Struktury z daňových rájů umožňují původním majitelům se nenápadně soudit s bývalou firmou
Adam Junek
Prodat firmu a pak se s ní soudit o sporné pohledávky za desítky milionů korun s detailní znalostí toho, jak byly v minulosti řešeny? To zní jako hodně přitažené za vlasy. Zvlášť když v prodejních smlouvách jsou zpravidla klauzule o tom, že prodávající poskytl kupujícímu veškeré informace o stavu podniku a o jiných než běžících sporech nemá povědomí.
Přesto to lze. A díky neprůhledným strukturám v daňových rájích velmi snadno. LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku (investigace.cz) přesně na takovýto případ narazily při zkoumání dokumentů známých jako Panama Papers. Tedy materiálů uniklých z panamské společnosti Mossack Fonseca, která pro klienty z celého světa zakládá offshoreové struktury. Ačkoli vlastnictví firem v daňovém ráji není nelegální, zhusta se využívá k obcházení daňových povinností či krytí obchodů politiků či k zakrývání nelegálních obchodů.
Zpět ale k českému fíglu, který se podařilo díky uniklým dokumentům rozkrýt. Začněme tím nejjednodušším. Již několik let běží spor mezi britskou skořápkovou firmou United Business Agency a tradičním českým výrobcem vlaků Škoda Vagonka, která je od roku 2005 součástí plzeňského holdingu Škoda Transportation. Jde o sporné pohledávky ještě z 90. let v nominální hodnotě přesahující 33 milionů korun a příslušenství – tedy úroky z prodlení, které vzhledem k délce trvání sporu budou násobně základní sumu převyšovat.
Aktuální stav sporu je následující. Vloni Nejvyšší soud na základě dovolání britské firmy vrátil celý proces na počátek ke Krajskému soudu v Ostravě, když zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, který žalobu proti Vagonce zamítl.
Potud by šlo o běžný obchodní spor. Panamské dokumenty, které LN a investigace.cz prozkoumaly, ovšem odkrývají, kdo za britskou skořápkou stojí. Podle britského obchodního rejstříku je majitelem United Business Agency bahamská společnost Woodward & Bradley Corporation. Ta byla založena 3. května 2000. A jejími akcionáři byli půl na půl Petr Speychal a Petr Gregor. A to až do 5. října 2010. Pak akcie na sebe nechala zapsat Louisa Anestha Henry, která vystupuje v desítkách firem po celém světě, včetně České republiky, jako „krycí“ bílý kůň. O dva roky později pak byly akcie přepsány podle dokumentů z Mossack Fonsecy na seychelskou firmu Mostalina Investments, která byla přes panamského prostředníka rovněž zakládána z Česka.
A tady to začíná být pikantní. Český miliardář Petr Speychal, je totiž vládcem strojírenského holdingu ČKD, a to od roku 2004, kdy jeho společnost tehdy 11 FITE, dnes ČKD Asset, získala 85procentní balík akcií koncernu od státu. Konkrétně od České konsolidační agentury a Fondu národního majetku, s nimiž Speychal jednal o odkupu strojírenských podniků sdružených pod ČKD Praha Holding už od konce roku 2003. Celkem za firmy ze zkrachovalého impéria ČKD a jejich pohledávky zaplatila 11 FITE přes 300 milionů korun. Už předtím některé části holdingu ČKD získala v konkursech vyhlášených na některé firmy ze skupiny ČKD.
A výrobce kolejových vozidel tehdy pod jménem ČKD Vagonka byla součástí prodávaného koncernu. Na jaře 2005 pak Speychalův holding ČKD odprodal Vagonku svému soupeři z privatizace strojíren, plzeňskému Škoda Holdingu – dnes Škoda Transportation. Vagonka se sídlem v Ostravě se tak stala Škoda Vagonkou.
Teď do spletitého příběhu přidejme sporné pohledávky. Kvůli nim je třeba vrátit se ještě hlouběji do historie. Pocházejí z doby kdy předlužené strojírenské impérium ČKD, které mělo stamilionové nesplácené
dluhy u Investiční a Poštovní banky, spadlo přes konsolidační agenturu do rukou státu. Některé firmy z ČKD, jak už bylo řečeno skončily v konkursu. To byl i případ společnosti ČKD Dopravní systémy. A té právě pozdější Škoda Vagonka dlužila desítky milionů. Správce konkursní podstaty ČKD Dopravních systémů zažaloval v roce 2002 preventivně pohledávky, které jím spravovaná firma držela za Vagonkou. A hned po zahájení řízení v dalším roce je z části postoupil na společnost MICHIN.
Ta je obratem zase prodala dalším třem firmám – konkrétně BEC, Clark Oil a A-Z Lokomat. Všechny tři si je na přelomu let 2003 a 2004 – tedy v době, kdy Speychal připravoval vstup do ČKD, s Vagonkou vzájemně započetly. Tedy dluhy z hlediska Vagonky přestaly existovat.
Zvrat přišel v roce 2006. Tehdy společnost Michin přes řetězec dalších firem ovládla americká společnost Brainco LLC. Tehdy Michin oživil spor s Vagonkou u krajského soudu v Ostravě o uhrazení dluhů z 90. let. Zároveň na počátku roku 2007 jak Michin, tak jeho mateřská společnost, skončily z rozhodnutí vlastníků v likvidaci. A likvidátorka pak sporné pohledávky postoupila dál – tentokrát britské společnosti United Business Agency.
A tím se kruh uzavřel. Britská skořápka se u českých soudů snaží prokázat, že pohledávky nezanikly a nebyly postoupeny trojici firem, které si je s Vagonkou započetly. Argumentuje přitom tím, že doklady o převodu jsou neurčité a nejde o stejné pohledávky.
Jen pro dokreslení. Brainco LLC lze v českém obchodním rejstříku najít také jako majitele společnosti Septime Consulting. Ta vznikla v roce 2010 odštěpením od ČKD Praha Holding a jmenovala se GAMA-Sychrov. Jejím vlastníkem, který ji na americkou firmu převáděl byl centrální bod impéria ČKD – ČKD Asset. A za Brainco na základě plné moci z roku 2004 podepisoval smlouvu o převodu architekt Petr Gregor – tentýž, který se Speychalem na počátku zakládal Woodward & Bradley.
