Ruská armáda, považovaná za jednu z nejsilnějších na světě, uvízla na Ukrajině. Reportéři z OCCRP proto zjišťovali, co se to uvnitř armády děje, že se rádoby obávaná zbraň Kremlu proměnila v obra na hliněných nohou.
Na začátku války na Ukrajině byla ruská armáda pokládána za jednu z nejsilnějších na světě. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) měly více vojsk než Rusko pouze Spojené státy, Čína, Indie a pravděpodobně Severní Korea.
Rusko vlastnilo více než 12 000 tanků, 6 000 samohybných děl, 3 000 odpalovacích raketových systémů a zhruba 7 000 tažných děl. Mimo to mělo k dispozici více jaderných hlavic než všechny země NATO dohromady. Díky tomu ruská armáda patřila k nejmocnější na světě.
Nelze se tak vyhnout otázce, proč tento impozantní vojenský moloch zabředl na Ukrajině namísto „krátké vítězné války“ do konfliktu s nejasným koncem.
Ukrajinské nezávislé médium UNIAN poukazuje na to, že prezident Vladimir Putin byl před válečnou operací i během ní mylně informován o skutečné vojenské síle Ruska.
Ruský nezávislý server Meduza.io aktuální situaci na ukrajinských bojištích vysvětluje tím, že vojáci a níže postavení důstojníci nevěděli, do jakého konfliktu jdou, a tudíž na něj nebyli náležitě připraveni.
Ať už jde o mylnou představu Vladimira Putina, nebo nepřipravenost ruských vojsk, všichni experti i armádní důstojníci, s nimiž novináři z OCCRP hovořili, se shodují, že na ruské vojenské blamáži na Ukrajině se významně podepsala všudypřítomná korupce.
Problém není jen v tom, že v armádě – zjednodušeně řečeno – lidé kradou vše od vybavení přes palivo až po uniformy. V ruském vojsku navíc chybí transparentnost ohledně dat o zbrojení a finančních nákladech s tím spojených.
Nepotismus, krádeže a zpronevěry také ovlivňují výcvikový proces, a to jak v době míru, tak během Putinových „zvláštních operací“, jako třeba té nynější na Ukrajině nebo dřívějších v Gruzii či v Sýrii. Korupce nejenže znemožňuje efektivní zásobování, ale podkopává i důvěru uvnitř armády.
Ukrajinu tak mimo obrovské nasazení jejích vojáků i civilistů možná zachrání i rozsáhlá korupce panující v ruských vojenských složkách.
Nové vybavení
Ruská armáda se na možnost invaze na Ukrajinu připravovala už přes deset let. V roce 2007 byl do funkce ministra obrany jmenován Anatolij Serďukov s jediným úkolem: reformovat vojska. Nepřipravenost ruské armády a potřebu její modernizace akcentovala osmidenní válka v Gruzii (respektive v Jižní Osetii) v roce 2008, která znovu potvrdila, že armáda není vybavená na soudobý typ války.
„Před Serďukovem jsme měli velkou, nemotornou armádu se zastaralým vybavením,“ řekl novinářům z OCCRP jeden starší důstojník. Ačkoliv Serďukov ukradl „vše co mohl“, jak tvrdí tento voják z povolání, provedl přislíbenou vojenskou reorganizaci tím, že dosavadní těžkopádná vojska nahradil mobilními taktickými skupinami. Ty byly poprvé nasazeny na východní Ukrajině v roce 2014.
Serďukuvo ministrování skončilo fiaskem, i když se mu podařilo vyklouznout z vyšetřování četných případů korupce a dalších trestních obvinění.
Jeho nástupce Sergej Šojgu na svého předchůdce navázal a rovněž prosazoval nezbytné reformy. Na první pohled se také zdálo, že konečně zavádí i tolik potřebnou finanční transparentnost.
Od roku 2013 totiž Šojgu pravidelně publikoval zprávy o veřejných zakázkách na obranu Ruska. V lednu 2022 takto ohlásil dokončení 70procentní modernizace ruských vojsk.
Podlě experta, který mluvil s OCCRP, je toto číslo ale „naprosto fiktivní a neověřitelné“. Vojenský specialista dodal: „Vidíme sice nové vybavení – střely, tanky, ponorky – ale pouze v jednotlivých případech.“
Skandály a krádeže
Právě tyto neověřené informace ministra obrany mohly podle expertů oslovených novináři z OCCRP způsobit, že Putin skálopevně věřil bleskovému vítězství nad Ukrajinou. Nadto se prezidentovi vybraní vojáci i předváděli.
„Každý rok máme desítky cvičení – přehlídky, ukázky bojové techniky, kde všechno klape. V neporazitelnost armády lze proto lehce uvěřit,” řekl OCCRP výše zmíněný vojenský expert.
Podle něj přitom problémem nejsou peníze. Například pro rok 2022 Moskva vyčlenila ze státní kasy na armádu 61,7 miliardy dolarů (1,4 bilionů korun), což je podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) čtvrtý největší vojenský rozpočet na světě. V poměru počtu obyvatel k HDP Rusko dokonce předčí i Spojené státy.
Další odborník ale OCCRP sdělil, že ačkoli jde o „působivá čísla“, většina lidí ovšem netuší, kde tyto peníze skončí.
„Vůbec nechápu, za co se ty peníze utrácejí. Nemáme žádné možnosti tyto výdaje kontrolovat,“ uvedl.
Lidská síla
Ruská armáda mohla svůj zreformovaný potenciál otestovat v roce 2014 na východní Ukrajině a o rok později v Sýrii. Obě intervence však co do rozsahu použitých vojenských sil agresora i obránce nelze srovnávat se současnou válkou.
Sýrií sice prošly tisíce ruských vojáku, odhaduje se jich na 5–10 000 tisíc, avšak většinu z nich tvořil letecký personál, tudíž těžko posoudit efektivitu pěších divizí.
„Současná situace na Ukrajině je úplně jiná, ruská armáda tady používá nesrovnatelně větší lidskou sílu, podobně jako její nepřítel,“ řekl OCCRP citovaný vojenský expert.
Mimo korupci a finanční netransparentnost může za selhání ruských vojsk na Ukrajině ale i špatný výcvik a nízká morálka vojáků.
Právník z projektu zabývajícího se dodržováním lidských práv v armádě řekl novinářům z OCCRP, že odvedenci na boj nejsou připraveni.
„Vojáci jsou čím dál tím horší. Zdá se, že lidé, kteří přicházejí do armády, pak jen udržují kasárna a sekají tam trávu.“
Jeho slova potvrzuje i tankista, jenž působil v jednotce ve východním Rusku. Ten uvedl, že jejich výcvik se nekonal, a to kvůli tomu, že nedostali naftu.
Místo toho jim byly slíbeny virtuální simulátory, ale „něco se s nimi stalo“, dodal voják.
Dalším faktorem, jenž ruské vojáky silně demoralizuje, je přetrvávající „šikana“ neboli praxe ponižování nových branců. Zatímco vojenští představitelé tvrdí, že takové praktiky už neexistují, jsou známy i případy, kdy kvůli šikaně branec zastřelil svého spolubojovníka.
Zmíněný právník tak novinářům z OCCRP potvrdil, že jsou „neustále kontaktováni“ kvůli nátlaku, jemuž nováčci čelí. „Drobné úplatky, psychický nátlak, bití a další pozůstatky z éry sovětské armády stále přetrvávají.“
Tyto praktiky vytvářejí v rámci armády nedůvěru, a to nejen mezi řadovými vojáky, ale i vůči jejich velitelům. Důkazem je třeba video ze 3. března, v němž si vojáci stěžují, že je velitelé „naložili do děl“.
Všechny citované faktory o stavu i bojeschopnosti ruské armády proto ukazují, že údajně neporazitelná chlouba Kremlu nebojuje na Ukrajině pouze se zarputilým nepřítelem, ale i sama se sebou.
Zpracovala: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: Flicker/ manhhai