Environmentální neboli ekologická kriminalita zahrnuje nelegální těžbu dřeva, nerostů či pašování zvířat. Organizovaný zločin na ní ročně vydělá stovky miliard dolarů. Kromě toho, že představuje hrozbu pro světový ekosystém a boj proti změně klimatu, může rovněž dopomoci k vyvolání ozbrojených konfliktů a sociálních nepokojů. Z nové studie navíc vyplývá, že ekozločin bude v budoucnu mnohem častější než dosud.
Vědci ve studii pojmenované Mezinárodní environmentální zločin (TEC) uvádějí, že každým rokem tímto způsobem přichází světová ekonomika o 91 až 259 miliard dolarů (tedy téměř šest bilionů korun). Tato částka má představovat až 64 procent zisků světového organizovaného zločinu.
„Mezinárodní environmentální zločin se z finančního hlediska stal nejmocnější roznětkou pro vyvolávání společenských konfliktů ve světě,“ uvádí v tiskové zprávě Univerzity v Michiganu profesorka Meredith Goreová, která je spoluautorkou studie. „Pokud boj proti tomuto typu zločinu nezačleníme do strategií udržitelného rozvoje, bude v následujících desetiletích nadále představovat důležitou překážku.“
Tím, že ekologická kriminalita zpomaluje udržitelný rozvoj, ohrožuje podle studie téměř dvě miliardy lidí po celém světě. Populace ohrožená lokálním nedostatkem základních surovin, paliv, jídla a pitné vody je také náchylnější k vydírání a vykořisťování.
Podle profesorky Goreové může být přímým důsledkem environmentálního zločinu i obchod s drogami.
„Lidé vědí o tom, že se s drogami obchoduje, co ale možná netuší, je skutečnost, že tento byznys zásadním způsobem přispívá k odlesňování. Cílem takzvané ‚narkodeforestace‘ je vytvářet v lesích tajné pašerácké cesty a přistávací plochy,“ líčí Goreová.
Nové cesty pro zločin
Skrytou hrozbu pro světovou populaci představuje taktéž zřizování nelegálních skládek odpadu a pašování zvířat. „Spousta lidí netuší, co se stane s věcmi, které vyhodíme. Vyhozená elektronika například v mnoha případech končí na černých skládkách v chudých zemích. Pašováním exotických zvířat se naopak zvětšuje riziko zavlečení infekce přenosné mezi zvířaty.“
Zločinecké skupiny se do environmentální kriminality zapojují ve chvíli, kdy je pro ně výdělečná. „Možnost nabýt vysoký zisk spojený s minimální hrozbou zatčení činí z TEC velmi atraktivní druh zločinu. Pokud navíc takovéto skupiny disponují mezinárodní pašeráckou sítí nelegálního zboží, není pro ně složité obchodovat například se zvířaty,“ uvedl pro OCCRP spoluautor studie Francis Masse.
Zpráva také varuje před tím, že světový boj proti klimatické změně představuje pro gangy novou možnost zisku. To ukázala například loňská aféra týkající se daňových podvodů s emisními povolenkami, k níž došlo ve Francii. Soud poslal do vězení celkem třicet šest lidí, kteří nakupovali povolenky v zahraničí a v zemi galského kohouta je prodávali s připočtenou daní z přidané hodnoty. Peníze získané z DPH si však místo toho, aby je odevzdali francouzským úřadům, nechali pro sebe.
„V budoucnu bude environmentální kriminalita častějším jevem než doposud. Vývoj klimatických změn a s tím související problémy totiž mohou stále více lidí dohnat k tomu, aby se na TEC začali podílet,“ dodává Masse pro OCCRP.
Cestu naznačila operace Kulový blesk
Ačkoliv zůstává TEC významnou překážkou při zachování udržitelného rozvoje, podle výzkumníků existuje v souvislosti s touto kriminální tendencí několik možných řešení.
Úspěch rozsáhlého protipašeráckého mezinárodního zásahu Interpolu s názvem Thunderball (Kulový blesk) umožnil zadržení 582 osob ze 109 zemí světa, kteří pašovali tisíce želv, ptáků a stovky kusů sloních klů. Tato operace poukázala na skutečnost, že právě mezinárodní spolupráce a sdílení dat může vést k pozitivním výsledkům při potlačování tohoto druhu kriminality.
Napomoci může i spolupráce s místními komunitami, vzdělávání, potlačování korupce či zavedení přísnějších zákonů.