Fotbalová asociace Bosny a Hercegoviny měla v roce 2021 nabrat nový dech. Vico Zeljković, tehdy její čerstvě zvolený prezident, sliboval mohutné investice do stadionů, jejichž rekonstrukce měla být zárukou snadnějšího vstupu tamních fotbalových mužstev do evropských soutěží. Veřejnou zakázku na celý projekt ale provázely problémy už od jejího vyhlášení – příliš specificky nastavené požadavky vyvolávaly pochybnosti o nepodjatosti. Průtahy pak nastaly i při samotné realizaci, některé hrací plochy ještě stále nejsou dokončené. Jedním ze stavitelů je i česká firma, jejíž majitelé v minulosti spolupracovali se známým českým zbrojařem nebo s bývalým šéfem makedonských tajných služeb. Bosenskou fotbalovou asociaci nyní vyšetřuje tamní prokuratura.
Až do roku 2019, kdy bylo dokončeno hřiště stadionu Grbavica v Sarajevu, byla fotbalová infrastruktura v Bosně a Hercegovině v havarijním stavu. V mnoha ohledech je tomu tak dodnes, mnoho stadionů se prakticky rozpadá, a to nejen v důsledku zanedbání údržby, ale i kvůli neschopnosti do nich smysluplně investovat a modernizovat je. Před rekonstrukcí stadionu Grbavica existoval pouze jeden fotbalový stánek v zemi, Bilino Polje v Zenici, jenž splňoval požadavky UEFA k organizování mezinárodních zápasů.
Od války v 90. letech se bosensko-hercegovinská ekonomika nikdy plně nezotavila a všechny sporty, jež v dobách Jugoslávie v životě společnosti hrály důležitou roli, se dostaly na seznam priorit státní správy. Kluby jsou totiž definovány jako „sdružení občanů“, která nemohou být v soukromém vlastnictví. Což Bosna a Hercegovina zdědila po Jugoslávii, kde bylo soukromé vlastnictví jakéhokoli sportovního oddílu ze zákona nemožné.
Činnost fotbalových klubů je proto často financována místní státní správou, jejíž finanční pomoc obvykle nepřesahuje 1 % z dostupných veřejných rozpočtů, jak pro fotbalový magazín Josimar uvedl jeden z členů parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny. Toto procento je určeno pro všechny sporty, nejen pro fotbal.
Prezident spasitel
V roce 2021 ale tamnímu fotbalu svitla jiskra naděje. Fotbalová asociace Bosny a Hercegoviny (NFSBiH) si zvolila nového prezidenta, Vica Zeljkoviće, který sliboval masivní investice do zanedbané fotbalové infrastruktury. Součástí jeho slibů byla i rekonstrukce 12 fotbalových hřišť, jejichž nerovný povrch a absence odtokového systému znemožňovaly při horším počasím sport vůbec provozovat.
„Toto je první projekt, který chci během svého působení zahájit. […] Dostaneme se na 12 hřišť? To nezáleží jen na nás. […] V našem vlastním rozpočtu máme nyní dost prostředků na to, abychom během čtyř let postavili šest hřišť. Dalších šest nám jich bude chybět a potřebovali bychom pomoc UEFA,“ řekl Zeljković v dubnu 2021.
Když pak byl v roce 2022 představen projekt s názvem „Rekonstrukce 12 hlavních hracích ploch v Bosně a Hercegovině v rámci projektu NS/FSBiH – Výstavba hybridních hřišť“, spolufinancovaný UEFA z programu HatTrick V, sklidil velký potlesk. (Program HatTrick je finanční pomoc UEFA určená členským zemím na rekonstrukci či budování fotbalové infrastruktury.) Právě hybridní povrch hřiště, který mimo jiné zajišťuje jeho vyhřívání, je podmínkou pro účast ve všech soutěžích UEFA.
Realizace projektu ale nejprve vyžadovala vyhlášení veřejné zakázky. Jedním z požadavků bosenské fotbalové asociace bylo využití specifické stavební technologie. Konkrétně se jednalo o technologii, která není nejmodernější a pro výstavbu hřišť ji využívá jen velmi málo společností. To rozlítilo ostatní evropské firmy, jež se tak tendru nemohly zúčastnit. Jedna z nich, švýcarská GrassMax Systems, poslala fotbalové asociaci stížnost. Její ředitel v dopise uvedl, že je zklamán, neboť jeho firma za těchto podmínek nemůže podat nabídku, a je „překvapivé“, že by UEFA, která bude projekt financovat, „přijala uzavřené výběrové řízení namísto spravedlivé otevřené soutěže“.
Výběrové řízení bylo i přes protesty vyhlášeno na konci března 2022. Přihlásila se do něj dvě konsorcia společností. O tři týdny později již zakázka znala vítěze – konsorcium složené ze tří společností, vedených českou firmou Wickr Group, a. s. Součástí konsorcia byly dále společnosti Hellasod SA z Řecka a nizozemská Tarkett Sports B. V. Stížnosti ostatních firem bosenská FA (Fotbalová asociace) i UEFA přešly a konsorcium započalo 1. června práce na hřišti stadionu Banja Luka a v dalších čtyřech sportovních stáncích.
V září, kdy tyto hrací plochy stále ještě nebyly použitelné, se zainteresované fotbalové kluby začaly veřejně durdit. Jejich hráči neměli kde trénovat a kluby nemohly vydělávat peníze z prodeje vstupenek na zápasy. Jedním z důvodů, proč konsorcium vedené českou Wickr Group tendr vyhrálo, byl přitom termín dokončení do 30 dnů. Společnosti, jež se výběrového řízení také účastnily, přitom ve svých stížnostech uvedly, že měsíc je na celkovou rekonstrukci hřiště nerealistická lhůta. Podle nich je potřeba jen deset dní k tomu, aby byl nainstalován specifický hybridní povrch.
Prezident bosenské FA ale vůči protestům namítl, že „stěžovatelé neuvedli žádné důkazy“, že by tomu tak skutečně bylo, a že „uchazeči měli k dispozici volný odhad doby, kterou potřebují k provedení prací způsobem, jejž popsali ve své technologii a dané nabídce“, reagoval Zeljković v dopise.
Nemožné je pro nás hračka
Odborníci na výstavbu hybridních hřišť novinářům z Bosny a Hercegoviny vysvětlili, že je prakticky nemožné nainstalovat drenážní systém, podzemní vytápění a hybridní povrch za 30 dní už jen z důvodu případného špatného počasí. V telefonických rozhovorech představitelé předních firem v tomto oboru, které zaměstnávají jiné fotbalové svazy i některé z největších evropských klubů, potvrdili, že tak rychle nebylo ještě žádné hybridní hřiště nikde na světě vybudováno.
Konsorcium společností Wickr Group, a. s., Hellasod SA a Tarkett Sports B. V. proto zakázku v termínu, díky kterému výběrové řízení nakonec vyhrálo, pravděpodobně nemohlo dokončit. A nedokončilo – chyběla jim pracovní síla i potřebná technika. První ze stadionů, jehož hrací plochu zprovoznily, firmy předaly k užívání za čtyři a půl měsíce, nejdéle pak trvaly práce na Stadionu Asima Ferhatoviće Hase v Sarajevu (dříve Olympijský stadion Koševo) – téměř osm měsíců.
Na výsledky práce konsorcia si stěžovali i ředitelé stadionů a fotbalových klubů. „Nemusíte být moc chytří, abyste pochopili, proč na tomto hřišti kluby stále nemohou hrát,“ řekl v únoru 2023 pro televizi N1 Dževad Šećerbegović, tehdejší generální ředitel stadionu Tušanj. „Dělníci práci dokončili pozdě, takže hřiště potřebuje více času. Byla by škoda na něm hned hrát, protože tráva nezapustila kořeny dostatečně hluboko. Myslím, že se bude moci hrát až v polovině března,“ prohlásil. Naopak prezident fotbalového klubu Velež Mostar novinářům z N1 řekl, že dělníci chtěli na domovském stadionu jeho klubu pokládat trávu přesto, že byla plocha očividně křivá. „Bylo jasné, že jsou buď neschopní, nebo arogantní,“ uvedl Senad Husnić.
Zástupce bosenské FA v říjnu 2022 uvedl, že asociace udělala vše proto, aby byl projekt hotový co nejdříve. „Jsme spokojeni částečně, protože některé aspekty jsme nemohli ovlivnit. Mluvím o počasí, o dalších věcech.“
České stopy v bosenské zakázce
Firma Wickr Group, sídlící v pražské Michli, se takto jmenuje od června 2021 – pod předchozími názvy působí v Česku od roku 2006. Jejími majiteli jsou bratři Dejan a Vojislav Sparavalovi, podnikatelé, kteří v Česku žijí a podnikají již od 90. let. Podle zjištění investigace.cz pomáhal Vojislav Sparavalo v minulosti zbrojařské firmě Jaroslava Strnada CSG s nákupem továren na výrobu munice v Makedonii. Sparavalo byl podle zjištění investigace.cz a OCCRP zároveň napojen na bývalého šéfa makedonských tajných služeb Sašu Miljakova, jenž dle zápisu z obchodního rejstříku vlastnil v Česku spolu s bratry Sparavalovými mezi lety 2003 a 2010 společnost Service Point MM, s. r. o.
Miljakov byl v listopadu 2018 společně s dalšími policejními úředníky zatčen kvůli nezákonným odposlechům stovek občanů, včetně novinářů, v roce 2021 byl odsouzen k dvanácti letům vězení.
Dejan Sparavalo investigaci.cz vysvětlil, že se česká Wickr Group o veřejné zakázce na rekonstrukci fotbalových hřišť dozvěděla z otevřených zdrojů a rozhodla se vybrat k její realizaci vhodné partnery. „Abychom splnili jejich požadavky, kontaktovali jsme několik společností a potom si vybrali do společného konsorcia firmy Tarkett a Hellasod, společnosti s velkými mezinárodními referencemi,“ řekl Sparavalo. „Tendr, kterého se zúčastnila dvě konsorcia, jsme s přehledem vyhráli, a to tím, že jsme podali zdaleka nejlepší nabídku.“
Samotná zakázka byla vyhlášena 24. března 2022. Společnost Wickr Group si o dva dny později zaregistrovala webové stránky. Na dotaz, zda byl funkční web jedním z požadavků veřejné zakázky, Sparavalo neodpověděl, vysvětlil ale, že v té době měnili poskytovatele webhostingových služeb. Také uvedl, že „společnost Wickr group, a. s., je investiční a developerská firma a je v oboru aktivní více než 25 let.“
Konsorcium v čele s českou Wickr Group nakonec projekt realizovalo a dokončilo rekonstrukci hracích ploch na stadionech v bosenských největších městech – Sarajevo, Mostar, Banja Luka a Tuzla.
K samotným projektům a průtahům spojeným s jejich realizací Sparavalo konstatoval, že v rámci smlouvy již zrekonstruovali pět fotbalových hřišť – tedy dva stadiony ve městě Mostar a po jednom ve městech Tuzla, Banja Luka a v Sarajevu, přičemž „čtyři jsme již předali, Sarajevo je ve fázi přípravy dokumentace k předání“. Rekonstrukce dalších dvou byla podle majitele Wickr Group už zahájena. „Konsorcium samozřejmě poskytuje záruky vyplývající ze smlouvy s investorem,“ vysvětluje Sparavalo. Zda bude ovšem čelit nějakému penalizačnímu postihu za pozdní dodání, nekomentoval.
Nejasné financování
Součástí smlouvy s UEFA na projekt „Výstavba 12 hybridních hřišť a program jejich údržby – investiční projekt“ byla i specifikace způsobu finanční úhrady. UEFA souhlasila s tím, že projekt podpoří pod podmínkou, že na části jeho financování se budou podílet města, jejichž stadionů se rekonstrukce či výstavba týká. Smlouva, kterou mají novináři z bosenské televize N1 k dispozici, upřesňuje, jaké stadiony bude UEFA spolufinancovat z celkové částky v přepočtu více než 37 milionů korun. To se ale stane pouze v případě, že všechny místní samosprávy na každý stadion přispějí v přepočtu 5,8 milionů korun.
Smlouva také uvádí, že dokud nebude mít UEFA podepsané souhlasy všech samospráv o poskytnutí financí, žádné peníze do projektu nevloží.
V případě stadionu ve města Banja Luka ale jak tamní zastupitelstvo, tak i státní instituce popřely, že by rekonstrukci stadionu jakkoli financovaly. Prezident bosenské FA během své tiskové konference potvrdil, že některá hřiště byla rekonstruována bez finanční podpory měst. „Máte pravdu, že podle smlouvy s UEFA musí klub nebo místní komunita přispět 20 nebo 25 procenty, podmínky jsou stejné. Kluby ale mají možnost účastnit se samy jako klub nebo s místní komunitou. V případě FK Borac, Zrinjski a Velež se jednalo o přímé účastníky bez místní komunity. Vše je čisté a nejsou žádné problémy,“ řekl Zeljković.
Smlouva bosenské FA a UEFA se zapojením klubů ale nepočítá. V případě stadionů Velež a Zrinjski přitom tamní úřady potvrdily, že na rekonstrukci peníze vyhradily.
Stále ovšem zůstávají dva stadiony, jež byly zrekonstruovány, a tím pádem musela být částka 5,8 milionu uhrazena. Fotbalovému klubu Borac před svým nástupem do funkce prezidenta bosenské FA šéfoval právě Zeljković. V případě Banja Luka podle informací od zdroje z bosenské FA část nákladů zaplatil tamní fotbalový klub. Ten ale zároveň na začátku letošního roku musel dostat finanční injekci od Republiky srbské, jinak by zbankrotoval. Zdroj z bosenské FA novinářům řekl, že částku uhradila právě fotbalová federace, jež klubu půjčila peníze na zaplacení srbské finanční pomoci již v polovině roku 2022. Klub tento dluh nikdy nesplatil. Podle pravidel UEFA by se tak neměl účastnit zápasů v evropských soutěžích. FK Borac přesto startoval ve druhém kvalifikačním kole Evropské ligy.
Na dotaz, jak prezident bosenské FA vychází s UEFA, Zeljković odpověděl, že „mají fantastický vztah“. „Většinu z toho, co děláme, bychom nikdy nemohli dělat bez podpory UEFA a FIFA,“ uvedl pro Radio Televizija Republike Srpske.
Na dotazy investigace.cz ohledně projektu na stavbu 12 hybridních hřišť v Bosně a Hercegovině odpovědělo tiskové oddělení UEFA, že „vedení UEFA vždy dbá na to, aby byly u každého schváleného projektu dodržovány předpisy UEFA HatTrick, a neustále sledujeme vývoj projektů realizovaných z finančních prostředků HatTrick“.
Bosenskou FA začala nyní vyšetřovat tamní prokuratura. Podle neoficiálních informací, které získal novinář z bosenské televize N1, se státní zastupitelství zajímá kromě osoby prezidenta FA Zeljkoviće také o jeho poradce Marka Miličiće. Jak informovala N1, o posledně jmenovaném je známo jen velmi málo informací. Ani lidé, kteří se v prostředí tamního fotbalu pohybují dlouhá léta, nevědí, kdo Miličić je nebo co jej kvalifikuje k tomu, aby zastával funkci poradce prezidenta FA.
Marko Miličić v Česku od roku 2007 spoluvlastnil společnost Mi&Mi Company. Podle dostupných informací mělo být předmětem podnikání této společnosti hotelnictví a pohostinství, firma ale v obchodním rejstříku nezveřejňovala žádné dokumenty, které by objasnily, zda nějakou činnost opravdu vyvíjela. Společnost v loňském roce zrušil český soud.