Komu patří Česko: Chtěli zachránit svůj dům, stejně o něj přišli. Družstvo využilo lidi ve finanční nouzi

Jak bydlet doma. Tak se jmenuje několik bytových družstev, která v současnosti vlastní více než sto rodinných domů či bytů po celé republice. Často je vykupují od lidí s finančními potížemi. V reklamním videu jim slibují pomoc a snadné řešení tíživé situace. Namísto toho se jejich situace ale často ještě zhorší.

Paní M. a její rodiče (redakce totožnost zná, respektujeme ale jejich přání zůstat v anonymitě) se před časem museli rozloučit s rodinným domem a zahradou poblíž Chebu. „Měli jsme čtrnáct dní na to, abychom si našli jiné bydlení,“ líčí. Současný vlastník nemovitosti, společnost Mayfair Consulting Central Europe, několikrát paní M. vyzval k vystěhování a poté na ni podal žalobu. Na základě soudního rozsudku se paní M. s rodiči vystěhovala. Podle jejích slov to probíhalo za velmi dramatických okolností. „Vyhrožovali nám, že se budou dít ošklivé věci. Žádné rodině bych něco podobného nepřála.“ Momentálně bydlí i se svými rodiči o dvě stě metrů dál v domě, kde jim ubytování poskytli známí.

Paní M. měla exekuci ve výši 36 788 (částka se skládá z dluhu 27 tisíc, zbytek jsou exekuční poplatky). Jak sama říká, půjčila si na zdravotní pomůcku pro svého nemocného otce a neměla peníze na splacení dluhu.

Krátce poté, co jí přišel dopis o zahájení exekuce, ji oslovilo družstvo Jak bydlet doma II. „Už nevím, jestli mi poslali mail, nebo dopis. Psali, že jsou schopni zaplatit exekuce, kterých se bojím jako čert kříže,“ popisuje paní M. Sjednala si tedy schůzku s realitním makléřem Petrem Englem, jenž s družstvem spolupracuje a je také majetkově propojen s jeho předsedou Michalem Moučkou.

Podivné smlouvy

Bytových družstev s názvem Jak bydlet doma je v Česku celkem devět a liší se pouze římskou číslicí na konci názvu. Za všemi stojí pětatřicetiletý podnikatel a předseda Michal Moučka, družstva sídlí v Praze. V reklamním videu tvrdí, že lidé mohou svou nemovitost prodat družstvu a z výtěžku zaplatit dluhy. Potom platí družstvu nájem, kterým svou nemovitost z družstva postupně vyplatí.

Moučka o tomto systému mluví i v rozhovoru na Youtube. „Družstevník si formou družstevního nájmu mimo jiné platí anuitu a ta nemovitost mu bude jednoho dne patřit,“ vysvětluje v rozhovoru. Žádná kupní smlouva ani přihláška do družstva, které má investigace.cz k dispozici, však o zpětném odkupu pomocí splátek nájemného nemluví.

VIDEO: Rozhovor o družstevním bydlení s Michalem Moučkou (vlevo):

Redakce se na předsedu obrátila s otázkou, jakým způsobem tedy splácení funguje. Podle Michala Moučky přihláška splácení sice nezmiňuje, ale ani nevylučuje. „Žádný družstevník nemá povinnost anuitu (splátku, pozn. red.) uhradit nebo postupně platit. Každý družstevník ale tuto možnost má,“ tvrdí předseda. Zda bude smlouva obsahovat doložku o splácení, tedy závisí jen na iniciativě dlužníka.

Ve smlouvách, jež má redakce k dispozici, se prodávající nedozví, jak vysokou částku má splácet, aby se mu nemovitost vrátila.

Co ale v těchto smlouvách nechybí, je souhlas prodávajícího s tím, že prodává nemovitost levněji, než je obvyklá cena. Také paní M. prodala svou nemovitost pod cenou – za 950 tisíc korun, přestože v roce 2020, kdy její dům družstvo kupovalo, se ceny rodinných domů v její lokalitě pohybovaly podle cenové mapy od dvou do pěti milionů. Z kupní ceny musela uhradit další částky, mimo jiné například 150 tisíc Moučkově firmě MMGFG servicies and consulting za zprostředkování.

Souhlas prodávajícího s nízkou kupní cenou. Zdroj: Prohlášení k výši kupní ceny, investigace.cz

„Když člověku hrozí ztráta domova a naskytne se naděje, že by o něj nemusel přijít, souhlasí i s takovými podmínkami,“ popisuje dluhová poradkyně Vlastimila Sachrová-Feistingerová z organizace Člověk v tísni důvody, proč lidé podepíší i pro ně nevýhodné věci. Jenomže paní M. ani netušila, že svůj dům prodává. „Dům jsem jim sice odprodala, ale oni mi to podali tak, že ten barák bude můj a já jim jen budu splácet půjčku. To, že jsem podepsala kupní smlouvu, jsem se dozvěděla až od právničky,“ podotýká paní M.

Konec v družstvu

Paní M. byla dle svých slov ze začátku spokojená, dokud družstvo nepožádala o půjčku. Na rekonstrukci domu potřebovala milion korun, což ale vedení vyhodnotilo jako příliš vysokou částku.„Chtěla jsem si půjčit více peněz, ale bytové družstvo mi to zamítlo. Dalo mi ale doporučení na pana Subotiče,“ popisuje situaci paní M. Podle makléře Engela ale byla půjčka od Subotiče podmíněná tím, že paní M. z družstva vystoupí.

Právě Subotičovi družstvo nakonec celou nemovitost za 1 130 000 odprodalo. Paní M. tak Subotičovi platila nájem. Po devíti měsících postupného zvyšování na něj ale přestala mít.

„Zatímco družstvu jsem platila asi deset tisíc měsíčně, u pana Subotiče se nájemné vyšplhalo na 26 tisíc. To už bylo moc peněz, nemohla jsem si to dovolit,“ popisuje svoji roční zkušenost s majitelem Subotičem. Podle nájemní smlouvy zahrnovala částka 26 tisíc pouze nájemné, nešlo ani o služby, ani o splátku dluhu. Ten měla paní M. podle původní smlouvy s družstvem splatit nejpozději do roka a měsíce od chvíle, co si půjčila.

Paní M. se proto obrátila opět na družstvo s žádostí o pomoc. „Chtěla jsem zpět k bytovému družstvu. To mi slíbilo, že s panem Subotičem vše vyřídí. Pan Petr Engl mi sdělil, ať mu přestanu platit nájem, že bytové družstvo se už o vše postará,“ popisuje paní M. sliby, jež se podle ní neuskutečnily.

Subotič po čase dům přeprodal za 2 860 000 korun společnosti Mayfair Consulting Central Europe s dovětkem, že ho obývá i paní M., které kvůli neplacení nájemného vypověděl smlouvu. Mayfair Consulting Central Europe pak na paní M. podala žalobu na vyklizení. Soud jim následně vyhověl a paní M. se i s rodiči vystěhovala.

Podnikání Jak bydlet doma

Družstva vedená Michalem Moučkou v minulosti prodávala nemovitosti nejen Svenu Subotičovi a na něj napojeným firmám, ale i dalším zájemcům. „A to za standardní cenu i lidem, kteří o těchto praktikách třeba ani netušili,“ vysvětluje Vlastimila Sachrová-Feistingerová, dluhová poradkyně Člověka v tísni, jež pomáhá řešit i případy ohledně družstev Jak bydlet doma.

Kupci jsou ale i firmy z Moučkova okolí. Některé mu přímo patří, například Assets MGM, SOLUM Investments či Longly 2. Vlastníkem další podobné firmy VM REAL SPV X je naopak člen představenstva družstev Jak bydlet doma a Jak bydlet doma II. Vítězslav Moravec.

Podle Moučky jsou jejich pravidla pro obchody s nemovitostmi nastavena striktně – prodej se uskuteční pouze ve dvou případech: pokud si to družstevník sám přeje, nebo když neplatí nájem a je tedy z družstva vyloučen. „V takovém případě jde nemovitost do dražby. Jestliže má naopak zájem na prodeji družstevník, nemovitost se prodá přes realitní kancelář nebo kupce, kterého si družstevník sám najde,“ vysvětluje Moučka.

V roce 2021 družstva Jak bydlet doma vlastnila dohromady kolem 160 nemovitostí. Družstvům z nich stále patří 71, dalších 80 bylo přeprodáno dále a deset nemovitostí se vrátilo původním majitelům. Zpět se k nim ale nedostaly tak, jak popisuje Moučka – tedy postupným splácením, nýbrž skrze běžnou kupní smlouvu. Zhruba třetinu z nich tvoří rodinné domy, zbytek jsou byty. Protože se v družstvu nemovitosti zřejmě skupují a dále prodávají už delší dobu, není možné odhadnout, kolik jich tímto systémem prošlo.

Kdo na tom vydělá?

„Cílem družstva není dosahování zisku a kvůli tomu nevykonává žádnou zvláštní činnost,“ tvrdí předseda Michal Moučka. Nemovitosti údajně kupuje z prostředků, jež mu půjčují věřitelé, kteří to berou jako investici. Družstvo jim pak z části nájmu dlužníka půjčku splácí. „Věřitelem může být fyzická i právnická osoba. Nejčastěji bytové družstvo získává úvěry od společností financujících developing (výstavbu nemovitostí, pozn., red.),“ dodává předseda.

Kromě toho, že majitel prodá svou nemovitost podle smluv, které máme k dispozici, pod cenou, musí zaplatit i provizi zprostředkovatelům. Firmy, s nimiž družstvo spolupracuje, pak patří předsedovi Michalu Moučkovi. V jedné takové smlouvě tvoří poplatky za různé provize a advokáta pětinu ceny nemovitosti prodané tímto způsobem.

Takovou provizi za zprostředkování zaplatil i pan V. (redakce jeho totožnost zná, na žádost ji ale nezveřejňuje), jenž se původně dohodl s družstvem Jak bydlet doma, následně ale od smlouvy odstoupil.

„Hrozilo, že mi exekutor zabaví byt. Našel jsem si na internetu pana Moučku a sjednal si s ním schůzku,“ vysvětluje. Následně se domluvili na částce a podepsali smlouvu. „Dal jsem ji pak přečíst svému kamarádovi, který mi řekl, že je to nesmysl,“ dodává pan V. Poté od smlouvy v dvoutýdenní lhůtě odstoupil. Za zprostředkování musel přesto zaplatit skoro 300 tisíc korun firmě MMGFG servicies and consulting, kterou skrze firmu MMGFG vlastní Michal Moučka.

Částku se pak snažil vysoudit zpět, ale prohrál: firma MMGFG servicies se bránila, že již sama zaplatila své matce MMGFG. „Řekli, že už té firmě peníze zaplatili. Ale ta firma patří Moučkovi, tak nevím, co měli zaplatit,“ diví se pan V.

Moučkovo podnikání

Kromě Michala Moučky jsou ve vedení družstva Jak bydlet doma zapsaní ještě jeho manželka Ivana a podnikatelé Miroslav Gron s Vítězslavem Moravcem. Oba jsou Moučkovi dlouhodobí spolupracovníci. Moučka s Gronem a Moravcem už v roce 2012 založili úvěrovou společnost Creo Valore. Ta dnes už neexistuje, ale trojice spolu podnikala i nadále, zabývala se nemovitostmi, úvěry a půjčkami. Gron s Moravcem od letošního února figurují pouze v družstvu Jak bydlet doma. Ostatní společnosti zůstaly Moučkovi.

Jde například o zmiňovanou společnost MMGFG, jejímž společníkem je i firma Petra Engla, který za družstvo komunikoval s paní M.

Propojení mezi Michalem Moučkou a Petrem Englem. Zdroj: aplikace Cribis

Dále Moučka vlastní společnost Zbavit se dluhu, která poskytuje spotřebitelské úvěry. Assets MGM zase kupuje podíly nemovitostí, z nichž jí pak bývalí majitelé platí nájem. Tato firma měla v roce 2021 podíly ve zhruba 120 nemovitostech. Podnikatel Moučka je prostřednictvím společnosti MMGFG i majitelem společností Audentes či Dlužníkův štít. Mimo to vlastní další společnosti, které rovněž poskytují půjčky nebo zprostředkovávají prodej nemovitosti.

Komu patří Česko, Lenka Matoušková
Článek vznikl v rámci projektu Komu patří Česko z grantu NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

První z těchto firem, Creo Valore, založená společně s Gronem a Moravcem, podle webu ČT24 rozesílala v roce 2013 lidem dopisy, v nichž lživě tvrdila, že jejich dům je v exekuci, nebo dokonce v dražbě.

Moučka v rozhovoru na YouTube popisuje, že k oslovování nových klientů stále používají dopisní kampaně, zájemci za ním přicházejí ale i na doporučení realitních makléřů a finančních poradců. Spolupracuje také s firmou ADOL monitor, která na svých stránkách nabízí monitoring exekucí, v jehož rámci se může člověk dostat k nemovitostem zatíženým exekucí. Dále společnost zpracovává data z Katastru nemovitostí. „Tato činnost společnosti ADOL byla podrobena kontrole Úřadu pro ochranu osobních údajů a nyní je se společností vedeno správní řízení,“ říká mluvčí Úřadu pro ochranu osobních dat Milan Řepka. Někdy ale zadlužené majitele nemovitosti odloví přímo Moučka. Například pan V. se o družstvu dozvěděl z jeho reklamního rozhovoru v Deníku.

Jak dodávají dluhoví poradci, s nimiž investigace.cz mluvila, většina lidí, kteří se kvůli družstvu dostali do potíží, nechtějí jít k soudu. Mají pocit, že si nemohou dovolit advokáta a přijde jim to jako složitá cesta.

 

Autorka textu: Barbora Šturmová
Autorka úvodní fotografie: Lenka Matoušková