Ruské speciální jednotky GRU v Kaliningradu nacvičují sabotážní útoky. V Bělorusku zase vzniká nová jaderná hrozba. Evropští novináři na základě satelitních snímků s vysokým rozlišením mapují vývoj ruských vojenských základen na hranicích s Polskem a pobaltskými zeměmi. Jejich zjištění publikoval web VSquare.org.
Ve vesnici Parusnoje nedaleko polsko-ruských hranic a kousek od námořní základny u ruského města Baltijsk sídlí specializovaná ruská zpravodajská jednotka GRU. Ta cvičí sabotéry, kteří následně plní úkoly a provádějí útoky v Polsku a pobaltských státech.
Jak zjistilo litevské veřejnoprávní médium LRT (Lietuvos nacionalinis radijas ir televizija) na základě informací od bezpečnostních a vojenských zdrojů, na základně v Parusnoje pracuje až 120 lidí. Do speciální jednotky, která tu působí, jsou vybírání pouze muži, a to jen z řad profesionálních vojáků a takzvaných aktivních záloh (s výjimkou branců). Podle zdrojů LRT musí měřit alespoň 172 centimetrů, být fyzicky zdatní a nesmějí trpět žádnými fobiemi. Výhodou je také znalost cizích jazyků.
Tato jednotka je známá jako 390. průzkumný bod zvláštního určení. Její členové jsou připravováni na mise probíhající podél pobřeží Baltského moře a namířené proti NATO. Výcvik zahrnuje útoky na strategické cíle v zemích, jako je Litva a Polsko.
Satelitní snímky oblasti Parusnoje ukazují, že do základny byly během posledních deseti let zřejmě investovány značné finanční prostředky. Vznikla tu nová výcviková budova, bazén či přistávací plocha pro vrtulníky. Podle zdrojů obeznámených s ruskými vojenskými investicemi, s nimiž novináři z LRT mluvili, se potápěči cvičí také v Kurském zálivu. Výcviková stanoviště jsou i v oblasti písečného poloostrova Kurská kosa nebo přímo u litevských hranic.
Strach, oheň, sabotáž
Na začátku roku 2024 zadržela polská Agentura vnitřní bezpečnosti (ABW) Sergeje S., a tím zabránila plánovanému útoku na chemický závod ve Vratislavi. Sergej dostal instrukce k žhářské agresi přes Telegram od tajemné osoby vystupující pod jménem Alexej. Podle oficiálních spisů k tomuto případu, k nimž měl přístup polský deník Gazeta Wyborcza, byl Sergejův telefon registrován v Kaliningradu. Obviněný však popřel, že by toto město kdy navštívil. Přiznal ovšem, že za operací stály ruské služby.
Podle evropského zpravodajského zdroje novinářů odpovídá zmařená sabotáž informacím, jež získalo NATO o ruských plánech útočit na kritickou a civilní infrastrukturu, a to například v Polsku. Experti se domnívají, že tyto akce mají vyvinout tlak na Západ a zmírnit ukrajinské útoky na ruské cíle.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že podobné případy žhářství se dějí po celé Evropě. Zdroje z řad polských vládních služeb a litevské rozvědky však nepotvrdily ani nevyvrátily, že by tito sabotéři útočící na evropskou infrastrukturu pocházeli z Parusného. „Nelze přesto vyloučit, že se ruské zpravodajské a bezpečnostní služby sídlící v Kaliningradu podílejí na plánování a provádění útoků v regionu,“ uvedla litevská rozvědka v odpovědi novinářům.
Jednotka GRU z Parusnoje je odborníky považována za jednu z nejnebezpečnějších ruských jednotek v blízkosti hranic NATO.
Cvičení v Litvě
Ruští diverzanti překročili litevskou hranici pravděpodobně během cvičení již v roce 2015. Rok poté o tom informoval tehdejší šéf litevského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu. Na ruskou infiltraci upozorňovaly litevské zpravodajské služby už v minulosti. Podle zdrojů LRT mohlo jít v roce 2015 nejspíš i o členy výše zmíněné skupiny z Parusnoje. V lokalitě podél Baltského moře se totiž nacházejí místa zásadního významu pro NATO.
Příslušníci jednotek GRU jsou cvičeni k působení na cizím území a k sabotážím. Monitorují i logistické a dodavatelské řetězce NATO. Námořní tým z Parusnoje je tak schopen proniknout na litevské území a ničit tu například infrastrukturu nebo provádět tajné výsadky na okrajích přístavů, neutralizovat bezpečnostní síly a přebírat kontrolu nad klíčovými oblastmi. Jednotka k tomu může využívat kombinaci kybernetických a fyzických útoků. To vše s cílem oslabit bojeschopnost NATO.
Zpravodajský zdroj novinářů z LRT popsal plán výcviku ruských diverzantů v roce 2015, tedy v době údajného průniku Rusů za litevskou hranici. Podle těchto informací bylo cílem skupiny dostat se během deseti až dvanácti dní nepozorovaně do Litvy a tajně přejít litevské území na předem určené místo u pobřeží Baltského moře. Tam měli Rusové zřídit pozorovací stanoviště.
Hrozba z Kaliningradu
V nedalekém Kaliningradu se nacházejí rakety krátkého doletu Iskander, jež Rusko poprvé rozmístilo u polských hranic v roce 2016. „Varšava a Berlín jsou v dosahu ruských raket Iskander. Je tam asi sto jaderných hlavic, možná i víc. Byly modernizovány a jejich počet se z nějakého důvodu zvýšil,“ vyjádřil se polský premiér Donald Tusk v únoru 2024. Obavy letos vyslovil také polský ministr zahraničí Radosław Sikorski a připomněl, že ruské rakety několikrát narušily polský vzdušný prostor.
Polské ministerstvo obrany potvrdilo novinářům z webu VSquare.org, že v posledních letech bylo v kaliningradských přístavech umístěno devět lodí schopných nést rakety s jadernými hlavicemi a v příštích měsících by měly přibýt další dvě. Jejich dolet je 2 500 kilometrů.
Ruská brigáda ve městě Čerňachovsk nedaleko polských hranic má rovněž raketový systém Iskander a dvanáct odpalovacích zařízení se 48 raketami, jejichž hlavice také doletí až do vzdálenosti 2 500 kilometrů.
Podle VSquare jsou na základně v Čerňachovsku i dvě jednotky protivzdušné obrany. Na jih od základny, jak vyplývá z analýzy VSquare, se nacházejí radarové systémy a Rusové tam připravují výstavbu radarové stanice „Container 29B6“, jež by dokázala detekovat cíle až do vzdálenosti tří tisíc kilometrů. Radar tohoto druhu monitoruje balistické rakety namířené na Rusko, vysvětlil polský analytik Konrad Muzyka ze společnosti Rochan Consulting, která se specializuje na sledování ruských vojenských pozic.
Psychologická válka a raketový úder
Rusko tedy nejspíš rozšiřuje svůj radarový systém, jenž v současné době funguje pouze z oblasti Mordvinska a monitoruje vzdušný prostor Ukrajiny. Od roku 2022 ukrajinské síly na toto radarové zařízení dvakrát zaútočil.
Na konci července 2024 Putin oznámil, že Rusko dokončuje modernizovanou verzi raket Iskander s doletem až tisíc kilometrů. A jak velký je ruský arzenál přímo u polských hranic? Podle polského ministerstva zahraničí odhadují otevřené zdroje, že může jít o 1 500 až 2 000 jaderných hlavic, a předpokládá se, že některé z nich jsou umístěny v Kaliningradu.
Odborníci přesto zdůraznili, že ruská prohlášení o raketách Iskander jsou částečně psychologickou válkou. „Iskandery byly v Kaliningradu dávno před ruskou invazí do Ukrajiny a jsou jen natolik nebezpečné, nakolik je Rusko skutečně ochotné je použít,“ upozornil Maciej Matysiak, bývalý zástupce šéfa polské vojenské kontrarozvědky. „Rusko vytváří scénáře vyvolávající strach a testuje reakce, například narušováním vzdušného prostoru NATO.“
Specialista z polského Centra východních studií Andrzej Wilk novinářům vysvětlil, co by se dělo, kdyby Rusko provedlo raketový útok. „Máme stíhačky schopné zneškodnit rakety Iskander i mezikontinentální balistické střely. Jsme v procesu vytváření vícevrstvého systému protivzdušné obrany. Pokud budeme plnit naše cíle, nikde v Evropě nebude silnější protiraketový štít, než je ten náš. Otázkou však zůstává, zda schopnosti nepřítele naši obranu nepřekonají.“
Wilk připouští, že i nejlepší protiraketová obrana může být nedostatečná. „Klíčem k zastavení Iskanderů je zlikvidovat odpalovací stanoviště dříve, než mohou rakety vypálit. NATO má k okamžitému vyřazení systémů v Kaliningradu dostatek sil.“
Přerušený signál
Letos v březnu nedaleko Kaliningradu ztratilo letadlo britské Royal Air Force (RAF) signál GPS, když se vracelo z Polska. Na konci dubna 2024 pak společnost Finnair přerušila lety mezi Helsinkami a estonským městem Tartu kvůli opakovaným poruchám GPS, které se časově shodovaly s cvičením ruského námořnictva. Stále častější rušení GPS signálu přicházející z Kaliningradské oblasti je podle novinářů z VSquare.org součástí ruské hybridní války.
Polské zpravodajské zdroje novinářům potvrdily, že v posledních měsících se rušení GPS signálu zintenzivnilo, a to nejspíš proto, že Rusko testuje systémy, které se zaměřují na narušování signálu bezpilotních letounů. Zároveň může jít i o formu hybridní války a „pouhou provokaci“. Podle ruského nezávislého webu Mediazona systém schopný narušovat západní navigační struktury, zvaný „Baltic Jammer“, operuje z Kaliningradské oblasti.
Kromě toho se Kreml údajně snaží vytvořit v Kaliningradu centrum vlivových operací. Což také popisují uniklé dokumenty ruské Agentury pro sociální design (SDA), o nichž informovali žurnalisté z Delfi, VSquare a dalších médií. Ruská agentura prý zvažovala, že v Kaliningradu založí jednotku zaměřenou na pobaltské státy, Polsko a Německo.
Podle dokumentu SDA je Kaliningradská oblast díky své poloze i kulturním vazbám na Evropu „vhodným odrazovým můstkem pro organizování a provádění informačních operací v zemích EU“. Mezi tyto operace patří propagace ruských narativů, ovlivňování politických a ekonomických rozhodnutí či volebních procesů a vytváření sítě spojenců k prosazování ruské agendy v médiích a na sociálních sítích.
Jaderná hrozba z Běloruska
Pokud by Rusko zaútočilo na pobaltské země, jedním z jeho cílů by bylo odříznutí těchto států od veškeré pomoci proudící přes Polsko, a to tím, že by ovládlo takzvanou Suwalskou kapsu. Jde o oblast okolo polsko-litevské hranice, která se nachází mezi Kaliningradem a Běloruskem. Během případného konfliktu by spojenci NATO využívali k podpoře pobaltských států právě toto místo.
„Suwalská kapsa by byla na dostřel ruské palby z obou stran,“ vysvětluje Andrzej Wilk z Centra východních studií s tím, že by síly NATO musely neutralizovat raketové systémy v Kaliningradu a ruské dělostřelecké jednotky na běloruské základně nedaleko města Asipovičy. Pokud by skutečně došlo k útoku na Suwalskou kapsu, mohly by se právě tyto vojenské útvary přesunout do blízkosti Polska, kde jsou údajně uloženy jaderné hlavice pro Iskandery.
Podle satelitních snímků začalo kolem roku 2023 rozšiřování infrastruktury právě na základně v Asipovičy. Vznikla tu pravděpodobně i budova pro odpalovací zařízení Iskander.
Novináři z VSquare upozorňují i na těsnou spolupráci běloruské a ruské armády. Sjednocení linie vojenského velení je jedním ze strategických cílů Ruska v Bělorusku. Obě armády se už několik let rovněž účastní společných vojenských cvičení podél hranic NATO.
Bělorusko má kousek od hranic s Polskem a Litvou u města Grodno dvě vojenské základny. Mimochodem od minulého roku tam pobývá až sto žoldáků ze skupiny wagnerovců. Wagnerova skupina spolupracuje s běloruskými operačními jednotkami a zúčastnila se i cvičení běloruské armády.
Analytici také spekulují o tom, že důležitým místem „jaderné spolupráce“ Ruska a Běloruska by mohlo být i běloruské letiště Lida. To se nachází několik desítek kilometrů od litevských hranic. Běloruské stíhačky by podle odborníků mohly být upraveny tak, aby mohly nést jaderné zbraně.
Letos v září se běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyjádřil, že sice nechce válčit, ale musí se na válku připravit. Následně tamní ozbrojené síly zahájily inspekce připravenosti vzdušných sil a jednotek protivzdušné obrany. Běloruská skupina Hajun, která monitoruje vojenskou činnost v zemi, upozornila, že na každém domácím letišti se nacházejí jednotky protiletadlového raketového pluku ruských ozbrojených sil.
Zaútočí Rusko?
Plnohodnotná ruská anexe pobaltských států je nepravděpodobná, shodují se bývalí vrchní velitelé estonských obranných sil Martin Herem, Veiko-Vello Palm a Jüri Saska. Americký generál ve výslužbě Ben Hodges naopak považuje ruskou hrozbu vůči Estonsku a dalším pobaltským státům za velmi reálnou.
Polský analytik Andrzej Wilk se však domnívá, že Rusko na NATO nezaútočí, alespoň dokud bude NATO dostatečně silné, aby ho odrazilo. Rusko by k tomu potřebovalo příznivé geopolitické klima, protože útok na některou ze zemí NATO by vyvolal globální válku mnohem většího rozsahu, než je konflikt v Ukrajině.
Také Konrad Muzyka je přesvědčen o bezpečnosti NATO, a nadto upozorňuje, že téměř veškerou ruskou vojenskou produkci spotřebovává válka v Ukrajině. Většina pozemních sil z Kaliningradu je již na frontové linii. „Dokud jsou USA součástí NATO a nejsou zaměstnány v Asii, jsme v bezpečí, a to i kdyby Ukrajina padla a Rusko si zabralo její polovinu. Rusko vyjde z této války značně oslabené.“
Muzyka současně připomněl, že podle obranné doktríny NATO by v konfliktu byla klíčová vzdušná převaha. „Neutralizujeme ruskou protivzdušnou obranu a nebudeme potřebovat masivní dělostřelectvo, naše letadla jsou dostatečně přesná, aby zničila nepřátelské pozemní síly.“ Komplikace by ovšem nastaly v případě, že by se USA musely zaobírat například případným konfliktem mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Eskalace hybridní války
„Rusové jsou s námi již zjevně ve válce, i když si to neuvědomujeme,“ sdělil novinářům generál Ben Hodges. Myslel tím poškozování podmořských kabelů, sabotáže v Evropě, narušování vzdušného prostoru nebo kybernetické útoky. Rusko prý podobnými operacemi testuje reakci Západu.
Politici polské vládní koalice přiznávají, že Rusko využívá také řízenou migraci na hranicích Polska a Běloruska. „Naše rozvědka nepochybuje o tom, že jde o ruskou operaci,“ řekl v srpnu polský generál Rajmund Andrzejczak v rozhovoru pro web Baltic Sentinel.
Polská ministerstva národní obrany a zahraničních věcí uvádějí, že hybridní akce se od počátku roku 2024 stupňují: „Akce Ruska jsou stále agresivnější a ve skutečnosti připomínají teroristické aktivity.“ Jde o sabotáže, žhářství, kybernetické útoky nebo rušení signálu GPS. „Tento zesílený ruský hybridní útok na území EU a NATO je nejen taktikou nátlaku na státy, aby omezily svou podporu Ukrajině, ale také důkazem nepřátelské politiky Ruska vůči Západu,“ odpovědělo novinářům z VSquare polské ministerstvo zahraničí.
V letošním roce Kreml plánuje vyčlenit na válečné úsilí 10,4 bilionu rublů (asi 2,4 bilionu korun), v polovině roku pak byly vojenské výdaje na příští rok zvýšeny na 13,2 bilionu rublů (asi 3 biliony korun). Jak přesně budou tyto prostředky využity, zůstává nejasné, protože 85 procent financí určených armádě je utajováno. „Zvýšení ruských výdajů na obranu naznačuje, že očekávají, že válka potrvá i po příštím roce,“ řekl pro web Delfi plukovník Ants Kiviselg, šéf estonské vojenské rozvědky. „Zda bude pokračovat v Ukrajině nebo v jiném regionu, je jiná otázka. Ruská federace se ale určitě připravuje.“
Autoři článku: Anna Gielewska, Anastasiia Morozova, Daniel Flis (Frontstory.pl/VSquare.org), Mindaugas Aušra, Indrė Makaraitytė (LRT), Oliver Kund, Kaur Maran, Holger Roonemaa (Delfi Estonia)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Ministerstvo národní obrany Litvy