Ze šikany ruského investigativního novináře Ivana Golunova jsou podezřelí dva důstojníci FSB, kteří žijí v Moskvě a na Slovensku.
Za podivným zatknutím ruského novináře Ivana Golunova z portálu Meduza.io podle jeho kolegů stojí dva důstojníci ruské tajné služby FSB Alexej Dorofejev a Marat Medojev. Golunov je v připravovaném článku měl obvinit z toho, že stojí za takzvanou moskevskou „pohřební mafií“. Otec Marata Medojeva, také důstojník FSB, má na Slovensku svůj druhý domov, podniká tam i vlastní nemovitosti.
Případ Golunov
Ivan Golunov je ruský investigativní novinář, kterému hrozilo až dvacet let ve vězení za obchod s drogami. Zatkli ho policisté oblečení v civilu. Když mu prohledávali batoh, našli v něm 3,56 g taneční drogy mefedron. Při domovní prohlídce pak dalších 5,42 g kokainu a údajnou „drogovou laboratoř“ v Golunově bytě.
Podle Golunova ale byly drogy nastrčené samotnou policií. Jeho kolegové tvrdí, že to měla být odplata za Golunovem připravovaný investigativní článek o Maratovi a Igoru Medojevových a jejich napojení na politiku i takzvanou „pohřební mafii“.
Případ vyvolal obrovskou vlnu solidarity mezi novináři, kteří se hromadně postavili za svého kolegu. Policie později přiznala, že fotografie „drogové laboratoře“ nepocházely z Golunova bytu. Ruské ministerstvo vnitra případ pro nedostatek důkazů uzavřelo a Golunova pustilo na svobodu.
Pokud by se prokázalo, že za kompromitační akcí Ivana Golunova s aktivním zapojením policie opravdu stojí Medojev, poukazovalo by to na jeho obrovský vliv nejen v rámci obchodně-politických skupin, ale i v rámci ruské tajné služby FSB.
Maratův otec Igor i sám Marat Medojev jsou důstojníci FSB. To mimo jiné znamená, že nesmějí podnikat. Přesto mají v Moskvě i na Slovensku luxusní nemovitosti v hodnotě stovek milionů korun. Firmy, které jsou psané na jejich rodinné příslušníky, nevykazují příjmy ani aktivity, které by původ peněz investovaných do těchto realit vysvětloval.
Kdo je Igor Medojev?
Igor Bašerovič Medojev je váženým občanem Ruska a podle ruské televize i „legendární osobností“. V roce 2009 měl podle oficiálního tisku ruské vlády rg.ru získat z rukou prezidenta ocenění Hrdina Ruské federace. Působil jako generálmajor FSB nebo jako poradce ministra obrany. Rozhovor na kameru ale Igor Medojev odmítne s tím, že nechce, aby někdo věděl, jak vypadá. Prý kvůli bývalým povoláním. „Islámský stát je teď silný a už tehdy jsme proti sobě bojovali.“ Dodává, že chce hlavně bezpečí pro svoji rodinu.
Zatímco jeho syn Marat Medojev stále působí ve službách FSB, on podle svého tvrzení skončil se službou před devatenácti lety. Když se pak rozmluví, začne nám popisovat, jak působil v elitní vojenské jednotce Alfa, která bojovala proti terorismu. Postupně dodává, že bojoval i v Afghánistánu, prvním i druhém gruzínském konfliktu i v Čečensku.
Spetzgruppa A, také známá jako Alpha group či prostě Alfa, je elitní jednotka ruských jednotek zvláštního určení Specnaz. Toto komando spadající pod FSB (Federální Služba Bezpečnosti, nástupce KGB) působí částečně jako protiteroristická, kontrašpionážní a obecně zásahová jednotka.
Alpha group vznikla pod KGB v roce 1974 v reakci na tzv. Olympijský masakr při olympiádě v Mnichově. Při něm členové palestinské teroristické skupiny Černé září unesli a zavraždili celkem 11 izraelských sportovců (dva v olympijské vesničce, zbylých devět při záchranných pokusech).
Jednou z prvních akcí Alpha group byla Operace Bouře 333, která se odehrála 5 let po vzniku komanda. To spolu s jednotkou Zenith vtrhla 27. prosince 1979 do paláce Tajbeg v Afgánistánu, kde prezident Hafizulláh Amin zrovna hostil večírek. Důstojníci podle očitého svědectví nařídili vojákům zabít každého, koho v budově potkají – včetně spousty žen a dětí, které se večírku taktéž zúčastnili. Tato operace odstartovala 10 let trvající válku v Afganistánu.
Byla to ale až krize s rukojmími v Libanonu, která Alpha group ve světě proslavila jako krutou, nicméně efektivní, protiteroristickou jednotku. 20. září 1985 unesla šíitská organizace Hizballáh čtyři ruské diplomaty v Bejrútu. Únosci hrozili, že své oběti začnou jednu po druhé zabíjet, pokud Moskva nesplní jejich požadavky. Ta se zpočátku snažila vyjednávat propuštění rukojmích, když byl však jeden z diplomatů zabit, nasadila Alpha group.
Zbývající rukojmí poté byli propuštěni během několika málo týdnů, což bylo vzhledem k tomu, že většina ostatních rukojmí, včetně rukojmích ze Spojených států amerických, byla držena několik měsíců až let, značně překvapující. Podle izraelských zdrojů to byla právě KGB, a konkrétně její Alpha group, kdo zajistil diplomatům svobodu takto rychle. Podle jedné verze unesli příbuzného jednoho z velitelů únosců, uřízli mu ucho, které poslali jeho rodině. Podle jiné verze byl uneseným bratr jednoho z únosců, kterému uřezali dva prsty. Ty poté poslali rodině ve dvou různých obálkách. Další verze zase tvrdí, že uneseno bylo tucet Šíitů, z nichž jeden byl příbuzný vůdce Hizballáhu. Ten byl vykastrován a střelen do hlavy, jeho varlata byla následně vložena do úst a mrtvé tělo posláno Hizballáhu s dopisem slibujícím podobný osud i zbylým 11 zadrženým Šíitům, pokud ruští diplomaté nebudou propuštěni.
V poslední době bylo protiteroristické komando zapojeno například v tzv. beslanském školním masakru v Severní Osetii v roce 2004. Zde se čečenští islamističtí separatisté zmocnili školní budovy ve městě Beslan spolu s přibližně 1200 rukojmími. Během přestřelky mezi Alpha group a teroristy zemřelo minimálně 330 civilistů, včetně 186 dětí. Kritiku počínání komanda a zbytečného užití hrubé síly bránil ruský prezident Vladimír Putin tak, že jednotka původně neplánovala na školu vůbec útočit, ale činila tak až poté, co jí bylo oznámeno, že teroristé začali popravovat děti uvnitř.
Podle the Daily beast se ruské speciální komando účastnilo také bojů v občanské válce na Ukrajině – tzv. Euromajdanu. Zde se pravděpodobně podílelo na masakru protestantů na Náměstí Nezávislosti v únoru 2014.
Ruský opoziční aktivista Alexej Navalný na svém webu navalny.com zmapoval luxusní moskevské nemovitosti za téměř miliardu rublů (přibližně 300 milionů korun) patřící jednomu z nejmocnějších politiků současného Ruska, i vazby na něj – jde o starostu Moskvy a „Putinova muže“ Sergeje Sobjanina. Čeho si ale Navalný nevšiml, je podnikání a nemovitosti Medojevových na Slovensku. K pobytu si vybral Limbach, vesnici zhruba půl hodiny jízdy autem z Bratislavy v podhůří Malých Karpat. Kromě Medojevových tam má vilu i bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič.
„Tohle není moje země“
Igora Medojeva jsme zastihli na Slovensku. Tvrdí, že s případem Golunov nemá jeho rodina nic společného. „Ani já, ani můj syn. Ani nevím, jak [Golunov] vypadá.“ Fakt, že ho s tímto případem ruští novináři spojují, považuje za velmi podivný. „Syn taky nevěděl, co se děje. Byl na dovolené v Soči. Až se vrátím do Ruska, chtěl bych si s Golunovem promluvit. Aby napsal, že my [Medojevovi] jsme se toho neúčastnili.“
Na otázku, jestli si přes svoje kontakty zjišťoval, kdo za útokem na Golunova stojí odpověděl, že ne a ani ho to nezajímá. „Když vám tady zabili novináře a byl protest, tak jste to sledovali, tlačilo to na vaše srdce a mozky. Ale mě ne. Tohle není moje země.“ Dodal poněkud nelogicky, neboť na loňské slovenské protesty spojené s vraždou Jána Kuciaka, jsme se neptali.
Svoji nevinu na případu Golunov Medojev po chvíli podepřel i tvrzením, že se velmi dobře zná s ruským ministrem vnitra, který Golunova osvobodil. „Když jsme byli mladí, byli jsme kolegové. Voláváme si, potkáváme se na dovolených a oslavách.“
Pod dohledem vycpaného medvěda
Podle vlastních slov odešel Igor Medojev v roce 2010 do důchodu a hledal místo, kde si penzi bude moct v klidu užívat. V Polsku a Rusku už prý všechno znal, a tak se mu zalíbilo na Slovensku. „I sousedi jsou tu dobří, vyhovuje mi i mentalita [Slováků]. Rychle jsem se naučil jazyk.“
Medojevovi si spolu se svými dlouholetými známými a obchodními partnery v Limbachu vytvořili malou uzavřenou enklávu. Pět nově postavených vil je obehnáno zdí a nepropustnou hradbou tújí. Na společném dvoře je zaparkovaných několik SUV, kolem se prohánějí děti. „Máme už šest vnoučat. Budeme mít sedmé a já jsem hlavní pečovatel,“ komentuje shon Medojev.
Tři domy patří rodině Chvílových, jeden dům má Igor Medojev spolu se svojí manželkou Irinou a jeden dům jejich dcera Maja spolu se svým manželem Petrem Ovsjanikovem. Ten pracuje na moskevské radnici, kde vede oddělení kontroly a účetnictví odboru práce a sociální ochrany obyvatelstva Moskvy. Jeho otec byl ministrem dopravy na Krymu.
Medojevovy měl s rodinou Chvílových seznámit realitní makléř v době, kdy se Igor Medojev chtěl na Slovensku usadit a začal shánět dům. Ján Chvíla jim dům prodal za 250 000 eur (tehdy asi 6 a půl milionu korun). Peníze na nákup slovenského domu získali Medojevovi podle vlastních slov z prodeje chaty na jih od Moskvy. „Limbach se nám líbil. Je tu ticho, klid.“
Před třemi lety byl Igor Medojev spolu s Jánem Chvílou na Sibiři. Jak nám sám vypráví, Jánu Chvílovi se podařilo skolit dvoumetrového medvěda. Nemohl si ho ale odvézt zpět na Slovensko, protože si k němu nevyřídil dokumenty potřebné k převozu. Ruští celníci proto zastřeleného medvěda zabavili a spálili.
Jána Chvílu případ Golunov a spojení s Medojevovými nezneklidňujě. „O nic nejde. Když on [Medojev] řekne, že je to v pořádku, tak je to v pořádku.“
Manželka Igora Medojeva se jmenuje Irina. Na tu je psaná firma Medeva s.r.o. sídlící v průmyslové části Pezinku. Jednatelem je Petr Ovsjanikov. Podle Igora Medojeva chtěla tato firma prodávat požární koule, nedostali ale osvědčení. Firmu si na Slovensku založili v roce 2009 a finanční vrchol prožila v roce 2011 a 2012, kdy tržby dosahovaly 270 000 eur. V roce 2013 ale nastal prudký pokles a firma od roku 2015 už de facto operuje jen v řádu tisícovek eur.
Druhá firma, kde je jednatelem Petr Ovsjanikov sídlí na stejné adrese a jmenuje se Ivera Invest. Ta patří dalším občanům Ruska, tentokrát manželům Andrianovým. Andrianovi se v Rusku proslavili jako výhradní dodavatelé obuvi pro potřeby Ministerstva vnitra a všech jemu podléhajících institucí, včetně FSB. Tuto několika set milionovou zakázku dostali bez jakéhokoliv výběrového řízení. I oni mají v plánu bydlet v Limbachu, kde si staví vilu.
Igor Medojev nepopírá, že se s Andrianovými zná. O tom, že i oni mají s FSB nadstandardní vztahy, prý ale nevěděl. O tom, jestli výběr Andrianových jako výhradních dodavatelů proběhl transparentně, se bavit nechce. „[To jsou] naše ruské věci, koho to bude zajímat…“