Evropská komise zahájila důkladné šetření daňové politiky firmy Nike v Nizozemsku. Daňové předpisy, které Nizozemsko poskytlo společnosti Nike, jí totiž mohly umožnit neoprávněnou výhodu oproti konkurentům. Taková „státní pomoc“ je proto v rozporu s pravidly Evropské unie. Vyšetřování se týká dvou firem se sídlem v Nizozemsku – Nike European Operations Netherlands BV a Converse Netherlands BV – pokrývajících prodej v tzv. regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).
Obě společnosti získaly licence na užívání práv k duševnímu vlastnictví vztahujícímu se k výrobkům Nike a Converse od všech poboček v rámci regionu EMEA. To bylo výhodné i pro ostatní pobočky, poněvadž licenční poplatky si tak mohly odpočítat z daňového základu.
Díky uniklým dokumentům Paradise Papers novináři z ICIJ odhalili tajemství „daňové optimalizace“ firmy Nike. Bermudská dceřiná společnost Nike International Ltd. mohla účtovat poplatky za používání loga a ochranných známek evropské centrále společnosti Nike v holandském městě Hilversum. Poplatky za užití ochranných známek se přitom pohybovaly v miliardách dolarů. Podle klasického scénáře by tyto zisky měly být zdaněny v Evropě. Firma Nike je však posílala přes celý oceán až na Bermudy, kde se daně neplatí. Na Bermudách firma Nike ale žádné zaměstnance ani kancelář neměla. V tamním obchodním rejstříku bylo uložených jen několik oficiálních dokumentů.
Celý proces umožnily daňové předpisy, které Nizozemsko přijalo mezi lety 2006 a 2015 (dva z nich jsou stále v platnosti). Jejich výsledkem jsou licenční poplatky neodrážející reálné zisky společností Nike a Converse. V Nizozemsku zaplatily z prodejní marže jen velmi nízké daně.
Prvotní analýza Evropské komise zjistila, že vyšetřované firmy mají více než tisíc zaměstnanců a podílejí se na vývoji, řízení a využívání duševního vlastnictví, včetně propagace produktů Nike v regionu EMEA. Marketingovou a prodejní činnost pokrývají ze svých vlastních nákladů. Naproti tomu příjemci licenčních poplatků jsou subjekty skupiny Nike, které nemají zaměstnance a nevykonávají žádnou hospodářskou činnost.
Šetření Evropské komise se zaměří na to, zda nizozemská daňová politika umožnila firmám Nike a Converse snížit daňový základ. Takto by oběma společnostem byla poskytnuta selektivní výhoda umožňující platit nižší daně, než dle pravidel trhu platí ostatní firmy. Pokud se podezření potvrdí, znamenalo by to nelegální pomoc ze strany státu.
Evropská komise již v minulosti vyšetřovala kvůli podobným daňovým výhodám jiné velké společnosti – společnost Starbucks musela v roce 2015 doplatit Nizozemsku 25,7 milionů eur, společnost Apple zaplatila v roce 2016 Irsku 14,3 miliardy eur a v říjnu 2017 vrátila společnost Amazon 282,7 milionů eur Lucembursku.
Autor textu: Eva Kubániová
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.