Sklad oddělení CITES České inspekce životního prostředí (ČIŽP) působí na první pohled jako kabinet kuriozit. Jsou v něm rozmístěna vypreparovaná zvířata a na policích leží různé předměty – části zvířat či výrobky. Jaký s nimi měl jejich původní majitel úmysl, si můžeme jen domýšlet – některé věci vypadají jako módní doplňky, další patří do tradiční asijské medicíny. Jedno mají ale společné, hranice České republiky překročily nelegálně.
Celní úřad Praha Ruzyně předal za rok 2023 inspekci celkem 117 případů porušení Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Porušení byla odhalena během celních kontrol cestujících, při odbavování zboží dováženého leteckou nákladní dopravou, ale i v poštovních zásilkách ze zemí mimo Evropskou unii.
CITES reguluje obchod s více než čtyřiceti tisíci živočišnými i rostlinnými druhy. Bez povolení si tyto druhy lidé nemohou do České republiky dovézt. To samé se týká i jejich částí a výrobků z nich pořízených. Pokud celníci podobný exemplář u pasažérů objeví, Česká inspekce životního prostředí jej zajistí. Jestliže cestovatel nedodá potřebné dokumenty ani zpětně, stává se zadržený předmět majetkem Ministerstva životního prostředí, které jej pak může poskytnout například muzeu nebo různým výzkumným institucím. Některé exempláře má ČIŽP také uloženy ve svém skladu. Redakce investigace.cz se do něj podívala a přináší několik ukázek toho, co se lidé snažili přes hranice nelegálně propašovat.
Na tomto obrázku je zabavený vykuchaný luskoun. Luskouni jsou jediní savci, kteří mají po těle šupiny. Dokážou také chodit po zadních a matky vozí svá mláďata na ocase. Nedávno se v pražské zoo narodilo druhé mládě tohoto hmyzožravce.
Luskouni patří ke zvířatům, s nimiž se ve světě nejvíce obchoduje. Podle webu Ukradená divočina putuje z Asie každý den nelegálně přes hranice více než 100 kilogramů jejich šupin nebo těl. Populace těchto savců tak v přírodě klesá, a proto jsou chráněni úmluvou CITES.
V tradiční asijské medicíně se jejich šupiny drtí na prášek, který má léčit kožní a pohlavní nemoci, podporovat krevní oběh i laktaci nebo příznivě působit na otoky. Žádný výzkum však obdobné léčebné účinky nikdy neprokázal. Kromě šupin se loví i pro maso.
Minulý rok vyšla studie, na níž se podílely také vědkyně z České zemědělské univerzity. Studie pomohla detekovat hlavní ohniska pytláctví luskounů bělobřichých pomocí testů DNA.
Dalšími exempláři, jež má ČIŽP ve skladu, jsou různé části medvěda. Tradiční asijská medicína využívá i medvědí žluč. Podle webu Ukradená divočina má na rozdíl od mnoha jiných výrobků tradiční asijské medicíny skutečně léčivé účinky – její hlavní složka, kyselina ursodeoxycholová, rozpouští žlučové kameny, chrání játra a snižuje horečku. V minulém století se používala i v západní medicíně, ale v polovině století se podařilo najít alternativu. Někteří konzumenti, především v Asii, však stále věří, že nejlepším lékem na žlučové kameny a další potíže je pouze medvědí žluč. Jenomže obchodování s touto látkou citelně ohrožuje medvědí populaci, žluč se navíc získává neobyčejně krutým způsobem – medvěd je držen v kleci v kazajce a do žlučníku se mu zavede trubička, kterou je drahocenná látka čerpána. Tímto způsobem se získá více žluči, než kdyby byl medvěd zabit. Úmrtnost medvědů zapřičiněná popsanou metodou ovšem dosahuje kolem 50–60 procent.
Zneužívání medvědů se děje i jiným způsobem – například kvůli loveckým trofejím. Studie z roku 2020 ukázala, že jedním z největších dovozců medvědích trofejí je Evropa. Podle studie bylo v letech 2010–2018 do České republiky legálně dovezeno 495 částí (většinou trofejí) medvědů ze zahraničních zemí, a to zejména z Kanady a Ruska. Naopak nelegálních dovozů Česká inspekce životního prostředí v letech 2005–2020 zajistila celkem 36 z osmi zahraničních zemí. Obsahovaly celkem 346 exemplářů. Většinou šlo právě o části těl, jež byly přivezeny jako trofeje především z Kanady, Ruska a USA. ČIŽP mezi těmito dodávkami objevila i tradiční asijskou medicínu – žluč. V některých případech byly zajištěné věci vráceny, neboť jejich majitel doložil potřebné doklady.
Žádané jsou také drápy této šelmy používané na výrobu šperků nebo talismany z části medvěda. Hlavními dovozci do České republiky jsou již zmíněné země Kanada a Rusko.
Alkohol s naloženým hadem je tradičním nápojem v některých asijských zemích, zejména ve Vietnamu. Tamní obyvatelé věří, že má afrodiziakální účinky. V tradiční asijské medicíně jsou hadi považováni za symbol moudrosti, síly a dlouhověkosti. Na obrázku je alkohol s kobrou, jedovatým hadem, který je chráněn úmluvou CITES a bez povolení nesmí překročit hranice (nejen) České republiky. Nápoj se připravuje tak, že se had vykuchá, naloží do například rýžové pálenky a několik měsíců fermentuje na slunci. Pro vizuální efekt je do stáčeného alkoholu přidán menší had nebo jiná menší zvířata.
Kuriózní případ se odehrál v Číně. Tentokrát však nešlo o alkohol s kobrou, ale se zmijí. Výrobce sklenici s hadem špatně uzavřel a had nezahynul, neboť měl celou dobu přístup ke vzduchu. Ve stavu podobném hibernaci had dokáže přežít delší dobu. Když pak jedna Číňanka po několika měsících sklenici otevřela, aby se hadího lekvaru napila, zmije ji uštknula.
Na dalším obrázku je zabavený krém na klouby, přičemž na obalu je uvedeno, že byl vyroben z hadího jedu – ten se bez povolení převážet rovněž nesmí.
Ve skladu oddělení CITES se nachází také lebka nosorožce. Tato zvířata patří společně se slony a luskouny kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu k nejohroženějším živočišným druhům na světě. Podle odhadů činil v letech 2016–2018 celosvětový roční příjem z nelegálního obchodu s nosorožčími rohy 170 až 280 miliony dolarů (3,8–6,3 miliardy korun). Nejnovější studie ale ukazují, že nelegální obchod a pytlačení s nosorožci klesá a velké záchyty na hranicích jsou spíše ojedinělé. To ale neznamená, že nezákonný byznys tato zvířata stále neohrožuje. Nosorožci jsou atraktivní zejména pro své rohy, využívané v tradiční asijské medicíně. Hlavní spotřebitelské trhy s touto komoditou jsou v Číně a ve Vietnamu.
Podle webu TRAFFIC způsobil hospodářský růst v některých částech Asie od roku 2008 zbohatnutí městské třídy obyvatelstva, což přineslo i větší kupní sílu spotřebitelů, a tím pádem i zvýšený zájem o nosorožčí rohy. TRAFFIC uvádí, že právě tato skutečnost je jedním z faktorů, jež se podepsaly na situaci směřující k vyhynutí druhu. Ke zvýšené spotřebě vedly také mýty, šířené samotnými pytláky, o zdraví prospěšných účincích nosorožčích rohů schopných vyléčit rakovinu nebo zmírnit kocovinu.
Zhruba 80 procent afrických nosorožců se nachází v Jihoafrické republice, která nese hlavní tíhu pytláctví na kontinentu. V současné době je mezinárodní obchod s nosorožčí rohovinou zakázán úmluvou CITES právě kvůli rostoucím obavám vyvolaným zvýšenou poptávkou ze strany asijských zemí. Mimochodem v posledním desetiletí se v krizi ocitlo i samotné pytláctví, neboť populaci afrických nosorožců naprosto zdecimovalo.
Také krokodýli jsou chráněni a z nich vyrobené suvenýry si bez dokumentů přivézt nemůžete. To samé se týká i některých hadů. Z kůží těchto plazů se vyrábějí především módní doplňky považované za luxusní zboží. Nabízí jej řada prodejců, kteří zájemci předají spolu se zbožím také dokumenty CITES, pokud se tak ovšem nestane, jde o nelegální obchod. Podle ČIŽP si čeští turisté z Eurasie dovážejí často i kožešiny z kočkovitých šelem, vlků a medvědů.
Přes hranice bez povolení neprojdou ani různé druhy korálů a mušlí nebo sběratelské předměty. Turisté si z tropických destinací často přivážejí právě schránky chráněných druhů měkkýšů a tvrdé mořské korály, které nasbírali na pláži, aniž by věděli, že je to zakázané.
Česká inspekce životního prostředí může za nezákonný dovoz udělit pokutu ve výši až 1,5 milionu korun, a v některých zvlášť závažných a úmyslných případech může být nelegální dovoz posuzován i jako trestný čin. Pokud si turisté chtějí dovézt suvenýry, jež spadají pod úmluvu CITES, musí mít vývozní povolení země, z níž cestují, a zároveň i dovozní povolení České republiky.
