Kauza Kuciak: střelec Marček stráví 23 let ve vězení

Senát Specializovaného trestního soudu v Pezinku shledal Miroslava Marčeka vinným ze tří vražd – z úkladné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové a z vraždy podnikatele Petra Molnára. Senát rozhodl o trestu pro Marčeka ve výši 23 let vězení s maximální ostrahou. Sám Marček si rozsudek vyslechnout nepřišel.

Rozsudek o Marčekově vině není žádným překvapením, což na začátku dnešního jednání připomněla i předsedkyně soudu Ružena Sabová. Miroslav Marček se ke skutkům přiznal a jeho přiznání bylo považované za „nezvratné“. Senát měl rozhodnout pouze o výši trestu. Podle závažnosti trestního činu do úvahy přicházely tři varianty: doživotí, 25 let nebo mimořádně snížený trest. Navzdory závěrečným řečem právních zástupců i obhajoby se nakonec soud přiklonil k mimořádnému snížení trestu.

Neshoda ve výši trestu

Ohledně výše trestu přitom nebyli jednotní ani samotní žalobci. Jako první přednesl závěrečnou řeč prokurátor Juraj Novocký. Státní zástupce odsoudil úkladnou vraždu mladého páru a zdůraznil, že z pohledu poškozených rodin „žádný trest nebude dostatečně vysoký“. Na druhé straně vyzvedl Marčekovu spolupráci s vyšetřovateli, protože bez jeho pomoci a přiznání by vražda Petra Molnára nebyla vůbec objasněna. „[Marčekova] náprava teoreticky není vyloučená a bylo by možné ho převychovat trestem 25 let,“ navrhnul prokurátor Novocký a zároveň vyloučil mimořádné snížení trestu.

Advokát rodiny Kuciakových Daniel Lipšic odsoudil Marčeka jako chladnokrevného vraha. Zároveň uznal jeho přiznání za „věrohodné a v souladu s dalšími důkazy“. „Přiznal se k závažnější formě skutku, než znělo původní obvinění,“ vysvětlil Lipšic, proč požadoval trest 25 let. Nejprve byl Marček v souvislosti s vraždou Jána Kuciaka totiž označen za „řidiče“, za „střelce“ jeho bratranec Tomáš Szabó. Na tento fakt poukázal i Roman Kvasnica, advokát Zlatice Kušnírové. Ten však Marčekova přiznání neviděl jako lítost nad spáchaným činem, ale jako reakci na ohrožení jeho bratrance, ke kterému projevoval respekt. Kvasnica proto žádal nejvyšší možný trest – doživotí. S doživotním trestem souhlasil i právní zástupce rodiny Molnárových.

Marčekův obhájce Martin Endrődy kromě spolupráce svého klienta zdůraznil i jeho lítost: „Každý člověk je osobitý. Ne všichni projevujeme lítost stejným způsobem. To, že ji neprojevil požadovaným způsobem, ale neznamená, že ji necítil.“

Komu zvoní hrana v Pezinku?

Jasný signál soudu: přiznání má smysl

Po dvouhodinové pauze tříčlenný senát nakonec rozhodl o trestu 23 let. Marčeka obvinil z dvojnásobné úkladné vraždy, z vraždy podnikatele Molnára a ze spolupachatelství a nelegálního držení zbraní a střeliva. V případě vraždy novináře šlo o objednávku a Marčekovým motivem měla být finanční odměna. Soudkyně Sabová několikrát zdůraznila, že všechny oběti byly „lidé velké hodnoty“ a nemajetková újma, která vznikla pozůstalým, je nevyčíslitelná. Na základě majetkových poměrů potom stanovila nemajetkovou újmu na 140 tisíc eur pro rodinu Kuciakových, 70 tisíc pro Zlatici Kušnírovou a 40 tisíc pro rodinu Molnárových. O tom, kdo tyto sumy zaplatí nebo bude splácet, rozhodne až soud s Marianem Kočnerem.

Další hodinu pak předsedkyně Sabová podrobně vysvětlovala, jak o výši trestu uvažoval senát. Její komplexní hodnocení se týkalo způsobu vykonaných vražd, přitěžujících i polehčujících okolností, osobních poměrů obžalovaného i dopadů jeho konání.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.