Evropská unie by mohla uvalovat sankce na osoby odpovědné za porušování lidských práv. Plán na zavedení nových sankcí podpořili evropští ministři zahraničí. Přijetí nové legislativy však zabere přinejmenším měsíce a může navíc narazit na odpor některých členských států Unie.
„Souhlasili jsme se zahájením přípravných prací k vytvoření globálního sankčního režimu, který umožní reagovat na vážná porušení lidských práv,“ uvedl nový šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. Zákon má podle něj představovat „rozhodný krok EU směrem k potvrzení její vedoucí úlohy v oblasti ochrany lidských práv“.
Označení Magnitského zákon nese jméno ruského právníka Sergeje Magnitského. Ten zpracoval detailní zprávu o korupci na nejvyšších místech ruské státní správy. Následně byl však zatčen a po roce ve vazbě zemřel na následky zanedbání lékařské péče.
V roce 2012 přijaly Spojené státy zákon pojmenovaný podle ruského advokáta a uplatňují jej celosvětově. Rusko na jeho přijetí zareagovalo odvetou v podobě zákazu adopce ruských dětí americkými občany.
Spojené státy v souvislosti s případem Magnitského uvalily sankce na řadu ruských politiků, podnikatelů a dalších osobností. Na základě tohoto zákona také podobným způsobem „potrestaly“ představitele Saúdské Arábie v souvislosti s vraždou novináře Džamála Chášakdžího. V úterý pak stejné sankce uvalilo americké ministerstvo zahraničí i na slovenského podnikatele Mariána Kočnera – obžalovaného z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky – spolu se šesti jeho firmami. Kočner je první Slovák, na kterého USA Magnitského sankce uvalily.
Jak informovalo Rádio Svobodná Evropa, zavedení nového sankčního režimu navrhlo už před rokem Nizozemsko. Řada zemí včetně Maďarska, jehož vláda má s Ruskem blízké vztahy, však jeho přijetí blokovala. Podle agentury AP přišel s opětovnou iniciativou k přijetí této legislativy německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Evropští diplomaté se však označení Magnitského zákon v souvislosti s novým režimem sankcí spíše vyhýbají. Podle ČTK totiž nechtějí budit dojem, že je úprava směřována primárně proti Rusku. Zákon má umožnit trestání jednotlivců po celém světě.
Podle představitelů EU však schválení nové legislativy může zabrat ještě několik měsíců. Přijetí totiž závisí na jednomyslném souhlasu ze strany členů EU. Deník N však informoval, že přijetí nových sankcí formou zákona by mohlo blokovat právě Maďarsko.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.