Vláda Viktora Orbána utratila během pandemie covidu-19 stovky milionů eur za nepoužitelné zdravotnické vybavení, přičemž veřejné peníze skončily v kapsách pochybných podnikatelů. Kvůli nepružnému systému maďarského zdravotnictví čekají na lékařské vyšetření desetitisíce tamních obyvatel, což svádí ke korupci. Na Slovensku byli z přijímání úplatků za špatné reformy zdravotnictví obviněni poslanci parlamentu a rodina vysokého státního úředníka Kajetana Kičury inkasovala statisíce eur díky jeho manipulaci s veřejnými zakázkami ve prospěch soukromých společností. Rumunsko se pro změnu potýká s hrubým zacházením se seniory v domovech důchodců a také se zjištěním, že téměř polovina rumunských nemocnic představuje pro pacienty bezpečnostní riziko v podobě požárů způsobených starou elektroinstalací. V Bulharsku jsou zase prostředky ze zdravotního pojištění odčerpávány pomocí systému falešných hospitalizací.

Zkorumpované zdravotnictví v Maďarsku 

Uplácení personálu kvůli přednostnímu zacházení nebo konkrétní službě je v maďarském zdravotnictví běžná forma korupce. Vzhledem k nízkým mzdám a nepříznivým pracovním podmínkám úplatky od pacientů přijímá mnoho lékařů i zdravotních sester. Ve snaze bojovat proti této formě korupce Maďarsko od roku 2021 poskytování a přijímání odměn za lékařské zákroky kriminalizuje. V roce 2022 protikorupční policejní agentura takových případů zaznamenala jedenáct. 

Vlivem pandemie došlo v Maďarsku k rozšíření soukromé zdravotní péče. Hlavním důvodem byly především dlouhé čekací lhůty a pokles kvality veřejného zdravotnictví. Podle oficiálních údajů je v současné době na čekacích listinách téměř 40 000 pacientů a některé zákroky se odkládají déle než půl roku. Investigativní server Átlátszó přinesl díky celostátnímu průzkumu, který se na měření těchto problémů zaměřil, informaci, že pacienti čekají na zásadní operace nejen několik měsíců, ale mnohdy i více než rok. 

V prvním roce pandemie maďarská vláda prostřednictvím státních organizací i společností s nejasným pozadím shromáždila největší kapacitu plicních ventilátorů na světě, tedy v poměru k počtu obyvatel. Maďarské daňové poplatníky přišlo těchto 17 000 ventilátorů na více než 772 milionů eur (přes 17 miliard korun). Podle tehdejších cen se plicní ventilátor přitom prodával za zhruba půl milionu korun a maďarské nákupy by tak měly vyjít na přibližně 355 milionů eur. V roce 2022 vláda bezplatně předala stovky ventilátorů zemím, jako je Česko, Slovensko, Ukrajina, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Libanon, Jordánsko, Kyrgyzstán, Uganda, Moldavsko a Tunisko. 

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Zdravotnictví

I přesto, že dříve zakoupené čínské vybavení za miliony eur zůstalo nevyužito, nakoupilo maďarské ministerstvo zahraničních věcí dalších tisíc předražených ventilátorů od nizozemsko-izraelské společnosti. Server Átlátszó rovněž zjistil, že jedním z velkých příjemců pandemického byznysu v Maďarsku byl János Hiszem, klíčová postava spojená s aférou ázerbájdžánského laundromatu. Hiszemova společnost dodala maďarské vládě ventilátory a další zdravotnické pomůcky za 79 milionů eur (téměř dvě miliardy korun). 

Více než sedm milionů kusů nekvalitních respirátorů nakoupila vláda v Číně, aby je rozdala lékařům, zdravotníkům a příslušníkům policie i armády. Obchodní společnost, která tuto zakázku získala, obdržela od vlády přes 35 milionů eur (přes 840 milionů korun). Server Átlátszó též zjistil, že i když vláda jednala přímo s výrobcem vakcíny Sinopharm, očkovací látky nakonec nakoupila přes prostředníka za vyšší cenu. Těsně před uzavřením obchodu změnila zprostředkovatelská společnost sídlo i majitele, přičemž nový vlastník měl podle Átlátszó v minulosti pochybné obchodní transakce.

Podivné finanční machinace Kajetana Kičury na Slovensku

Na začátku pandemie nakupovala slovenská Správa státních hmotných rezerv pod vedením Kajetana Kičury – osobního přítele bývalého premiéra Roberta Fica – ochranné zdravotnické prostředky (respirátory, chirurgické roušky nebo ochranné rukavice) od malých a neznámých firem. 

V březnu 2020 úřad podepsal kupní smlouvu se společností Lacorp na ochranné masky a respirátory v celkové hodnotě 35 milionů eur (přes 841 milionů korun). I když tento nákup nevládní organizace označily za značně předražený, Správa hmotných rezerv podepsala další smlouvu s nově založenou společností A-test. Přestože tato firma se státem nikdy neobchodovala, měla mu dodat jednorázové roušky za 13 milionů eur (přes 312 milionů korun). Firma nakonec roušky nedodala a zároveň odmítla vrátit zálohu ve výši téměř čtyř milionů eur (přes 96 milionů korun). Za tyto nákupy Kičuru nově ustanovená slovenská vláda v roce 2020 odvolala a Národní kriminální agentura ho obvinila z přijímání úplatků a z legalizace zisku z trestné činnosti. 

Poté, co Správa hmotných rezerv uzavřela pochybné smlouvy, Kičurův syn koupil dva byty za statisíce eur bez hypotečního úvěru. Podle státního zastupitelství Kičura manipuloval s výběrovými řízeními na nákup zdravotnických pomůcek, jako byly respirátory a operační roušky, a stát tak údajně připravil o zbytečné výdaje ve výši až pěti milionů eur (přes 120 milionů korun). Kičura čelí obvinění z korupce i v dalších kauzách z doby, kdy byl osm let v čele Správy státních hmotných rezerv. 

Kauza Gorila 

Před Vánocemi 2011 došlo k úniku zpráv o operaci, kterou Slovenská informační služba prováděla pod krycím jménem Gorila. Událost odhalila jeden z největších politických a korupčních skandálů v novodobé historii Slovenska. Informace totiž ukázaly, že finanční skupina Penta a její bývalý šéf Jaroslav Haščák měli vlivné známosti v politických kruzích. Penta vlastní největší soukromou zdravotní pojišťovnu v zemi, nemocnice a lékárny. Jak naznačují dokumenty Gorila, finanční skupina se snažila získat kontrolu přímo nad ministerstvem zdravotnictví. I když vyšetřování přineslo některé indicie o trestné činnosti související s tímto případem, trestné činy nakonec nebyly potvrzeny. Kauza přesto zůstává nevyřešeným a kontroverzním tématem. Haščák i Penta jakékoli pochybení popírají.

Nekvalitní rumunská péče

Na začátku roku 2023 přišli rumunští investigativní novináři se zjištěním, že v několika centrech pro seniory a osoby se zdravotním postižením dochází ke špatnému zacházení s klienty. Centra byla napojena na tehdejší ministryni pro rodinu a rovné příležitosti Gabrielu Fireu. O půl roku později prokurátoři Ředitelství pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu odhalili, že centra provozovaly dvě zločinecké skupiny, které pro své podnikání dostávaly podporu z veřejných zdrojů. Na základě těchto informací odstoupili ministr práce i ministryně pro rodinu a byly suspendovány osoby, jež měly na provoz center dohlížet. 

Během posledních let také desítky Rumunů zemřely při požárech v tamějších starých nemocnicích, přičemž mnoho smrtelných případů způsobily závady elektroinstalace. Strašlivé následky v podobě ožehnutých lůžek, zčernalých oddělení a zbytků ohořelých těl pacientů jsou symbolem velkých nedostatků státního zdravotnického systému. 

Novináři z rumunského serveru Context.ro tuto skutečnost několik měsíců vyšetřovali a zjistili, že téměř polovina státních nemocnic má jednotky intenzivní péče vybavené elektroinstalací starší než dvě desetiletí. Trestní případ, který skončil rozsudkem vězení, potvrdil, že hlavní příčinou požáru v dětské nemocnici v Bukurešti, jenž tragicky ukončil život šesti dětí, byla stará a vadná elektroinstalace na jednotce intenzivní péče. Rumunský premiér k situaci ohledně zastaralých nemocnic dodal, že takový je v současné době systém veřejného zdravotnictví. 

Podvodné odčerpávání peněz ze zdravotní pojišťovny v Bulharsku

Bulharské zdravotnictví je údajně podfinancované, systém je nepřívětivý k pacientům a často vyvolává veřejné skandály, což se týká jak veřejných nemocnic vybudovaných za komunismu, tak i nových soukromých nemocnic a zdravotnických středisek. Obojí financuje Národní zdravotní pojišťovna (NZOK). Rozpočet NZOK činí ročně asi 3,5 miliardy eur (přes 82 miliard korun), dvě miliardy eur plynou z daní a poplatků za zdravotní pojištění, zbytek ze státního rozpočtu. Bulharsko se navíc již několik let potýká s technickými problémy spojenými se zavedením moderního elektronického systému zdravotní péče, což má za následek špatnou sledovatelnost výdajů na zdravotnictví. 

Novináři z bulharského serveru Bivol zjistili, že kvůli neexistenci účinné elektronické kontroly dochází k obchodování s léky. Nemocnice lék vyfakturují zdravotní pojišťovně, některým pacientům dají placebo (vizuálně podobnou látku bez léčivé složky) a originální lék pošlou do zahraničí, za což dostanou peníze. 

Investigativní novinářka Miroluba Benatova v roce 2021 nadto odhalila systém zavedený ve státní nemocnici Lozenec v Sofii, který umožňoval odčerpávat peníze z NZOK prostřednictvím falešných pacientů. Nemocnice vykazovala neexistující hospitalizace a získala navíc 200 000 eur (téměř pět milionů korun). Předpokládá se, že stejné postupy používají i další nemocnice po celé zemi. Díky těmto informacím začala prokuratura případ vyšetřovat, do dnešního dne ale nebyla vznesena žádná obžaloba. 

To však není jediný problém nemocnice Lozenec. Po dlouhá léta komunismu byla až do nového milénia nejluxusnějším státním zdravotnickým zařízením. V roce 2022 v ní proběhl audit, jenž ukázal mnohá pochybení včetně nelegálních transplantací ledvin od chudých ukrajinských a moldavských občanů bohatým pacientům ze Spojených arabských emirátů (SAE), Japonska a dalších zemí. Dárci falešně předstírali, že jsou blízkými příbuznými pacientů – což je jediný případ, kdy bulharská legislativa takové transplantace připouští.

Kromě toho dochází v bulharském zdravotnictví běžně k přesouvání na čekacích listinách týkajících se transplantací, a to ve prospěch významnějších lidí, a dále k nepotismu a korupci. Například během pandemie využívali politici a veřejně známé osoby nejlepší péče v sofijských nemocnicích, zatímco obyčejní lidé umírali na nedostatek kyslíku v regionálních zdravotnických zařízeních.  

Bulharsko v té době rovněž bojovalo s nekvalitními či předraženými čínskými respirátory. Nejkurioznějším případem byl ovšem dar zdravotnického materiálu ze Spojených arabských emirátů, z něhož se vyklubala zásilka datlí. 

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Zdravotnictví II appeared first on investigace.cz.

Korupce ve zdravotnictví je rozšířená ve velké části střední i východní Evropy. Nedávná obvinění v Rumunsku poukazují na zapojení zdravotnických pracovníků do nezákonného odklonu finančních prostředků, z nichž měla být financována péče o pacienty. Naopak v Polsku stát za zdravotnické vybavení zaplatil desítky milionů eur obchodníkovi se zbraněmi, který ale část objednávky nikdy nedodal. V České republice byly zase veřejné zakázky během pandemie směrovány k firmám prodávajícím nelicencované respirátory.

Masivní korupce v rumunském zdravotnictví

V roce 2010 zemřelo při požáru nemocnice v Bukurešti šest dětí. O více než deset let později ta samá nemocnice stále funguje bez patřičných požárních opatření. Nejedná se přitom o ojedinělý případ, ale o jednu z mnoha rumunských veřejných nemocnic, které ohrožují životy svých pacientů, protože neprošly modernizací a chybí jim řádné systémy k zajištění bezpečnosti. Nedostatečné zabezpečení nemocnic se projevilo během pandemie covidu-19, kdy byla rumunská zdravotnická infrastruktura vytížena více než obvykle. Jen v letech 2020 a 2021 v zemi vzplála desítka nemocnic, v nichž zemřelo více než 30 lidí.

Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2021 uvádí, že Rumunsko sice finanční náklady na zdravotnictví výrazně zvýšilo, přesto však v rámci EU zůstává zemí s druhými nejnižšími výdaji, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). I tamní ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že je třeba zlepšit infrastrukturu veřejného zdravotnictví a že nedávné investice jsou stále nedostačující. 

Velkou hrozbu v tomto sektoru současně představuje korupce. Peníze vynaložené na zlepšení infrastruktury často končí v kapsách firem s politickými konexemi. To brání zlepšení zdravotnického systému, protože potřeby nemocnic jsou většinou až na druhém místě.

V roce 2022 obvinil Národní protikorupční odbor více než 50 osob pracujících v rumunském zdravotnictví. Mezi nimi je jeden manažer, sedm lékařů a tři ředitelé nemocnic.

O neefektivní výdaje i korupci ve zdravotnictví se zajímala také rumunská média. V roce 2016 investigativní web Rise například zveřejnil příběh o hyperbarické komoře, což je zařízení k léčbě popálenin, které v přepočtu stálo 12 milionů korun, byť se zároveň ukázalo jako neefektivní a pro pacienty dokonce nebezpečné. Společnost, od níž nemocnice zařízení koupila, vlastnil obchodní partner rumunského senátora Sorina Opresca.

Korupční farmaceutická lobby v Polsku

Chybějící finance v rozpočtech nemocnic, nedostatek personálu nebo obtížný přístup ke specialistům – všechny tyto faktory přispívají ke zvýšené míře korupce v polském zdravotnictví. Podfinancování veřejného zdravotnického systému se projevuje také na nízkých platech, což způsobuje odchod lékařů do soukromé sféry nebo do zahraničí. Podle zprávy Evropské komise o korupci ve zdravotnictví se v nemocnicích proto tvoří dlouhé fronty na diagnostiku i léčbu.

Polské investigativní médium Frontstory.pl publikovalo v lednu 2022 informace odhalující obchodování s falešnými očkovacími průkazy v době pandemie covidu-19, na nichž se podíleli zkorumpovaní zaměstnanci zdravotnických zařízení.

V červenci 2022 byla pro změnu k soudu podána žaloba na bývalého primáře oddělení paliativní péče nemocnice v městečku Chodzież. Lékař měl přijímat nebo prodlužovat pobyt pacientů na svém oddělení výměnou za úplatky od rodin – šlo o částky od několika set až do několika tisíc zlotých. Dělal to i přesto, že zdravotní stav pacientů prodloužení pobytu nevyžadoval. Ačkoli polská společnost podplácení lékařů neschvaluje, využívání soukromých a profesních kontaktů například k přednostnímu přijetí u lékaře je zcela běžné.

Ze zprávy Evropské komise rovněž vyplývá, že problémem jsou také nesrovnalosti ve veřejných zakázkách. Zadání tendrů někdy vypracovávají lékaři, kteří v některých případech musí žádat o pomoc zástupce průmyslu. A ti mohou připravit specifikace tak podrobně, že výběrové řízení může vyhrát pouze určitá společnost. V prosinci 2022 byl podle Centrálního protikorupčního úřadu zadržen těsně po přijetí úplatku ředitel polikliniky v malém městě Witków; za úplatek měl vhodně upravit výběrové řízení na dodávku zdravotnického vybavení ve prospěch jednoho z kandidátů.

Další z oblastí zdravotnictví náchylných ke korupci je vztah mezi státem a farmaceutickou lobby. V lednu 2023 bylo obviněno dvanáct osob z celkem 911 případů korupčního chování, včetně zástupce farmaceutické společnosti, lékárníků a lékařů ze zdravotnických zařízení ve Varšavě a okolí. Obchodník s léčivy se údajně s doktory domlouval na vystavování receptů na jím propagované léky a odměňoval je penězi.

Nejedná se přitom pouze o lokální nemocnice a lékaře. Z oficiální zprávy z roku 2019 vyplývá, že polské ministerstvo zdravotnictví je při jednání s externími subjekty především z farmaceutického průmyslu „obzvláště zranitelné“ vůči lobbingu, neformálním tlakům a korupčním návrhům.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Miliony eur za ventilátory dodané obchodníkem se zbraněmi

Zatímco svět v roce 2020 bojoval s pandemií covidu-19, polské ministerstvo zdravotnictví podepsalo řadu kontroverzních smluv na dodávky zdravotnického vybavení. Jedna z nich se týkala nákupu bezcenných ochranných masek za 1,1 milionu eur (zhruba 26 milionů korun) od společnosti vlastněné přítelem samotného ministra. Polský stát mimo to nakoupil ventilátory v hodnotě 44,5 milionu eur (více než miliarda korun), jejichž část nebyla nikdy dodána. Obchod se uskutečnil se společností byznysmena se zbraněmi, který za záhadných okolností nejprve zmizel a později byl nalezen mrtvý v Albánii. Podle posledních informací nebyl v rámci vyšetřování této kauzy nikdo obviněn a vyšetřování bylo v roce 2021 zastaveno.

Podle zprávy Ústředního protikorupčního úřadu o plnění vládního protikorupčního programu na léta 2018 až 2020 patřilo zdravotnictví mezi sféry nejvíce ohrožené korupcí. V rámci tohoto programu byli zaměstnanci ministerstva zdravotnictví poučeni o etice, boji proti korupci a střetu zájmů prostřednictvím online kurzu. Na ministerstvu také proběhlo „anonymní sebehodnocení kultury integrity“. Výsledky zatím nebyly publikovány.

České covidové (ne)certifikáty

Na jaře 2020 utratily české obce za ochranné protiepidemické pomůcky více než 200 milionů korun, přičemž jedna konkrétní společnost prodávala respirátor za více než 190 korun.

Vláda premiéra Babiše totiž na začátku pandemie koronaviru nedodala obcím potřebný ochranný materiál, přestože politici v té době trvali na tom, že mají situaci pod kontrolou. Respirátory tak začaly prodávat společnosti, které předtím neměly se zdravotnictvím co do činění, ale měly naopak dobré kontakty například v Číně – jednalo se třeba o výrobce látkových plen, prodejce brokovnic a zábavní pyrotechniky či stavitele solárních elektráren. Firmy, které skutečně vyráběly zdravotnické vybavení, byly mezi dodavateli v menšině.

Přečtěte si

Koronavirus: Jak vydělat miliony

K prodeji respirátorů v Česku přitom existovala jedna důležitá podmínka: ochranné pomůcky musely mít certifikát CE schválený EU, který znamená, že jsou bezpečné pro použití. To však nezabránilo prodeji buď s falešnými, nebo jinými certifikáty, případně s vůbec žádným osvědčením.

Jednou ze společností, která se rozhodla této příležitosti využít, byla marketingová a PR agentura Black Consulting. Státu prodala respirátory za 190 korun za kus a celkově takto získala více než 25 milionů korun. Jejich respirátory byly sice opatřeny razítkem jiné společnosti, která certifikáty uděluje, ale na úplně odlišné výrobky než respirátory. Dokumentace, jež byla součástí veřejné zakázky, proto neobsahuje nic, co by naznačovalo, že Black Consulting měl jakoukoli oprávněnou certifikaci.

David Snášel, majitel Black Consulting, tehdy poskytl rozhovor serveru investigace.cz, v němž uvedl, že mu volal známý a nabídl mu pro jeho zaměstnance třicet tisíc respirátorů. Po telefonátu si Snášel uvědomil, že respirátory budou v době, kdy vláda není schopna zajistit jejich potřebné množství, dobrým obchodem, protože si na jejich nedostatek už stěžovali krajští hejtmani. Sepsal nabídku, rozeslal ji obcím a do hodiny se ozval první hejtman. Výhodný obchod v podobě dalších várek necertifikovaných respirátorů se rozjel až ke zmíněnému zisku ve výši 25 milionů korun.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

Autorka české verze: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Wanda Hutira

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Zdravotnictví appeared first on investigace.cz.

Covid, vítězící Rusko, ukrajinští nacisté nebo velký reset. To jsou klíčová témata článků z konspiračních a dezinformačních serverů, které Češi nejvíce sdíleli na sociální síti Facebook od počátku invaze Ruska do Ukrajiny. O Facebooku se také často mluví jako o platformě, která usnadňuje právě toto šíření konspiračního a dezinformačního obsahu z internetu. Jak se svět dezinformací mění v čase? Proč je složité ho empiricky zkoumat? A jaké vlastně vedou z české konspirační a dezinformační bažiny cesty ven?

Rozhovor s Josefem Šlerkou, redaktorem investigace.cz a odborníkem na konspirace a dezinformace. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Letem dezinformačním světem – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Covid, vítězící Rusko, ukrajinští nacisté a velký reset. To jsou hlavní témata článků z konspiračních a dezinformačních serverů, které Češi nejvíce sdíleli na Facebooku od počátku invaze Ruska do Ukrajiny. Vyplývá to z analýzy dat o počtu sdílení těchto článků, kterou investigace.cz připravila. Na sdílení odkazů se nejvíce podílí několik desítek facebookových stránek a skupin, celkově jde u nás o stovky skupin. U některých je zřejmé, že jejich sdílení je koordinované.

Pokud byste chtěli vidět svět očima konspiračních a dezinformačních serverů, můžete si to vyzkoušet v naší interaktivní aplikaci. Zobrazuje sto nejvíce sdílených článků z vybraných domácích konspiračních serverů na Facebooku od 22. února 2022, tedy od ruského uznání Doněcka a Luhanska za samostatné republiky, což těsně předcházelo invazi. Ve vizualizaci jsou články, jež se hojně sdílely na Facebooku, seřazeny na časové ose, a byť mohou být data z Facebooku zkreslená, například sdílením v popisku obrázku, poskytují dobrý přehled o tématech, jimiž české konspirační servery žijí.

Pokud analyzujeme, které facebookové stránky a skupiny jsou při šíření těchto odkazů nejaktivnější, najdeme síť minimálně 14 stránek, jež se zaměřují na produkci serveru AC24, kterou minimálně doplňují o další obsah. Při porovnávání času publikací je rozestup mezi jednotlivými stránkami často pod 60 sekund, což vypovídá o tom, že se jedná o koordinované sdílení za účelem zvednutí návštěvnosti.

Pokud jde o facebookové skupiny, pak mezi nejaktivnější šiřitele obsahu konspiračních stránek patří skupiny jako Češi, táhněme za jeden provaz, Chceme obecné referendum bez omezení tématu referenda, Fiala není můj premiér, Nechceme fašistickou vládu …, NEOČKOVANÍ CZ, SK pro MÍR ! NE VÁLCE ! či Svobodné Česko a řada dalších. Jejich analýze se však budeme věnovat v dalším článku. Nicméně i zde můžeme vidět případy, kdy se jeden odkaz sdílí v celé řadě skupin během velmi krátké doby a naplňuje tak všechny znaky toho, co Facebook označuje za koordinované neautentické sdílení. Právě takový vzor chování vedl Facebook k odhalení a eliminaci vlivové operace Ruska a Číny před několika dny.

Ačkoli se na šíření odkazů na konspirační a dezinformační servery podílejí jen na českém Facebooku stovky skupin, zdá se, že počty interakcí s těmito posty nedosahují čísel z covidového období. Příčin může být několik. Svoji roli zcela určitě hraje blokace některých stránek od provozovatelů připojení. Je také velmi pravděpodobné, že zájem o anticovidová témata přece jen upadá a výslovně proruské postoje nejsou ve společnosti až tak silně zastoupeny. Byť se můžeme občas setkat i s posty, které v sobě obě témata spojují velmi kreativním způsobem.

Příkladem může být konspirační teorie, jež se šíří v řadě antisystémových skupin, v níž se mimo jiné tvrdí, že západní vlády chtějí zfalšovat jaderné výbuchy Ruska, aby mohly lidem vnutit jodové tablety, které jsou ve skutečnosti vakcínou.

Metodologie: Pro náš článek jsme vycházeli ze seznamu více než 8 000 odkazů, jež server Buzzsumo označil za nejvíce sdílené na sociálních sítích v českém jazyce v období od 22. února 2022 až do 4. října 2022. Pro jejich dohledání jsme zvolili seznam významných českých konspiračních a dezinformačních serverů, který obsahoval následující stránky: ac24.cz, aeronet.news, aeronet.cz, ceskezpravy.eu, ceskobezcenzury.cz, czechfreepress.cz, necenzurovanapravda.cz, novarepublika.online, novarepublika.cz, nwoo.org, outsidermedia.cz, pravdive.eu, pravyprostor.net, pravyprostor.cz, protiproud.info, protiproud.cz, prvnizpravy.cz, skrytapravda.cz, svobodnenoviny.eu, zvedavec.org, zvedavec.news Pro identifikaci skupiny a stránek na Facebooku, jež aktivně sdílejí odkazy na tyto stránky, jsme použili službu CrowdTangle.

The post České konspirační servery na Facebooku aneb od covidu k ukronacistům a zase zpátky appeared first on investigace.cz.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) zveřejnil koncem června každoroční zprávu World Drug Report 2022, která analyzuje tržní trendy týkající se obchodu s drogami a sestavuje příslušné statistiky. Podle nových dat celosvětově vzrostla výroba kokainu, rájem pro produkci narkotik mohou být oblasti zasažené ozbrojeným konfliktem a stále přetrvávají nedostatky v dostupnosti léčby drogové závislosti zejména u žen.

Podle zprávy UNODC v roce 2020 užívalo drogy 284 milionů lidí z celého světa a ve věku 15–⁠64 let, což představuje nárůst o 26 % oproti předchozímu desetiletí. Z velké části se tato čísla týkají mladých lidí. Například v Africe a v latinské Americe je většina osob, jež podstupují léčbu kvůli poruchám způsobeným drogami, mladší než 35 let.

Výkonná ředitelka UNODC Ghada Waly vnímá tyto informace jako závažný problém: „Čísla týkající se výroby a zabavení mnoha nelegálních drog dosahují rekordních hodnot. Řešení všech aspektů světového problému drog musíme věnovat potřebné zdroje a pozornost.“

Waly apeluje na mezinárodní společenství, vlády i občanské iniciativy. Jak UNODC uvádí, všechny zúčastněné strany by měly přijmout okamžitá opatření na ochranu lidí i tím, že posílí prevenci vůči užívání drog a dostupnost případné léčby. Podle zprávy je také nutné zpřísnit zákony, které by omezily či zastavily pašování drog napříč kontinenty, a rovněž zabránit tomu, aby lidé hledali v drogách únik od reality.

Jak to letos vypadá s drogami?

Pandemie změnila drogový trh jen dočasně

Nárůst trendu, kdy člověk hledá únik před nepříjemnou realitou právě v drogách, způsobila pandemie nemoci covid-19. Omezení veřejného pohybu osob a vynucená izolace sice narušily fungování nelegálních drogových trhů a omezily dostupnost narkotik, na druhou stranu se však zvýšilo užívání alkoholu, tabákových výrobků a marihuany. Některé země, mezi nimi například Polsko, Slovensko a Belgie, zaznamenaly v malém měřítku i nárůst domácí výroby drog. V těchto případech se jednalo především o pěstování konopí pro vlastní spotřebu.

Tyto změny ale podle UNODC trvaly pouze dočasně. Jakmile pominula akutní potřeba izolace, konzumace drog se dlouhodobě zvýšila a vrátila do starých kolejí. Omezení pohybu osob navíc narušilo snahy o prevenci proti užívání i případnou léčbu, a to z důvodů snížené kapacity lékařských zařízení a nižší osobní návštěvnosti v ordinacích. Některé země se v důsledku pandemie také potýkaly s nedostatkem čistých injekčních stříkaček. České republiky se však tento problém nedotkl.

Legalizace konopí s sebou nese následky

Zdaleka nejvíce užívanou drogou po celém světě je podle zprávy UNODC konopí. Údaje z roku 2020 svědčí o tom, že marihuanu užily v tomto roce 4 % celosvětové populace. Za posledních deset let se toto číslo přitom zvedlo o čtvrtinu.

K popularitě marihuany přispěla i její obecná legalizace v Severní Americe. Podle prvních ukazatelů můžeme posuzovat, jak tato změna zákona zapůsobila na veřejné zdraví obyvatel, bezpečnost státu a tržní dynamiku v pozitivním, ale i v negativním slova smyslu. Snížil se sice počet zatčení za držení konopí, na druhou stranu se však zvýšila frekvence každodenního užívání marihuany především mezi mladými lidmi. UNODC v této souvislosti zároveň zaznamenalo nárůst počtu psychických poruch, hospitalizací a sebevražd. Protidrogovou léčbu nejvíce podstupují právě osoby, u nichž se vyskytly zdravotní problémy či poruchy spojené s užíváním konopí. A to nejen v Severní Americe, v Africe a ve státech Latinské Ameriky – v tomto směru vykazuje stejné počty i Evropa.

Roste výroba a obchodování s tvrdými drogami

V celosvětovém žebříčku nejoblíbenějších narkotik však nezaostával ani kokain, jeho výroba už v roce 2020 trhala rekordy. Oproti roku 2019 vzrostla o 11 %, což celkově představuje téměř 2 000 tun čistého kokainu. Drtivou většinu této drogy zabavené v roce 2021 přepravovali zločinci v kontejnerech a po moři. Tyto údaje současně naznačují, že se obchod s kokainem rozšiřuje i do dalších zemí. Doposud představovaly hlavní trh s bílým práškem především Severní Amerika a Evropa. Data ale ukazují, že se zvýšila míra jeho pašování i do Asie a Afriky. Tento trend rozmachu kokainu se podle UNODC dá vysledovat za posledních deset let.

Geograficky vzrostlo i obchodování s metamfetaminem, v Česku známým jako pervitin. Zatímco v letech 2006–2010 hlásilo zadržené dodávky této drogy 84 zemí světa, v letech 2016–2020 se už jednalo o 117 zemí. Státy, s nimiž je výroba i užívání pervitinu tradičně spojováno, jsou jihovýchodní Asie a severní Evropa. Statistiky přitom dokládají, že počet pacientů, kteří byli přijati k léčbě kvůli této tvrdé droze, převýšil například v Mexiku počet lidí závislých na alkoholu. Léčbu kvůli užívání pervitinu tam podstupuje o přes 200 % lidí více než v minulosti. Množství zabaveného pervitinu vzrostlo i celosvětově, přesněji řečeno mezi léty 2010 až 2020 pětinásobně. 

Česko je dlouhodobě známé jako „pervitinová kuchyň“ Evropy. Takzvané prekurzory – tedy ingredience nutné k jeho výrobě – se k nám dovážejí nejčastěji z jihovýchodní Asie, například z Myanmaru. V Česku se pak vaří konečný produkt, jenž pak může putovat za hranice nebo zásobit hojnou uživatelskou základnu v tuzemsku. Místní pervitinoví „kuchaři“ se v posledních letech stávají příslušníky mexických gangů, s nimiž čile spolupracují.

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

Co se týče opia, jeho celosvětová výroba vzrostla o 20 %, a to hlavně v důsledku nárůstu produkce v Afghánistánu. Zda a jak výroba poroste v budoucnu, bude záviset především na této zemi. V Afghánistánu se v roce 2021 vyrobilo téměř 90 % této drogy. Omezit afghánskou produkci opia ale nebude jednoduché, neboť obchod s narkotiky představuje důležité finanční zdroje pro tamní extremistické a teroristické organizace.

Ovlivnit tuto situaci by mohl zákon o pěstování opiového máku, který byl v Afghánistánu vyhlášen v dubnu tohoto roku. Jestli bude dodržován a prosazován, se teprve ukáže, nicméně jakékoli pozitivní změny by se měly odrazit v celosvětovém měřítku. V případě, že se produkce opia sníží, je ovšem velká pravděpodobnost, že drogově závislí nahradí opium jinou drogou, která může být ještě škodlivější, například syntetickým opioidem fentanylem. Opioidy jsou přitom narkotikem, jež má na svědomí nejvíce úmrtí. Jen za rok 2020 zemřelo na předávkování opioidy na území Severní Ameriky téměř 100 tisíc lidí.

Jak bude v budoucnu vypadat obchodování s opiem se zkrátka rozhodne v Afghánistánu. Dalších důležitým faktorem, jenž může tamní situaci ovlivnit, jsou i socioekonomické podmínky, s nimiž se lidé v této zemi potýkají. Mohou totiž působit jako pobídka ke zvýšení nelegálního pěstování opiového máku, jehož ceny vzrostly začátkem srpna 2021.

Konfliktní oblasti jako ráj pro výrobu drog

V místech, kde aktuálně probíhá válečný či ozbrojený konflikt, může obchod s drogami vzkvétat velmi jednoduše a zároveň i konflikt prodlužovat nebo podněcovat. V takovýchto regionech se většinou nedodržují zákony a role policie či vyšetřujících orgánů je silně omezená, což pro obchodníky i pašeráky představuje ráj. Pro drogový trh jsou tyto oblasti v podstatě magnetem, o to silnějším, pokud se nacházejí v blízkosti velkých spotřebitelských trhů. Současně se však může paradoxně stát, že nové konflikty naruší či odkloní zavedené pašerácké trasy, což lze pozorovat v případě ruské agrese na Ukrajině. V letech předcházejících vojenské agresi výrazně narostlo množství odhalených ilegálních laboratoří, kde se drogy na Ukrajině vyráběly. V roce 2020 se jejich počet zvedl ze 17 na 79 (o rok dříve jich přibylo pouze pět), čímž se zvýšil i objem pašování drog. Většina těchto laboratoří totiž vyráběla amfetamin, který se běžně používá k výrobě tzv. speedu.

Evropa: Rekordní množství zabaveného kokainu již čtvrtý rok po sobě

Obchod s drogami ničí životní prostředí

Podle zprávy UNODC nezákonný obchod s drogami negativně ovlivňuje životní prostředí na vícero úrovních. Ať už těch místních, regionálních či přímo s ohledem na život jednotlivců. Za účelem pěstování koky, využívané k výrobě kokainu, dochází k odlesňování Amazonského pralesa, už tak drancovaného kvůli těžbě dřeva nebo pěstování zemědělských plodin. Při výrobě syntetických drog zase vznikají toxické odpady, jež jsou často několikanásobně větší než objem samotné vyrobené drogy. Tyto odpady dále ovlivňují stav půdy i čistotu vody a ovzduší, čímž negativně působí na lidi, zvířata i koloběh potravního řetězce.

Ženy dohánějí muže na drogových trzích

Ačkoli jsou ženy mezi uživateli drog obecně v menšině, UNODC potvrzuje, že na rozdíl od mužů mají tendenci zvyšovat konzumaci narkotik rychleji. Zároveň více trpí poruchami, které užívání drog způsobuje. V současnosti ženy představují téměř každého druhého uživatele pervitinu, sedativ a léků proti úzkosti. Stejně silné zastoupení žen je pak i v užívání lékaři předepsaných opioidů.

Důležitou roli však hrají i v globální kokainové ekonomice. Jsou to právě ženy, kdo často pěstuje koku, opiový mák, pašuje malé množství drog, přeprodává je spotřebitelům nebo je pašuje do věznic.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Dino Vournas

The post World Drug Report 2022: Jak to vypadá na drogovém trhu? appeared first on investigace.cz.

Šéf mezinárodní zločinecké organizace Grupo America neboli jedné z nejsilnějších mafií světa, která praktikuje byznys s kokainem ve velkém, čelí v Americe obvinění z mnohem přízemnějšího činu, než jsou vraždy a pašování drog: v době pandemie covidu-19 požádal o státní finanční pomoc, na kterou podle žalobců neměl nárok. A obdržel ji.

Kartelem Grupo America se investigace.cz zabývala přes pět let. Zjistili jsme, že tato zločinecká skupina působí v desítkách zemí a zásobuje Evropu tunami kokainu z Jižní Ameriky, přičemž její aktivity sahají až do České republiky. 

Dlouho unikala policii i díky své nepředvídatelnosti. Členové organizace jsou nesmírně opatrní, a proto je téměř nemožné infiltrovat její vedení. Policisté se domnívají, že strukturu vedení Grupo America tvoří zhruba patnáct nejvýše postavených osob, jež řídí kolem stovky důvěryhodných spolupracovníků na několika kontinentech. Ti pak podle potřeby zaměstnávají lokální zločince.

Drogy od Grupo America byly zabaveny například v USA, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, Panamě, Austrálii, Španělsku nebo Švýcarsku. Na seznamu nechybí ani Česká republika.

Šéf

Mileta Miljanić, v Bosně narozený šéf této sítě drsných obchodníků s kokainem s vazbami na italskoamerickou mafiánskou rodinu Gambino a s nejméně tuctem vražd na kontě, podle trestního oznámení, které bylo zveřejněno ve středu minulý týden, obral americký Úřad pro malé podniky (Small Business Administration, SBA) o více než 150 000 dolarů (3,5 milionu korun) z fondů hospodářské pomoci podnikatelům během covidové pandemie.

V prohlášení připojeném k žalobě je uvedeno, že obvinění proti Miljanićovi vzniklo na základě jeho žádosti o úvěr od SBA, podané na začátku pandemie v březnu 2020 a týkající se řešení ekonomických problémů (Economic Injury Disaster Loan). V tomto případě Miljanićovy společnosti MDP Rebar Solutions LLC, která údajně podniká ve stavebnictví. Policejní vyšetřovatelé jsou naopak přesvědčeni, že se „firma nezabývá žádnou zákonnou činností, ale je to fiktivní společnost, jejímž prostřednictvím jsou distribuovány miliony dolarů členům a spolupracovníkům organizovaného zločinu“. Podle prohlášení FBI společnost zaměstnává kromě Miljaniće různé členy jeho rodiny a consigliera (poradce šéfa) ze známé mafiánské rodiny Gambino, který je v dokumentu označen jako „Individual-1“.

Přečtěte si

Grupo America: Kdo je tady šéf?

Podle zprávy Miljanić tvrdil, že společnost MDP Rebar dosahuje ročních příjmů přes 2 miliony dolarů (50 milionů korun). Vyšetřovatelé ovšem odposlouchávali Miljanićovy telefonáty a vyžádali si i záznamy z jeho banky, což jim potvrdilo, že MDP Rebar byla pouhou zástěrkou.

Od prosince 2018 do května 2021 bylo na tři různé bankovní účty společnosti složeno zhruba 6,8 milionu dolarů (160 milionů korun), pokračuje prohlášení. Z toho zhruba 5,7 milionu dolarů pocházelo výhradně od stavební firmy vlastněné společníkem rodiny Gambino, 810 000 dolarů na účty poslal Miljanić nebo jeho blízcí příbuzní, zbytek byly peníze poskytnuté ze strany SBA.

„Na základě zkoumání účtů společnosti MDP Rebar se nezdá, že by tato firma platila nějaké výdaje, které by byly spojené s výrobou stavebních výztuží,“ uvádí ve zprávě důstojník FBI William Dionne. Přibližně 1,7 milionu dolarů z výše citovaných příjmů společnosti (6,8 milionu) bylo totiž vyplaceno Miljanićovi, jeho manželce a třem dětem.

1,5 milionu dolarů pak podle všeho putovalo ke kápovi rodiny Gambino, společník této mafie dostal 925 000 dolarů a 484 000 dolarů obdržel další člen klanu Gambino. Zbytek peněz směřoval k jiným pochybným postavám, například 10 000 dolarů dostala přítelkyně zmíněného kápa Gambinů.

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Podle vyšetřovatelů Miljanić falšoval účetnictví, aby to vypadalo, že společnost MDP Rebar má větší výdaje než příjmy, a vyhnula se tak placení daní. V jednom z telefonních odposlechů Miljanić diskutoval s členem mafiánské rodiny Gambino o fingování výdajů. „Na materiál a další věci, aby to vypadalo, že máte ztráty,“ uvádí se v prohlášení. „Dělej, co musíš,“ odpověděl Miljanić.

Také analýza finančních záznamů MDP Rebar ukázala zjevné anomálie. V účetní knize společnosti bylo uvedeno více než sto plateb za „dodávky a materiál“ a „pronájem zařízení“ v celkové výši téměř 900 000 dolarů, vysvětluje se ve zprávě FBI.

V bankovních záznamech MDP Rebar se však žádné platby uvedeným dodavatelským společnostem neobjevily. Namísto toho, uvádí policejní dokument, připadly finanční prostředky Miljanićovi a jeho manželce, která část této sumy v hodnotě 85 000 dolarů použila k zaplacení svých účtů u American Express.

Minulou středu, kdy Miljanić poprvé stanul před soudem kvůli těmto podvodům, jej soudce Andrew Krause odmítl propustit na kauci. Celý případ se bude znovu projednávat 6. června.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Miljanićovi přitom není pobyt ve vězeňské cele cizí, v roce 2000 si v řeckém vězení odpykával trest za drogové delikty, v 80. letech pro změnu skončil za mřížemi v USA kvůli podvodům s kreditními kartami. V Americe byl opět zadržen 23. února minulého roku, a to kvůli držení zbraně, kterou FBI našla v zásuvce jeho nočního stolku, když u něj v rámci vyšetřování úplatkářství prováděla domovní prohlídku. Až dosud se mu však dařilo vyhýbat se trestům odpovídajícím jeho roli šéfa mezinárodního drogového syndikátu.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

The post Grupo America: Mafiánský boss a covidová podpora appeared first on investigace.cz.

Covidová vlna omikronu v těchto dnech pravděpodobně kulminuje, a byť nevíme, zda se znovu neuvede do pohybu nástupem varianty BA.2, můžeme s jistotou tvrdit, že počty pacientů v nemocnici se budou momentálně zvyšovat. S velkou pravděpodobností bude v určitou chvíli v nemocnicích ležet s covidem více očkovaných než neočkovaných a dá se očekávat, že mezi nimi dokonce budou podstatně zastoupeni i lidé s posilovací dávkou (byť není pravděpodobné, že to budou právě oni, kdo bude končit na jednotkách intenzivní péče). I teď už v nemocnicích leželo a leží celkově více lidí s imunitou než bez ní. Mohl by tak vzniknout dojem, že pokud nejste očkování ani jste nemoc neprodělali, jste před hospitalizací lépe chráněni. To je však klam. Čísla totiž musíme vztáhnout k celkovém počtu imunních a neimunních lidí v populaci. Pokud to neuděláme, nedávají smysl. 

Víme, že žádná imunita nebrání před nákazou na 100 %. Očkování i prodělaná nemoc chrání proti několika věcem. Proti tomu, že skončíte na JIPce poměrně solidně. Proti tomu, že skončíte v nemocnici velmi dobře, ale proti nákaze jen do určité míry a její ochrana postupně ubývá. I kdyby se proto stalo, že celá společnost bude imunizovaná, velmi pravděpodobně se dříve či později objeví někdo, kdo nakonec skončí v nemocnici. Nás tedy nebude zajímat samotná nákaza, ale to, jaká je pravděpodobnost průběhu vyžadujícího hospitalizaci. I imunizovaní se mohou nakazit a ve 100% imunizované společnosti by v nemocnicích prostě leželo 100 % lidí, kteří byli buď očkování, nebo prošli nemocí.

Podívejme se, jaká je momentální situace. Od ledna 2022, kdy začala v České republice nastupovat varianta omikron a počet nově očkovaných klesal, prošlo nemocnicemi 9 772 lidí, z toho 5 018 mělo nějakou imunitu (očkování s různým počtem dávek nebo prodělanou nemoc), bez imunity (tedy těch, o nichž nemáme oficiální záznam, že by měli za celou dobu pozitivní PCR test) to bylo jen 4 754. Z těchto údajů se může zdát, že lidí bez imunity je v nemocnicích méně, procentuálně tomu zdánlivě odpovídá i jejich počet – 49 % oproti 51 %.

Obrázek se ale zásadně změní, pokud tato čísla přepočítáme na počty imunizovaných a neimunizovaných v celé populaci. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), poskytovaných výzkumníkům, totiž vyplývá, že nějakou formu imunizace má už více než osm milionů Čechů (data jsou k 7. 2. 2022).

Ačkoli je v populaci bez imunity 22 % lidí, tvoří 49 % případů covidových hospitalizací. Současně platí, že v nemocnicích leží 51 % lidí s nějakou formou imunity, což v populaci prezentuje 78 %. Pokud by u obou skupin bylo stejné riziko hospitalizace, pak by procenta hospitalizovaných musela být stejná jako procentní zastoupení těchto skupin v populaci. To ale nejsou, naopak vykazují výrazný neprospěch pro lidi bez imunity. O jaká rizika tady konkrétně jde? Z těchto dat to spočítat nelze, ale lze je použít alespoň pro odhad poměru mezi riziky. Pro imunizované (ve sledovaném časovém období) je pravděpodobnost, že se nacházejí v nemocnici, 5018/832800, což je 0,06 %. Pro lidi bez imunity je tato pravděpodobnost 4754/2372000, tedy 0,20 %. U lidí bez imunity je tedy výskyt rizika, že skončí v nemocnici, asi třikrát větší.

To ale není všechno. Onemocnění covid-19 neposílá do nemocnic lidi rovnoměrně, riziko hospitalizace roste s věkem. Rozdělme proto naše data do dvou skupin. Lidé pod šedesát let a seniorní populace nad šedesát let. Takto získáme ještě přesnější obrázek.

I tady vidíme, že v nemocnicích převažují lidé s imunitou. Jenže těch je v celé populaci výrazně více. Dobře to uvidíme opět při přepočtu na procentuální zastoupení.

Tady je rozdíl ještě větší: starší lidé bez imunity končí v nemocnicích s covidem více než sedmkrát častěji (42 % versus 9 % děleno 58 % versus 91 %). Pokud bychom předpokládali, že polovina lidí bez hlášené předchozí infekce a očkování ve skutečnosti předchozí nákazou prošla bez konfirmace PCR a nejsou proto zapsáni v systému ISIN, zvýšilo by se  zvýšilo by se nebezpečí u neočkovaných ještě více, protože by se zmenšil jejich podíl v populaci ve prospěch imunizovaných. Což znamená, že by ještě narostlo procento imunizovaných v populaci.

Pro srovnání se podívejme na věkovou skupinu mladší 60 let. Ti končí v nemocnicích o polovinu méně častěji než senioři, neboť i pro ně platí, že je očkování nebo jiná imunita chrání více.

Pokud jste oficiálně bez jakékoli imunity a jste mladší 60 let, pak máte skoro šestkrát větší šanci, že skončíte v nemocnici, než imunní lidé z vaší věkové skupiny. A pokud bychom opět počítali, že půlka osob bez imunity ve skutečnosti covid prodělala, dostali bychom se na ještě vyšší číslo. Na první pohled přitom vypadá menší než při porovnání s ochranou ve věkové skupině seniorů, jenže tady přichází do hry podmíněná pravděpodobnost, o které jsme psali v článku Jak a kdy (ne)fungují antigenní testy. Pokud jste mladší 60 let, máte dvakrát menší pravděpodobnost hospitalizace. Obecně navíc platí, že čím jste mladší, tím se snižuje riziko, že onemocnění bude vyžadovat hospitalizaci.

Vrchol omikronové vlny je dnes zřejmě za námi, vrchol počtu hospitalizovaných nás ale nejspíš teprve čeká. Mezi starší generací, která je covidem ohrožena nejvíce, se nákaza teprve šířit začala a zpoždění mezi nákazou a případnou hospitalizací trvá přibližně dva až tři týdny. Jak jsme si ukázali, v nemocnicích bude postupně přibývat lidí s nějakou formou imunity a ubývat těch, co žádnou nemají.

Nebude to ale důkaz toho, že očkování a prodělání nemoci pro snížení rizika hospitalizace nefunguje. Bude to jen důsledek zvyšujícího se počtu imunizovaných ve společnosti a toho, že žádná imunita není stoprocentní. Přesto asi zazní hlasy, že je to celé podivné, a nebude to poprvé. Příkladem může být exprezident Václav Klaus a jeho komentář Další nehorázná lež Vojtěcha a covidistů. I on se stal obětí statistického klamu.

Josef Šlerka, datový analytik serveru investigace.cz a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů

Vít Tuček, matematik, Centrum pro modelování biologických a společenských procesů

The post Covid-19: V nemocnicích budou ležet hlavně lidé s imunitou vůči covidu appeared first on investigace.cz.

Tento týden bohužel začínáme #zesvěta smutnými zprávami o složité a nebezpečné práci investigativních novinářů pracujících v ne zrovna demokratických zemích. Dále se ale dozvíte, že pokud nejste očkovaní proti koronaviru, neplatí „fake it till you make it“, protože je to trestné, nebo že jako obchodníci s kradeným kulturním bohatstvím v Nigérii to teď budete mít krapet složitější.

#1 Tvrdý chleba investigativních novinářů

Novináři v ne zrovna demokratických zemích to opravdu nemají lehké. Dokládají to i události z minulého týdne, které jen potvrzují, že staří psi se novým kouskům opravdu nenaučí. Nejprve turecká policie zatkla prominentní novinářku Sedef Kabaş za citování přísloví, kterým měla údajně urazit prezidenta země. Turecké zákony totiž zakazují urážet prezidenta nebo prezidentský úřad a Kabaş ve svém tweetu uvedla, že „když vůl přijde do paláce, nestane se králem. Ale z paláce se stává chlév“.

Jak vypadá Král Lávra v tureckém podání? Dozvíte se, když kliknete sem.

Kyrgyzská policie, která se zřejmě nechtěla nechat zahanbit, provedla o den později razii v kancelářích zpravodajského portálu TemirovLive, přičemž zatkla oceňovaného kyrgyzského investigativního novináře Bolota Temirova a básníka Bolota Nazarova, který s médiem spolupracoval. Co bylo důvodem zatčení? Jedna žena obvinila osobu jménem Bolot z toho, že ji nutila brát drogy. A věřte tomu nebo ne, policie u obou Bolotů drogy skutečně našla. Teda hned potom, co jim je podstrčila…

O kyrgyzské verzi Čekání na Bolota se dočtete tady.

Jsou ale chvíle, kdy musí všechna legrace stranou. V Mexiku letos, tedy za necelý jeden měsíc roku 2022, zavraždili už tři novináře. Naposledy mexická novinářka Lourdes Maldonado López, která psala o korupci v zemi a od roku 2019 se obávala o svůj život, byla v neděli zastřelena před svým domem v Tijuaně. Šest dní před Lópezinou smrtí byl před svým domem v Tijuaně zastřelen také Margarito Martínez. Jako fotoreportér zachycoval násilí ve městě zločinu. Týden před Martínezovou smrtí byl ve Veracruzu ubodán redaktor José Luis Gamboa Arenas. Policie si stále není jistá, jestli jeho smrt souvisela s jeho reportážemi o organizovaném zločinu. Mexiko je pro novináře dlouhodobě jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. V posledních letech byly zavražděny desítky novinářů a několik tisíc dalších bylo obtěžováno, ohrožováno nebo napadeno.

O smutné bilanci jedné z pro novináře nejnebezpečnějších zemí světa se dočtete zde.

#2 S velkou nemocí přichází i velká zodpovědnost

Španělská národní policie v úterý rozbila pobočku nadnárodní zločinecké skupiny, která prodávala falešné covidpasy v celé Evropské unii. Podvodníci nabízeli jak negativní PCR testy, tak i potvrzení o očkování, kdy si zákazník mohl dokonce vybrat mezi dvěma nebo třemi dávkami. Za příplatek zadávali údaje o zákazníkovi do španělského Národního registru očkování. Podle úřadů do něj takto zadali zhruba 1600 osob, kterým nyní také hrozí trestní stíhání.

Neočkovat se je jedna věc, ale falšování úředních dokumentů je trestný čin, jak se dočtete na tomto odkazu.

#3 Těžká pilulka ke spolknutí pro překupníky drog

Dva bratři odsouzení za obchodování s drogami a praní špinavých peněz musí odevzdat svůj majetek v hodnotě 530 000 liber (přes 15,5 milionů korun). Arshid a Asif Khanovi použili peníze vydělané dovážením drog třídy A na nákup tří nemovitostí a pozemků v hrabství West Yorkshire, které poté přepsali na své příbuzné.

Že v některých případech ani rodina nepomůže se dočtete tady.

#4 A pašeráci nebudou mít co žrát!

USA a Nigérie minulý týden podepsaly dohodu o zastavení nelegálně obchodovaného kulturního bohatství ze západoafrického státu. Tato dohoda umožňuje Spojeným státům uvalit omezení na dovoz určitých typů nigerijského archeologického a etnologického materiálu a zavádí proces navracení obchodovaných předmětů, což by mělo snížit motivaci k rabování památek v Nigérii. Nelegální obchod se starožitnostmi je podle zprávy Standard Charter Bank z roku 2018 celosvětovým průmyslovým odvětvím v hodnotě několika miliard dolarů a jeho beneficienty nejsou jen milovníci umění z vyšších společenských kruhů, ale často i zločinecké a militantní skupiny, které získávají peníze prodejem ukradených artefaktů.

A co se z Nigérie nejčastěji odváží? Dozvíte se, pokud si přečtete tento článek.

The post #zesvěta: S velkou nemocí přichází i velká zodpovědnost appeared first on investigace.cz.

V těchto dnech prochází Českou republikou silná pátá vlna pandemie covidu-19. Nejvíce ji pociťujeme v Praze a okolí, ale dá se očekávat, že se v příštích dnech přesune i do zbytku republiky. Vzhledem k dosavadním informacím o relativně lehčím průběhu se pozornost logicky zaměřuje spíše na starší ročníky, které byly v minulosti výrazně citlivější na případný těžší průběh nemoci než mladší ročníky. Umíme nějak odhadnout, jak velkému počtu lidí starších 60 let hrozí těžší průběh, a případně se také podívat, ve kterých okresech by mohla být situace komplikovanější, protože se tam nachází podstatně starší obyvatelstvo?

Nejjednodušší by bylo spočítat, kolik máme v populaci lidí starších šedesáti let, kteří chorobu už prodělali nebo jsou očkovaní. V ČR v roce 2020 dle dat Statistického úřadu žilo celkem 2 782 484 seniorů. Podle data Ústav zdravotnických informací a statistiky chorobou a/nebo očkováním prošlo 2 541 918 z nich. Z těchto čísel by na první pohled mělo vyplývat, že zůstává přibližně čtvrt milionu potenciálně ohrožených. Bohužel to ale tak není.

Odpověď je totiž komplikovanější. Současná vlna je způsobena tím, že varianta omikron dokáže relativně úspěšně obcházet jak postinfekční, tak očkovací imunitu. Zároveň je nutné počítat s faktem, že od očkování či prodělané nemoci již v řadě případů uplynula dlouhá doba. Tím pádem dochází k postupnému, byť pomalému vyvanutí těchto ochran. Dalším problémem je, že vidíme pouze ty případy infekce, které prošly pozitivním PCR testem. Kolik lidí prodělalo nemoc bez toho, aby byli pozitivně testováni, je méně prokazatelné, byť odhadnutelné.

V České republice máme k dispozici data z preprintu domácí studie Real-life protection provided by vaccination, booster doses and previous infection against covid-19 infection, hospitalisation or death over time in the Czech Republic: a whole country retrospective view, která se věnovala právě analýze zmíněných efektů. Kupříkladu víme, že imunita získaná proděláním nemoci klesá každý měsíc přibližně o 2 %. Takže například obyvatelé Chebu, kteří covid prodělali v lednu loňského roku a nenechali se později očkovat, aby imunitu na nějakou dobu opět posílili, mají dnes svou imunitu pouze na 75 %. Víme i to, že imunita získaná dvěma dávkami klesá přibližně k 75 % již na konci pátého měsíce po očkování. Teprve pokud známe a zohledníme tato data, dostaneme se k přesnější odpovědi na výše zmíněnou otázku. Naštěstí ÚZIS zpřístupnil pro výzkumníky právě tento druh dat, jež umožňují analyzovat jednotlivé záznamy s potřebnou přesností. My jsme v naší analýze vycházeli z dat k 25. 1. 2022.

Díky těmto informacím získáme přesnější obraz, jestliže v čase přepočítáme slábnutí imunity jak postinfekční, tak očkovací. Průměrná ochrana v populaci nad 60 let dnes činí přibližně 85 %. Detailní popis metodologie i možnost vyzkoušet si vlastní parametry naleznete v této interaktivní kalkulačce, založené na datech ze zmiňovaného preprintu.

K tomu je ale třeba připočítat i ochranu těch, co v oficiálních databázích nejsou. Tuto hodnotu můžeme jen odhadovat, neboť víme, že testy odhalí spíše třetinu případů a zbytek projde nemocí bez záznamu. Naopak očkovaných bez záznamu bude minimum. Počítejme tedy, že ta část populace, která oficiálně neprošla ani nemocí, ani nebyla očkovaná, je přibližně z poloviny chráněná. Pokud zohledníme i tuto úvahu a spočítáme obě populace, zjistíme, že v celkovém počtu je pravděpodobně mnohem více k nákaze citlivých seniorů.

Z tohoto pohledu je zřejmě ohroženo přibližně 460 000 seniorů. Průměrně se ochrana seniorů pohybuje okolo 83 %, můžeme ale najít oblasti, kde je o něco nižší. Jestliže se podíváme na pět okresů, kde je procento ochrany nejnižší, dostaneme následující pořadí.

Všimněme si, že mezi prvními pěti okresy s nejnižší ochranou starší populace se nacházejí ty, které si prošly silnou vlnou covidu v uplynulých letech (alfy nebo delty), a z tohoto důvodu je v nich nižší proočkovanost seniorů (což může být způsobeno i důvěrou v dostatečnost postinfekční imunity). V praxi to znamená, že v relativním srovnání hrozí v těchto okresech horší situace než v jiných.

Doposud jsme se věnovali odhadu celkového počtu ohrožených seniorů na základě postupného vyvanutí imunity získané očkováním nebo proděláním nemoci, případně obojího. Varianta omikron však přináší ještě jednu novinku, zmíněnou již v úvodu, a sice zvýšení takzvané immunity escape neboli schopnosti imunitu obejít, ať už byla získána nemocí, či očkováním. Nicméně už dnes je u nás podíl opětovných infekcí 10%. Pokud bychom chtěli i tento údaj zohlednit v našich výpočtech, pak předpokládejme, že je to i 10% podíl vůči jiným typů imunity. Lze tak říct, že ohrožení seniorní populace může být nikoli 460 000, ale spíše 500 000. V praxi se pravděpodobně nenakazí všichni z této části ohrožené populace, ale jejich podstatná část ano. Kdyby se jednalo o 75 % z dané skupiny, nákaze bude čelit zhruba 380 000 až 400 000 seniorů. To vše ale může změnit nová subvarianta BA.2, která se zdá zatím nakažlivější, nicméně o ní stále víme málo.

Nejzásadnějším a bohužel do velké míry stále neznámým faktorem je hospitalizace nakažených. S rozumnou mírou jistoty zatím nelze odhadnout, kolik lidí nakonec v nemocnici s omikronem skončí. Data z Velké Británie mluví přibližně o procentu hospitalizovaných z celkového počtu nově nakažených, naopak v USA se dostávají až k tři a půl procentům. V praxi se tak můžeme pohybovat ve značně odlišných číslech, která však budou, jak jsme ukázali, zřejmě nerovnoměrně rozmístěna po celé republice.

Josef Šlerka, datový analytik serveru investigace.cz a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů; Vít Tuček, matematik, Centrum pro modelování biologických a společenských procesů

The post Kolik seniorů je ohrožených covidem? appeared first on investigace.cz.

V pondělí 17. ledna začínají ve firmách povinné testování antigenními testy. Má ale takové testování vůbec smysl? Vždyť například po prvním měření ve školách na začátku ledna 2021 bylo mezi dětmi pozitivních výsledků antigenních testů jen velmi málo, a konfirmační PCR testy navíc potvrdily jen třetinu z nich. Znamená to nutně, že se testuje špatnými testy? Že úspěšnost antigenních testů je nižší? A že v blížící se vlně spojené s omikronem nemají smysl? Nikoli. Byť se nám to na první pohled může zdát divné, úspěšnost a smysluplnost antigenu stoupá s počtem reálně nakažených osob.

Zkusme si to vysvětlit na příkladu pašování drog. Na letišti v nejmenované jihoamerické zemi mají speciálně vycvičeného psa, který dokáže identifikovat cestující, co pašují drogy. Narkotika jsou na tamním letišti velkým problémem, neboť se ví, že přibližně každý dvacátý pasažér je převáží. V 98 % případů dobře vycvičený pes v zavazadle drogu ucítí a začne štěkat. Pachy jsou však bohužel komplikovaná věc, a náš pes proto začne štěkat i na pasažéry, kteří žádné drogy nevezou, a to v 8 % takových případů. Jaká je tedy pravděpodobnost, že pasažér u sebe má drogy, když na něj pes štěká? Je to skoro jistota? Nebo spíš půl na půl? Co myslíte? Pokud nejste matematici, možná budete překvapeni, že se jedná o přesně 39% pravděpodobnost. Při své dedukci jste se totiž stali obětí takzvaného paradoxu falešně pozitivních výsledků, který je klíčový pro pochopení výsledků masivního antigenního testování ve školách i ve firmách.

V našem drogovém případě musíme vycházet z předpokladu, že pes denně očichá 95 % nevinných a 5 % drogových kurýrů. Vůči tomuto nastavení pak musíme počítat samotnou úspěšnost psa. Jestliže totiž chápeme, že jeho úspěšnost spočívá v tom, kolik „vyštěkaných“ cestujících jsou skuteční pašeráci, pak také záleží na jejich počtu. Je snadné si představit, že pokud by drogy pašovali všichni, budou to všichni cestující. Pokud by je však nepašoval nikdo, pes se bude vždy mýlit.

U 5 % případů, kdy člověk u sebe drogy mít bude, pes zaštěká v 98 %. Tím pádem bude pravda, že kurýr má u sebe drogy a pes je vyštěkal ve 4,9 % případů. Nicméně pes bude štěkat i v 8 % případů, kdy u sebe člověk drogy mít nebude, respektive v 7,6 % případů. Celkem tak štěká u 12,6 % případů, ale pravdu má jen v 4,9 %. Ve finále tedy „správně“ štěká pouze v 39 % případů.

Když se ale počty pašeráků zvýší, dejme tomu z 5 % na 15 %, výsledky policejního psa – tedy to, v kolika případech štěkání správně upozorňuje na pašeráka – se pochopitelně zlepší.

A přesně na tento problém narážíme při debatě o efektivnosti nasazení antigenních testů ve školách a firmách. Kvalita testů a smysl jejich použití vychází stejně jako u policejního psa ze čtyř typů výsledků, kterých můžeme testem dosáhnout:

Úspěšnost testu při zachycování skutečně nemocných vyjadřuje jeho senzitivita. Jestliže má například test senzitivitu 100 %, znamená to, že všechny nemocné skutečně zachytí. Pokud se jedná o 70 % – což je u antigenního testů častější –, pak v 30 % označí nakaženého za zdravého.

Druhým parametrem je specificita testů. Ta říká, v kolika případech test správně určí, že testovaný člověk chorobu nemá. Test, který má specificitu 99 %, nám u 1 % zdravých testovaných lidí chybně řekne, že jsou nakažení.

Představme si, že takovým antigenním testem ověřujeme firmu se 110 zaměstnanci, a to ve chvíli, kdy 10 zaměstnanců už má skutečně covid – což ale nevíme a stav zjišťujeme nedokonalými testy. Tento test identifikuje 7 z 10 nemocných a 3 nepozná (70 % sensitivita). Ze 100 zdravých zaměstnanců pak u jednoho ukáže, že nakažený je, ačkoli to není pravda (99 % specificita).

Je to úspěch? V praxi jde při samotestování ve firmách zejména o to, že nechceme poslat do izolace zbytečně moc lidí a současně potřebujeme vychytat maximum těch, kteří covid mají a mohou jej dále šířit.

V našem příkladu máme osm pozitivních, z toho sedm je skutečně nakažených. Jedna zbytečná izolace tak není velká ztráta. Problém je spíše v tom, že test tři z deseti nakažených nepozná a nechá je na pracovišti. Najednou není problém falešná pozitivita, ale falešná negativita.

V případě falešné negativity, která může vést k dalším nákazám na pracovištích, existuje řešení v podobě častějšího testování. Antigenní test lépe zachycuje nákazu v úzkém intervalu, kdy má nakažený největší virovou nálož. Pokud testujeme ve firmách dvakrát týdně, zvyšuje to pravděpodobnost, že ony tři falešně negativní pracovníky zachytíme za pár dní ve fázi nemoci, kdy budou infekčnější.

Rozložení citlivosti antigenních testů (lateral flow test) a PCR testů dle studie Put to the test: use of rapid testing technologies for covid-19

Vraťme se ale k falešné pozitivitě. Jeden falešně detekovaný pozitivní z osmi je docela dobrý výsledek. Náš příklad ale vychází z toho, že covid má reálně 10 % populace, což je spíš extrémní situace. Na začátcích pandemie se skutečný výskyt nemoci totiž pohybuje v desetinách procent a do vyšších procentuálních jednotek se dostává až při svém vrcholu. Pokud by v naší 110členné firmě měl covid pouze jeden člověk, pak ho test se 70% pravděpodobností zachytí, avšak ze 109 lidí nadto vygeneruje minimálně jeden falešně pozitivní výsledek. Reálně by tak pravděpodobnost, že mezi pozitivně testovanými je člověk s covidem, nebyla ani 50 %.

Tento vývoj jsme ostatně nyní sledovali ve školách. Na začátku letošního ledna byla epidemie ještě omezená. Testy proto odhalily relativně málo případů a PCR konfirmace potvrdila jen 33 % z nich. V posledním týdnu ale epidemie rostla, testy odhalily více případů a PCR konfirmace potvrdila 60 %.

Pravděpodobnost, že pozitivní antigenní test vyšel někomu, kdo není nakažený, totiž klesá s incidencí čili s rostoucím počtem nových pozitivně testovaných. Je to vlastně stejné jako s policejním psem. Neboli čím více lidí bude pašovat drogy, tím častěji se pes se svým štěkáním trefí správně.

Kdyby se používaly testy s citlivostí uvedenou v našem příkladu, pravděpodobnost, že pozitivně testovaný je skutečně nakažený, roste z 26 %, kdy je epidemie teprve na začátku a reálně nakažených je pět lidí z tisíce, na takřka 80 % ve vrcholné fázi epidemie, kdy je reálně infikovaných 50 lidí z 1000. Čím je epidemie horší, tím více má antigenní testování smysl a tím více je možné antigenním testům věřit.

>

Vidíme tedy, že s postupujícím rozšířením nákazy funkčnost antigenních testů prudce stoupá. Zejména na vrcholu epidemie je lepší posílat domů do izolace lidi s pozitivním antigenním testem i před konfirmací citlivějším PCR. Ten totiž v době vysokého rozšíření epidemie nákazu často potvrdí. Pokud však do té doby zaměstnavatel nechá pozitivního člověka na pracovišti, může nakazit ostatní. A to tím spíše, že antigenní test zachycuje člověka právě v době vyšší infekčnosti. Celkově se tak může nakazit a ze zaměstnání vypadnout více pracovníků než při opatrnějším přístupu.

Samozřejmě v tom hraje roli i kvalita testů – zejména jejich senzitivita není vždy 70 % jako v našem příkladu, ale velmi se liší. Například v sociálních službách, kde existuje riziko přenosu na cílové skupiny, by se měly používat testy s co nejvyšší sensitivitou a testování by zde mělo probíhat dvakrát týdně. V kritické infrastruktuře, kde chceme omezit její zbytečné výpadky, kvalitní testy také pomohou. Pokud by navíc měli lidé z kritické infrastruktury přednost při potvrzovacích PCR testech, pak by se i menšina falešně pozitivních vracela na pracoviště co nejrychleji.

A pro ty, co si chtějí sami pohrát s možnými parametry antigenních testů, jsme připravili malou interaktivní kalkulačku:

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a Dan Prokop, sociolog
Autorka grafiky: Lenka Matoušková

The post Jak a kdy (ne)fungují antigenní testy appeared first on investigace.cz.