Čínská telekomunikační firma Huawei zaplatila přes milion dolarů bývalým vysoce postaveným manažerům srbského státního Telekomu. Jak vyplývá z dokumentů Pandora Papers, použila k tomu síť offshorových firem. Ve stejnou dobu získala společnost Huawei od téhož srbského Telekomu zakázky v hodnotě téměř čtyř miliard korun.
Přes 1,4 milionu dolarů (tehdy přes 35 milionů korun) a k tomu byt tímto způsobem dostal bývalý manažer srbského státního Telekomu (Telekom Srbija) Igor Jecl. Offshorové firmy, které vlastnil, podepisovaly s firmou Huawei smlouvy na poradenství či půjčky nebo jim byly vypláceny dividendy. Peníze posílala singapurská dceřiná firma společnosti Huawei. Bylo to v době, kdy společnost Huawei získala od srbského Telekomu obří zakázku na modernizaci telekomunikačních sítí.
Žádná z Jeclových offshorových firem přitom podle dostupných informací nikdy nic jiného nekonzultovala ani jinak nepodnikala. „Je to taková klasika, úplatky maskovat jako platby za konzultace,“ tvrdí Graham Barrow, britský odborník na finanční kriminalitu.
Dokumenty, které toto schéma odhalují, jsme spolu s kolegy ze srbské novinářské organizace KRIK získali v rámci projektu Pandora Papers. Ten obsahuje téměř 12 milionů dokumentů uniklých ze 14 zahraničních právních kanceláří. Získalo je Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ).
Uniklé dokumenty navíc naznačují, že Jecl nejednal se společností Huawei na vlastní pěst, ale využil již existující offshorovou strukturu. Tu založil Milorad Ignjačević, významný srbský právník, jenž měl na Telekom obchodní vazby.
Dokumenty Pandora Papers poskytují vhled do toho, jak Jeclovy a Ignjačevićovy společnosti fungovaly. Platby posílané offshorovým firmám jsou podložené smlouvami a fakturami se společností Huawei.
V Pandora Papers jsme se dopátrali k osmi těmto smlouvám spárovaným s fakturami, za něž Jecl a Ignjačević inkasovali nejméně 947 399 eur (v přepočtu téměř 26 milionů korun). Čtyři z těchto smluv byly bez bližšího vysvětlení převedeny z jedné z jejich skořápkových společností v Panamě na jinou na Britských Panenských ostrovech.
Dokumenty Pandora Papers bohužel obsahují úplné podrobnosti pouze o jedné z těchto smluv. Ve smlouvě podepsané 1. ledna 2014 je dohodnuto, že „poradce“ bude pro Huawei domlouvat schůzky s představiteli a vedoucími pracovníky srbských telekomunikací.
Posilování vlivu
Tyto informace o offshorových platbách by mohly ztížit vyjednávací pozici společnosti Huawei, která už tak musí čelit rostoucí nedůvěře při budování 5G sítí po celém světě. Austrálie, Nový Zéland, USA a Velká Británie už tuto infrastrukturu Huaweie na svém území zakázaly z obavy, že by ji Čína mohla využívat ke špionáži. Američtí představitelé poukazují na vojenskou minulost zakladatele společnosti Huawei Žena Čeng-feje. Firma Huawei nicméně slibuje, že jakékoli příkazy ke špionáži „kategoricky odmítne“.
V souvislosti s čínskou snahou rozšířit svůj politický vliv daleko na Balkán začala společnost Telekom Srbija, kde Jecl v letech 2005 až 2008 vedl jedno z oddělení, v roce 2006 nakupovat od společnosti Huawei vybavení. O jedenáct let později obě společnosti podepsaly nikdy nezveřejněnou smlouvu o rekonstrukci srbské komunikační sítě v hodnotě 150 milionů eur.
Vladimir Lučić, současný ředitel Telekomu, tvrdí, že o poradenských zakázkách nic nevěděl. „Vůbec to nebylo potřeba a je to zavrženíhodné,“ uvedl. „Společnosti Huawei ani Telekom neměly nic takového zapotřebí. Jsou to velké nadnárodní firmy.“
Odborníci na finanční kriminalitu se shodují, že offshorové zakázky Huaweie s Jeclem a Ignjačevićem jsou „přinejmenším velmi podezřelé“. Podle britského analytika Barrowa se „schéma nápadně podobalo jiným strukturám na vyplácení úplatku, které už v minulosti viděl“.
Washingtonský odborník na prevenci praní peněz Ross Delston poukazuje na to, že částka vyplacená offshorovým společnostem za konzultace je neobvykle vysoká. „Za poradenství by to bylo opravdu hodně peněz,“ říká. „Je to neobvyklé, stejně jako vlastnictví těch offshorových firem. Proč (k platbám) nevyužít srbskou firmu?“
Dnes šestapadesátiletý Jecl do Telekomu nastoupil v roce 2005. Předtím byl dva roky poradcem Draška Petroviće, někdejšího výkonného ředitele Telekomu a jednoho ze zakladatelů Demokratické strany Srbska. Jecl byl ve firmě považován za inovátora a v Srbsku pomáhal zavést širokopásmový internet a internetové rádio. V roce 2008 ale z firmy odešel a zmizel i z veřejného života.
Nyní se ovšem jeho jméno vynořilo v Pandora Papers, tedy mezi dokumenty unilými z právní firmy na Britských Panenských ostrovech, kde si Jecl v prosinci 2015 založil skořápkovou firmu jménem Rofly Investments Ltd.
Záhada Britských Panenských ostrovů
Společnost Rofly byla založena v roce 2011, původně ji ale vlastnila další skořápková firma, tentokrát z Panamy. Panama je známá tím, že místní zákony o obchodním tajemství téměř znemožňují dopátrat se, kdo firmu reálně vlastní.
„Tato dvouvrstvá vlastnická struktura je běžnou taktikou, jak zakrýt identitu skutečných lidí, kteří stojí za společností,“ tvrdí odborník Ross Delston. „Dvě společnosti a každá v jiné offshorové destinaci, přitom jedna vlastní druhou – tomu se říká vrstvení skutečného vlastnictví. Zajišťuje to anonymitu,“ vysvětluje.
V letech mezi založením společnosti Rofly a jejím převzetím Igorem Jeclem Rofly firmě Huawei vyfakturovala poradenské služby v hodnotě 650 000 eur (v té době zhruba 17,7 milionů korun). Jinou obchodní činnost Rofly nikdy nevykonávala.
Na začátku roku 2015 společnost Rofly souhlasila s vyplacením 50 000 eur (tehdy zhruba 1,36 milionů korun) Jeclovi za poradenství. Později téhož roku Rofly uvedla, že poskytne Jeclově společnosti půjčku ve výši 250 000 eur (tehdy zhruba 6,82 milionů korun) na založení řetězce zmrzlináren ve Španělsku. Vyplývá to z návrhů smluv a obchodního plánu, které jsou v Pandora Papers.
Pouhé tři dny předtím, než Jecl Rofly převzal, firma obdržela čtyři další poradenské smlouvy s Huaweiem, tentokrát ale neobvyklým způsobem – byly převedeny přímo na společnost Rofly ze skořápkové společnosti v Panamě patřící Ignjačevićovi, právníkovi s vazbami na Telekom.
To znamenalo, že se Jecl z ničeho nic stal majitelem společnosti, která měla nejméně pět smluv na poradenství pro společnost Huawei.
Srbsko jako vstupní brána Číny na Balkán
První smlouva byla uzavřena v roce 2007, dva roky poté, co společnost Huawei otevřela svou kancelář v Bělehradě a předznamenala vlnu čínských investic v Srbsku. Srbsko se tak stalo vstupní bránou Pekingu při rozšiřování finančního a politického vlivu v Evropě. U toho Číně mohutně asistoval srbský prezident Aleksandr Vučić. Ten čínskou vládu a její místní investice často a rád veřejně chválí.
Vliv společnosti Huawei, jako jedné z největších čínských technologických společností v Srbsku, roste stejně, jako roste vliv Pekingu na Balkáně. Kromě dohody s Telekomem spolupracuje čínská společnost se srbskou policií na instalaci téměř tisíce špičkových kamer na rozpoznávání obličejů po celém Bělehradě. Tento projekt s názvem „Bezpečná města“ vyvolal v Evropské unii obavy z čínského exportu takzvaného „digitálního autoritářství“ a vedl k velkému odporu běžných Srbů, který celý systém považují za nesmírně vlezlý.
Společnost Huawei čelila obvinění z úplatkářství už i v jiných zemích, jako jsou Ghana, Šalamounovy ostrovy nebo Alžírsko. Ve zprávě z roku 2018 poradenská společnost RWR Advisory se sídlem ve Washingtonu D. C. uvedla, že analyzovala sedm obchodních transakcí společnosti Huawei v celkové hodnotě 5,1 miliardy dolarů (129 miliard korun), které provázela korupce.