Mise od boha na sociálních sítích: Al-Káida

Europol vydal zprávu o džihádistické propagandě v roce 2019, její druhá část se věnuje aktivitám teroristické organizace Al-Káida.

Jedenáctého září 2001 změnila Al-Káida svět. O osmnáct let později je tato teroristická organizace stále aktivní a relativně úspěšná. Zatímco se svět soustředil na více viditelný Islámský stát, Al-Káida trpělivě šířila svůj vliv. Soustřeďuje se na regiony například v Jemenu a v jižní Asii, kde spoléhá na podporu místních, protože své cíle i propagandu zdařile aplikuje na lokální problémy. V těchto částech světa je proto úspěšnější než Islámský stát.

Al-Káida se také spoléhá na malé, lokálně působící teroristické organizace, jako je například Harakat al-Shabaab al-Mujahideen (známá spíše jako al-Shabaab), působící na východě Afriky. Pro Al-Káidu má spolupráce s lokálními extremisty jen výhody – získává tak informace od zasvěcených osob a zároveň se může prezentovat jako globální hnutí, které zohledňuje regionální problémy.

Vůdce Al Káidy Ajmán al-Zavahrí, zdroj: Flickr CC

Hlavním cílem Al-Káidy je ovšem stále boj se „vzdáleným nepřítelem“, tedy Spojenými státy a Západem obecně. „Američané rozumí jen síle,“ vzkázal svým následovníkům v projevu vůdce Al-Káidy Ajmán al-Zavahrí při příležitosti 18. výročí útoku na newyorská dvojčata. Vzkaz měl za úkol podnítit po celém světě menší lokální agrese na americké zájmy. Al-Káida tak ukazuje, že ačkoli neprovádí žádné velké útoky, neznamená to, že se svým úhlavním nepřítelem nebojuje.

To, že všechny buňky Al-Káidy mají společný cíl, má podporovat i proslov Usámy bin Ládina z roku 2002, používaný ve většině propagandistických videí. Po tomto úvodu videa pokračují obrázkem vlajek Al-Káidy a jejích odnoží (al-Kata’ib, al-Malahim, al-Sahab, al-Andalus and al-Zallaqa). Propaganda pak končí jednoznačným vzkazem: „Přicházíme!“

Al-Káida si zakládá na odmítání přehnaného násilí Islámského státu a pravidelně se omlouvá, jestliže jsou při jejích útocích zraněni nebo zabiti nevinní muslimové. Provinilci, kteří mají tyto mrtvé na svědomí, bývají potrestáni „podle islámského práva“. Pro Al-Káidu je důležité, aby byla vnímána jako organizace napadající výlučně vojenské cíle. Útočníci se mají orientovat podle práva šaría (systém radikálního islámského náboženského práva), aby se předešlo nedorozuměním. Její vůdce al-Zavahrí vytyčil jasné cíle: Izrael, Velkou Británii, Francii, Rusko, NATO a Evropu obecně.

Mise od boha na sociálních sítích: Islámský stát

Nejmladší buňka Al-Káidy působí napříč jižní Asií. Například v Myanmaru aktivně přispívá v konfliktu muslimské menšiny Rohingyů s tamní vládou, která proti etniku zakročila po několika jejich ozbrojených útocích. V Kašmíru tato buňka zase spolupracuje s Talibanem (radikální nábožensko-politické hnutí z Afghánistánu) a soustřeďuje se na oslabování pozice Pákistánu na tomto sporném území. Důležitou roli v oblasti působení jihoasijské buňky Al-Káidy hraje také teritorium Bangladéše, kde se teroristická organizace střetává se znepřáteleným Islámským státem – ten na tomto území šíří propagandu spíše online, zatímco Al-Káida fyzicky spolupracuje s místními džihádisty.

Velmi důležitou buňkou Al-Káidy je Harakat al-Shabaab al-Mujahideen, známá spíše jako al-Shabaab, která působí v oblastech východní Afriky, převážně v Somálsku. Na přelomu let 2019 a 2020 zvýšila buňka svou aktivitu v Somálsku a v Keni a provedla několik útoků, například na americkou vojenskou základnu v keňském přímořském regionu Lamu. Buňka se také pyšní nejlepším mediálním pokrytím své činnosti. Přes své médium al-Kata’ib se v září 2019 al-Shabaab přihlásila k útokům na americkou vojenskou základnu v Ballidoogle. Skrz své mediální agentury se al-Shabaab prezentuje formou videí pořízených z útoků, například sérií vražd somálských a keňských vojenských velitelů s názvem „Úspěšné tváře 2“.

Rozhovor s jedním z vůdců buňky al-Shabaab natočila televize Channel 4 News. Šejk Ali Dhere v něm vysvětluje, že se jeho organizace snaží osvobodit svou zemi (Somálsko) a přeje si v ní zavést islámské právo bez vměšování cizinců. „Přestaňte s námi bojovat. Nechte nás být,“ říká šejk.

Al-Káida v islámském Maghrebu (region na severozápadě Afriky sahající od Maroka po Libyi) má za cíl svrhnout alžírskou vládu a nastolit v zemi islámský stát. „Staronovým“ nepřítelem organizace je Francie, v několika projevech totiž vůdce buňky Abu Ubayda Yusuf al-Annabi kritizoval alžírskou vládu jako dosazenou francouzskými kolonizátory. Vůdce Francii a ostatní nejmenované země viní z toho, že se snaží vymýtit z Alžírska jeho islámskou identitu a tradice, a vyzývá obyvatele země, aby si v nadcházející konečné bitvě vybrali svou stranu. Cílem je revoluce, která by měla navrátit Alžírsko Bohu. Al-Káida v islámském Maghrebu šíří propagandu nejen pomocí videí, ale i pamflety a psanými prohlášeními, oficiálním kanálem je například al-Andalus Media.

V roce 2016 se z franšízy Al-Káidy oddělila džihádistická skupina Hay’at Tahrir al-Sham (HTS), která působí v Sýrii. Skupina používala během bojů o Idlib na začátku roku 2019 aplikaci pro šifrovanou komunikaci Telegram – přes kterou například informovala o uzavření příměří s Národní frontou pro osvobození Sýrie (tu podporuje Turecko) a zavedení „Salvation Government“ (vládu spásy) vedenou převážně představiteli HTS a kontrolující oblasti Idlibu, Aleppa a Hamy. V regionu se však záhy vyskytly konflikty mezi HTS a jejími bývalými členy, kteří v roce 2018 založili své vlastní džihádistické skupiny. HTS se soustředí výlučně na lokální agendu, po vzoru Al-Káidy se ovšem prezentuje i jako férová organizace, která nezabíjí civilisty. HTS šíří svou propagandu i tím, že de facto řídí životy civilistů v oblasti Idlibu – zajišťuje pro ně různé služby a poskytuje jim vzdělání. Vydává také týdeník Iba, který má i webové stránky a profil na Telegramu. HTS hlásá svou ideologii ale i skrze zdánlivě neutrální známé osobnosti.

Al-Káida HTS kritizuje za „zakalení čistých džihádistických cílů“, protože skupině jde o politickou moc. O dalším působení těchto muslimských teroristických organizací tak rozhodne to, zda mezi sebou budou bojovat, nebo se jim podaří dospět k nějaké formě příměří. Společného nepřítele – tedy Západ – totiž džihádisté mají. 

Autorka článku: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: investigace.cz