Proč nemohou být Kočner a Zsuzsová nevinní

Slovenský Nejvyšší soud zrušil 15. června 2021 osvobozující rozsudek pro Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou. V písemném rozsudku, který redakce investigace.cz nedávno získala v plném znění, senát Nejvyššího soudu vyjmenovává argumenty, proč nebyl osvobozující rozsudek dostatečně odůvodněný. Na 119 stranách se tak podrobně popisují nedostatky v argumentaci Specializovaného trestního soudu v Pezinku. Podle Nejvyššího soudu bylo osvobození Kočnera a Zsuzsové předčasné, a pokud by Specializovaný trestní soud nevyhodnocoval důkazy izolovaně a v rozporu s elementární logikou, musel by dospět by k jinému závěru. Nejvyšší soud proto tento případ vrátil k opětovnému projednání a novému rozhodnutí.

S rozsudkem soudu první instance se odvolací řízení ztotožnilo pouze v případě viny  Tomáša Szabóa. Podle Nejvyššího soudu jeho provinění potvrdily nejen výpovědi, ale i několik nepřímých důkazů jako zbraň, váhy, kterými pachatel upravil hmotnost střelného prachu v náboji, nebo pracovní mobily, jimiž se dorozumíval se svým komplicem. Soud neuvěřil Szabóové verzi, že se Kuciaka spolu s Marčekem chystali pouze zbít. Tuto verzi vyvrátilo přiznání dalších obžalovaných Andruskóa a Marčeka a také řetěz nepřímých důkazů.

Nejvyšší soud se vyjádřil i k odchylkám ve výpovědi střelce Miroslava Marčeka a zdůraznil, že Marčekovo přiznání je pravdivé v celém rozsahu a uvedené nesrovnalosti mohlo způsobit jeho citové rozpoložení.

Nejvyšší soud schválil navržený trest pro Tomáše Szabóa, tím pádem byl Szabó pravomocně odsouzen a nastoupil k výkonu trestu. Jelikož se jedná o úkladnou vraždu, soud mu vyměřil 25 let. Doživotí nebylo možné udělit, poněvadž podle Szabóova osobnostního profilu je možná jeho náprava.

Rozsudek byl předčasný

K osvobozujicímu rozsudku Kočnera a Zsuzsové se ale podle odvolacího soudu Specializovaný trestní soud rozhodl předčasně. Nejvyšší soud tomuto rozhodnutí z Pezinku vyčetl, že nebylo náležitě odůvodněno, tamní soud neprozkoumal všechny důkazy, některé důkazy hodnotil izolovaně a bez přihlédnutí k jiným důkazům. Jako příklad, na který Specializovaný soud nepřihlédl, odvolací soud uvedl zprávy mezi Kočnerem a Haščákem zmiňující odjebání ču*áka.

Odvolací soud současně důrazně zkritizoval samotnou formu rozsudku Specializovaného soudu: Po přečtení rozsudku čtenář nemá přehled, kterou skutečnost soud první instance vzal do úvahy, a kterou ne. Místo zdůvodnění jednotlivých důkazů se soudní senát v Pezinku pouze zaměřil na vysvětlení, proč Kočnera a Zsuzsovou osvobodil, což podmínil obecnými formulacemi o presumpci neviny.

Odvolací soud se tedy domnívá, že pokud by soudní senát nižší instance vyhodnotil důkazy chronologicky, došel by k jinému závěru. Specializovaný trestní soud nejenže hodnotil některé důkazy v rozporu s elementární logikou, ale do odůvodnění zahrnul i důkazy, které neprovedl, kritizuje soudní senát Nejvyššího soudu.

Jako jeden z příkladů, které soud v Pezinku měl vzít v úvahu, byly podpisové archy pro vznik Kočnerovy politické strany, jež se údajně našly ve vozidle Kia Rio. Před soudem se o nich diskutovalo, ale nebyly nikdy provedené, aby potvrdily, nebo vyvrátily vinu obžalovaných. 

Nejvyšší soud pod vedením Petra Paludy zdůraznil, že Specializovaný soud se odmítl zabývat několika důkazy navrhovanými v závěru procesu s odůvodněním, že více důkazů k rozhodnutí nepotřebuje. Z těchto všeobecných závěrů je proto těžké vyhodnotit, které důkazy nebyly prozkoumány a z jakého důvodu. Podle názoru odvolacího soudu měly být prošetřeny všechny důkazy, a Specializovaný trestní soud tak nedodržel ustálenou soudní praxi, že obžalovaní mohou být osvobozeni pouze v případě, že i po prozkoumání všech důkazů mají soudci pochybnost v otázce jejich viny.

Kočnerův kompromat

Obsah zpráv z Threemy se musí vyhodnotit

Odvolací soud se vyjádřil i ke komunikaci v aplikaci Threema a se Specializovaným soudem se shodl na tom, že dešifrovaná komunikace z Threemy byl zákonně získaný důkaz. Kritizuje však způsob, jakým Specializovaný soud vyhodnotil obsah zpráv. Části komunikace byly vytrženy z kontextu a nebyly vyhodnoceny s ostatními důkazy, jež s nimi souvisely. Jako přiklad uvádí komunikaci Kočnera se Zsuzsovou den po vraždě, kdy se měli osobně setkat v Bratislave. Jsem tady, píše Kočner a Zsuzsová odepisuje: Já také. Úkolem nového řízení proto bude, aby vyhodnotilo komunikaci společně a v souvislosti s jinými důkazy.

Nové soudní jednání má také přezkoumat výpověď Aleny Zsuzsové, a to v souvislosti s její předešlou výpovědí z prosince 2018, kdy přiznala, že den po vraždě byla skutečně v Bratislavě a Kočnerovi měla odevzdat podpisové archy.

Nejvyšší soud se vyjádřil i k obsahům komunikace v Threemě. V den, kdy Kuciak publikoval článek o Kočnerovi, si Kočner a Zsuzsová psali o svrabu. Nejvyšší soud se domnívá, že v tomto případě se nejedná o doslovný význam, protože oba obvinění si nikdy předtím nepsali o kožních nemocech. Odůvodnění zpráv tribunálem v Pezinku je proto nedostatečné a vyžaduje vyhodnocení těchto zpráv v kontextu ostatních důkazů.

Nejvyšší soud ale nevyloučil ani jiné alternativy výkladu, a proto od Specializovaného soudu vyžaduje, aby doložil znalecký posudek, jenž by obsah konverzace mezi Kočnerem a Zsuzsovou vyhodnotil. 

Nedostatečné vysvětlení u klíčových svědků

Specializovaný trestní soud musí opětovně přehodnotit i výpověď svědka Zoltána Andruskóa, neboť tento svědek vypovídal několikrát, avšak soud v Pezinku bral v úvahu pouze jeho výpovědi, kdy už byl v postavení svědka, a ne obžalovaného. Specializovaný soud se ale argumentačně opíral i o výpovědi, kdy byl v pozici obviněného. Specializovaný soud proto musí dané rozpory odstranit.

Což platí i o faktu, kdy Specializovaný trestní soud tvrdí, že Zoltán Andruskó se mohl mýlit, aniž by tribunál zjistil, v čem konkrétním se měl mýlit, zda to bylo v osobě objednatele vraždy, nebo v jiných skutečnostech.

Soud první instance rovněž zpochybnil pravost fotografií ze sledování Kuciaka, jejichž autenticitu Andruskó přesto potvrdil s tím, že jde skutečně o fotky, které mu ukázala Alena Zsuzsová. Je proto třeba hodnověrnost fotografií znovu vyhodnotit v kontextu jiných důkazů.

Svět podle Kočnera

Neobjektivnost vůči Petru Tóthovi

Odvolací soud ve svém zdůvodnění posléze uvádí, že Specializovaný soud vyhodnotil nesprávně i výpověď Petra Tótha a k jeho osobě přistupoval předpojatě kvůli jeho někdejšímu působení v tajné službě. Tribunál v Pezinku přitom neuvedl žádný důkaz, který by zpochybnil Tóthovu důvěryhodnost.

Podle odvolacího soudu Kočner Tóthovi věřil, a Nejvyšší soud tak vyžaduje přezkoumání a zařazení do dokazovacího řízení i v případě nahrávky z vazby, která byla na Kočnera uvalena kvůli podezření z falšování směnek, a on proto z vazby několikrát telefonoval právě Petru Tóthovi.

Odvolací soud ve svém zdůvodnění dále uvedl, že Specializovaný trestní soud v Pezinku dostatečně nevysvětlil, co bylo důvodem k začátku sledování Jána Kuciaka, kdo měl sledování řídit, financovat a kdo ze sledování dostával informace. Jelikož na toto sledování navazují další výpovědi a důkazy, Nejvyšší soud rozhodl, aby byla znovu posouzena věrohodnost výpovědi Petra Tótha. Jmenovitě odkazuje na  zprávu adresovanou Norbertu Bodorovi, v níž Kočner pozastavuje činnost týmu a Bodora žádá o lustraci dvou osob.

Senát Nejvyššího soudu se detailně zabýval i USB klíči, na nichž měly být fotky ze sledování Kuciaka. Specializovaný trestní soud je přitom nezařadil mezi důkazy, byť se našly při domovní prohlídce Kočnera. Kromě fotografií osob na nich byla i videa a zprávy ze sledování. Nejvyšší soud se proto domnívá, že Specializovaný soud k těmto faktům dostatečně nepřihlédl a také vyžaduje vysvětlení, jak se od vykonavatelů sledování dostaly fotografie na USB klíči nalezené u Mariana Kočnera.

Pokud by soud první instance postupoval chronologicky a v souladu se všemi zásadami vyhodnocování důkazů, nebyl by předčasně dospěl k osvobozujícimu verdiktu, vysvětluje Peter Paluda, šéf senátu Nejvyššího soudu.

Případ vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se tak opět vrací ke Specializovanému trestnímu soudu v Pezinku. O novém rozsudku bude rozhodovat stejný senát, musí však doplnit či znovu prozkoumat důkazy, které Nejvyšší soud v písemném odůvodnění vyžaduje.

Rozsudek Nejvyššího soudu si v plném znění můžete přečíst v naší Neprůstřelné sekci.

Autorka článku: Eva Kubániová
Autor úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.