Kauza Kuciak, den 10: Lustrování Kuciaka si policisté přehazovali

Ve středu 15. dubna, více než dva měsíce od posledního jednacího dne, opět zasedl tříčlenný soudní senát Specializovaného trestního soudu v Pezinku, aby projednal zavraždění novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Hlavní proces začal letos v lednu a obviněných bylo pět. Dva z nich, zprostředkovatel Zoltán Andruskó a střelec Miroslav Marček, se už k činu přiznali a v samostatných řízeních soud rozhodl o jejich trestech. Andruskó, který od svého zadržení spolupracoval s policií a bez jehož výpovědi by vyšetřovatelé nemuseli odhalit objednatele vraždy, dostal 15letý trest už loňského prosince. Miroslav Marček se k vraždě přiznal v průběhu výslechů rovněž minulý rok a svoji výpověď potvrdil i během hlavního procesu. Soudní senát mu začátkem dubna udělil trest odnětí svobody za tři vraždy (kromě mladého páru zabil i podnikatele Molnára) v délce 23 let. 

Hlavní proces se tak nyní týká pouze tří osob – Tomáše Szabóa, jenž měl jako řidič asistovat střelci Marčekovi, Aleny Zsuzsové, která měla zprostředkovat vraždu novináře, a Mariana Kočnera, který si měl likvidaci Jána Kuciaka objednat. Z důvodu pandemie koronaviru probíhá obnovený soudní proces v omezeném režimu. Kromě přísných hygienických pravidel byla ve středu umožněna přítomnost u soudního líčení pouze třem slovenským redakcím: veřejnoprávnímu médiu RTVS, tiskové agentuře TASR a Aktualitám.sk, kde Ján Kuciak před svou smrtí pracoval. Ostatní redakce měly k dispozici zvukový přenos ze soudní síně.

Včerejšího jednání se z obviněných zúčastnil pouze Marian Kočner. Rodiče zavražděných nebyli přítomni. Během dne se nepřistoupilo k žádným přímým svědeckým výpovědím a četly se pouze zápisy z výslechů.

Obhájce Kočnera Marek Para podal hned v úvodu přelíčení námitku vůči zaujatosti tribunálu. Para zpochybnil jeho předpojatost tím, že při vyřčení Marčekova rozsudku tribunál použil iniciály Mariana Kočnera a označil ho jako zadavatele vraždy. Para namítl, že se tím soud dopustil porušení Kočnerova práva na presumpci neviny a požadoval, aby byli soudci odvoláni.

Soudní senát v čele s Ruženou Sabovou po krátké pauze rozhodl, že se Parovou námitkou nebude zabývat, protože v Marčekově případu soud nerozhodoval o jeho vině, nýbrž o jeho trestu. Marček se sám přiznal ke skutku a byl upozorněn, že jeho přiznání je nezvratné. Předsedkyně Sabová argumentovala i tím, že popis jeho skutku soud převzal přímo z textu obžaloby, kde je Marian Kočner zmíněný jako objednatel.

Proces pak pokračoval bez přestávky čtením svědeckých výpovědí. Státní zástupci nejdříve přečetli výpovědi lidí, kteří měli Marčekovi a Szabóovi poskytnout nové SIM karty, jež oba využili v den vraždy. Poté se četla prohlášení policistů, kteří měli lustrovat Jána Kuciaka.

Kauza Kuciak: střelec Marček stráví 23 let ve vězení

Kdo mi dal příkaz, na to si nevzpomínám

Příkaz k lustrování novináře dostal Pavol Vorobjov. Policista nejprve tvrdil, že tento příkaz obdržel od tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara, pak svoji výpověď změnil a prohlásil, že už si nevzpomíná, kdo mu příkaz dal, ale určitě to bylo ke služebním účelům.

„S Gašparem jsem tehdy hodně komunikoval a to, že měl pokyn k lustraci vydat právě on, byla na začátku pouze moje domněnka. Už si nevzpomínám, kdo byl zadavatel lustrace,“ vysvětlil vyšetřovatelům změnu své výpovědi Vorobjov a připomněl také, že Kuciaka osobně neznal, a proto neměl důvod lustrovat ho z vlastní iniciativy.

K přečtené Vorobjovově výpovědi se vyjádřil i Marian Kočner. „Jednoznačně vyplývá, že lustrace Kuciaka byla jenom jedna jediná a proběhla na konci léta nebo začátkem podzimu 2017. Je to v rozporu s tím, co tvrdí svědek Peter Tóth, který říká, že Kuciakovu lustraci měl k dispozici už v únoru 2017. Zatím nikdo nedokázal, že policie takový protokol vypracovala již v únoru 2017, jako tvrdí Tóth,“ uvedl Kočner k časové ose Kuciakových lustrací. 

Neptej se a lustruj

Vorobjov však příkaz k lustraci předal z důvodu dvoutýdenní zdravotní rehabilitace svému podřízenému Michalu Zubčákovi. Nařízení dostal od Vorobjova ústně a stejným způsobem jej postoupil dál. Proč má být lustrace provedena, komu a pro jaké účely je určena, se neptal.

 

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Příkaz k lustraci novináře Kuciaka tak doputoval až k Miroslavu Verešovi. Stalo se tak 7. září 2017 a podle jeho slov lustrování provedl ten samý den, kdy dostal příkaz od Zubčáka. Bylo mu sice divné, že pokyn k lustraci nedostal písemně, ale na nic se neptal. Lustraci udělal prostřednictvím interní policejní databáze REGOB (registr obyvatel – pozn. red.) a následnou vztahovou analýzou. Spis obsahoval informace o Kuciakových rodičích, sourozencích, jejich adresy a doklady. Příbuzenské vztahy byly zakresleny graficky.

Vereš nikdy předtím žádného novináře nelustroval. Na otázku vyšetřovatele, proč se nepřihlásil policii, když se dozvěděl o Kuciakově vraždě, řekl: „Zjistil jsem to až s odstupem času, když to bylo omílané v médiích. Věděl jsem, že vyšetřovatelé si zjistí, kdo Kuciaka lustroval. Já se (do lustračních databází – pozn. red.) vždy přihlašuji pod svým jménem.“

Výsledky lustrace dal Zubčákovi po jeho návratu z rekonvalescence na konci září 2017. Ten je odevzdal Vorobjovovi. Nikdo se nikoho na nic neptal, ale všichni policisté se ve svých výpovědích shodli, že podobným způsobem to v Národní kriminální agentuře (NAKA) funguje. Policisté prý často dostávají ústní pokyny k lustracím, které by však správně měly být alespoň evidované příslušníkem, jenž lustraci provede. Operativci se vzájemně znají, a proto není neobvyklé, že o lustrace požádají kolegy.

Dva světy: novináři a ti, co je sledovali

Pod dohledem policejního prezidenta?

V celém lustračním schématu se objevuje jméno bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Vorobjov ve své původní výpovědi řekl, že příkaz na lustraci dostal právě od něj.

„Požadavek na lustraci jsem nikdy žádnému policistovi nedal, to platí i v případě Vorobjova,“ odmítl Gašpar své obvinění a dodal, že žádný příkaz ke Kuciakově lustraci ani neviděl.

Z Gašparovy výpovědi vyplývá, že bydlí ve stejné ulici jako Vorobjov. Nikdy ho prý ale nenavštívil. Vorobjov Gašpara navštívil jednou, aby mu oznámil, že jeho jméno sdělil vyšetřovatelům jako jméno člověka, který mu dal příkaz k lustraci. Gašpar mu tehdy řekl, že udělal chybu, podle něj mělo jít o administrativní pochybení.

Gašpar též přiznal, že jako policejní prezident dostával o průběhu vyšetřování vraždy Jána Kuciaka rámcové informace. Hned na počátku se jednou zúčastnil i porady vyšetřovacího týmu, avšak v květnu 2018 ve funkci policejního prezidenta skončil.

S Marianem Kočnerem podle svých slov nikdy nekomunikoval, proto mu ani nemohl poskytnout žádné informace z vyšetřování. S Norbertem Bödörem, synem vlivného podnikatele z Nitry, který měl podle svědka Tótha spolufinancovat sledování novinářů, jsou v rodinném vztahu a pravidelně se setkávají.

„Věděl jsem, kdo je Ján Kuciak, protože o mně napsal jeden článek. Vyžadoval ode mě stanovisko, které jsem mu poslal, a on ho zveřejnil. Dál jsem neměl důvod se tím zabývat,“ řekl o Kuciakovi Tibor Gašpar.

Hlavní proces bude pokračovat i dnes čtením výpovědí dalších expertů. Soudní senát rovněž informoval přítomné, že již obdržel psychologický profil Mariana Kočnera, který požadoval na posledním jednání v únoru.

Autor článku: Eva Kubániová
Autor úvodní fotografie: Branislav Wáclav / aktuality.sk
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.