Čínská lidová banka v Evropě investuje skrze neprůhlednou síť firem sahající do Lucemburska. Peníze z čínských devizových rezerv tak státu nenápadně zajistily podíly v evropské infrastruktuře, veřejných službách nebo nemovistostech.
Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP identifikovalo desítky společností registrovaných v Lucembursku, které jsou spojeny s úřadem SAFE, spravovaným Čínskou lidovou bankou. Skrze neprůhlednou síť fiktivních společností na Britských Panenských ostrovech a lucemburských holdingových společností si úřad spravující čínské devizové rezervy nenápadně zajistil podíly v klíčových evropských institucích.
Úřad Státní správa deviz (State Administration of Foreign Exchange, odtud anglická zkratka SAFE), který podléhá čínské centrální bance, vlasní značný podíl třeba v plynárenské společnosti ve Španělsku, jeho vliv ale dosahuje až na policejní velitelství v Belgii.
Podle odborníků zabývajících se čínskými zahraničními investicemi a obchodem je SAFE známý tím, že své investice a rozhodovací procesy udržuje v tajnosti.
„SAFE v poslední době vynakládá značné úsilí na to, aby zamaskoval objem svých investic, takže je zřejmé, že se chce vyhýbat pozornosti,“ uvedl pro OCCRP Brad Setser, výzkumný pracovník Rady pro mezinárodní vztahy (Council of Foreign Relations) specializující se na Čínu a bývalý zástupce náměstka ministra financí USA.
Zemní plyn, ale i budovy Evropské komise
V Polsku SAFE nepřímo kontroluje devět tamních společností, které jsou uvedeny jako vlastníci u desítek pozemků po celém Polsku. Nachází se na nich devět logistických center využívaných společnostmi jako Amazon nebo DPD.
Čínský úřad SAFE získal asi třetinový podíl ve španělské společnosti, která prostřednictvím jiné španělské firmy plně vlastní firmu Madrileña Red de Gas. Ta je významným distributorem zemního plynu, zásobuje statisíce domácností a podniků v celém madridském regionu.
SAFE také využívá struktury na Britských Panenských ostrovech a v Lucembursku, a to mimo jiné k držení části belgické firmy, která vlastní kancelářskou budovu, v níž sídlí instituce EU včetně Evropské komise. Podíly úřad drží i v belgické společnosti, která vlastní moderní kancelářskou budovu v centru Bruselu, kde sídlí belgická federální policie.
Největší vliv má SAFE ve Velké Británii. Nepřímo drží devětačtyřicetiprocentní podíl ve třech masivních větrných elektrárnách ve Walesu a na Skotské vysočině. Kromě toho portfolio úřadu ve Spojeném království zahrnuje nepřímé podíly v komerčních nemovitostech, třeba v nákupních centrech v Bristolu a Leicesteru, a v ubytovacích zařízeních několika britských univerzit. Kromě toho drží podíly i ve společnosti provozující přívoz mezi jedním z ostrovů na jihu Anglie a pevninou.
Čínský vliv jako nutné zlo?
Na vliv čínských státních firem dlouhodobě upozorňují evropské bezpečnostní orgány, ale i část politického spektra. Obavy mají zejména z ekonomické závislosti, špionáže a sabotáže, které hrozí v souvislosti s čínskou ekonomickou přítomností v kritické infrastruktuře a strategických odvětvích po celé EU.
Obavy je ale podle profesora východoasijských studií na Autonomní univerzitě v Madridu, Maria Estebana, třeba zasadit do kontextu toho, že v některých případech evropská ekonomika čínské investice může potřebovat.
„Mezi střežením se nadměrné závislosti a démonizováním nakonec všech investic pocházejících z Číny je tenká hranice,“ řekl Esteban reportérům OCCRP. „Myslím, že potřebujeme k problematice přistupovat o něco opatrněji, a zároveň pochopit to, že některé z těchto investic mohou naší zemi skutečně přinést přidanou hodnotu.“
Redakce investigace.cz v minulosti popsala, že i přes varování českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost používají čínské technologie a výrobky nejen jednotlivé složky státní správy, armáda nebo policie – kamery čínského výrobce jsme odhalili i na budově samotného kyberúřadu.
Výrobky čínských značek jsme našli na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.
Redakce navíc čínské kamery objevila i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách.
Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org.