Podcast ODPOSLECH: Zlatá brána otevřena

Štěstí si za peníze nekoupíte. Tohle přísloví je sice hezké, ale pravda je, že za peníze se dá koupit spousta jiných věcí. Mezi nimi například vstupenka do jiného státu. O tom, jak si bohatí investoři kupují povolení k pobytu nebo občanství prostřednictvím takzvaných zlatých víz jsme mluvili v předchozím díle Odposlechu. Když už tedy víme, jak se dají zlatá víza využít, je načase se zabývat jejich možným zneužíváním.

V některých případech tzv. zlatá víza dokážou ohrožovat bezpečnost v Evropské unii. Když si investor koupí zlaté vízum státu EU, koupí si tím i všechna privilegia, která jakožto členové EU máme: volný pohyb mezi zeměmi EU, bezvízové cestování do řady dalších zemí anebo přístup na vnitřní trh. Známými firmami v oblasti zlatých víz byly donedávna Kypr s Maltou. Tyto ostrovy byly proslavené tím, jak jednoduché je získat zde občanství.

Kypr sice už s programem zlatých víz skoncoval, ale jeho dozvuky vidíme doteď. OCCRP v únoru 2023 přineslo zprávu o tom, jak polovina osob, na něž Spojené státy americké uvalily sankce, měla evropské občanství právě díky kyperským zlatým pasům. Spojené státy uvalily sankce na 10 osob a 12 společností, které jsou podle amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) součástí sítě vedené obchodníkem se zbraněmi Igorem Zimenkovem, jenž podle OFAC působí z Ruska a Kypru. Zimenkov a lidé kolem něj dodávali do Ruska hi-tech pomůcky včetně elektrooptických a infračervených zařízení, a to i po ruské invazi do Ukrajiny* v únoru 2022. Také si dopisovali přímo se sankcionovanými ruskými zbrojními společnostmi Rosoboronexport a Rostěch, aby jim usnadnili zahraniční prodeje: například prodej vrtulníků jedné latinskoamerické vládě.

A Malta nejenže se svým programem prodeje zlatých víz neskončila, ale dál přijímá nové žádosti, což pomáhá jak jejímu státnímu rozpočtu, tak i zločincům a zkorumpovaným politikům. Tamní občanství není nijak zvlášť drahé, váží se k němu pochopitelně všechny výhody plynoucí z příslušnosti k EU a žadatelům podle všeho stačí v zemi strávit pár dní. Ideální pro pochybné podnikatele hledající azyl před zákonem.

Jak se dá zneužít další občanství? K čemu je člověku diplomatická imunita? A co mají společného hnutí Hizballáh, ruští oligarchové a jistí čeští a slovenští byznysmeni? Dozvíte se ve 104. díle Odposlechu. Dostupný je na všech podcastových platformách.

Autoři textu: Kamila Plzáková, Lukáš Nechvátal

Podcast vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

*Psát „v Ukrajině / do Ukrajiny“, nebo „na Ukrajině / na Ukrajinu“? Obecně platí, že předložka „v“ se používá u jmen zemí, předložka „na“ u ostrovů, poloostrovů a pro historicky nejasně definovaná území – lokality. V českém jazyce existuje několik výjimek – mezi jazykově ustálené spojení patří použití předložky „na“ Slovensku a „na“ Ukrajině. V minulosti se používala také v souvislosti s Litvou („na Litvě“), kdy se postupem času přešlo k používání „v Litvě / do Litvy“. Vzhledem k tomu, že v ukrajinštině je používání předložek sémanticky zatížené a použití předložky „na Ukrajině“ Ukrajincům evokuje, že jsou stále vnímáni jen jako část většího celku, nikoli jako nezávislý stát, rozhodli jsme se v investigaci.cz začít používat spojení „v Ukrajině“ a „do Ukrajiny“. Použití těchto předložek čeština totiž umožňuje a je jen otázkou času, zda se postupně stane v češtině přirozeným, nebo se tato varianta neujme. Více informací například ve zprávě na webu ČT24.