Komu patří Česko: Šikanátorům je třeba se postavit

„Jde jim o převzetí moci, o ovládnutí Krušnohoru,“ říká o kriticích bytového družstva Jiří Nedvěd, zastupitel za Sdružení Mostečané Mostu. Tato politická odnož Krušnohoru podle něj vždy hájila mosteckou většinu – lidi, kteří bydlí v paneláku. Vzděláním dopravní inženýr měl původně na starost dopravu a městský dopravní podnik, teď se věnuje hlavně projektu Pod ochranou města. Jeho cílem je dostat z Mostu všechny „problémové rodiny“. V tom se prý shodne jak s velkými vlastníky investičních bytů, tak s největším majitelem a správcem bytů v regionu, družstvem Krušnohor.

V rámci projektu Komu patří Česko jsme se zabývali velkými majiteli domů a bytů. Mezi ně patří bytové družstvo Krušnohor. V článku Družstevní Rybafert na severu jsme popsali s ním spojené propojení majetku, politiky a mediálního vlivu. Lidé spojení s Krušnohorem kandidovali za Sdružení Mostečané Mostu na magistrát. Volební kampaň sponzorovaly firmy, jež měly od Krušnohoru zakázky. Za peníze družstevníků vycházel Zpravodaj Krušnohor, který chválil politiky Mostečanů Mostu a napadal jejich odpůrce. Co takové propojení s Mosteckem udělalo?

Pan Šimandl (Daniel Šimandl je majitel firmy Blesk, která léta pro družstvo pracovala a teď mluví o jeho praktikách, pozn. red.) naházel na Krušnohor spoustu špíny. Snažil se spolu s panem Gombošem (Lubomír Gomboš vede s Krušnohorem a Sdružením Mostečané Mostu několik sporů především kvůli jejich netransparentnosti, pozn. red.) o převzetí moci. Františka Rybu (ovládá Krušnohor i Mostečany Mostu, pozn. red.) šikanují množstvím žalob i urážlivými útoky na sociálních sítích.

Krušnohor, ze kterého vzniklo Sdružení Mostečané Mostu, hájí zájmy lidí, kteří žijí na sídlišti. Takových je v Mostě většina, zhruba sedmdesát procent, a osmdesát procent z nich buď bydlí v bytě družstva Krušnohor, nebo družstvo jejich domy spravuje. To propojení je samozřejmé, lidé, kteří jsou pod Krušnohorem, chtějí být hájeni také na politické rovině.

Z výročních zpráv Sdružení Mostečané Mostu plyne, že jej sponzorovali firmy a lidé, kteří měli od Krušnohoru zakázky. Je takové propojení v pořádku?

Nevím, to je otázka. Na tom, že politickou stranu sponzorují firmy, není nic špatného, každou politickou stranu někdo sponzoruje. A je logické, že když sháním sponzory, nejdřív oslovím lidi ve svém okolí. Ale je vyloučené, že by to bylo tak, jak popisoval pan Šimandl – že mu to bylo nařízeno. Kdyby bylo, znamenalo by to, že všechny firmy, které dělaly pro Krušnohor, by musely sponzorovat Mostečany Mostu a tak to nebylo, sponzorovaly je jen některé. Dá se z toho vymyslet skvělá konspirace, ale zkuste se na to podívat jednoduchým selským rozumem. Když si založím politickou stranu, s žádostí o podporu nejdřív oslovím své partnery, kteří ví, co jsem zač a proč to dělám. Těžko budu o tom, že mám dobré zájmy, přesvědčovat někoho, kdo mě vůbec nezná. Pan Šimandl mluvil o čtyřech tisících, které dal krasobruslařskému klubu. Člověk, který vydělával na Krušnohoru sedmnáct milionů korun ročně bude mluvit o nějakých čtyřech tisících a o tom, že ho k tomu někdo nutil? Jeho cílem je zničit Františka Rybu – chce se mu pomstít za to, že s ním rozvázal spolupráci, protože vynášel interní dokumenty a podával žaloby.

Za peníze družstevníků vycházel také Zpravodaj Krušnohor, který chválil politiky Mostečanů Mostu a napadal jejich odpůrce. To je podle vás také v pořádku?

Na propagaci v novinách se zase podívejme selským pohledem. Volební strana Mostečané Mostu vznikla proto, že v Mostě je velké množství lidí vázaných pod Krušnohorem. V době, kdy na magistrátu vládla ODS, neměli moc zastání. V politice neseděli lidi z paneláků. Krušnohor řekl, a dost, my zastupujeme ohromnou část obyvatel města a politici nás neposlouchají. Budeme podporovat ty politiky, kteří nás budou zastupovat. Příkladem byl primátor za Mostečany Mostu Vlastimil Vozka, bydlel ve Wolkerovce v paneláku. Most je panelákové město a lidem se líbilo, že je zastupoval člověk, který sám bydlí v paneláku.

Jeho předchůdce Vladimír Bártl, primátor za ODS, nebydlel v paneláku?

Nevím. Myslím, že ne. Mně je blízká myšlenka, že v zájmu Krušnohoru je, aby se lidem na sídlištích žilo dobře. Proto pomocí zpravodaje podporuje volební stranu, která o to usiluje. Hájí zájmy podniku. Chápu, že Krušnohor není standardní firma, rozhodují v ní totiž družstevníci, ale ti jako celek také podporují tu stranu, která hájí jejich zájmy.

Mostečané Mostu osm let ovládali magistrát. Projevilo se to nějak na chodu města? Jak?

Když odešli, výrazně se zhoršila údržba města, za Mostečanů Mostu bylo město čistší. Co se jim nedařilo, byl boj proti nepřizpůsobivým, i když se snažili.

Před volbami v roce 2018 Mostečané Mostu voličům slibovali: „Vystavíme vesnici pro lůzu.“ Co si o tom myslíte?

To je trochu bulvární označení toho, co chtěli. Já jsem s tím heslem nesouhlasil (v té době jsem byl zastupitel strany PRO MOST), ale chápu jejich myšlenku. Pokud se neumíš chovat, nejsi schopen žít podle našich kulturních pravidel, měl bys bydlet někde, kde se ta pravidla nemusí dodržovat. Pokud si někdo chce vzít kytaru a vylézt v jedenáct večer na balkon, ať si to dělá, ale mezi sousedy, kterým to nevadí. Způsob komunikace ale podle mě nebyl šťastný.

Mostečanům Mostu i Krušnohoru vládne ředitel František Ryba. Jak dobře se znáte? A co si o jeho vlivu myslíte?

Neřekl bych, že vládne. Je to zásadní postava, umí dojednávat věci, politice rozumí. Ano, stojí za řadou vyjednávání, ale to neznamená, že rozhoduje. Podporuje volební stranu a jako zkušený politik dává rady. Je to stratég. Možná ho někdo zná jako autoritativního člověka, ale já ho znám jako člověka, který opravdu naslouchá a opravdu chce něco změnit.

Mezi družstevníky v poslední době rostla nespokojenost, někteří z nich se snažili z vlivu Krušnohoru vymanit a jiní se obraceli na soud. Vadilo jim třeba, že nemají informace o hospodaření družstva, napadli také, že Sdružení Mostečané Mostu se chová jako politická strana, ale neplatí pro něj pravidla transparentního financování. Sledoval jste tento boj?

Jeho hlavní postavou je Lubomír Gomboš. Jde mu o převzetí moci, ovládnutí Krušnohoru, chce být jeho ředitel. Hází špínu na všechno, podává žaloby, platí právníky. Za mě je to nemorální, i když legitimní pokus o převzetí moci.

Co by z toho měl?

Peníze, pomstu, těžko říct, co má slíbeno od lidí, kteří to celé sponzorují. Myslím si, že ty právníky rozhodně neplatí sám. Otázka je, co by se stalo, kdyby takoví lidé převzali moc. Stačí malinko, aby z toho udělali dojnou krávu.

Soud dal nedávno kritikům za pravdu a Sdružení Mostečané Mostu zrušil s odůvodněním, že má politické cíle, ale neplatí pro něj stejná pravidla transparentnosti jako pro politické strany. Změní se tím něco?

To je zase ta šikana. Pan Gomboš se snaží vytvářet iluzi, že se Sdružení Mostečané Mostu rozpadá.

Rozhodl ale ústecký krajský soud.

Bavíme se i o možnosti, že založíme politickou stranu. Někteří ale říkají, nejsme politická, ale volební strana, nemáme větší politické cíle než komunální, ve svých řadách máme lidi z různých politických stran a podporuje nás spolek, který tvoří aktivní lidé a předsedové domů. Byl bych rád, kdyby Mostečané Mostu znovu kandidovali, šikanátorům je třeba se postavit.

V roce 2019 řešila policie žalobu Lubomíra Gomboše kvůli tomu, že Krušnohor prodal stovky volných bytů několika podnikatelům v realitách. Prodával je přitom pod tržní cenou a běžní družstevníci, kteří by měli být první na řadě, neměli o prodeji ani tušení. Proč se to dělo?

O tom nic nevím. Pokud to tak je, vadilo by mi to. Ale nejsem člen družstva, moc mě to nezajímá.

Hodně bytů takto získal Miroslav Vykouk, který měl ke zdroji opravdu blízko, protože prodeje bytů za družstvo vyřizoval. Považujete to za střet zájmů?

Za mě to střet zájmů rozhodně je. Ale tady v Mostě si nakoupil levné byty kdokoli, kdo měl peníze. Všichni věděli, že na tom do budoucna vydělají. Stejně ale probíhala privatizace v celé České republice. Každopádně mám teorii, že zrovna Zedník a Kodada, kteří prosadili reformu ve vydávání dávek, měli jasný cíl, když byty nakupovali ve velkém. Ale co se týče Krušnohoru, ten prostě prodával, neměl křišťálovou kouli, aby věděl co s byty bude.

Článek vznikl v rámci projektu Komu patří Česko z grantu NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Jsou investiční byty pro město problém?

Dlouho se to považovalo za problém, i já jsem to za problém považoval, dnes na to ale koukám jinak. Změnil jsem názor díky svojí práci – z domů jsem se snažil dostat problémové rodiny. Měl jsem nabito, znal jsem zákony, měl jsem připravené žaloby a čekal jsem, až narazím na obchodníka s chudobou a půjdeme do přestřelky. A víte, co se stalo? Se všemi jsem se domluvil, protože i v jejich zájmu bylo, aby byl dům bez nepřizpůsobivých.

Jak se vám to povedlo?

Majitelům jsem neříkal jen „vyhoď nájemníka a bude to fajn“, občas jsem musel vysvětlit, že jinak budeme nuceni podávat žaloby na úhradu škody.

Jak se dá žalobou dosáhnout toho, aby majitel někoho z bytu vystěhoval?

Žaloba není na nájemníky, říkáme, že za byt odpovídá majitel. Když tam má nájemníka, který dělá problémy, je jednoduché dokázat, že to snižuje hodnotu ostatních bytů v okolí a výši nájmů v nich. Po majiteli bytu pak mohu chtít uhradit škodu, rozdíl mezi běžným a sníženým nájmem.

Proběhl už nějaký takový soud?

Neproběhl, nebyl důvod. Tak daleko jsme se nedostali. Velcí vlastníci nám šli na ruku. Dvakrát jsem dával předžalobní výzvu, ale to byli malí majitelé, kteří bydlí v Praze, v Mostě mají jediný byt a je pro ně problém, když jim nájem z něj na dva tři měsíce vypadne. V tom je výhoda větších investorů, výpadek nájmu jim tolik nevadí, a hlavně rozumí tomu, že jim chce někdo pomoct a zhodnotit tak jejich investici.

Kolik lidí už majitelé díky této strategii vystěhovali?

Odhaduji, že asi sto deset rodin. Máme spočteno, že je to zhruba desetina všech problémových rodin v Mostě.

A kam ty rodiny šly?

To byla častá otázka, když jsme představovali náš projekt Pod ochranou města. Šli jinam a mně je úplně jedno kam. Starám se o Most a chci, aby se všechny domy uměly problémových nájemníků zbavit. Cíl je dostat je z pryč tohoto města. Nás se také nikdo neptal, když se sem stěhovali. Nemůžeme dělat odkladiště celé republice.

 

Autorka rozhovoru: Hana Čápová
Úvodní fotografie: ČTK / Hájek Ondřej