Softwarový gigant Microsoft zaplatí americkým úřadům miliony dolarů za uplácení státních úředníků v zahraničí. Zařadí se tak po bok několika dalších amerických firem, které kvůli obdobným nařčením musí platit mimosoudní vyrovnání americké Komisi pro cenné papíry. Zákon, jenž umožňuje pokutovat tyto firmy za korupci v zahraničí, však má řadu odpůrců, a to včetně prezidenta Donalda Trumpa. Ten se už v minulosti nechal slyšet, že není správné trestat firmy za to, co dělají v cizině.
Microsoft zaplatí více než 25 milionů dolarů jako mimosoudní vyrovnání americkým úřadům, a to kvůli podezření, že maďarská pobočka této firmy uměle navyšovala ceny softwarových licencí a za získané peníze uplácela tamní úředníky.
Vysoce postavení zaměstnanci maďarské pobočky podle deníku Wall Street Journal prodávali zlevněné licence zprostředkovatelům. Ti je posléze prodávali maďarským vládním úřadům už za plnou cenu. Peníze utržené z tohoto podvodného schématu následně zprostředkovatelé používali k uplácení tamních úředníků.
„Maďarská pobočka, kterou Microsoft zcela vlastní, poskytovala platby zahraničním vládním úředníkům za účelem získání obchodních příležitostí pro firmu,“ stojí v příkazu americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Té musí softwarový gigant zaplatit 16,6 milionů dolarů, což je v přepočtu téměř 370 milionů korun. Dalších 200 milionů korun pak maďarská pobočka uhradí americkému Ministerstvu spravedlnosti. Pokutu úřady vyměřily na základě dohody se samotnou firmou.
Jakékoliv pochybení ovšem Microsoft nepřiznal ani neodmítl. Podle deníku Washington Post však v interním e-mailu informoval šéf právního oddělení firmy Brad Smith zaměstnance, že obvinění „zahrnovala nepřijatelné pochybení zaměstnanců a zcela neetické jednání obchodních partnerů“.
Microsoft nečelí nařčením z pochybných praktit pouze v Maďarsku. Komise pro cenné papíry ve své zprávě zmínila také nepořádně vedené účetnictví poboček v Saúdské Arábii, Thajsku a Turecku. Kvůli těmto nešvarům se sice se zpožděním, ale přece jen podařilo odhalit další nekalé praktiky. U Saúdů Microsoft například vedl černý fond o objemu zhruba 440 tisíc dolarů, který podle komise pobočka využívala na „platbu cestovních výdajů zaměstnancům saúdské vlády a na pořizování darů, nábytku, laptopů, tabletů a dalšího vybavení pro vládní agentury“.
Federální úřady Spojených států kromě toho již dříve prověřovaly obchodní praktiky firmy v Číně, Itálii a v Rumunsku, které byly taktéž podezřelé z korupčních machinací. Firma podle deníku Washington Post odmítla uvést, zda tato vyšetřování nadále probíhají.
Americký deník upozorňuje, že v oboru technologií jsou podobné korupční skandály poměrně vzácné, čemuž ostatně odpovídá i relativně malá výše pokuty. Obchodní gigant Walmart musel v souvislosti s totožnými obviněními minulý měsíc zaplatit 282 milionů dolarů (více než sedm miliard korun). Jak ovšem připomíná server Techspot, na rozdíl od vedení Microsoftu neučinil Walmart žádná preventivní opatření, i když jeho management věděl o jasných nedostatcích ve svých pobočkách v Číně, Mexiku a v Brazílii. Microsoft podle ředitele právního oddělení firmy naopak posílil protikorupční opatření, a dokonce začal k odhalování podezřelých zakázek využívat dedikovaný software.
Trump: Netrestejme firmy za to, co dělají v zahraničí
Americký zákon proti korupci v zahraničí (Foreign Corrupt Practices Act) z roku 1977 zapovídá americkým firmám uplácet zahraniční státní činitele za účelem získání výhodnějších obchodních nabídek. Právě na základě tohoto zákona musel Microsoft zaplatit výše zmíněnou pokutu.
Tato právní norma má však v USA řadu kritiků, a to včetně současného prezidenta Donalda Trumpa. Ten se nechal v rozhovoru pro stanici CNBC v roce 2012, kdy ještě nebyl prezidentem, slyšet, že jde o „příšerný zákon, který by měli změnit“. Podle Trumpa není správné, aby američtí žalobci hnali k odpovědnosti firmy za jejich jednání v zahraničí.
Microsoft má přitom ve státní správě členských zemí Evropské unie stále unikátní postavení, software od této firmy používá rovněž většina českých úřadů. Microsoft podle odhadů ročně vydělává za licence ve veřejném sektoru nejméně 50 miliard korun. Problematické také je, jak jsme již uvedli dříve, že státní správa někdy ani netuší, kolik za software ročně zaplatí.
Sama Evropská komise zadala v roce 2016 firmě PricewaterhouseCoopers vytvoření studie, která měla za cíl zjistit, jak probíhá zadávání veřejných zakázek na IT služby. Výsledná studie potvrdila, že Microsoft pravidla veřejných zakázek porušuje.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.