Sankce jsou jedním z nejsilnějších nástrojů, kterými mohou Evropa a Amerika vyvíjet tlak na autoritativní či přímo diktátorské režimy. Vládní představitelé EU i Spojených států si však stále více uvědomují, jak dokáže potenciál kryptoměn zmírnit dopad sankcí, a proto zesilují kontrolu digitálních aktiv.
Při uplatňování sankcí vláda sestavuje seznam osob a podniků, kterým se její občané mají vyhýbat. Každému, kdo je přistižen při jednání s nějakým takto proskribovaným subjektem, hrozí pokuta. Skutečným klíčem k jakémukoli účinnému sankčnímu programu je však globální finanční systém. V tomto směru hrají důležitou roli banky celého světa, jež by měly blokovat transakce s osobami či firmami ze sankčního seznamu a informovat o tom kompetentní úřady. Rozmach digitálních měn ale tuto činnost bankovního sektoru podstatně znesnadňuje.
Krym jako dobrá příprava
Když vláda Spojených států po invazi na Krym v roce 2014 zakázala Američanům obchodovat s ruskými bankami, s těžaři ropy a plynu i dalšími společnostmi, ruskou ekonomiku to rychle a citelně zasáhlo. Ekonomové odhadovali, že uvalené sankce přišly Rusko na více než 50 miliard dolarů ročně.
Od té doby ale prudce narostl globální trh s kryptoměnami a dalšími digitálními aktivy, což je špatná zpráva pro všechny, kteří zavádějí sankce, a naopak dobrá pro Rusko.
„Rusko mělo spoustu času na to, aby o změnách ve světě digitálních měn přemýšlelo,“ řekl pro The New York Times Michael Parker, bývalý federální prokurátor z washingtonské advokátní kanceláře Ferrari & Associates, kde se specializuje na oblast boje proti praní špinavých peněz a sankcím. „Bylo by naivní si myslet, že scénář s kryptoměnami nevzali v úvahu.“
Jak obejít sankce kryptoměnami
Ruská vláda již řadu let vyvíjí vlastní digitální měnu své centrální banky, takzvaný digitální rubl. Ten, jak se sama vyjádřila, chce používat k přímému obchodování s ostatními zeměmi, které jsou ochotny jej přijímat, aniž by tuto měnu převáděly na dolary.
Přestože jsou transakce s kryptoměnami zaznamenávány v základním blockchainu, což je činí transparentními, nové nástroje vyvinuté v Rusku jejich původ zamaskují. Různé firmy tak můžou obchodovat s ruskými subjekty bez odhalení.
V říjnu 2020 představitelé Ruské centrální banky uvedli pro moskevské noviny The Moscow Times, že díky novému „digitálnímu rublu“ bude země méně závislá na dolaru a bude lépe odolávat sankcím. Ruským subjektům se tím nabízí možnost provádět transakce mimo mezinárodní bankovní systém s jakoukoli zemí, která je ochotná obchodovat v digitální měně.
Rusko by mohlo najít ochotné partnery v zemích, jež jsou terčem amerických sankcí a které rovněž vyvíjejí digitální měny podporované svými vládami. Čína, která je podle Světové banky největším obchodním partnerem Ruska v dovozu i vývozu, již také zavedla vlastní digitální Yen neboli e-CNY.
Rozvíjející se systém, v němž si centrální banky přímo vyměňují digitální měny, vytváří nová rizika, uvedl Yaya Fanusie, pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, který studoval dopady kryptoměn na sankce. „Snížení sankční síly USA vychází z předpokladu, že tyto národní státy mohou provádět transakce, jež by neprocházely globálním bankovním systémem.“
Pro tento druh obcházení sankcí už existuje precedens. Írán a Severní Korea patří k zemím, které digitální měny používají ke zmírnění dopadů západních sankcí, což nedávno zaznamenala OSN. Severní Korea podle zprávy OSN používala ke krádeži kryptoměn ransomware, aby tak mohla financovat svůj jaderný program.
Žádným nováčkem v podobných útocích není ani Rusko. Postup je navíc vcelku jednoduchý: hacker se nabourá do počítačové sítě, uzamkne digitální informace, dokud oběť nezaplatí za jejich uvolnění, což obvykle požaduje v kryptoměně.
Podle zprávy společnosti Chainalysis, jež se zabývá sledováním blockchainu, připadlo asi 74 % celosvětových příjmů z ransomwaru, tedy více než 400 milionů dolarů v kryptoměnách, subjektům, které jsou nějakým způsobem spojeny s Ruskem.
Jak proti tomu bojovat?
Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí vydal před dvěma týdny nové pokyny, které občanům a firmám z USA zabývajícím se digitálními aktivy nařizují dodržování sankcí proti Rusku, a to i v případě, že své transakce provádějí v kryptoměnách.
OFAC v pokynech uvedl, že všichni, kdo obchodují s kryptoměnami, „musí být ostražití vůči pokusům o obcházení předpisů OFAC“ a měli by „přijmout opatření založená na posouzení rizik, aby zajistili, že se nebudou podílet na zakázaných transakcích“.
Ukrajinští představitelé zase žádali hlavní kryptoměnové burzy jako Coinbase a Binance, aby zablokovaly účty ruských uživatelů.
Agentura Reuters informovala, že hlavní kryptoměnové burzy, včetně Coinbase a Binance, ale ukrajinský požadavek nevyslyšely. Výkonný ředitel Coinbase Brian Armstrong to pro britskou BBC vysvětlil následovně: „Někteří obyčejní Rusové používají kryptoměny jako záchranné lano, když se jejich měna zhroutila. Mnozí z nich nemusí souhlasit s tím, co jejich země dělá, a zákaz by ublížil i jim.“
Burzy se naopak rozhodly zablokovat více než 25 000 kryptoměnových peněženek (individuálních účtů) fyzických či právnických ruských osob, o nichž se domnívají, že se podílely na nezákonné činnosti nebo by mohly být použity k obcházení sankcí.
O tomto kroku informoval na stránkách společnosti Coinbase její právní ředitel Paul Gewal. Současně nastínil i nová pravidla, jež byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Popisuje, že osoby ze sankčních seznamů nemají na Coinbase burzu přístup, a to díky „sofistikované blockchainové analýze“, která umožňuje identifikovat účty spojené se sankcionovanými uživateli. O těch pak Coinbase informuje americkou vládu.
Platby za ropu kryptoměnou jen pro přátele
Na tiskové konferenci pořádané minulý týden uvedl předseda výboru ruské Státní dumy pro energetiku Pavel Zavalnyj, že pokud jde o „spřátelené“ země, jako je Čína nebo Turecko, bude Rusko flexibilnější ohledně platebních možností a umožní jim platit v jejich měně nebo v bitcoinech. Co se týče západních zemí, těm takovou flexibilitu neumožní a bude požadovat zlato nebo rubly.
Podle plánů Kremlu měly „znepřátelené“ země platit za ruský plyn od 31. března v rublech, což ale EU odmítla a trvá na placení v eurech, jak to bylo v minulosti smluvně domluvené. Později se zdálo, že Moskva svůj kategorický postoj zmírnila, neboť ve středu 30. března oznámila, že platby v rublech budou zavedeny postupně.
Autorka textu Nina Kodhajová
Zdroj úvodní fotografie: Firdaus Omar, Flickr CC