Jedním z velmi častých příběhů podvodu 419 je historka o dědictví. Na ni málem naletěl i náš Ferdinand Mravenec, kterého kontaktoval americký právník Steven Steve B. Kravitz. Sice se holedbal australským občanstvím a životem prožitým ve Spojených státech, jeho angličtina ale byla mizerná. Ovšem proč ne – ve světě internetových podvodníků.
Ve svém e-mailu přislíbil Mravencovi téměř 50 milionů dolarů jako pozůstalost po zesnulém Anthonym Paulu Mravencovi. Stačí prý poslat pouze osobní údaje a potvrdit, že je schopný zaplatit poplatek ve výši 450 dolarů za „osvědčení příbuzenského vztahu“ a za zpoždění. Převod dědictví byl stvrzen smlouvou o spolupráci a doložen úmrtním listem A. P. Mravence.
Absurditu celého Stevenova snažení krásně ilustruje situace, kdy mu Ferdinand napsal, že k němu cítí silné pouto. Dokonce tak silné, až si myslí, že v jednom z minulých životů byli milenci. Protřelému právníkovi to nejenže nepřišlo divné, ale Ferdinandovy city podpořil historkou o tom, jak se tři dny postil a prosil Boha, aby mu seslal někoho, kdo se ujme dědictví včas, aby nepropadlo bance. A hle, prosby byly vyslyšeny, neboť tři dny nato Steven našel v „internetové databázi jmen“ Ferdu Mravence.
Ale zpátky k našemu příběhu. Dědictví bylo uloženo ve stejné bance, kam měl být zaplacen i zmíněný poplatek. Jednalo se o americkou SunTrust Bank a na základě Stevenových instrukcí Ferdinand oslovil ředitele této banky, jenž mu měl peníze vydat. Musel sice zdárně zvládnout jednoduchý test a takto dokázat, že je příbuzným nebožtíka Anthonyho Paula. Poněvadž odpověděl správně na záludné otázky typu, zda je ženatý a jestli je běloch, nebo černoch (doslova jestli je “bílý nebo černý”), zbývalo jediné – zaplatit poplatek. Nejprve mu byl nabídnut účet v Citizens Bank. Když se podivil, proč by měl platit poplatek určený bance SunTrust na účet jiné banky, byl mu se slovy „pokud máš s tím prvním problém“ nabídnut účet v SunTrustu. Oba účty jsme nahlásili příslušným bankám a odhalili Stevena jako podvodníka. Tím také komunikace skončila.
K tomuto příběhu se váže ještě jedna zajímavost. Jakmile jsme poprvé odpověděli, vyrojily se ve složce spamu tři další pokusy o podvod. První Ferdinandovi sliboval předání výhry zbrusu nového BMW a 2,3 milionu amerických dolarů k tomu. Při druhém pokusu se ozval diplomat James Mike, jenž zrovna přiletěl na letiště JFK v New Yorku s platební kartou na 10 milionů dolarů určenou Ferdinandovi. Háček byl v tom, že diplomata kontaktovala jistá žena, která tvrdila, že ji Ferdinand zplnomocnil k převzetí této karty, neboť je velmi nemocný a James Mike teď neví, co si má počít. A jako třetí Mravence oslovila paní Brenda Smith z beninské pobočky Western Union. Na prvním společném zasedání FBI a Mezinárodního měnového fondu se prý rozhodlo, že budou kompenzovat oběti podvodů Scam 419 a Ferdinand se stal prvním šťastlivcem, jehož újma bude takto vyrovnána. Vykonavatelem měla být právě beninská pobočka WU, jež dostala za úkol poslat mu 950 000 dolarů formou splátek zasílaných dvakrát denně.
Ve všech třech případech stačilo zaplatit malý poplatek. U BMW to byla částka za poštovné a dokumenty potvrzující nové vlastnictví. James Mike si řekl o peníze na celní odbavení a Brenda potřebovala 85 dolarů kvůli aktivaci Ferdinandova spisu.
