Po šesti letech padl v Itálii rozsudek v kauze podvodů s DPH napojených na neapolskou mafii. Součástí podvodu byly stovky firem, přes které zločinecká skupina okradla evropské rozpočty o zhruba třináct miliard korun. Soud v Miláně poslal šest členů gangu do vězení. Evropský úřad veřejné žalobkyně případ vyšetřoval pod krycím názvem Moby Dick.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
V čele podvodu stáli dva podnikatelé – Belgičan sicilského původu Rodolphe Ballaera a jeho italský komplic Paolo Falavigna. Přes síť stovek schránkových firem po celé Evropě vystavovali fiktivní faktury za prodej elektroniky, zejména sluchátek Apple a notebooků.
Takzvaný karuselový neboli kolotočový podvod probíhal na základě tohoto schématu: po vystavení fiktivních faktur schránkovou firmou, takzvaným chybějícím obchodníkem, přeprodala kupující italská společnost (broker) zboží další firmě sídlící mimo EU a následně požádala stát o vrácení DPH, kterou podle fiktivní faktury zaplatila původní prodávající firmě. Ta měla povinnost odvést DPH příslušnému finančnímu úřadu, avšak v době splatnosti již neexistovala nebo byla napsána na nastrčené ředitele, takže odpovědné osoby nešlo dohledat. Proto se takové firmě říká „chybějící obchodník“. Aby byl řetězec delší a podfuk méně nápadný, využívali podvodníci buffery – tedy firmy, jež sloužily k přeprodeji a zakrytí „kolotočových“ transakcí.
Do sítě byla zapojená i pražská firma B2B.Computer a její majitel Rodolphe Ballaera v Praze vlastnil tři nemovitosti, jak v roce 2024 odhalila redakce investigace.cz.
Peníze do byznysu podle italských vyšetřovatelů přitékaly i od neapolské mafie Camorra, která tímto způsobem legalizovala své nelegální výnosy.
Mafie Camorra
Camorra je jedna z nejstarších a nejmocnějších italských zločineckých organizací. Jejím domovem je Neapol a přilehlý region Kampánie. Camorra je celosvětově známá pro ilegální likvidaci odpadu a padělání luxusního zboží.
Prokuratura přesvědčila soud téměř o celé své verzi příběhu: šlo o organizaci rozdělenou do navzájem propojených skupin, které fungovaly napříč Evropou i mimo ni, a to přes komplexní řetězec firem.
Za tři roky, mezi 2020 a 2023, se na fiktivních fakturách protočilo zboží za víc než 1,3 miliardy eur – zhruba 33 miliard korun. Jeden z odsouzených, který je patřil mezi vůdce celé sítě, se navíc v listopadu 2024 vyhnul zatčení v Praze a poté se půl roku skrýval po celé Evropě. Úřadům se vzdal až v květnu 2025 a od té doby žil pod soudním dohledem. Evropská úřad veřejného žalobce (EPPO) ale nespecifikuje, o koho šlo.
Klíčovou roli hrálo propojení s mafií. Jeden z odsouzených měl podle prokuratury na starosti přebírat peníze od klanu napojeného na Camorru a nalévat je zpátky do podvodného schématu – gangu to zvyšovalo zisky, mafii to legalizovalo prostředky.
„Tyto rozsudky potvrzují to, na co EPPO léta upozorňuje – mafiánské organizace investují do podvodů s DPH, aby si tak vypraly své nelegální výnosy. Způsobují tím obrovské škody národním i unijním rozpočtům. Boj proti podvodům s DPH se musí stát prioritou Evropské unie a základním kamenem nové protipodvodové architektury,“ řekla evropská hlavní žalobkyně Laura Kövesi.
Všech šest obžalovaných zvolilo zkrácené řízení výměnou za nižší trest. Soud je uznal vinnými z účasti na nadnárodním zločinném spolčení, z daňového podvodu a praní špinavých peněz – a přitížil jim za napojení na mafii a použití mafiánských praktik. Tresty se pohybují od čtyř let do sedmi let a dvou měsíců vězení. K tomu přibyly vedlejší tresty: někteří z odsouzených mají doživotní zákaz veřejné funkce a jsou po dobu trestu zbaveni způsobilosti k právním úkonům, jiní dostali pětiletý zákaz veřejné funkce. Jeden z nich si navíc už nikdy nesmí založit firmu ani v žádné zasednout do vedení. Soudce k tomu nařídil propadnutí majetku za víc než 7,93 miliardy korun – šlo o nemovitosti i obchodní podíly. Rozhodnutí není pravomocné a lze se proti němu odvolat.
Na vyšetřování se podílelo hned několik italských policejních a finančních jednotek ve spolupráci s Evropským úřadem veřejné žalobkyně (EPPO) – institucí EU, která vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující rozpočet Unie, jako jsou podvody s dotacemi nebo praní špinavých peněz. Do celého případu je zapojeno přes čtyři sta osob a firem, část z nich už svůj dluh vůči daňovým úřadům uhradila.
Autorka textu: Sofia Špirková