Netransparentní zadávání víceprací stálo Zlín 26 milonů korun

Marek Čermák

V květnu 2009 vypsalo statutární město Zlín výběrové řízení na dostavbu nadzemní polyfunkční budovy Kongresového centra, jejíž spodní část (takzvané Univerzitní centrum) se budovala už od roku 2006. Od počátku provázely výstavbu rozjitřené reakce – v první řadě kvůli absenci vypsání architektonické soutěže. Podoba stavby byla svěřena zlínské rodačce Evě Jiřičné, která se ve svém návrhu odklonila od typicky zlínské „baťovské“ architektury. Otázky vzbuzovaly i obavy z financování celého megalomanského projektu. Ten ve výsledku vyšel na 685 milionů korun, z čehož 450 milionů poskytla Evropská unie, 65 milionů český stát, 160 milionů Statutární město Zlín a 80 milionů Zlínský kraj. 

Radnice a její vazby

Velkou zastánkyní projektu byla od počátku tehdejší primátorka Zlína Irena Ondrová (ODS), kterou na radnici v listopadu 2011 vystřídal Miroslav Adámek za hnutí STAN. Nové vedení kritizovalo Ondrovou za netransparentní hospodaření v rámci výběrových řízení a zadávání zakázek, ve kterých se mohla dostat do střetu zájmů, neboť v letech 2003-2010 vyfakturovala městu Zlín asi osm milionů korun firma EC-invest s.r.o., jejímž jednatelem byl v té době bývalý manžel Ondrové, Ladislav Ondra. Ondrová pro ČTK uvedla, že přes Radu města, jejíž byla členem, žádná zakázka pro EC-invest neprošla.

Nicméně statutární město Zlín mělo s netransparentností při zadávání zakázek dlouhodobý problém – v září 2009 mu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ukložil pokutu 800 000 Kč. A to za „porušení  zákona o veřejných zakázkách ve třinácti zakázkách v celkové hodnotě přes 421 milionů korun„.

Netransparentní výběrová řízení = sankce pro město

Podobné problémy provázely také stavbu Kongresového centra. Podle auditu Ministerstva financí, který kontroloval hospodaření s financemi poskytnutými z evropských fondů se ukázalo, že z projektu byly uhrazeny položky v hodnotě přes 600 tisíc, které však na stavbě nebyly k nalezení. Navíc dodatečné stavební práce proběhly bez vypsání řádného výběrového řízení. V březnu a červnu roku 2010 byly totiž uzavřeny dodatky ke smlouvě, které obsahovaly dodatečné stavební práce, které však nebyly v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, a proto byly označeny za nezpůsobilý výdaj. Auditoři to vypočítali na pokutu ve výši 25% hodnoty dodatečných stavebních prací.

Celkovou výši těchto nezpůsobilých výdajů pak auditoři po započtení sankcí vyčíslili na 16 343 123 korun. V rámci daňového řízení pak vznikla městu Zlín povinnost vrátit část dotace. Odvod za porušení rozpočtové kázně byl dle informací z ROP Střední Morava vyčíslen na téměř 27 milionů korun. Finanční prostředky muselo na konci roku 2012 město Zlín uhradit z vlastních zdrojů, odvod schválila na svém zasedání rada města 7. prosince 2012 v rámci rozpočtového opatření. Na základě dalšího auditu z roku 2012 vznikla povinnost zaplatit ještě dalších 610 tisíc korun. I tyto prostředky uhradilo město.

Firma v pozadí

Firmou, která vyhrála původní výběrové řízení na výstavbu centra, byla otrokovická PSG International ve spolupráci s pražským Metrostavem. PSG pak realizovala i některé další práce, kvůli kterým Zlín dostal pokutu.

Tato společnost se v roce 2009 stala sponzorem zlínského hokejového družstva. Název týmu se tak změnil na PSG Berani Zlín a prezidentem se od ledna 2011 stal současný primátor Miroslav Adámek (STAN).

Podle analýzy Transparency International z roku 2016 darovala společnost PSG International v roce 2010 dar 2 miliony korun politické straně ODS (oproti tomu ČSSD dostala 49 900 korun, ANO 50 000 korun). V roce 2010 daroval ODS 500 000 Kč také Juraj Surovič, místopředseda představenstva a člen dozorčí rady PSG International a předseda představenstva PSG a. s. (v roce 2012 daroval ODS ještě 50 000 a v roce 2016 daroval 300 000, tentokrát straně STAN).

PSG International je však jen jedním segmentem společnosti PSG a.s., která na základě informací ze serveru Hlídač státu taktéž finančně podporuje strany napříč politickém spektrem: v roce 2009 darovala ODS 30 000 korun, v roce 2010 KDU-ČSL 150 tisíc korun, ČSSD 49 tisíc korun, ODS 50 tisíc korun, v roce 2014 ANO 70 tisíc korun).

Společnost PSG International v minulých letech čelila i mediálně známé kauze nerealizované výstavby elektrárny na Sibiři. Ruská firma UPUP podala na PSG International návrh na insolvenci poté, co údajně prostavěla méně než za co dostala zaplaceno. Podle serveru iDNES po PSG International Rusové požadovali 1, 8 miliardy korun. Další investor, kterým byla Česká exportní banka (ČEB), v tomto projektu utopila 5,5 miliardy korun, což ji dostalo do problémů a stát ji tak musel poskytnout téměř čtyřmiliardovou dotaci. Ředitel ČEB Karel Bureš MF DNES pak uvedl, že dodnes nechápou, jak mohl někdo toto financování schválit, protože nejen že nebyl znám zdroj splácení, ale ve smlouvách chyběla i záruka výkupu elektřiny za zajištěné ceny.

Projekt byl zpracovaný ve spolupráci se studenty v rámci projektu „Odhal si svůj europodvod“ s podporou Nadačního fondu rodiny Orlických.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný