Chorvatská vláda chce do boje s dezinformacemi investovat 145 milionů korun z fondů Evropské unie. Na nutnost chránit občany před množstvím dezinformací šířících se v Chorvatsku a potřebu zvyšovat mediální gramotnost upozorňuje i chorvatská ombudsmanka. Konspirační platformy šíří svůj obsah i do sousedních zemí jako je Srbsko, Černá Hora, Slovinsko nebo Bosna a Hercegovina. Příkladem je portál documentarac.hr, který od začátku svého působení v roce 2020 sdílel odkazy na nejméně devět stránek, jež projekt Ohňostroj lží označil za konspirační weby. Nejčastěji jsou sdílena ultrapravicová témata, ruská propaganda nebo dezinformace týkající se migrace.
Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží)
Třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy se sešlo v projektu Firehose of Falsehood, aby podrobně prozkoumalo informační válku probíhající po celé Evropě a řízenou ruským státním aparátem. Projekt založený na využití analýzy dat a metadat s regionálními náhledy odhaluje nová spojení a spolupráci mezi zdánlivě nesouvisejícími weby a přináší lepší pohled na to, jak probíhá informační válka. Novináři z 13 zemí Evropy se zabývali tím, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému v Chorvatsku.
V Chorvatsku, nejmladším členském státě EU, vyjádřilo znepokojení nad šířením dezinformací mnoho politických pozorovatelů. Nutnost chránit občany před falešnými zprávami a dezinformacemi ve své poslední výroční zprávě zdůraznila například chorvatská ombudsmanka.
K tomu, nakolik Chorvati dezinformacím důvěřují, podle její zprávy přispívá nedostatečná mediální gramotnost veřejnosti a politické a korporátní zájmy, které na veřejnost prosakují prostřednictvím moderních komunikačních kanálů. Doporučila, aby ministerstvo kultury a médií navrhlo a realizovalo komplexní mediální kampaň, která by se zabývala odpovědností občanů za obsah, který zveřejňují na sociálních sítích a v elektronických médiích.
Studie z roku 2022 s názvem „Posílení odolnosti společnosti vůči dezinformacím: analýza situace a návrhy jednání“, kterou vypracoval regulační orgán Agentura pro elektronická média (AEM), obsahovala varování, že „společnosti s nízkou úrovní důvěry v instituce“, jako je Chorvatsko, jsou vůči šíření dezinformací obzvláště zranitelné.
Ministr kultury a médií letos v červnu oznámil, že Chorvatsko bude proti dezinformacím bojovat s pomocí fondů EU. V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti po covidu-19 navrhlo ministerstvo spolu s AEM projekt s názvem „Tvorba systému ověřování faktů v médiích a publikování veřejných informací“ v hodnotě šesti milionů eur (což je v přepočtu zhruba 145 milionů korun). Prostřednictvím této iniciativy by měl být financován rozvoj sítě nezávislých ověřovatelů informací.
Chorvatské médium Oštro analyzovalo šestnáct stránek, které šíří dezinformace a zaměřují se na chorvatské publikum. Více než 60 % z nich se čtenářům jeví jako stránky legitimních mediálních organizací, ačkoli nejsou regulátorem AEM registrovány jako elektronická média. Přibližně 43 % všech portálů nezveřejňuje informace o svých zakladatelích, vydavatelích nebo redaktorech.
Jedním z takových webů je dokumentarac.hr, relativně nový šiřitel dezinformací, který byl spuštěn v roce 2020, tedy v průběhu pandemie covidu-19. O spuštění portálu napsal jeden z jeho autorů Mirsad Dubravić až o rok později. Text byl napsán v první osobě množného čísla a vyzdvihoval, že během prvního roku server publikoval „více než 400 různých výzkumných článků, překladů a videomateriálů“.
Během dvou let své existence portál sdílel odkazy na nejméně devět stránek, které projekt Ohňostroj lží označil za stránky šířící ruské dezinformace a za konspirační nebo ultrapravicové weby. Téma krajní pravice je v Chorvatsku nejrozšířenější. Dokumentarac.hr také sdílel 68 odkazů na tři další místní a regionální webové stránky, které byly projektem označeny za šiřitele dezinformací, konspirací nebo ultrapravicových narativů.
Data získaná pomocí nástroje CrowdTangle ukazují, že články serveru dokumentarac.hr na Facebooku sdílely různé chorvatské, slovinské a srbské skupiny. V letech 2020 až 2022 se články publikované dokumentarac.hr většinou týkaly témat souvisejících s pandemií covidu-19, například očkování, a nejméně dvanáct článků bylo chorvatskými a bosenskými organizacemi pro ověřování faktů vyvráceno jako dezinformace.
Kromě pandemie je jedním z horkých témat dezinformačního prostředí v Chorvatsku migrace, což souvisí s tím, že Chorvatsko je jednou ze zemí na takzvané balkánské trase, kterou uprchlíci a migranti využívají jako vstupní cestu do západní Evropy.
Chorvatsko je obklopeno především jazykově a kulturně podobnými zeměmi, jako jsou Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Slovinsko, což v rámci regionu na jednu stranu přispívá k rychlejšímu šíření ověřených zpráv, ale na straně druhé i k snadnému šíření dezinformací. Třináct dezinformačních portálů analyzovaných v rámci tohoto projektu také šířilo svůj obsah do sousedních zemí, nejčastěji do Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.
Autorka textu: Anja Vladisavljević, Oštro (Croatia)