Jestliže někdo z novinářů věřil, že zájem o soud s obžalovanými z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové poklesne, pondělní ráno v tiskovém středisku tomu vůbec nenasvědčovalo. Několik metrů široká místnost se začala naplňovat už od sedmé hodiny, v osm stála přede dveřmi řada lidí. „Je tu Haščák!“ ohlásil někdo z přítomných a všichni fotografové okamžitě vyskočili ze židlí. Přitom podle přísně stanovených pravidel před zahájením jednání nesměl nikdo místnost opustit. Všichni se proto marně tlačili u vchodu, aby alespoň zahlédli jednoho z nejvlivnějších mužů Slovenska. Čtvrtý den soudu se netrpělivě očekávaly výpovědi dvou nejzajímavějších svědků.
Syn vlivného podnikatele z Nitry, Norbert Bödör, dorazil na poslední chvíli. Fotografové se modlili, aby vůbec měli čas zachytit jeho příchod. Jméno Bödör se ve slovenských médiích často skloňuje, avšak vyfotit ho je téměř nemožné. Kromě toho, že zveřejnil pár instagramových fotek z posilovny, se médiím programově vyhýbá.
„Já média moc nesleduji, ani s nimi nekomunikuji,“ odpověděl hned na začátku své výpovědi. Také byznysu rodiny Bödörových se zavražděný novinář Kuciak podrobně věnoval. „Věděl jsem, kdo je Ján Kuciak. Myslím, že psal nějaké články i o mně,“ přiznal Norbert Bödör.
O této nitranské podnikatelské rodině se tvrdí, že má blízko k vládnoucí straně SMER. Bývalý slovenský premiér Robert Fico několikrát řečnil na firemním setkání jejich společnosti Bonul neboli bezpečnostní služby, která od státu dostává milionové zakázky.
Bödör byl předvolaný na základě podezření, že měl sledování novinářů, včetně Jána Kuciaka, spolufinancovat. „S Marianem Kočnerem se znám asi 10 let, vídáme se nepravidelně a považuji ho za svého známého. Bavíme se o všem možném,“ vysvětlil svůj nejasný vztah k jednomu z opodál sedících obžalovaných.
Nevzpomínám si
Podobně nejasně se vyjadřoval i k jiným klíčovým událostem. Obžaloba měla za to, že si Bödör přes své kontakty na policii lustroval vybrané novináře.
„Je obecně známo, že pan bývalý policejní prezident Tibor Gašpar je můj vzdálený příbuzný. Nikdy jsme však neřešili pracovní věci, které by se týkaly jeho funkce. Nikdy jsem ho rovněž nežádal o takové informace,“ snažil se vyvrátit podezření, že pro Kočnera nechal vypracovat profily sledovaných novinářů z policejní databáze.
Nepřesvědčivě pak objasňoval i to, zda dostával zprávy o průběhu vyšetřování. „Věděl jsem, že policie pravděpodobně ví, kdo je vykonavatelem vraždy. Mluvilo se o tom veřejně v restauracích a kavárnách v Bratislavě dva měsíce před zásahem policie.“ Když se ho žalobce zeptal, v kterých konkrétních kavárnách se probírají tak citlivé policejní informace, nedokázal odpovědět.
Člen jednoho z nejobávanějších rodinných klanů na Slovensku zkrátka vypadal jako školák, který neudělal domácí úkol. Předsedkyně senátu mu to také dala najevo. „Pane Bödöre, máte nějakou vadu řeči?“ zeptala se přísnym hlasem, když něco nejasně mumlal do mikrofonu. Otázka zaskočila nejen nitranského podnikatele, ale i novináře v místnosti. Na jejich tvářích se objevily pobavené úsměvy s náznakem satisfakce. Sportovně vyhlížející holohlavý muž z Nitry se musel senátu několikrát omluvit. Navíc nebyl schopný obšírněji odpovědět ani na další dotazy a nejčastěji reagoval frází: „Nevzpomínám si.“
Chlapský slovník
Bödörův kamarád Jaroslav Haščák, jeden z partnerů Penta Investments, si svůj domácí úkol naopak pečlivě připravil. Promyšleně, chronologicky a hlavně sebevědomě vysvětloval trojici soudců, co v hantýrce miliardářů znamená slovní spojení „pracovat na o