Službička pro maďarskou vládu. Jak získala Budapešť Pegasus?

V roce 2017 si maďarská Národní bezpečnostní služba (NBSZ) koupila izraelský špionážní software Pegasus. K nákupu využila zprostředkovatelskou společnost, které se v následujících letech zvýšily zisky i přísun státních zakázek. Podrobnosti o nákupu spywaru odhalili maďarští novináři z Direkt36. Pegasus byl v jejich zemi využíván ke špehování novinářů, opozičních politiků, právníků nebo vlastníků mediálních společností s protivládními postoji.

V létě minulého roku mezinárodní mediální projekt Pegasus odhalil, že vlády po celém světě využívaly izraelský spyware ke sledování aktivistů, novinářů i opozice. Zasaženy byly i telefony novinářů jednoho z mála maďarských nezávislých médií. K potenciálnímu špehování byly rovněž vybrány telefony tamních právníků, aktivistů a představitelů opozice. Kauza vyvolala v zemi protesty.

Pegasus umí ve vybraném telefonu získat přístup ke všem datům. Dostane se i k šifrované komunikaci a mobil dokáže využívat jako odposlouchávací zařízení, protože umí na dálku aktivovat kameru i mikrofon.

Maďarsko získalo spyware v roce 2017. Novináři z Direkt36 popisují, že země si koupila systém skrze společnost Communication Technologies Kft., která sídlí v Budapešti. Tato firma dostala smlouvu na koupi Pegasu za zhruba 6 milionů eur (v té době přibližně 155 850 milionů korun). V následujícím roce po nákupu spywaru se prudce zvýšily její zisky i přísun zakázek od ministerstva vnitra. Majitelé společnosti jsou napojení na maďarskou politickou scénu.

Jak získat Pegasus

Maďarský parlamentní výbor pro národní bezpečnost v říjnu 2017 odhlasoval, aby byl nákup spywaru vyňat z regulací týkajících se zadávání veřejných zakázek. Maďarské tajné služby tak mohly získat určitý majetek, aniž by zadaly veřejnou zakázku.

Výbor také rozhodoval o nákupu technologie, která se mohla dostat k datům v mobilních telefonech a měla být využívána Národní bezpečnostní službou. Šlo o Pegasus, avšak hlasující poslanci dostali jen krátký popis, jenž název dané technologie neobsahoval. 

Politici hlasovali jednomyslně pro. Opoziční poslanec z Maďarské socialistické strany Zsolt Molnár potvrdil, že nákupy technologií pro NBSZ podporují i opoziční poslanci, pokud dostanou přesvědčivé argumenty. V tomto případě Národní bezpečnostní služba argumentovala třeba i tím, že obdržela na danou technologii nejlevnější dostupnou tržní nabídku.

NBSZ si ale Pegasus nepořídila přímo od izraelské firmy NSO Group. Podle Direkt36 byla prodávajícím subjektem jedna ze společností registrovaných v Lucembursku a spadající pod NSO Group. Jak už bylo řečeno, kupcem na maďarské straně se stala zprostředkovatelská společnost Communication Technologies Kft.

Výnosné vládní zakázky

NSO Group tvrdí, že Pegasus prodává jen státním institucím, ale někdy jsou obchody vedeny i přes zprostředkovatelské společnosti. Direkt36 informuje, že jde často o fiktivní společnosti vytvořené samotnými tajnými službami, které tak chtějí maskovat své aktivity, nebo jsou to podniky s úzkými vazbami na stát a politiky. Takovou firmou je nejspíš právě Communication Technologies.

Společnost se prezentuje jako dodavatel bezpečnostních technologií pro vládní klienty i soukromý sektor. Do roku 2018 neměla žádné zásadní zisky, což se po nákupu Pegasu změnilo. Veřejně dostupná data o obchodech Communication Technologies ukazují, že tržby společnosti výrazně vzrostly. V roce 2017 šlo o 150 milionů forintů (asi 12,5 milionu korun), o rok později už o 3,5 miliardy forintů (asi 278 milionů korun). V roce 2018 si tehdejší vlastníci rozdělili rekordní dividendu v hodnotě 123 milionů forintů (asi 9,7 milionu korun), v předchozích letech k výplatě dividend naopak vůbec nedocházelo.

Od chvíle, kdy Communication Technologies získala akvizici na Pegasus, dostala i několik výnosných zakázek od ministerstva vnitra za miliardy forintů. Společnost například nedávno podepsala smlouvu za 204 miliard forintů (asi 14,4 miliardy korun) s Digitální vládní agenturou, kterou vede Antal Rogán, poslanec za Fidesz a šéf maďarského úřadu vlády.

Neví se, zda se firma podílela na provozování Pegasu i poté, co byl spyware importován do Maďarska — a pokud ano, neví se ani to, k jakým datům mohla mít přístup nebo zda mohla mít informace o identitě sledovaných cílů. Navíc se objevuje několik spojnic mezi Communication Technologies a maďarskou politickou scénou.

Podnikatelé s praxí z bezpečnostních služeb

Důležitou postavou celé kauzy je Péter Neuman, který byl v čele Communication Technologies v době, kdy Maďarsko Pegasus získalo. Podle zdroje Direkt36 je Neuman ‚na trhu s bezpečnostními technologiemi známý hráč. K jeho přátelům nadto patří i nemálo politiků. Bývalí představitelé Orbánovy strany Fidesz tvrdí, že s ním v 80. letech flámovali a v 90. letech s nimi Neuman spolupracoval na kampani. Podnikatel dostával státní zakázky i v minulosti.

Navíc byl Neuman napojen jako poradce i na Sjednocenou maďarskou izraelskou komunitu (EMIH), jež podle Direkt36 udržuje dobré vztahy s Orbánovou vládou. K EMIH je přidružena společnost Brit Média Kft., která vlastní vydavatelství Telegráf Kiadó Kft. Neuman byl v letech 2018 až 2019 jednatelem tohoto vydavatelství. Podle bývalého pracovníka, jenž působil v jednom z médií Telegráf Kiadó, některá tehdejší Neumanova prohlášení naznačovala, že má styky s národní bezpečnostní službou.

Poté, co parlamentní výbor schválil nákup Pegasu, se ve společnosti Communication Technologies objevil jako vlastník László Hetényi, nejdříve s podílem 10 %, později až 33 %. Hetényi se dlouho znal s Neumanem a kromě toho, že podnikal v oblasti médií, pracoval v letech 1979 až 1988 i pro ministerstvo vnitra.

Na konci roku 2019 se stal jedním z vlastníků s podílem 33 % i László Tasnádi, bývalý státní tajemník a důvěrník ministra vnitra Sándora Pintéra. Tasnádi dříve dohlížel na zpravodajské služby, ale v roce 2016 rezignoval, když se objevila ze strany vlády silná kritika kvůli jeho činnosti v komunistickém státním bezpečnostním aparátu před rokem 1989.

Tajná kybernetická zbraň

Maďarská Národní bezpečnostní služba získala Pegasus nejprve k použití jen na 50 zařízeních, mohla tedy sledovat maximálně 50 mobilních telefonů najednou. Toto číslo se ale podle bývalého tajného agenta později o pár desítek zvýšilo, není ale jasné, proč tomu tak bylo.

Maďarské zpravodajské služby považovaly Pegasus za drahou kybernetickou zbraň, proto byla držena v tajnosti i interně. Kromě nejužších kruhů okolo předsedy vlády, ministra vnitra či šéfů tajných služeb jen málokdo věděl, že Maďarsko Pegasus má a používá. Podle bývalého policisty, jenž informoval Direkt36, byl důvodem tajení fakt, že jinak by si všichni „vyžádali Pegasus pro své operace“.

Spyware byl podle dalších zdrojů Direkt36 využíván jen v prioritních případech a se souhlasem ministerstva vnitra či zpravodajských služeb. Pokud bezpečnostní či donucovací orgány potřebovaly v průběhu vyšetřování někoho sledovat nebo získat informace a měly povolení, NBSZ využila Pegasus a požadované informace předala dané instituci.

Je Pegasus ještě v Maďarsku?

Když se v červenci 2021 ukázalo, že Pegasus využívají vlády po celém světě, Izrael export tohoto spywaru omezil a zúžil seznam zemí, jimž izraelské ministerstvo automaticky udělovalo vývozní licenci. Neví se ale přesně, o jaké země jde.

NSO Group měla údajně prodat Pegasus do 14 evropských zemí. Se dvěma z nich později přerušila spolupráci, zřejmě kvůli zneužití spywaru. Europoslanci si podle informací novinářů z Direkt36 myslí, že by mohlo jít o Maďarsko a Polsko. Nejsou k tomu ale žádné konkrétní důkazy.

Po odhalení, které díky projektu Pegasus přineslo loňské léto, se v Maďarsku tento spyware přestal na nějakou dobu používat, zdroje Direkt36 ale tvrdí, že po určitém čase byl znovu uplatněn.

Zástupce maďarské opozice, jež využití Pegasu v zemi prošetřovala, informoval novináře, že šéf jedné z civilních zpravodajských služeb se vyhýbal přímé odpovědi na otázku, zda Budapešť spyware stále používá.

Maďarské instituce ale mimo to zřejmě využívají i technologie od dalších zahraničních společností. Jde mimo jiné o produkty jiných izraelských výrobců, kteří se zaměřují na monitorovací systémy založené na umělé inteligenci.

 

Autor textu: Szabolcs Panyi (Direkt36); autorka české verze: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl