Včera tomu byly přesně tři roky, co jsme ve spolupráci s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) představili světu kauzu Panama Papers. Od té doby se na pokutách a na daních zpětně vybrala více než miliarda dolarů (cca 23 miliard korun), po celém světě se rozjely stovky vyšetřování nepřiznaného majetku a změnil se i pohled veřejnosti na takzvané daňové ráje.
Ve Velké Británii se jen od června minulého roku vybralo na základě informací z Panama Papers 119 milionů dolarů (cca 2,737 miliardy korun), celková takto získaná částka pak dosahuje 252 milionů dolarů (téměř 5,8 miliard korun). Podobná čísla vykazuje kupříkladu i Francie, která prověřila více než 500 daňových subjektů, vybrala přes 3 miliardy korun a místní daňové orgány očekávají, že tato čísla budou nadále narůstat. Vyšetřování také probíhá v mnoha dalších zemích včetně Rakouska, Německa, Francie, Norska či Kanady.
Jedna miliarda dolarů zmíněná v úvodu však zcela jistě nezahrnuje celkovou návratnost kauzy Panama Papers, neboť mnoho zemí nezveřejnilo výsledky svého vyšetřování. Například polská daňová jednotka vytvořená pouze pro účely Panama Papers pracovala kompletně v utajení, Jižní Korea zase odmítla poskytnout místnímu investigativnímu webu Newstapa přesná čísla, neboť se podle tamních orgánů jedná o „důvěrné, osobní informace“.
Vracení peněz na daních však není jediná věc, kterou Panama Papers změnily. Podle šéfredaktora nigerijských novin L’Événement Moussi Aksara se změnila i lidská mentalita. „V západní Africe si teď lidé dávají velký pozor, když provádějí nějaké obchody. Říkají si, že by do toho pak někdo, kdo spolupracuje s ICIJ nebo s jinou podobnou organizací, mohl začít šťourat. Už tolik nepodvádějí. Vědí, že dříve nebo později by je někdo odhalil.“
Po zveřejnění dat z Panama Papers se rovněž změnil pohled veřejnosti na daňovou optimalizaci prostřednictvím daňových rájů. Podle Rity de la Feria, profesorky specializující se na daňová práva z univerzity Leeds, namísto původního a svým způsobem obdivného postoje vůči osobám, které se dokázaly vyhnout placení daní, začali lidé pociťovat, že je tímto způsobem někdo okrádá o veřejné služby. Taková daňová optimalizace již zkrátka není považována za zločin bez obětí.
„Panama Papers přináší přesvědčivý důkaz toho, že dobrá investigativní práce dokáže upozorňováním na nerovnosti a nespravedlnosti dohnat k zodpovědnosti i ty nejmocnější lidi světa. Tím spíš když novináři odloží vzájemnou rivalitu stranou a naopak začnou v zájmu veřejnosti spolupracovat,“ komentuje celou kauzu ředitel Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů Gerard Ryle.
Autor: Lukáš Nechvátal
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.