Někdy by se mohlo zdát, že oblast organizovaného zločinu je samostatný svět, jenž s tím normálním, kde žijí obyčejní lidé, nemá nic společného. Tak to ale není. Ukázala to nedávno publikovaná studie sociálních psychologů z několika univerzit, kteří zjistili, že organizovaný zločin může podkopávat občanskou poctivost obyčejných lidí. V zemích zasažených tímto druhem kriminality jsou totiž lidé méně poctiví než v zemích, kde se organizovanému zločinu tolik nedaří.
Organizovaný zločin neovlivňuje jen obchod s drogami, korupci a další trestné činy. Nepřímý vliv má v jednotlivých zemích i na takzvanou občanskou poctivost. Výzkumníci z Royal Holloway, University of London, Southamptonské univerzity a Univerzity v Palermu občanskou poctivostí míní dodržování sdílených morálních norem, podle nichž jsou považovány činy jako daňové úniky, korupce a další podvody za nepřijatelné. Dle vědců občanská poctivost rovněž zakládá důvěru ve veřejné orgány – jestliže někdo věří ve spolehlivost a integritu vlády, policie a soudů, je pravděpodobnější, že bude dodržovat jejich pravidla.
Souvislost mezi občanskou poctivostí a politickou důvěrou se však v jednotlivých zemích liší a přítomnost organizovaného zločinu je jedním z faktorů, jež tuto odlišnost způsobují.
O studii
Autory studie, která vyšla koncem letošního července, jsou Giovanni A. Travaglino z Royal Holloway, University of London, Pascal Burgmer ze Southamptonské univerzity a Alberto Mirisola z Univerzity v Palermu.
Index vzniklý spojením různých typů organizovaného zločinu sloučili s údaji z průzkumů mezi více než 128 tisíci lidmi v 83 zemích a ze dvou rozsáhlých výzkumných studií, zkoumajících přesvědčení, názory a hodnoty – European Values Study (2022) a World Values Study (2022).
Studie se zaměřila na několik typů organizovaného zločinu. Vědci do ní zahrnuli nejen všeobecně známé skupiny mafiánského typu s jasnou strukturou (Cosa Nostra v Itálii či Yakuza v Japonsku), ale i volnější zločinecká sdružení bez jasného uspořádání a také organizované zločinecké skupiny, které se infiltrovaly do státního aparátu. Součástí byly též skupiny působící mimo svou domovskou zemi.
S organizovaným zločinem má méně problémů například Dánsko, Finsko či Singapur. Tam politická důvěra velice úzce souvisí s občanskou poctivostí. Kdo tedy věří veřejným institucím, ten je i poctivý.
Součástí studie se stala i data z České republiky, jejíž index kriminality je podle mapy The Organized Crime Index 4,63. Česko se tak umístilo na 21. místě ze 44 evropských zemí. Do českého indexu je zahrnut obchod s lidmi v rámci zdejšího rozsáhlého pornografického průmyslu, obchod s nesmrtícími zbraněmi, jež zločinci prodávají do zahraničí, kde je předělají na smrtelné. Zahrnuty jsou i další činy, které se dějí v rámci organizovaného zločinu, jehož součástí jsou jak zahraniční zločinci, tak i Češi.
Ti podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z letošního května veřejným institucím poměrně důvěřují, záleží ale na tom, o kterou instituci konkrétně jde. Češi nejvíce věří policii, armádě a bankám, nedůvěra ale převažuje u politických stran a hnutí, církví a tisku.
V České republice ale není vliv organizovaného zločinu ve srovnání s jinými zeměmi příliš vysoký a v rámci studie tak patříme do stejné skupiny jako Dánsko, Finsko či Singapur. Česko je zločinci obecně vnímáno jako bezpečná a stabilní země, kde se dají například prát či bezpečně ukládat peníze (například do realit), nebo jako výhodně položená tranzitní země. I proto je přítomnost organizovaného zločinu v Česku velmi málo zřetelná.
Opačný jev se vyskytuje v zemích s vyšším výskytem organizovaného zločinu, jako je Itálie, Mexiko nebo Rusko. V těchto státech operují mnohdy i známé mafie – v Itálii Cosa Nostra a ’Ndrangheta, v Mexiku drogové kartely, v Rusku klanové mafie, které mají jasně nastavená pravidla a hierarchii. Politická důvěra občanů těchto zemí s poctivostí příliš nesouvisí. „Interpretujeme to jako náznak toho, že v zemích silněji ovlivněných organizovaným zločinem ztrácejí instituce svou roli morálního referenčního bodu. Úsudky lidí o ospravedlnitelnosti nezákonného jednání zde nejsou předpovězeny tím, jak moc důvěřují politickým a právním institucím,“ vysvětlují autoři studie ve svém textu.
Země, v nichž je vliv zločineckých skupin extrémní, pak fungují ještě jinak. Tady je souvislost mezi politickou důvěrou a občanskou poctivostí úplně obrácená. Například občané Kolumbie, Venezuely či Iráku, kteří více důvěřovali veřejným institucím, projevovali s větší pravděpodobností nižší míru občanské poctivosti.
„Důvěra lidí v instituce je v těchto zemích spojena s vyšším ospravedlňováním nezákonného jednání, jako je úplatkářství a vyhýbání se placení jízdného,“ říkají výzkumníci. Důvodem tohoto jevu je podle autorů fakt, že zločinecké skupiny úspěšně pronikly do státních struktur, čímž rozvrátily a diskreditovaly morální odpovědnost institucí. Jinými slovy jestliže instituce jednají nezákonně, může si něco podobného dovolit i běžný občan. Proto lidé, kteří naopak ve státní instituce příliš nevěří, bývají v těchto zemích poctivější.