"Interiér haly letiště Brno-Tuřany" by Kirk - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Interi%C3%A9r_haly_leti%C5%A1t%C4%9B_Brno-Tu%C5%99any.jpg#/media/File:Interi%C3%A9r_haly_leti%C5%A1t%C4%9B_Brno-Tu%C5%99any.jpg

Brněnské letiště odbaví ročně více než půl milionu cestujících, létá se z něj do Londýna, Eindhovenu nebo na moskevské Vnukovo. Malé regionální letiště nevypadá, že je něčím zvláštní. Ale to jenom do chvíle, kdy se blíže podíváme na majetkové poměry a na lidi, kteří se kolem něj pohybují. Letiště sice vlastní Jihomoravský kraj, ten jej ale pronajímá soukromé firmě, kolem níž se vytvořil neprůhledný propletenec dalších firem. Není tak jasné, kam plyne část zisků z letiště.

"LKTB 01" by Karel x - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:LKTB_01.jpg#/media/File:LKTB_01.jpg
Letiště Brno-Tuřany se nachází 7,5 km jihovýchodně od Brna, na okraji historického slavkovského bojiště.

Brno – Jihomoravský kraj pronajímá miliardový majetek tuřanského mezinárodního letiště akciové společnosti Letiště Brno, která v roce 2013 vydělala 45 milionů korun (aktuálnější data ještě nejsou v Obchodním rejstříku k dispozici). Soukromá firma za pronájem zaplatila kolem 26 milionů korun, ale kraj do ní v témže roce přibližně tolik peněz zase nalil.

Jihomoravský kraj letišti loni vrátil peníze například na opravy nebo další budování. A osm milionů firmě přidal navrch na činnost letištních hasičů. Podle dokumentů v obchodním rejstříku přitom firma sama díky letišti v Tuřanech jen v roce 2012 vydělala pětačtyřicet milionů.

Kde zisk končí, není příliš jasné. Vlastnická struktura akciové společnosti Letiště Brno umožňuje, aby část zisku z provozu tuřanského letiště skončila v daňových rájích na Kypru a v Panamě.

Podle hejtmana Michala Haška to, že kraj zaplatí soukromé firmě více, než od ní získá z pronájmu, neznamená, že by na letiště doplácel. „Neberu to jako doplácení na provoz letiště. Peníze kraje jsou investovány do infrastruktury letiště, která patří kraji,“ popsal hejtman.

Letiště dostala do pronájmu firma stranického kolegy hejtmana

"Ilyushin Il-76TD, Turkmenistan Airlines AN1738280" by Alan Lebeda - Gallery page http://www.airliners.net/photo/Turkmenistan-Airlines/Ilyushin-Il-76TD/1738280/LPhoto http://cdn-www.airliners.net/aviation-photos/photos/0/8/2/1738280.jpg. Licensed under GFDL 1.2 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ilyushin_Il-76TD,_Turkmenistan_Airlines_AN1738280.jpg#/media/File:Ilyushin_Il-76TD,_Turkmenistan_Airlines_AN1738280.jpg

Firma Letiště Brno získala výhodný pronájem od kraje bez výběrového řízení v roce 2004 na padesát let, což zákon v té době umožňoval.

„Jako ministr jsem s tím souhlasil. Chtěli jsme hlavně zachovat letiště v provozu, a to se povedlo,“ říká dnes Milan Šimonovský, který byl tehdy ministrem dopravy. Stát převáděl všechna civilní letiště na kraje a ministerstvo dopravy muselo převody formálně odsouhlasit. Podle Šimonovského se ale ministerstvo k dalšímu pronájmu letiště nevyjadřovalo, protože to nebylo v jeho kompetenci.

Předsedou představenstva akciové společnosti Letiště Brno, která si krajské letiště pronajímá, je přitom Jiří Filip, stranický kolega jak bývalého ministra dopravy Šimonovského, tak nynějšího náměstka hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL). Filip také působil jako zastupitel za lidovce v Podolí u Brna.

Juránek byl v době uzavírání smlouvy o pronájmu letiště hejtmanem a stále považuje nájemní smlouvu za velmi výhodnou.

„Po deseti letech můžeme zkonstatovat, že tento způsob řízení regionálního letiště se ukázal jako nejvýhodnější pro kraj a také nejjasnější, co se týká všech kroků, které existují,“ řekl Juránek. „Smlouva všechno potřebné skvěle ošetřuje. Kdyby se podobný způsob smluv více používal v dnešní době, bylo by mnohem méně problémů,“ dodal.

Jak to s hospodařením brněnského letiště je, přitom nemůže ověřit ani sám kraj. V představenstvu ani dozorčí radě Letiště Brno totiž nikdo z představitelů jižní Moravy nesedí. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) tak může firmu pouze požádat o vstřícnost. Představitelé Letiště ale ani přes Haškovu výzvu, aby majetkovou strukturu odkryli, nezveřejnili všechny vztahy.

Stopy vedou na Kypr a do Panamy

Grafika: MFDNES
Grafika: MFDNES

Jediným akcionářem Letiště Brno je firma B. A. W. D. F., která původně, než získala největší jihomoravské letiště do pronájmu, na něm provozovala catering. Tu vlastní zase jiné tři společnosti s ručením omezeným: Fiji, kde je stoprocentním vlastníkem obchodní ředitel a předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip, dále TARU – Invest, která je psaná na advokáta Rudolfa Šnajdera, místopředsedu představenstva Letiště Brno.

Třetím společníkem je Mueron Jamay Investments, jejíž tři čtvrtiny vlastní francouzský občan Charles De Giraud D´Agay. Čtvrtina patří firmě Mueron Jamay Limited, která sídlí na Kypru. D‘Agay, který je dlouholetý blízký známý rodiny Filipovy, v písemném prohlášení uvedl, že je jediným vlastníkem kyperské firmy. „Sděluji vám, že ovládám sto procent podílu ve společnosti Mueron Jamay Investments, a to tak, že jsem i finálním beneficientem kyperské společnosti,“ napsal v tiskovém prohlášení D´Agay.

Samotný d’Agay žije v Praze a autorce se ho podařilo kontaktovat až po několika měsících pokusů. „Nechci se s vámi bavit,“ vzkázal nakonec přes svoji přítelkyni.
Ve skutečnosti ale není možné tiskové prohlášení d’Agaye nijak ověřit.

Sídlo na Kypru firmy volí především kvůli velmi nízkým daním a problematickému dohledání konečných vlastníků. Obchodní ředitel Letiště Brno Filip ale tvrdí, že nemá informace o tom, jak velká část zisku z provozování tuřanského letiště skutečně na Kypru končí.

„Peníze tam mohou končit, ale nemusí,“ pokoušel se vysvětlit Filip. V tiskovém prohlášení pak dodal, že Letiště Brno nemůže žádným způsobem ovlivňovat soukromou podnikatelskou činnost dalších nepřímých vlastníků jejich akcií.

Ale zisky z letiště nemusí končit jen na Kypru. V kyperském rejstříku figurují jako zakladatelé a správci firmy místní právnické firmy Jordan Company Administration Services Limited, Jordan Management Services (Cyprus) Limited a Leman Management LTD se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Všechny tyto firmy se specializují na zakládání off-shorových společností na klíč v daňových rájích.

Jak se ale při pátrání v obchodních rejstřících různých zemí ukázalo, ani kyperskou firmu Mueron Jamay Limited nevlastní přímo Francouz Charles d’Agay.

Vlastní ji akciová společnost Prisma Integral, která sídlí ve středoamerické Panamě. Z tamního obchodního rejstříku vyplývá, že má akcie na doručitele, tedy že jejich vlastníkem je ten, kdo je má v danou chvíli v držení, a je tím pádem anonymní. Firmu už v roce 2001 založila a spravuje velká právnická kancelář Gala, která se specializuje na mezinárodní obchodní právo. Jako ředitelé a jednatelé firmy Prisma Integral jsou uvedeni právníci z této kanceláře.

A proč zrovna Panama? Je zde nulová firemní daň a země tradičně nespolupracuje s daňovými správami v zahraničí.

Kraj nevidí do hospodaření letiště, přesto je dotuje dál

"Brno Airport (6269566267)" by flightlog - Brno AirportUploaded by RomanM82. Licensed under CC BY 2.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brno_Airport_(6269566267).jpg#/media/File:Brno_Airport_(6269566267).jpg
Pohled na brněnské letiště ze vzduchu.

„Pokud máte nové informace k Letišti Brno, které jsou v rozporu s dřívějšími prohlášeními jeho představitelů, seznámím se s nimi a budu poté adekvátně reagovat,“ uvedl hejtman Hašek. To se ale až dosud nestalo. Naopak se ukázalo, že krajští zastupitelé chtěli do letiště nalít další desítky milionů korun na vybudování jeho zabezpečení. Původně měla asi 127 milionů korun zaplatit Evropská unie. Jedna z firem, které se účastnily veřejné soutěže, se ale odvolala k Úřadu pro hospodářskou soutěž.

„Peníze z evropských fondů se tak nestihnou vyčerpat do stanoveného termínu. Vybudování zabezpečení letiště proto kraj zaplatí ze svého rozpočtu, financování rozdělíme do několika let,“ prohlásil na únorovém zasedání krajského zastupitelstva hejtman Hašek.

Kraj ale nemá v rozhodovacích orgánech Letiště Brno žádného zástupce, takže jeho vliv na to, co se děje ve firmě, je nulový. Rovněž nájemní smlouva uzavřená na 50 let nedává kraji jako vlastníkovi letiště příliš velký manévrovací prostor.

Odborníci: vlastnická struktura letiště je rizikem

Protikorupční odborníci vidí v propletenci firem kolem brněnského letiště, který končí v daňových rájích, riziko.

„Je otázka, kde ten řetěz končí. Problém netransparentní vlastnické struktury je v tom, že může končit u těch, kteří rozhodují a případně zvýhodňují ty firmy, které vydělávají na veřejném majetku, jenž mají pronajatý od kraje,“ vysvětlil Martin Kameník z nevládní organizace Oživení.

Ekonom Tomáš Menčík z poradenské firmy Cyrrus připomíná, že sídlo v daňovém ráji není nic nelegálního.

„Drtivá většina firem to dělá kvůli daňové optimalizaci. Samozřejmě že existují firmy, které využívají tyto destinace, aby mohly zakrýt svůj původ a vlastníky, ale těch je menšina,“ dodal Menčík.

"Middle apron Brno" by Jan Beran - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Middle_apron_Brno.jpg#/media/File:Middle_apron_Brno.jpg
Brněnské letiště využívá řada dopravců.

Komu tedy plyne ve skutečnosti část výnosů, není jasné. Přitom letiště nemá malé zisky. Ačkoliv loni společnost zaplatila kraji za pronájem letiště a desítek hektarů okolních pozemků přes 31 milionů korun, podle údajů ve sbírce listin v obchodním rejstříku měla v účetním období květen 2012 až duben 2013 zisk 45 milionů korun.

Této firmě krajští zastupitelé poslali za posledních deset let na dotacích nejméně 43 milionů korun. Naposledy loni na činnost hasičského sboru na letišti přispěl kraj více než osmi miliony korun. Kromě toho financoval v roce 2006 stavbu moderního terminálu za 237 milionů korun, který také patří do pronajatého majetku firmy Letiště Brno. A letos chystá kraj další velkou investici, za 127 milionů korun chce pro letiště nakoupit moderní zabezpečení.

Podle Hany Kašpaříkové, zastupitelky za hnutí Žít Brno, která jako aktivistka dlouhodobě dění kolem letiště sleduje, by kraj měl žádat vyšší nájemné. „Ačkoliv se zvyšuje cena majetku letiště, nájemné zůstává v posledních letech víceméně konstantní. S klidným svědomím mohu říci, že kraj na pronájmu letiště prodělává,“ tvrdí Kašpaříková.

Ze zápisů z jednání krajského zastupitelstva a analýzy nájemní smlouvy navíc vyplývá, že za posledních deset let kraj vykoupil v okolí přistávací dráhy pozemky nejméně za 40 milionů korun, které dal obratem do pronájmu Letišti Brno.

Výkupní cena se pohybovala od 200 do 1 500 korun za metr čtvereční. Některé pozemky jsou přitom víc než kilometr od letiště.

„Veškeré pozemky jsou vykoupeny v nezbytném rozsahu dle požadavků leteckých předpisů,“ sdělila k tomu mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Jana Ustohalová
Autorka je redaktorkou MFDNES. Problematiku brněnského letiště dlouhodobě mapuje a texty o ní zveřejňuje v jihomoravské MFDNES.

Grafika: MFDNES

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný