Syrský řezník. Řezník z Aleppa. Generál Armagedon. Velitel ruských jednotek v Ukrajině, generál Sergej Surovikin, má hodně přezdívek, které odkazují k jeho nekompromisnosti při vedení válečných operací. Zjištění investigativního týmu Alexeje Navalného naznačuje, že válka je pro Surovikina nejen povoláním, ale i zdrojem finančních zisků.

Investigativní novináři z týmu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného zjistili, že Surovikin v minulosti dostal úplatky od dceřiné firmy Strojtransgaz, společnosti STG, která má na starosti těžbu a prodej syrských fosfátů. Tu vlastní Gennadij Timčenko, jeden z nejbohatších Rusů a blízký přítel prezidenta Vladimira Putina. Timčenko je také dlouhodobě podezříván, že patří mezi lidi, kteří kryjí soukromé bohatství ruského prezidenta.

K tomu, aby Surovikinovo spojenectví s Gennadijem Timčenkem zůstalo nepovšimnuté, použil generál firmy své ženy Anny, která má v důstojníkově rodině na starosti byznys. V roce 2016, kdy Surovikin velel jednotkám Východního vojenského okruhu, se jeho manželka s ročním příjmem 44 milionů rublů (zhruba 15 milionů korun) umístila na druhém místě v seznamu nejbohatších partnerek zaměstnanců ministerstva obrany.

Celé vyšetřování můžete shlédnout na YouTube kanálu investigativního týmu A. Navalného:

V polovině nultých let založila Anna Surovikina firmu na zpracování dřeva Argus SFC, která sídlila v malé sverdlovské vesnici nacházející se uprostřed lesa. Obchodní partnerkou generálovy manželky byla Anastasija Mišarina, dcera náměstka ministra dopravy Ruské federace, jež se později stala gubernátorkou Sverdlovské oblasti. 

Firma se nepřekvapivě těšila vysokému počtu státních dotací. V roce 2011 jeden z nejbližších spolupracovníků Navalného a tehdy poslanec Městské dumy v Jekatěrinburgu Leonid Volkov obvinil Argus SFC z dotačních podvodů. Místní soud ale později rozhodl ve prospěch Anny Surovikiny – Volkov se měl generálově manželce omluvit a zaplatit odškodné ve výši tří tisíc korun.

Argus SFC existuje dodnes, avšak od roku 2018 pravidelně vykazuje negativní finanční bilanci. Přitom v letech 2020 a 2021 firma obdržela úvěry ve výši 104 milionů rublů (v té době zhruba 37,4 milionů korun) od STG Logistics, dceřiné společnosti Strojtransgaz. Jak už bylo řečeno, ta patří miliardáři Gennadiji Timčenkovi a mimo jiné aktivity získala povolení k těžbě fosfátových rud v Sýrii. A právě v této zemi se generálovy i miliardářovy zájmy protínají. Jak uvidíme dál, není náhodou, že Argus SFC podle Navalného spolupracovníků tyto půjčky dodnes nesplatil.

A přesto v březnu a říjnu 2022 firma obdržela další půjčku, tentokrát od manželky nejvyššího manažera Strojtransgazu Natalije Chrjapové ve výši dalších 25 milionů rublů, v přepočtu zhruba 9,7 milionů korun. 

Krvavá hnojiva 

V zájmu porozumění, proč uralská pila dostává peníze od syrské těžební společnosti, je potřeba nahlédnout do dějin Surovikinových kariérních úspěchů. V roce 2015 syrský prezident Bašár al-Asad požádal Putina o pomoc v boji proti ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii) a samozřejmě i při záchraně svého režimu. Rusko do Sýrie vzápětí poslalo několik tisíc vojáků a obrovské množství techniky. V zemi byli neoficiálně přítomni i žoldáci z Wagnerovy skupiny. Od začátku roku 2017 začal tamním ruským jednotkám velet generál Surovikin.

Právě pod jeho velením, kam spadaly také letecké síly, ruská armáda bombardovala i civilní zařízení: nemocnice, školy, tržnice, obytné oblasti. Příkladem je vybombardovaná severozápadní syrská provincie Idlib v roce 2018, kde zahynulo 1 500 civilistů a dalších 30 tisíc bylo nuceno opustit své domovy.

Přečtěte si

„Krvavá hnojiva“. Evropské firmy dovážejí syrské fosfáty navzdory sankcím

Z přítomnosti ruských jednotek v Sýrii doslova fyzicky a samozřejmě i finančně těžil hlavně Gennadij Timčenko – začátkem roku 2017 totiž Bašár al-Asad udělil Timčenkovu Strojtransgazu právo těžit a vyvážet fosfáty ze dvou syrských ložisek poblíž Palmýry.

Dohoda byla uzavřena pod podmínkou, že 70 % zisků měla obdržet dceřiná společnost Strojtransgazu neboli STG Logistics, zatímco 30 % mělo připadnout syrské vládě. Byl v tom však jeden háček: v době podpisu dohody těžební oblast z velké části stále ovládal ISIS. Avšak pod vedením Surovikina už v červnu roku 2017 ruské vojsko doly osvobodilo. Generál o tom osobně podal hlášení prezidentu Putinovi, který tenkrát dorazil do Sýrie. Timčenkova firma mezitím okamžitě zahájila přípravy a posléze i samotnou těžbu. 

Vznikl tím složitý logistický řetězec: vytěžené fosfáty jsou dopravovány kamiony a vlaky do továrny na hnojiva poblíž Homsu (továrna patří Strojtransgazu) nebo rovnou do „fosfátového“ přístavu Tartus. Za časů Sovětského svazu se v tomto přístavu nacházelo Sověty ovládané logistické centrum, nyní zde sídlí ruská vojenská základna. 
Zdroj: OCCRP

Z přístavu lodě plné fosfátu podle zjištění novinářů OCCRP míří i do Evropy. Aby se vyhnuly sankčním postihům, vypínají ​​svůj automatický identifikační systém, který umožňuje sledování pohybu lodí. Vytěžená surovina, jež se používá k výrobě hnojiv, se tak i navzdory sankcím dostává do Srbska, Ukrajiny a do dalších čtyř států EU. Jen od roku 2019 bylo do výše zmíněných zemí importováno množství fosfátu v hodnotě více než 80 milionů dolarů.

Syrské kšefty

Jde tedy o velice lukrativní, ale logisticky křehký proces. Jelikož konflikt a vojenské střety v Sýrii i nadále pokračují, doprava fosfátů vyžaduje neustálý ozbrojený doprovod. Tuto službu poskytuje fosfátovým těžařům syrská armáda, soukromé syrské vojenské jednotky, Wagnerovci a samozřejmě ruská armáda, která fosfátový přístav ovládá. Částky, jež malá firma na zpracování dřeva ze Sverdlovské oblasti získala od STG, tak nejsou podle Navalného týmu nic jiného než úplatky generálovi za jeho protislužby.

„Samozřejmě že to nebudou generálovi nosit v kufru, proč riskovat? Firma Argus byla vytvořena speciálně pro tyto účely, je to jakási zástěrka, díky níž lze provádět jakékoli druhy transakcí,“ tvrdí Navalného spolupracovníci.

Přečtěte si

KremRule

To, že účetnictví Surovikinových skrývá celou řadu cenných informací, naznačují i další zjištění týmu. Současný osobní řidič Surovikina se nedávno stal šéfem dalšího dřevozpracujícího podniku se sídlem na stejné adrese, kde je registrován i Argus.

Navíc letošního 3. listopadu Rosrejestr, tedy ruský katastr nemovitostí, klasifikoval veškerý majetek rodiny Surovikinových. Zatímco dříve se v záznamech majetků Surovikina nebo jeho příbuzných uvádělo, že držitelem vlastnických práv je u těchto nemovitostí „Ruská federace“, nyní podle rejstříku žádné nemovitosti příslušníci rodiny nevlastní.

The post Generál Armagedon: Jak ruský generál Surovikin vydělal na syrské válce appeared first on investigace.cz.

Delyan Peevski je jednou z nejkontroverznějších postav bulharské politiky, byznysu a médií. Oligarcha a mediální magnát, který dříve působil jako bulharský poslanec a jehož jméno se pravidelně objevovalo v korupčních aktivitách, byl minulý týden přidán na takzvaný Magnitského seznam osob vystavených sankcím ze strany USA. 

Peevski se narodil v roce 1980 a jako jednadvacetiletý vstoupil do politické strany Nové národní hnutí za stabilitu a pokrok (NMSP), kterou založil bývalý bulharský car Simeon II. Ve volbách v roce 2001 strana získala polovinu mandátů a Peevski se ve věku 21 let stal nejmladším členem vlády. NMSP tehdy vládla v rámci koalice, jejíž součástí bylo i Hnutí za práva a svobody (DPS) Ahmeda Dogana. Jako oblíbený a nadějný Doganův chráněnec si Peevski brzy vybudoval své podnikatelské a mediální holdingy a zároveň zastával různé veřejné funkce. Blízkost k Doganovi posléze stvrdil i svým přestupem do jeho strany, za kterou úspěšně kandidoval v parlamentních volbách. Hnutí je obecně třetí nejsilnější bulharskou politickou stranou, obvykle má okolo 10 % hlasů. Zakladatele DPS Ahmeda Dogana označil současný premiér Bojko Borisov za „nejlepšího politika“ v Bulharsku a svůj názor vysvětlil slovy: „Dogan si jako první uvědomil, že když má mediální impérium a kontrolu nad soudnictvím, může vládnout.“ 

Politická kariéra Delyana Peevského ale pokračovala. V roce 2005 ho jmenovala Nejvyšší soudní rada státním zástupcem na ekonomickém oddělení prokuratury v Sofii. Vedoucí tohoto úřadu Angel Alexandrov je blízkým přítelem Ahmeda Dogana. V tom samém roce pak premiér Sergej Staničev (BPS, bývalá komunistická strana) jmenoval Delyana Peevského náměstkem ministra na ministerstvu státní politiky pro katastrofy a havárie. 

Jeden den Peevski také vedl bulharskou FBI (Státní agenturu pro národní bezpečnost). Poté, co v ulicích vypukly masové protesty, byl nucen podat demisi. Ve veřejném prostoru je často vnímán jako nesporný mediální magnát Bulharska, majitel mnoha novin, televizních kanálů, rozhlasových stanic a časopisů. Údajně vlastní i několik stavebních firem, podíly v síti obchodů s elektrospotřebiči a byl majitelem největšího výrobce a obchodníka s tabákem a tabákovými výrobky Bulgartabac. V roce 2016 svůj podíl prodal potom, co vyhlásil. že je proti němu vedena „neustála mediální kampaň“. Jeho matka Irena podle všeho však nadále zůstala většinovým vlastníkem. 

Pašování přes Bulgartabac 

Podle zjištění bulharského investigativního webu bivol.bg, jenž patří do sítě OCCRP, se právě firmě Bulgartabac podařilo pod vedením Ahmeda Dogana a v době vlastnictví Delyana Peevského vytvořit složitý finanční, právní a logistický systém výroby a distribuce cigaret. Zboží oficiálně dodávají do legálních destinací, ve skutečnosti je ale distribuováno jako pašované na Blízkém východě: v Iráku, Sýrii, v Íránu a Turecku. Pašerácká síť společnosti Bulgartabac tak pokrývá především Bulharsko, Dubaj a desítku přístavů v Černém a Středozemním moři. Mimo to využívají i tradiční pašerácké kanály na Blízkém východě. Jejich nelegální obchod přispívá k financování kurdských struktur v těchto zemích, především turecké Strany kurdských pracujících (PKK). Turecko, NATO i Evropská unie přitom PKK vedou na seznamu teroristických organizací. Není proto náhodou, že Turecko zakázalo Doganovi s Peevskému vstup na své území. Lze také předpokládat, že určité procento zisků z pašerácké sítě Bulgartabacu získává i Islámský stát. Z dokumentů, které se portálu bivol.bg podařilo získat od svých zahraničních zdrojů, vyplývá, že pašerácké schéma funguje i díky úzkému propojení mafiánské, ekonomické a politické sféry Bulharska a některých států z Blízkého východu.

Přivítejme nové členy Magnitského seznamu

„Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí dnes uvalil sankce na tři bulharské osoby za jejich rozsáhlou korupční roli v Bulharsku, jakož i na jejich obchodní síť zahrnující 64 subjektů (firem),“ oznámilo minulý týden americké ministerstvo financí. 

„Tato akce je namířena proti Vasilu Kroumovovi Bojkovovi, významnému bulharskému podnikateli a oligarchovi, Delyanu Slavčevovi Peevskému, bývalému poslanci parlamentu, a Ilku Dimitrovu Željazkovovi, někdejšímu zástupci šéfa bulharské státní agentury pro technické operace,“ uvádí se v prohlášení. 

https://www.investigace.cz/evropska-unie-planuje-vytvorit-vlastni-verzi-magnitskeho-zakona-narazit-muze-na-odpor-madarska/

„Delyan Slavčev Peevski je oligarcha, který dříve působil jako bulharský poslanec a mediální magnát a současně se pravidelně zapojoval do korupce, využíval při obchodování vlivu a úplatků, aby se chránil před veřejnou kontrolou, a zároveň vykonával kontrolu nad klíčovými institucemi a sektory bulharské společnosti. Peevski vyjednával s politiky ochranu před trestním vyšetřováním výměnou za jejich politickou podporu a pozitivní mediální pokrytí. Željazkova pak využíval k vytvoření úplatkářského systému zahrnujícího bulharské pobytové doklady pro zahraniční osoby a fungujícího i v rámci uplácení vládních úředníků za jejich informace a loajalitu,“ oznámilo americké ministerstvo financí

Rádio Bulgaria označilo Peevskeho titulem „nesporný mediální magnát Bulharska“. Podle organizace Reporters without Borders jeho mediální skupina New Bulgarian Media Group, která se skládá ze šesti novin, kontroluje téměř 80 % distribuce tištěných bulharských médií. Předpokládá se, že mimo to ovládá nebo ovlivňuje mnohá další místní média a internetové stránky, které oficiálně nevlastní.

Bulharská prokuratura už požádala Spojené státy o konkrétnější informace o korupčních praktikách, jež vedly k uvalení sankcí na bývalého poslance Delyana Peevského, aby mohla zahájit vlastní vyšetřování, uvedla pro Radio Bulgaria mluvčí vrchního státního zástupce Siika Mileva. Mluvčí zároveň dodala, že prokuratura plně podporuje americké partnery a jejich názor, že základem každé demokracie by měl být právní stát.

The post Bulharsko: Podpora terorismu začala korupcí appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Další angolský šmelinář

Carlos Manuel de São Vicente je bývalý generální ředitel společnosti s lukrativním vládním monopolem na pojištění angolského ropného sektoru. V roce 2018 mu švýcarský státní zástupce nechal zmrazit bankovní účty obsahující jmění ve výši 900 milionů dolarů (20 miliard Kč), pro podezření z praní špinavých peněz. Od té doby jsou již účty zase rozmrazeny, ačkoli vyšetřování stále probíhá. Švýcarské soudní procesy jsou extrémně tajnůstkářské, proto se média informaci dozvěděla až nyní. Podnikatelovy firmy podporoval bývalý angolský prezident dos Santos, jehož dcera čelí obvinění z tunelování angolské státní kasy. Navíc byla podnikatelova manželka členkou vlády podporující dos Santose.

Více zde. Více o angolském šmelení zde.

#2 Turecký špion

Rakouské úřady zažalují muže, který se přiznal ke špionáži pro turecké tajné služby. Rakousko Turecku vzkázalo, že takhle tedy ne – Turecko Rakousku vzkázalo, že jde o výmysl. Šéf rakouských bezpečnostních složek upozorňuje na snahu Turecka šířit v zemi svůj vliv, a tyto snahy kategoricky odmítá. 

Více zde. 

#3 Co se děje v Libyi?

Zatím neveřejný dokument nezávislých pozorovatelů pro OSN ukazuje, že Rusko zvýšilo podporu údajně nevládní skupiny extremistických žoldáků známých jako Vágnerovci v Libyi. Investigace.cz se skupině a jejich šéfovi Prigožinovi věnovala, ať už šlo o jejich aktivitu v Libyi, nebo v Súdánu. Kromě toho zpráva upozorňuje na to, že Turecko, Spojené Arabské Emiráty, Jordánsko, Rusko a Katar nedodržují zákaz dodávání zbraní do Libye. Libye se potýká s chaosem od té doby, co v roce 2011 padl její vůdce Kaddáfí a od roku 2014 je rozdělena na dvě části, přičemž hlavní město Tripoli má pod kontrolou mezinárodně uznávaná vláda a východní část kontroluje Chalífa Haftar, kterého podporují právě výše zmínění Vágnerovci.   

Více zde.

#4 Trollové opět v akci

S Prigožinem dnes ještě nekončíme. Facebook a Twitter upozorňují na zvýšenou aktivitu ruských takzvaných trollích účtů (může jít o naprogramované roboty, nebo skutečné osoby, které se snaží na sociálních sítích vměšováním se do diskuzí zasít chaos a vyvolat nenávist mezi dvěma politickými tábory), podobně jako při minulých prezidentských volbách. “Agentura pro výzkum internetu”, která za útoky pravděpodobně stojí, sídlí v Petrohradě a šéfuje jí právě Putinova pravá ruka Prigožin, na kterého američané kvůli této činnosti uvalili sankce. Tajné služby na rostoucí vlivové operace Ruska upozorňují již delší dobu. 

Více zde.

Facebook se rozhodl týden před volbami, které se konají 3. 11., zakázat v USA jakoukoliv politickou reklamu. 

#5 Okénko italské mafie

Švýcarský soud odsoudil 63 letého Itala na tři roky a pět měsíců vežení za členství ve zločinecké organizaci. Muž, který dlouhodobě žil ve Švýcarsku, podle rozsudku pro mocnou italskou mafii ‘Ndrangheta dozoroval převoz zbraní do Milána. Podle Švýcarské policie žije v zemi asi 400 členů 20 různých mafiánských uskupení.

Více zde. 

Pravá ruka newyorské mafiánské rodiny Luchese s italskými kořeny, Steven Crea, byl odsouzen na doživotí za vraždu a vydírání. Spolu s ním si půjdou sednout další tři členové rodiny, včetně jejího bývalého šéfa.

Více zde.

https://www.investigace.cz/ndrangheta-jak-funguje-a-jak-se-dostala-do-ceska/

#6 Bělorusko není pasé

Experti na lidská práva při OSN apelují na Bělorusko: Přestaňte mučit demonstranty a ty, kteří je mučili a ponižovali potrestejte. Zároveň urgují policii a další autority, aby dodržovali jak mezinárodní lidská práva, tak právo každého jedince na spravedlivý soudní proces. “To, aby lidé prostě mizeli, je nemyslitelné.” Experti obdrželi dokumentaci k 450 případům mučení a špatného zacházení.     

Více zde.

#7 Hasta la vista, prachy

Mexický drogový kartel zvládl přes obchod s kovbojským oblečením v americkém Dallasu vyprat přes 10 milionů dolarů (přes 220 milionů Kč), než jim na to přišla policie. Celkem bylo obviněno 28 lidí, včetně pravé ruky šéfa celého kartelu.  

Více zde.

#8 Na políčku, v makovičkách

Koronavirem způsobená ekonomická krize zasáhla konfliktem zmítaný Afghánistán, kde je i za normálních okolností složité najít práci, natož podnikat, velmi drtivě. Lidem tak nezbývá nic jiného, než se nechat zaměstnat v byznysu, který v zemi kvete nehledě na okolnosti. Tedy on kvést nesmí – jedná se o sklízení opia. Afghánistán produkuje 80% světové zásoby opia a poskytuje práci statisícům, včetně například studentů, kteří kvůli koronaviru nemohou chodit do školy. 

Více zde.

#9 Turecko zatklo důležitého člena IS

Turecká policie oznámila zatčení důležitého představitele teroristické organizace Islámský stát, který v zemi údajně plánoval únosy několika politiků, které měl dopravit do Sýrie. Během zátahu bylo zadrženo dalších 11 osob, které měly plánovat útoky na území Turecka. Úspěch trochu kazí americká zpráva, která Turecko označuje za zemi, kam tečou peníze právě islámských extremistů.   

Více zde.

Bonus #zdomova

Evropská komise vydala vyjádření ke stavu boje proti praní peněz v České republice. MONEYVAL (Výbor odborníků pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu spadající pod EK) uznal, že se Česko zlepšilo a přidělil mu tak lepší mezinárodní hodnocení, což může například znamenat, že se země stane atraktivnější pro investory. Česko se zlepšilo v implementaci mechanismů pro národní spolupráci a koordinaci v boji proti praní peněz a financování terorismu, posílilo opatření vůči zemím které představují vysoké riziko praní peněz a financování terorismu (např. daňové ráje), a odstranilo regulační mezery ve vztazích korespondenčního bankovnictví, což zajistí větší transparentnost transakcí mezi bankami. Nadále ale Česko pokulhává v lepším sledování pohybů peněz do zahraničí a v udělování a výši sankcí za praní peněz a financování terorismu. 

To sice zní optimisticky, ovšem ve finále Česko plně splňuje jen 5 ze 40 doporučení nadnárodní organizace sledující toky peněz Financial Action Task Force.

Více zde.

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 26 appeared first on investigace.cz.

Europol vydal zprávu o džihádistické propagandě v roce 2019, její druhá část se věnuje aktivitám teroristické organizace Al-Káida.

Jedenáctého září 2001 změnila Al-Káida svět. O osmnáct let později je tato teroristická organizace stále aktivní a relativně úspěšná. Zatímco se svět soustředil na více viditelný Islámský stát, Al-Káida trpělivě šířila svůj vliv. Soustřeďuje se na regiony například v Jemenu a v jižní Asii, kde spoléhá na podporu místních, protože své cíle i propagandu zdařile aplikuje na lokální problémy. V těchto částech světa je proto úspěšnější než Islámský stát.

Al-Káida se také spoléhá na malé, lokálně působící teroristické organizace, jako je například Harakat al-Shabaab al-Mujahideen (známá spíše jako al-Shabaab), působící na východě Afriky. Pro Al-Káidu má spolupráce s lokálními extremisty jen výhody – získává tak informace od zasvěcených osob a zároveň se může prezentovat jako globální hnutí, které zohledňuje regionální problémy.

Hlavním cílem Al-Káidy je ovšem stále boj se „vzdáleným nepřítelem“, tedy Spojenými státy a Západem obecně. „Američané rozumí jen síle,“ vzkázal svým následovníkům v projevu vůdce Al-Káidy Ajmán al-Zavahrí při příležitosti 18. výročí útoku na newyorská dvojčata. Vzkaz měl za úkol podnítit po celém světě menší lokální agrese na americké zájmy. Al-Káida tak ukazuje, že ačkoli neprovádí žádné velké útoky, neznamená to, že se svým úhlavním nepřítelem nebojuje.

To, že všechny buňky Al-Káidy mají společný cíl, má podporovat i proslov Usámy bin Ládina z roku 2002, používaný ve většině propagandistických videí. Po tomto úvodu videa pokračují obrázkem vlajek Al-Káidy a jejích odnoží (al-Kata’ib, al-Malahim, al-Sahab, al-Andalus and al-Zallaqa). Propaganda pak končí jednoznačným vzkazem: „Přicházíme!“

Al-Káida si zakládá na odmítání přehnaného násilí Islámského státu a pravidelně se omlouvá, jestliže jsou při jejích útocích zraněni nebo zabiti nevinní muslimové. Provinilci, kteří mají tyto mrtvé na svědomí, bývají potrestáni „podle islámského práva“. Pro Al-Káidu je důležité, aby byla vnímána jako organizace napadající výlučně vojenské cíle. Útočníci se mají orientovat podle práva šaría (systém radikálního islámského náboženského práva), aby se předešlo nedorozuměním. Její vůdce al-Zavahrí vytyčil jasné cíle: Izrael, Velkou Británii, Francii, Rusko, NATO a Evropu obecně.

Mise od boha na sociálních sítích: Islámský stát

Nejmladší buňka Al-Káidy působí napříč jižní Asií. Například v Myanmaru aktivně přispívá v konfliktu muslimské menšiny Rohingyů s tamní vládou, která proti etniku zakročila po několika jejich ozbrojených útocích. V Kašmíru tato buňka zase spolupracuje s Talibanem (radikální nábožensko-politické hnutí z Afghánistánu) a soustřeďuje se na oslabování pozice Pákistánu na tomto sporném území. Důležitou roli v oblasti působení jihoasijské buňky Al-Káidy hraje také teritorium Bangladéše, kde se teroristická organizace střetává se znepřáteleným Islámským státem – ten na tomto území šíří propagandu spíše online, zatímco Al-Káida fyzicky spolupracuje s místními džihádisty.

Velmi důležitou buňkou Al-Káidy je Harakat al-Shabaab al-Mujahideen, známá spíše jako al-Shabaab, která působí v oblastech východní Afriky, převážně v Somálsku. Na přelomu let 2019 a 2020 zvýšila buňka svou aktivitu v Somálsku a v Keni a provedla několik útoků, například na americkou vojenskou základnu v keňském přímořském regionu Lamu. Buňka se také pyšní nejlepším mediálním pokrytím své činnosti. Přes své médium al-Kata’ib se v září 2019 al-Shabaab přihlásila k útokům na americkou vojenskou základnu v Ballidoogle. Skrz své mediální agentury se al-Shabaab prezentuje formou videí pořízených z útoků, například sérií vražd somálských a keňských vojenských velitelů s názvem „Úspěšné tváře 2“.

Rozhovor s jedním z vůdců buňky al-Shabaab natočila televize Channel 4 News. Šejk Ali Dhere v něm vysvětluje, že se jeho organizace snaží osvobodit svou zemi (Somálsko) a přeje si v ní zavést islámské právo bez vměšování cizinců. „Přestaňte s námi bojovat. Nechte nás být,“ říká šejk.

Al-Káida v islámském Maghrebu (region na severozápadě Afriky sahající od Maroka po Libyi) má za cíl svrhnout alžírskou vládu a nastolit v zemi islámský stát. „Staronovým“ nepřítelem organizace je Francie, v několika projevech totiž vůdce buňky Abu Ubayda Yusuf al-Annabi kritizoval alžírskou vládu jako dosazenou francouzskými kolonizátory. Vůdce Francii a ostatní nejmenované země viní z toho, že se snaží vymýtit z Alžírska jeho islámskou identitu a tradice, a vyzývá obyvatele země, aby si v nadcházející konečné bitvě vybrali svou stranu. Cílem je revoluce, která by měla navrátit Alžírsko Bohu. Al-Káida v islámském Maghrebu šíří propagandu nejen pomocí videí, ale i pamflety a psanými prohlášeními, oficiálním kanálem je například al-Andalus Media.

V roce 2016 se z franšízy Al-Káidy oddělila džihádistická skupina Hay’at Tahrir al-Sham (HTS), která působí v Sýrii. Skupina používala během bojů o Idlib na začátku roku 2019 aplikaci pro šifrovanou komunikaci Telegram – přes kterou například informovala o uzavření příměří s Národní frontou pro osvobození Sýrie (tu podporuje Turecko) a zavedení „Salvation Government“ (vládu spásy) vedenou převážně představiteli HTS a kontrolující oblasti Idlibu, Aleppa a Hamy. V regionu se však záhy vyskytly konflikty mezi HTS a jejími bývalými členy, kteří v roce 2018 založili své vlastní džihádistické skupiny. HTS se soustředí výlučně na lokální agendu, po vzoru Al-Káidy se ovšem prezentuje i jako férová organizace, která nezabíjí civilisty. HTS šíří svou propagandu i tím, že de facto řídí životy civilistů v oblasti Idlibu – zajišťuje pro ně různé služby a poskytuje jim vzdělání. Vydává také týdeník Iba, který má i webové stránky a profil na Telegramu. HTS hlásá svou ideologii ale i skrze zdánlivě neutrální známé osobnosti.

Al-Káida HTS kritizuje za „zakalení čistých džihádistických cílů“, protože skupině jde o politickou moc. O dalším působení těchto muslimských teroristických organizací tak rozhodne to, zda mezi sebou budou bojovat, nebo se jim podaří dospět k nějaké formě příměří. Společného nepřítele – tedy Západ – totiž džihádisté mají. 

Autorka článku: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

The post Mise od boha na sociálních sítích: Al-Káida appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Drogový baráky

Osm let vyšetřování britských speciálních jednotek přineslo ovoce v podobě zabavených nemovitostí za asi 17 milionů liber (tj. skoro půl miliardy Kč). Celkem 59 adres bylo napsáno na osoby navázané na členy birminghamského gangu, který obchodoval s heroinem. 

Více zde.

#2 Severokorejské posilování ekonomiky

Americké ministerstvo spravedlnosti vydalo příkaz k zabavení 280 kryptoměnových účtů, které pomáhaly s praním peněz, které severokorejští kyberzločinci získali během dvou útoků na americkou společnost a burzu. Účty spravovali čínští zločinci, kteří fungovali jako spojka se Severní Koreou. Ta, podle expertů, útočí na mezinárodní finanční sektory proto, že nemá z čeho financovat svou upadající ekonomiku. 

Více zde.

#3 Litevští pašeráci

Europol rozbil litevský gang, který používal obchodované osoby k pašování heroinu do Irska. Bylo zatčeno 18 Litevců, kteří používali přes 60, mnohdy drogově závislých, osob k distribuci heroinu. 

Více zde. 

#4 Pánbůh vám to vyper

Nová investigace OCCRP odhaluje, jak představitelé církví využívali své farnosti a kostely k praní špinavých peněz, které mnohdy pocházely z prodeje drog. V Jižní Americe jsou představitelé církve uznávaní a vnímáni jako důvěryhodní, proto se nikdo o jejich nekalou činnost nezajímal – a to ani vlády, protože mají církve z jejich strany jisté úlevy. Několik případů ale pochází i z USA, například z komunity Mormonů. 

Více zde.

#5 Islámský stát pořád funguje

OSN uvádí, že v Iráku a Sýrii zůstává přes 10 tisíc členů teroristické organizace Islámský stát a ti se v malých skupinách volně pohybují po obou státech. Narostl také počet útoků, ačkoli obecně aktivita teroristických organizací během karanténních opatření upadla. Islámský stát figuruje i v afrických zemích, například v Libyi. 

Více zde. 

Mise od boha na sociálních sítích: Islámský stát

#6 Hlavně nenápadně

Přes půl tuny kokainu bylo zabaveno celní správou Turecka. Kokain byl ukryt ve velkém přepravním kontejneru a rozdělen do 500 balíčků. Celková hodnota zásilky zabavené v přístavu Kocaeli je odhadována na 640 milionů Kč. Loď, na níž celníci zásilku našli, připlula z Brazílie.

Více zde.

#7 Daně z nelegální těžby

Na severovýchodě Afghánistánu funguje nelegální těžba zlata. Toho si všimla místní odnož teroristické organizace Taliban a rozhodla se za těžbu vybírat daně. “Každý, kdo chce v oblasti hledat zlato, musí se o pětinu svých nálezů podělit s Talibanem,” uvedl jeden z obyvatel provincie Badakšan. Teroristé tak nejen vydělávají, ale i šíří svůj vliv. 

Více zde.

#8 Verboten tabák

V německém Kranenburgu bylo zadrženo 12 osob, které provozovaly nelegální továrnu na cigarety. Ukrajinci a Poláci pracující v továrně mohli za týden vyprodukovat až 10 milionů kusů cigaret. Německá vláda na podobných nelegálních výrobnách týdně přichází o 1,5 milionů eur (640 milionů Kč).

Více zde.

#9 Online zločin kvete i v zemích bez internetu

Zpráva Interpolu varuje, že oline zločin je v Africe na vzestupu a představuje čím dál tím větší hrozbu. Ačkoli internet v Africe využívá poměrně málo lidí (zhruba 30%), náklady na řešení kyber-podvodů prudce rostou. Zločinecké organizace využívají internet nejen ke “klasickým” kyber útokům skrze různé viry napadající počítač koncového uživatele, ale například i k obchodování s lidmi nebo ke zneužívání dětí. Přes internet se také prodávají drogy a jiné kradené nebo jinak těžko dostupné komodity.

Více zde. 

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 25 appeared first on investigace.cz.

Islámský stát neustále vymýšlí nové způsoby, jak komunikovat online. Džihádisté používají sociální sítě a mediální kampaně k tomu, aby ukázali svou sílu, relevantnost a nabrali nové členy. Europol o džihádistické propagandě v roce 2019 vydal zprávu, jejíž první část se věnuje aktivitám teroristické organizace Islámský stát.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) zažila největší rozkvět v roce 2015, kdy ovládala rozsáhlé teritorium napříč Irákem a Sýrií. O dva roky později, v průběhu roku 2017, ji ale začaly americké a místní ozbrojené síly postupně zatlačovat, až zbylo jen město Baghuz poblíž východní hranice Sýrie s Irákem. V březnu i toto město dobyla americká armáda ve spojeném útoku s místními jednotkami. Dobytí města zrušilo samozvaný chalífát Islámského „státu“ (stát ovládaný hlavou muslimské obce), protože už neměl žádné území. To ale neznamená, že by Islámský stát přestal být hrozbou. Bojovníci IS stále působí na východě u irácko-syrských hranic, kde vytvářejí chaos a útočí na vládní jednotky. Útoky pak Islámský stát s velkou slávou prezentuje jako svoje úspěchy v médiích a na sociálních sítích.

Legendárním se například stalo video, které údajně vzniklo v jednom z uprchlických táborů pro osoby z oblastí ovládaných Islámským státem. Na něm asi desetiletý klučík prohlašuje, jak se těší, až se stane sebevražedným atentátníkem a bude zabíjet nevěřící. Videa dětí, které přísahají věrnost Islámskému státu, mají ztělesňovat další generaci bojovníků, která se bude mstít za současné křivdy.

Tehdejší vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí se mezi lety 2014 až 2019 na sociálních sítích odmlčel. Ve svém prvním mediálním výstupu po této pauze, v dubnu 2019, ujišťoval svět, že organizace není poražena, ale že se naopak rozrůstá. Zdůraznil také 290 útoků, které byly odplatou za porážku Islámského státu v Sýrii – převážně pak ocenil sérii teroristických útoků na kostely, hotely a další budovy na Srí Lance.

Islámský stát uvádí, že jeho odnože stále fungují od západu Afriky až po Filipíny a že organizace je schopna zaútočit kdekoli na světě. Podle al-Bagdádího je Islámský stát aktivní zejména v Libyi, Somálsku a v dalších západních a středoafrických státech, ale i v Turecku, v Mali nebo na Srí Lance. Jeden z nejvíc medializovaných útoků se odehrál na Filipínách, kde začátkem roku 2019 zabila 20 lidí bomba. Ačkoli není jasné, na kolik jsou al-Bagdádího tvrzení pravdivá, mají jasný účel – zastrašovat a ukazovat, jak daleko je teroristická organizace schopna zajít a kam až její členové dosáhnou.

České, slovenské a československé zbraně v syrské válce

Islámský stát také v několika svých videích vyzývá následovníky k migraci do oblastí ovládaných právem šaría (systém radikálního islámského náboženského práva).

„Vedeme dlouhodobou válku, naše nepřátele budeme postupně oslabovat. Džihád tu bude až do soudného dne,“ prohlašuje al-Bagdádí ve videu. Ujišťuje tak bojovníky, že ačkoli nemusí zrovna vyhrávat jednotlivé bitvy, celou válku nakonec přece jen vyhrají. Podrobný návod, jak postupně oslabovat nepřítele, získávají následovníci Islámského státu například z novin al-Naba‘. Dubnová čísla z roku 2019 pojednávala o tom, že bojovníci IS mají vést jen partyzánské útoky. Při těch mohou brát rukojmí a popravovat je nebo shánět zbraně, peníze a léky. Instrukce z těchto novin pak přebírají další spřátelená média.

Největší kampaní Islámského státu za rok 2019 byla série 15 náborových videí, na kterých bojovníci ze zemí střední a západní Afriky, východní Asie, ale i z Kavkazu, Tuniska nebo Turecka přísahají věrnost vůdci Islámského státu al-Bagdádímu a vyzývají ostatní muslimy, ať udělají totéž. Kampaň doprovázely hashtagy, plakáty a promo videa v několika jazykových mutacích a měla ukázat právě relevanci a rozšíření teroristické organizace. Vyznění ale kazil fakt, že na videích většinou není víc než tucet bojovníků.

V říjnu byla fotograficky zdokumentována podobná vlna podpory od jednotlivých buněk Islámského státu poté, co al-Bagdádí zemřel a na jeho místo nastoupil abú Ibráhím Hášimí Kurajší. Předcházel jí ale komunikační chaos na sociálních sítích, zpochybňování zprávy o smrti al-Bagdádího a výzvy k důvěře jen v média, která teroristickou organizaci podporují (například Amaq News, al-Naba’, al-Furqan Media, alHayat Media, Ajnad Media nebo Maktabat al-Himma).

Několik kampaní, které se skládaly z videí a plakátů, bylo zaměřeno na ženy. Kampaň chválí muslimské ženy za vychovávání dalších generací, které povedou džihád. Jiná videa ukazovala ženy v uprchlických táborech, které se dožadovaly osvobození, a to pravověrnými bojovníky IS. A jak ukázal útok na Srí Lance, ženy jsou někdy verbovány i jako bojovnice Islámského státu. 

Blízkovýchodní bomba kšeft

Islámský stát k šíření propagandy a komunikaci často používá mobilní aplikaci Telegram, která zprávy bezpečně šifruje a dá se nastavit tak, aby se inkriminovaná komunikace po nějaké době automaticky smazala.

Začátek roku 2019 nevypadal pro šíření IS propagandy moc dobře, často vycházely jen staré materiály. Další problém vznikl na konci roku, kdy členské státy Evropské unie společně s Europolem provedly zátah na online ekosystém Islámského státu a například Telegramu nařídili smazat velké množství propagandistických účtů. Provozovatelé jednotlivých komunikačních kanálů a sociálních sítí s policií spolupracují a aktivně účty šířící teroristickou propagandu mažou. Islámský stát působí kromě Telegramu na komunikačních aplikacích TamTam, Hoop Messenger, Blockchain nebo RocketChat a na Facebooku a Twitteru. 

Autorka článku: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

The post Mise od boha na sociálních sítích: Islámský stát appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Drogový rekord Assadova bratrance

Italští policisté zabavili rekordní zásilku drog – to už víte z minulého #zesvěta. Další vyšetřování ale ukazuje, že se nemuselo jednat o amfetamin (známý také jako “speed”) z dílny teroristické skupiny Islámský stát, ale o produkt samotné syrské vlády. A to přímo rodinných členů prezidenta země Bašara al-Assada. Prezidentův bratranec totiž údajně provozuje v zemi několik laboratoří na výrobu drog. Znak IS údajně na zásilku umístili obchodníci schválně, aby zmátli policii. 

Více zde.

#2 Prezident vs. Premiér: Bulharská edice

Již několik dní probíhají v Bulharsku protesty a nepokoje způsobené napjatou situací mezi prezidentem a premiérem země. Problémy nastaly předminulý týden, kdy člen opozice, který ale podporuje stávajícího prezidenta Rumena Radeva kritizoval vládnoucí stranu a premiéra Boyka Borisova. Ve stejný den, kdy se ke kritice připojil i prezident Radev, vběhli do sídla prezidenta těžkooděnci a udělali tam razii. Prezident s opozicí tvrdí, že je to politický útok. A ačkoliv byli premiér a jeho vládnoucí strana lidem chváleni za zvládnutí koronavirové krize, teď se občané země zlobí. 

Více zde.

#3 Neber úplatky, neber úplatky, nebo na to umřou lidi

OSN varuje před katastrofickými následky podplácení ve zdravotnictví v souvislosti s koronavirem. Pokud se totiž budou léky a zdravotní péče primárně dostávat k těm, kdo zaplatí, nezbyde pak na ty, u kterých je dostupnost léčby otázkou života a smrti. K problematice vydaná zpráva uvádí, že takové chování se rovná porušování lidských práv a pokud jej někdo činí, měl by být potrestán zmrazením majetku a jinými sankcemi. 

Více zde. 

#4 Podpora pro nezaměstnané gangy

Ve Francii pobírali státní podporu v nezaměstnanosti způsobenou koronavirem i zločinecké skupiny. Nelegálně si tak vydělaly přes dva miliony eur (53 milionů Kč), které správně náleží pracujícím v restauracích, školách, nebo podnikatelům. Kriminální organizace využívaly identifikační údaje firem, které jim ale ve skutečnosti nepatřily, a když podpora dorazila, byly peníze roztroušeny mezi různé bankovní účty. Pařížští státní zástupci po tomto zjištění zahájili celostátní vyšetřování. 

Více zde.

#5 Dobré zprávy pro slony, špatné pro luskouny

Nelegální obchod se slonovinou je na ústupu, nelegální obchod s luskouny ale vesele vzkvétá. Nová data přináší zpráva OSN o nelegálním obchodu s divokými zvířaty, která pracuje s daty za poslední čtyři roky. Roste také obchod s úhořem říčním a nebo s částmi těl tygrů. Největším odběratelem je v tomto obchodu Čína, nejvíce se pytlačí v Africe. 

Více zde.

Pytlačení mrtvých tygrů

#6 Pokrok v boji se zneužíváním dětí

Italská policie spolu s Europolem slaví úspěchy v boji proti online zneužívání dětí. V zemi bylo provedeno několik domovních prohlídek a rozběhlo se 50 nových vyšetřování. Do vyšetřování je zapojeno přes 200 osob, domovní prohlídky zatím vedly ke třem zatčením a zabavení tisíců složek s nelegálním obsahem. 

Více zde.

#7 Pašeráci z gumového člunu

Španělská policie ve spolupráci s Europolem rozbila gang, který pašoval migranty přes moře na Kanárské ostrovy. Používali k tomu gumové čluny a podle vyšetřovatelů stihli z Maroka s plně naloženou lodí vyplout asi dvacetkrát. Zatčeno bylo 28 osob.

Více zde.

#8 Prezidentské volby v Bělorusku

Běloruské úřady zakázaly účast v nadcházejících prezidentských volbách dvěma největším rivalům stávajícího prezidenta Lukašenka. První, Valerij Tsepkalo, bývalý diplomat, sesbíral ke své nominaci 160 000 podpisů (země má asi 9,5 milionu obyvatel), komise ale uvedla, že jen 70 000 z nich je pravých, čímž je Tsepkalo dostal pod hranici potřebných 100 000. Druhý, Viktor Babariko, nasbíral podpisů 400 000, ale byl uvězněn za praní peněz v bance, které šéfoval (o vývoji této kauzy jsme informovali v minulých #zesvěta)

Více zde.

O situaci v zemi se vyjádřila i vyslankyně OSN, která uvedla, že je “katastrofální”. V Bělorusku je podle ní běžné porušování lidských práv a potlačování jakékoli opozice – od června policie zadržela 200 protestujících. Potlačováno je dokonce i používání běloruštiny. 

Více zde.

#9 Ve jménu bezpečnosti státu

Společné prohlášení několika vyšetřovatelů OSN uvádí, že Turecko uzavřelo tajné smlouvy s několika zeměmi, aby z nich mohlo unášet své disidenty. Jedná se o Azerbajdžán, Albánii, Kambodžu a Gabon, země, které má OSN v hledáčku za porušování lidských práv. Nejsou to ovšem jediné země, odkud byli lidé odvezeni. Turecké ozbrojené složky takto údajně unesly až 100 tureckých občanů, mnohdy přímo z ulice za bílého dne. Někteří byli dokonce uneseni i se svými dětmi. Turecký prezident Erdogan bojuje proti opozici velmi důkladně, minulý týden byly například vydány zatykače na asi 400 lidí, včetně vojáků nebo zdravotníků. Dohody o odvozu tureckých občanů byly uzavírány pod zástěrkou boje proti terorismu a mají velmi vágní znění. 

Více zde.

#10 Okénko italské mafie

V kanadském Hamiltonu byl zastřelen místní mafiánský boss napojený na ‚Ndranghetu Pasquale (Pat) Musitano. Zatím neznámý útočník zastřelil Musitana na parkovišti za bílého dne a zřejmě se jednalo o vraždu na objednávku konkurenčního gangu. Musitano byl podobným způsobem postřelen už jednou, čtyři kulky, z nichž jednu dostal do hlavy, ale přežil. Musitanovi blízcí, kteří byli na místě činu se zabijáka snažili dostihnout, ale marně.

Více o životě tohoto proslulého mafiána si můžete přečíst zde.

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 19 appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout. Seznam je trochu delší, ať máte při prodlouženém víkendu co číst.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Běloruské zázraky

Běloruský prezident Lukašenko zjevně ví něco, o čem se zbytku světa může jen zdát. V jeho zemi totiž “žádné viry nejsou”. A víte proč? Protože je nikdo neviděl.  

Více si můžete přečíst zde.

#2 Nevystrkuj čumák

V Jižní Africe jsou v dole uvěznění horníci, kteří tam pracují nelegálně. Uvězněni jsou proto, že se bojí vystoupit na povrch, kde kvůli karanténním opatřením hlídkují policisté. 

Více zde. 

#3 Pakistánská vzpoura

Většina muslimského světa se smířila s tím, že bezpečností opatření se musí dodržovat, a oslaví Ramadán v izolaci. V Pákistánu se ale jedni z nejvlivnějších imámů rozhodli shromáždit své následovníky a otevřeně pravidla porušit.   

Více si můžete přečíst zde.

#4 Deportovat či nedeportovat, to je oč tu běží

Kanadské úřady se snaží deportovat údajného mafiánského bosse z Toronta do Itálie, což se jim za současných podmínek nedaří. Muž si vydobyl podmínečné propuštění z vězení, ale nepočítal s tím, že na něj před branami bude čekat vůz, který jej odveze do vězení jiného.  

Více zde. 

#5 Šéf je doma!

O propouštění vězňů jako o preventivním opatření proti šíření viru jsme vám už říkali. O tom, že italská mafie si získává čím dál větší popularitu, také. Co se tedy stane, když z italských věznic propustí do domácího vězení mafiánské bosse? 

To si můžete přečíst tady. 

A o tom, že některé vlivné osobnosti z organizací Cosa Nostra nebo ‘Ndrangheta už jsou doma, zase tady.  

’Ndrangheta: jak funguje a jak se dostala do Česka

#6 Může za to Čína!

Americký stát Missouri se rozhodl zažalovat čínskou vládu za koronavirus. Přesněji za jeho ekonomické dopady, utrpení lidí a obrovské ztráty na životech. 

Více si můžete přečíst zde.

#7 Jak šel čas s epidemiemi

The Guardian vytvořil interaktivní přehled světových epidemií a ukázal jak se z nich můžeme poučit. 

#8 Moderní otroctví

Naši partneři z OCCRP vydali dva ze třídílné série článků o moderním otroctví, které zažívali zahraniční pracovníci v Baku v Azerbajdžánu. Případ je nyní v rukou Evropského soudu. 

První díl je o muži z Bosny a Hercegoviny, který se se svými zážitky svěřil reportérům. 

Druhý článek vysvětluje, jak celá operace s dělníky fungovala a že za firmou, která vše zařizovala, stál ázerbájdžánský ministr “sportu a mládeže”. 

#9 EU řekla, že můžou

Evropská Unie potvrdila, že je možné odepřít finanční podporu firmám, které mají sídla v daňových rájích. Ale jen v těch mimo Evropu. 

Více zde nebo zde. 

#10 Tisíce mučených, desítky zavražděných

V Německu začal soudní proces s bývalým vysoce postaveným představitelem syrského režimu. Plukovník Raslan zatčený v Berlíně je obviněn ze zločinů proti lidskosti.  

Více si můžete přečíst zde.

#11 Chemické útoky na syrské nemocnice

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vydala výsledky svého vyšetřování tří chemických útoků na syrské nemocnice v roce 2017. Zpráva naznačuje, že za útoky stojí syrská vláda.   

Více zde.

#12 Kterak si přivydělat po FBI-ovsku

Bývalý agent FBI byl zatčen za přijímání úplatků výměnou za poskytování tajných informací právníkovi s vazbami na arménský organizovaný zločin. 

Více si můžete přečíst zde. 

#13 Radši zaplatíme

Italská ropná společnost se s americkým soudem dohodla na zaplacení pokuty několika desítek milionů dolarů za podplácení alžírských politiků. Transakce maskovala jako platby za neexistující smlouvy. Zprostředkovatel plateb je zřejmě muž, který figuruje v Panama Papers jako člověk, který posílá úplatky skrz skořápkové společnosti.

Více zde.

#14 China, who?

Čína rozšiřuje svůj vliv. Poté, co Trump veřejně odsoudil Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a odmítl ji nadále financovat, přispěchala na pomoc Čína a poskytla příspěvek za cca 750 milionů korun.

Více si můžete přečíst zde.

O tom, že rozhodnutí prezidenta Spojených států nebylo šťastné, hovoří i interní dokumenty, které ukazují, jak se jednotlivé vládní agentury snažily dopady jeho slov zmírnit.

#15 Král je mrtev… co teď?

V Estonsku nemá organizovaný zločin jednoho bosse už od roku 2016, tedy od té doby, co zemřel ten poslední. 

Více zde.

#16 Dnes v akci: malware

Přibývá kyberútoků, organizovaný zločin tedy musel najmout armádu profesionálů, kteří je podnikají. Omyl. Stačí navštívit tržiště a malware na klíč koupit – ceny začínají na cca 1,200 korunách.

Více si můžete přečíst zde.

Koronavirus: Varování Europolu

#17 Kokain a emigrace

Přehled organizací, které v Latinské Americe obchodují s kokainem a jaké to má důsledky – třeba ty, že v čím dál nebezpečnějších oblastech lidé nechtějí žít, a proto narůstají počty emigrantů. 

Více zde. 

#18 Dáme je k ledu

Evropská Unie přitvrzuje v boji proti organizovanému zločinu. Od roku 2021 budou muset všechny země dodržovat nová pravidla pro zmrazování účtů zločinců, proces tak bude rychlejší, efektivnější a stejný pro všechny členské státy.  

Více si můžete přečíst zde. 

#19 Assadova rodina a majetky v Evropě

Příběh o tom, kterak strýc syrského prezidenta Assada přišel ke jmění v Evropě. Ukradl je ze syrské státní kasy? Mají Assadovi bratranci majetky v Rusku? A jak jsou na tom další “papaláši” z regionu? 

To si můžete přečíst zde.

#20 Noví teroristé

Na území Kašmíru, které z části ovládá Pákistán a z části Indie, působí doposud neznámá teroristická organizace navázaná na Islámský stát. “The Resistance Front” se přihlásila k několika přestřelkám a útokům. 

Více zde.

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 8 appeared first on investigace.cz.

Ze šikany ruského investigativního novináře Ivana Golunova jsou podezřelí dva důstojníci FSB, kteří žijí v Moskvě a na Slovensku.

Za podivným zatknutím ruského novináře Ivana Golunova z portálu Meduza.io podle jeho kolegů stojí dva důstojníci ruské tajné služby FSB Alexej Dorofejev a Marat Medojev. Golunov je v připravovaném článku měl obvinit z toho, že stojí za takzvanou moskevskou „pohřební mafií“. Otec Marata Medojeva, také důstojník FSB, má na Slovensku svůj druhý domov, podniká tam i vlastní nemovitosti.

Případ Golunov

Ivan Golunov je ruský investigativní novinář, kterému hrozilo až dvacet let ve vězení za obchod s drogami. Zatkli ho policisté oblečení v civilu. Když mu prohledávali batoh, našli v něm 3,56 g taneční drogy mefedron. Při domovní prohlídce pak dalších 5,42 g kokainu a údajnou „drogovou laboratoř“ v Golunově bytě.

Podle Golunova ale byly drogy nastrčené samotnou policií. Jeho kolegové tvrdí, že to měla být odplata za Golunovem připravovaný investigativní článek o Maratovi a Igoru Medojevových a jejich napojení na politiku i takzvanou „pohřební mafii“.

Případ vyvolal obrovskou vlnu solidarity mezi novináři, kteří se hromadně postavili za svého kolegu. Policie později přiznala, že fotografie „drogové laboratoře“ nepocházely z Golunova bytu. Ruské ministerstvo vnitra případ pro nedostatek důkazů uzavřelo a Golunova pustilo na svobodu.

Pokud by se prokázalo, že za kompromitační akcí Ivana Golunova s aktivním zapojením policie opravdu stojí Medojev, poukazovalo by to na jeho obrovský vliv nejen v rámci obchodně-politických skupin, ale i v rámci ruské tajné služby FSB.

Maratův otec Igor i sám Marat Medojev jsou důstojníci FSB. To mimo jiné znamená, že nesmějí podnikat. Přesto mají v Moskvě i na Slovensku luxusní nemovitosti v hodnotě stovek milionů korun. Firmy, které jsou psané na jejich rodinné příslušníky, nevykazují příjmy ani aktivity, které by původ peněz investovaných do těchto realit vysvětloval.

Ruský opoziční aktivista Alexej Navalný na svém webu navalny.com zmapoval luxusní moskevské nemovitosti za téměř miliardu rublů (přibližně 300 milionů korun) patřící jednomu z nejmocnějších politiků současného Ruska, i vazby na něj – jde o starostu Moskvy a „Putinova muže“ Sergeje Sobjanina. Čeho si ale Navalný nevšiml, je podnikání a nemovitosti Medojevových na Slovensku. K pobytu si vybral Limbach, vesnici zhruba půl hodiny jízdy autem z Bratislavy v podhůří Malých Karpat. Kromě Medojevových tam má vilu i bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič.

„Tohle není moje země“

Igora Medojeva jsme zastihli na Slovensku. Tvrdí, že s případem Golunov nemá jeho rodina nic společného. „Ani já, ani můj syn. Ani nevím, jak [Golunov] vypadá.“ Fakt, že ho s tímto případem ruští novináři spojují, považuje za velmi podivný. „Syn taky nevěděl, co se děje. Byl na dovolené v Soči. Až se vrátím do Ruska, chtěl bych si s Golunovem promluvit. Aby napsal, že my [Medojevovi] jsme se toho neúčastnili.“

Na otázku, jestli si přes svoje kontakty zjišťoval, kdo za útokem na Golunova stojí odpověděl, že ne a ani ho to nezajímá. „Když vám tady zabili novináře a byl protest, tak jste to sledovali, tlačilo to na vaše srdce a mozky. Ale mě ne. Tohle není moje země.“ Dodal poněkud nelogicky, neboť na loňské slovenské protesty spojené s vraždou Jána Kuciaka, jsme se neptali.

Svoji nevinu na případu Golunov Medojev po chvíli podepřel i tvrzením, že se velmi dobře zná s ruským ministrem vnitra, který Golunova osvobodil. „Když jsme byli mladí, byli jsme kolegové. Voláváme si, potkáváme se na dovolených a oslavách.“

Pod dohledem vycpaného medvěda

Podle vlastních slov odešel Igor Medojev v roce 2010 do důchodu a hledal místo, kde si penzi bude moct v klidu užívat. V Polsku a Rusku už prý všechno znal, a tak se mu zalíbilo na Slovensku. „I sousedi jsou tu dobří, vyhovuje mi i mentalita [Slováků]. Rychle jsem se naučil jazyk.“

Medojevovi si spolu se svými dlouholetými známými a obchodními partnery v Limbachu vytvořili malou uzavřenou enklávu. Pět nově postavených vil je obehnáno zdí a nepropustnou hradbou tújí. Na společném dvoře je zaparkovaných několik SUV, kolem se prohánějí děti. „Máme už šest vnoučat. Budeme mít sedmé a já jsem hlavní pečovatel,“ komentuje shon Medojev.

Tři domy patří rodině Chvílových, jeden dům má Igor Medojev spolu se svojí manželkou Irinou a jeden dům jejich dcera Maja spolu se svým manželem Petrem Ovsjanikovem. Ten pracuje na moskevské radnici, kde vede oddělení kontroly a účetnictví odboru práce a sociální ochrany obyvatelstva Moskvy. Jeho otec byl ministrem dopravy na Krymu.

Medojevovy měl s rodinou Chvílových seznámit realitní makléř v době, kdy se Igor Medojev chtěl na Slovensku usadit a začal shánět dům. Ján Chvíla jim dům prodal za 250 000 eur (tehdy asi 6 a půl milionu korun). Peníze na nákup slovenského domu získali Medojevovi podle vlastních slov z prodeje chaty na jih od Moskvy. „Limbach se nám líbil. Je tu ticho, klid.“

Před třemi lety byl Igor Medojev spolu s Jánem Chvílou na Sibiři. Jak nám sám vypráví, Jánu Chvílovi se podařilo skolit dvoumetrového medvěda. Nemohl si ho ale odvézt zpět na Slovensko, protože si k němu nevyřídil dokumenty potřebné k převozu. Ruští celníci proto zastřeleného medvěda zabavili a spálili.

Jána Chvílu případ Golunov a spojení s Medojevovými nezneklidňujě. „O nic nejde. Když on [Medojev] řekne, že je to v pořádku, tak je to v pořádku.“

Manželka Igora Medojeva se jmenuje Irina. Na tu je psaná firma Medeva s.r.o. sídlící v průmyslové části Pezinku. Jednatelem je Petr Ovsjanikov. Podle Igora Medojeva chtěla tato firma prodávat požární koule, nedostali ale osvědčení. Firmu si na Slovensku založili v roce 2009 a finanční vrchol prožila v roce 2011 a 2012, kdy tržby dosahovaly 270 000 eur. V roce 2013 ale nastal prudký pokles a firma od roku 2015 už de facto operuje jen v řádu tisícovek eur.

Druhá firma, kde je jednatelem Petr Ovsjanikov sídlí na stejné adrese a jmenuje se Ivera Invest. Ta patří dalším občanům Ruska, tentokrát manželům Andrianovým. Andrianovi se v Rusku proslavili jako výhradní dodavatelé obuvi pro potřeby Ministerstva vnitra a všech jemu podléhajících institucí, včetně FSB. Tuto několika set milionovou zakázku dostali bez jakéhokoliv výběrového řízení. I oni mají v plánu bydlet v Limbachu, kde si staví vilu.

Igor Medojev nepopírá, že se s Andrianovými zná. O tom, že i oni mají s FSB nadstandardní vztahy, prý ale nevěděl. O tom, jestli výběr Andrianových jako výhradních dodavatelů proběhl transparentně, se bavit nechce. „[To jsou] naše ruské věci, koho to bude zajímat…“

The post Prázdniny ruského špiona v Bratislavě appeared first on investigace.cz.

Leona Kunayová

Evropský policejní úřad, Europol, koncem loňského roku vydal zprávu: „Jak ilegální drogy napomáhají organizovanému zločinu v Evropě“. V ní se mimo jiné můžete dočíst o klíčové roli drog ve financování mezinárodního terorismu a praní špinavých peněz.

Nejoblíbenější drogou je u evropských překupníků kokain. Do jeho pašování se zapojuje nejvíce organizovaných kriminálních skupin působících na území EU. Výdělky z jeho prodeje se pouze v Evropské Unii odhadují na téměř šest miliard eur (přes 150 miliard korun). Mezi největší producenty této drogy patří Kolumbie, Peru a Bolívie. Do Evropy se kokain dostává především v lodních kontejnerech, které připlouvají do velkých přístavních měst, odkud se distribuují po celé Evropě.

Marihuana drží primát jakožto nejčastěji konzumovaná droga. Do Evropské unie se pašuje buď v rostlinné podobě především z Albánie, či ve formě pryskyřice, sloužící k výrobě hašiše. Ta pochází nejčastěji z Maroka. Popularita této drogy meziročně stále stoupá. A zvýšená poptávka generuje vyšší zisky.

Poptávka po heroinu naopak mírně klesá, stále se však dováží ve velkém množství. Nejvíce heroinu se na světě vyrábí v Afghánistánu, do Evropy putuje tradičně takzvanou balkánskou cestou. V poslední době se stává významnou i další trasa – přes státy jižního Kavkazu. Většina kriminálních skupin, které se na pašování drog podílí, nezůstává u obchodování s jedním typem drog, ale nabízí jich hned několik.

Nové výzvy

Technologický pokrok ulehčuje práci i lidem z organizovaného zločinu. Nové možnosti pašerákům nabízí například rozvoj dronů, které jsou dnes schopny převážet stále těžší náklady. Tím se stávají ideálním dopravním prostředkem pro přeshraniční transport drog. Současně s tím pokročily metody šifrování dat, které jsou kriminálními skupinami hojně využívány. To, spolu s anonymitou Dark webu a kryptoměn, významně ztěžuje práci vyšetřovatelům.

Přidružená trestná činnost

K pašovaní drog je přidružena spousta dalších kriminálních aktivit. Praní špinavých peněz umožňuje legalizovat výnosy, které organizovaným skupinám z drog plynou. Jen v roce 2014 byl v zemích EU nahlášen finančním analytickým útvarům milion podezřelých transakcí. Alarmující je i podíl případů, které byly prošetřeny – pouhých deset procent. A sotva jedno procento z těchto nelegálních výnosů bylo zkonfiskováno úřady.

Zisky plynoucí z prodeje drog jsou hlavním zdrojem financí pro teroristické skupiny. Podle zprávy Europolu například existuje důvodné podezření, že zločinci, kteří jsou zapojeni do výroby syntetických drog v EU, jsou také zapojeni do výroby amfetaminu, ze kterého se vyrábí droga Captagon. Ta slouží jako stimulant v boji používaný teroristickými skupinami, včetně organizace Islámský stát (ISIS).  Jeho výroba je ve většině států zakázána od roku 1986.

Shrneme-li závěry zprávy Europolu, drogovému byznysu se na území Evropské unie daří. I když byly zaznamenány dílčí pokroky vytyčené v Evropské drogové strategii 2013-2020, pokles nabídky drog v evropském prostoru nenastal.

The post Europol: drogový byznys v Evropě jen kvete appeared first on investigace.cz.