

Ne, žádná taková neexistuje. Například rádoby opoziční komunistická strana ve skutečnosti většinou podporuje iniciativy Kremlu. Alexej Navalnyj se opozici snažil vytvořit, ale vidíme, jak to dopadlo, je zavřený a jeho příznivci byli nuceni odejít ze země.   

Jak probíhala předvolební kampaň? Jaká byla hlavní témata?

To je právě ten problém, žádná kampaň nebyla.

Z jakého důvodu?

V Rusku se nekonaly normální demokratické volby, neproběhla žádná názorová střetnutí politiků o tom, kam by měla země směřovat, nikdo se nesnažil obhajovat svůj program, protože žádný neexistoval. Šlo vlastně jen o proces, jak opětovně jmenovat na další volební období vládnoucí stranu Jednotné Rusko. Lidé šli volit nikoli proto, že by existovala kdovíjaká možnost volby, ale proto, aby volili proti Jednotnému Rusku. Takže své hlasy dávali náhodným kandidátům, aby tak ukázali nesouhlas s vládnoucí stranou.

Takže ani Jednotné Rusko se nesnaží nějak nalákat voliče? Třeba sliby, že zvýší platy?

Ne, volební programy nikdo neřeší, protože volby do Státní dumy nikdo nepovažuje za reálné volby.

Není tedy žádné překvapení, že Jednotné Rusko podporované Putinem opět zvítězilo?

Ne. Co se týče samotného procesu, totiž jak parlamentní volby probíhaly, řekl bych, že tyhle byly vůbec nejzkorumpovanější, nejšpinavější. Zaprvé, pořád ještě neznáme konečné výsledky, ty budou vyhlášeny až v pátek. V historii ruských voleb to tak dlouho ještě nikdy netrvalo. Výsledky bývaly většinou známé už večer po skončení hlasování nebo druhý den ráno – záleží na tom, v kolik hodin se v konkrétních regionech obrovského Ruska zavřou volební místnosti. Zároveň nebyl nezávislým analytikům umožněn přístup k datům z jednotlivých volebních obvodů, což se dříve dělo. Rovněž stále nejsou známy oficiální výsledky elektronického hlasování v Moskvě, kde opravdu běží o hodně hlasů, které by mohly změnit celkové výsledky.

Rusové mohou volit jak osobně, tak elektronicky?

Ano, a vypadá to, že právě elektronický způsob volby bude nejvíce podvržený. Například v Moskvě by podle fyzicky odevzdaných hlasů vyhráli kandidáti podporovaní Alexejem Navalným. Jenže pak přišly průběžné výsledky elektronického hlasování a najednou se pořadí úplně obrátilo, což nevypadá moc reálně. Proč by všichni lidé, kteří volí elektronicky, volili úplně opačně než ti, kteří odevzdali hlasy osobně? Podobné věci se děly i v jiných obvodech, kde při průběžných součtech vyhrávali na 99 % kandidáti podporovaní Navalným – pak ale připočetli elektronické hlasování a najednou se zase výsledky úplně obrátily, vyhrál kandidát Jednotného Ruska. To přece jasně ukazuje, že jde o podvod.

Co předpokládané vítězství Jednotného Ruska znamená pro další směřování země?

Jednotné Rusko vládne posledních 20 let. Jsou pyšní na to, že během té doby se v zemi zlepšila životní úroveň, že lidé mají více peněz. Jenže Jednotné Rusko se prezentuje tak, že se jedná o zásluhu jejich politiky, jejich volebního programu, ale země přitom bohatla především z toho, že se zvyšovala cena ropy. Říkalo se tomu zlatý déšť – Rusko mělo peníze, vliv… V roce 2013 ale přišla krize, zvyšovaly se ceny a zároveň se snížily příjmy normálních lidí, ruské domácnosti zkrátka pocítily chudobu. Mimoto se za vlády Jednotného Ruska prudce zhoršila situace ohledně lidských práv nebo nezávislé žurnalistiky. Politika této strany a samozřejmě i Kremlu se v Rusku snaží zabít cokoli nezávislého. A bude se to jen zhoršovat – útoky na média, nedodržování lidských práv.

To značí, že se z Ruska stane daleko autoritářštější země?

Přesně tak, a myslím, že se dočkáme opravdového útlaku. My, nezávislí novináři, už takový útlak zažíváme, podívejte se, co se například děje s Navalného týmem, s jeho podporovateli. Zatýkají je a označují za extremisty. Takže to, že bojuju proti korupci znamená, že jsem extremista? Tím je pak přece každý, kdo se podobně angažuje – včetně mě.

Česká média zmiňují vysoký počet hlasů pro komunistickou stranu, čím si to vysvětlujete?

Komunistická strana byla úspěšná, protože podporovatelé Navalného říkali lidem, aby volili její zástupce jako formu protestu proti Jednotnému Rusku. Ano, měli více hlasů než v předchozích volbách, ale nemyslím, že by to bylo kvůli její oblíbenosti.

Hodně se také píše, že volby byly podjaté, že lidé byli podpláceni, nebo naopak zastrašováni, aby volili Jednotné Rusko…

Že by lidi podpláceli, není hlavní problém. Ten spočívá v tom, že naprostá většina lidí, kteří volili Jednotné Rusko, jsou vládní zaměstnanci, zaměstnanci vládních firem nebo jsou v armádě. Oni musí volit Jednotné Rusko!

Jinak by je vyhodili z práce?

Jistě, tito lidé jsou na státu naprosto závislí. Logicky se tedy bojí, že by přišli o práci. V některých městech nebo částech Ruska žádná jiná práce než ta pro stát není. Pokud se nepletu, zhruba 80 % ruské populace pracuje ve veřejném sektoru. Je to pak vlastně srandovní, jako například v případě armády, kde Jednotné Rusko asi volili všichni. Je mi ale naprosto jasné, že vojáci tím nechtěli prezentovat své opravdové politické přesvědčení. Prostě jim to nařídili.

Opozice vyvinula aplikaci Smart Voting, která měla voličům pomoci volit proti Jednotnému Rusku – jak to fungovalo?

Smart Voting je strategický nástroj. Navalného tým například řekne, že v tomto volebním obvodě je ten či onen kandidát Jednotného Ruska, a proto navrhnou vybrat jednu osobu, jednoho kandidáta, který není z Jednotného Ruska, a volit jen pro něj, aby se hlasy opozice netříštily mezi vícero kandidátů, kteří pak nebudou mít šanci. Úplně přesně nevím, podle jakých kritérií tyto kandidáty vybírali, pro konkrétní obvody ale zvolili vždy jednoho a pak zveřejnili seznam s jejich jmény. Jenže aplikace, ve které seznam zveřejnili, byla zakázána, poté byly zakázány i Google dokumenty, kam jména svých kandidátů přenesli, tento seznam byl nakonec stažen i z YouTube. Velké technologické firmy tak jasně předvedly, že Kremlu pomáhají v zavádění cenzury. Smart Voting určitě nebyl nic nelegálního.

Ruská vláda aplikaci prezentovala jako „instrukce od extremistické organizace“

Z mého úhlu pohledu to spíš vypadá, že Google prostě poslouchá, co mu Kreml řekne. To označení extremista je směšné, vím, že vláda takto označila několik mých přátel, kteří  rozhodně žádnými extremisty nejsou, jen si prostě přejí, aby mohli žít v lepší zemi, a něco pro to dělají.

Google i Apple stáhly aplikaci Smart Voting ze svých obchodů s tím, že jim ruská vláda vyhrožovala trestním stíháním.  Bylo by takové stíhání skutečně reálné, nebo se velké technologické firmy zkrátka bojí, že přijdou o ruský trh?    

Nevím, co se přesně stalo. Vím pouze to, že mezi ruskou vládou a zástupci Googlu probíhala nějaká jednání. Je možné, že jim řekli, že když aplikaci nestáhnou, začnou stíhat jejich ruské zaměstnance. Ať už bylo příčinou jejich jednání cokoli, podstatný je výsledek. A my vidíme, že se přidali na stranu Kremlu.

Zároveň se v médiích probíralo, že lidé, kteří Smart Voting používali, by mohli mít problémy se zákonem. Je to vůbec možné – být stíhán za stažení aplikace?

V Rusku je možné všechno. Z hlediska zákona to zatím ještě nejde, ale nepřekvapilo by mě, kdyby vláda vyhlásila, že stažení té či té aplikace je extremistické chování a že za to může být občan stíhán. Ostatně v Rusku jsou dnes lidé souzeni i kvůli tomu, že něco sdíleli na Twitteru.   

Někteří ruští novináři opustili v posledních dnech svou zemi – je to kvůli volbám? Lze očekávat, že se situace zhorší?

Rozhodně se zhorší. Nový zákon o zahraničních agentech není určen k tomu, aby nás nějak označkovali, ale aby nás zničili. V podstatě už před volbami vytvořili zákonnou možnost, jak určité ruské novináře zrušit. Tím pádem očekávám, že po volbách proti nám razantně vytáhnou do boje. Jestliže totiž  zákon o zahraničních agentech člověk dvakrát poruší, mají právo zahájit proti němu trestní stíhání a zablokovat jeho web.

Rusko: Dost bylo svobodných médií

Jde ten zákon z pohledu novináře vůbec dodržet?

Ne, ten zákon je nastavený tak, aby nešel dodržet. Když třeba chceme něco napsat na sociální sítě, musíme před náš vzkaz vložit takové pitomé prohlášení, že jsme zahraniční agenti. Jenže například na Twitteru je pouze omezený počet znaků, které je možné pro jednu zprávu použít – tím pádem se do jednoho příspěvku nevejde ani to prohlášení, natož obsah, který tam chceš vložit. Je to směšné, a je tedy jen otázkou času, kdy zákon porušíte. Podle toho zákona bych měl ministerstvu spravedlnosti také posílat všechny své výdaje, jenže se v něm už nevysvětluje, čeho všeho se to týká. Tudíž bych měl asi nahlásit i to, že jsem si koupil kartáček na zuby. Na každou účtenku pak existuje speciální formulář!

Lze si představit, že za neohlášený kartáček na zuby může novinář zahraniční agent skončit ve vězení? 

Ano, a jak už jsem říkal, pokud ten zákon porušíte jednou, dostanete pokutu. Když se tak stane podruhé, je to zločin, za který vám může soud napařit čtyř až pětiletý trest vězení. 


Autorka rozhovoru: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní foto: Archiv Romana Anina