Islámský stát neustále vymýšlí nové způsoby, jak komunikovat online. Džihádisté používají sociální sítě a mediální kampaně k tomu, aby ukázali svou sílu, relevantnost a nabrali nové členy. Europol o džihádistické propagandě v roce 2019 vydal zprávu, jejíž první část se věnuje aktivitám teroristické organizace Islámský stát.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) zažila největší rozkvět v roce 2015, kdy ovládala rozsáhlé teritorium napříč Irákem a Sýrií. O dva roky později, v průběhu roku 2017, ji ale začaly americké a místní ozbrojené síly postupně zatlačovat, až zbylo jen město Baghuz poblíž východní hranice Sýrie s Irákem. V březnu i toto město dobyla americká armáda ve spojeném útoku s místními jednotkami. Dobytí města zrušilo samozvaný chalífát Islámského „státu“ (stát ovládaný hlavou muslimské obce), protože už neměl žádné území. To ale neznamená, že by Islámský stát přestal být hrozbou. Bojovníci IS stále působí na východě u irácko-syrských hranic, kde vytvářejí chaos a útočí na vládní jednotky. Útoky pak Islámský stát s velkou slávou prezentuje jako svoje úspěchy v médiích a na sociálních sítích.
Legendárním se například stalo video, které údajně vzniklo v jednom z uprchlických táborů pro osoby z oblastí ovládaných Islámským státem. Na něm asi desetiletý klučík prohlašuje, jak se těší, až se stane sebevražedným atentátníkem a bude zabíjet nevěřící. Videa dětí, které přísahají věrnost Islámskému státu, mají ztělesňovat další generaci bojovníků, která se bude mstít za současné křivdy.
Tehdejší vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí se mezi lety 2014 až 2019 na sociálních sítích odmlčel. Ve svém prvním mediálním výstupu po této pauze, v dubnu 2019, ujišťoval svět, že organizace není poražena, ale že se naopak rozrůstá. Zdůraznil také 290 útoků, které byly odplatou za porážku Islámského státu v Sýrii – převážně pak ocenil sérii teroristických útoků na kostely, hotely a další budovy na Srí Lance.
Islámský stát uvádí, že jeho odnože stále fungují od západu Afriky až po Filipíny a že organizace je schopna zaútočit kdekoli na světě. Podle al-Bagdádího je Islámský stát aktivní zejména v Libyi, Somálsku a v dalších západních a středoafrických státech, ale i v Turecku, v Mali nebo na Srí Lance. Jeden z nejvíc medializovaných útoků se odehrál na Filipínách, kde začátkem roku 2019 zabila 20 lidí bomba. Ačkoli není jasné, na kolik jsou al-Bagdádího tvrzení pravdivá, mají jasný účel – zastrašovat a ukazovat, jak daleko je teroristická organizace schopna zajít a kam až její členové dosáhnou.
Islámský stát také v několika svých videích vyzývá následovníky k migraci do oblastí ovládaných právem šaría (systém radikálního islámského náboženského práva).
„Vedeme dlouhodobou válku, naše nepřátele budeme postupně oslabovat. Džihád tu bude až do soudného dne,“ prohlašuje al-Bagdádí ve videu. Ujišťuje tak bojovníky, že ačkoli nemusí zrovna vyhrávat jednotlivé bitvy, celou válku nakonec přece jen vyhrají. Podrobný návod, jak postupně oslabovat nepřítele, získávají následovníci Islámského státu například z novin al-Naba‘. Dubnová čísla z roku 2019 pojednávala o tom, že bojovníci IS mají vést jen partyzánské útoky. Při těch mohou brát rukojmí a popravovat je nebo shánět zbraně, peníze a léky. Instrukce z těchto novin pak přebírají další spřátelená média.
Největší kampaní Islámského státu za rok 2019 byla série 15 náborových videí, na kterých bojovníci ze zemí střední a západní Afriky, východní Asie, ale i z Kavkazu, Tuniska nebo Turecka přísahají věrnost vůdci Islámského státu al-Bagdádímu a vyzývají ostatní muslimy, ať udělají totéž. Kampaň doprovázely hashtagy, plakáty a promo videa v několika jazykových mutacích a měla ukázat právě relevanci a rozšíření teroristické organizace. Vyznění ale kazil fakt, že na videích většinou není víc než tucet bojovníků.
V říjnu byla fotograficky zdokumentována podobná vlna podpory od jednotlivých buněk Islámského státu poté, co al-Bagdádí zemřel a na jeho místo nastoupil abú Ibráhím Hášimí Kurajší. Předcházel jí ale komunikační chaos na sociálních sítích, zpochybňování zprávy o smrti al-Bagdádího a výzvy k důvěře jen v média, která teroristickou organizaci podporují (například Amaq News, al-Naba’, al-Furqan Media, alHayat Media, Ajnad Media nebo Maktabat al-Himma).
Několik kampaní, které se skládaly z videí a plakátů, bylo zaměřeno na ženy. Kampaň chválí muslimské ženy za vychovávání dalších generací, které povedou džihád. Jiná videa ukazovala ženy v uprchlických táborech, které se dožadovaly osvobození, a to pravověrnými bojovníky IS. A jak ukázal útok na Srí Lance, ženy jsou někdy verbovány i jako bojovnice Islámského státu.
Islámský stát k šíření propagandy a komunikaci často používá mobilní aplikaci Telegram, která zprávy bezpečně šifruje a dá se nastavit tak, aby se inkriminovaná komunikace po nějaké době automaticky smazala.
Začátek roku 2019 nevypadal pro šíření IS propagandy moc dobře, často vycházely jen staré materiály. Další problém vznikl na konci roku, kdy členské státy Evropské unie společně s Europolem provedly zátah na online ekosystém Islámského státu a například Telegramu nařídili smazat velké množství propagandistických účtů. Provozovatelé jednotlivých komunikačních kanálů a sociálních sítí s policií spolupracují a aktivně účty šířící teroristickou propagandu mažou. Islámský stát působí kromě Telegramu na komunikačních aplikacích TamTam, Hoop Messenger, Blockchain nebo RocketChat a na Facebooku a Twitteru.
Autorka článku: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: investigace.cz