Kryptoměny jsou pro zločince atraktivní především díky anonymitě a snadnosti, s jakou uživatelům umožňují okamžitě posílat finanční prostředky kamkoli po světě. Náhled do studie Crypto Crime Report od Chainalysis, která vychází každý rok a zabývá se kriminalitou ve světě kryptoměn, ukazuje za letošní rok až 81% nárůst kriminality v této oblasti.
Za rok 2021 byly oběti podvodů založených na kryptoměnách připraveny po celém světě o více než 7,7 miliard dolarů. Ve srovnání s rokem 2020, kdy tento typ podvodů oproti roku 2019 výrazně klesl, to představuje nárůst o zmíněných 81 %. Pokles se vysvětluje absencí takzvaných Ponziho schémat. Ta označují investiční operace v kryptoměně, které se však neuskuteční a investor o své peníze přijde.
Ruské kšefty
V roce 2021 připravilo jen Ponziho schéma od společnosti Finiko, zaměřené především na rusky mluvící osoby ve východní Evropě, své obětí o kryptoměny v hodnotě více než 1,1 miliardy dolarů.
Finiko sídlilo v Rusku a fungovalo od prosince 2019 do července 2021. Zhroutilo sa poté, co uživatelé zjistili, že už nemohou u této společnosti vybírat peníze ze svých účtů.
Finiko vybízelo uživatele k investování s bitcoinem nebo s tetherem, přičemž slibovalo měsíční výnosy až 30 %. Nakonec spustilo i vlastní měnu a obchodovalo s ní na několika burzách.
Podle deníku the Moscow Times stál v čele společnosti populární instagramový influencer Kirill Doronin, který je spojován i s jinými Ponziho schématy. Článek uvádí, že Finiko dokázalo využít prohlubujících se ruských ekonomických obtíží způsobených i pandemií covidu-19 a přilákalo uživatele, kteří si v tíživé existenční situaci chtěli přivydělat.
Během zhruba 19 měsíců, kdy byla společnost aktivní, obdržela bitcoiny v hodnotě přes 1,5 miliardy dolarů, a to formou více než 800 000 jednotlivých vkladů. Počty jednotlivých obětí zodpovědných za tyto vklady ale nejsou známy.
Stejně jako v případě většiny podobných podvodů získávala společnost Finiko finanční prostředky od svých obětí hlavně na běžných burzách. Ve studii Crypto Crime Report se ale můžeme dočíst i to, že Finiko obdrželo finance také od společnosti identifikované jako pračka špinavých peněz se sídlem v Rusku.
Tato společnost si přišla ke kryptoměnám v hodnotě milionů dolarů z účtů napadených ransomwarem (škodlivým programem, jenž blokuje počítačový systém nebo šifruje data v něm zapsaná a pak požaduje od oběti výkupné za obnovení přístupu). Dělo se tak hackerskými útoky na burzy nebo jinými formami trestné činnosti v oblasti kryptoměn. Ačkoli částka, kterou Finiko od této společnosti dostala, je poměrně malá – celkem méně než jeden bitcoin –, exemplárně ukazuje, jak lze kryptoměny využít i k praní peněz pocházejících z jiných kriminálních činností. I když v tomto případě podvodník podle všeho napálil podvodníka.
Krátce po krachu společnosti Finiko v červenci 2021 ruské úřady Doronina zatkly a později dopadly také Ilgize Šakirova, jednoho z Doroninových klíčových partnerů při provozování Ponziho schématu. Oba muži zůstávají ve vazbě a na zbytek původního týmu společnosti Finiko byl vydán zatykač.
Nový druh podvodu
Další změna, jež přispěla k nárůstu kryptoměnových podvodů v roce 2021, je vznik takzvaných rug pulls. Stejně jako u většiny nové terminologie v oblasti kryptoměn není definice „rug pulls“ pevně daná, obecně se ale používá pro případy, kdy vývojáři vybudují něco, co vypadá jako legitimní kryptoměnový projekt s peněženkou pro příjem kryptoměn a s investičními příležitostmi, které však reálně neexistují. Peníze investorů pak zmizí i s vývojáři. V roce 2021 byly tímto způsobem ukradeny kryptoměny v hodnotě více než 2,8 miliardy dolarů.
Společnosti se snaží
Tento typ podvodů, často zaměřený na nové uživatele, představuje jednu z největších hrozeb pro další přijetí kryptoměn. Některé kryptoměnové firmy proto podnikají inovativní kroky, aby využily data z blockchainu k ochraně svých klientů a odhalily podvody v zárodku, ještě než potenciální oběti provedou vklady.
Hlavní kryptoměnové platformy, tedy burzy, jsou v ideální pozici, aby proti podvodům bojovaly a vzbudily větší důvěru v kryptoměny tím, že uživatele varují, nebo jim dokonce zabrání v provádění těchto pochybných transakcí.
Touto cestou se například vydala přední kryptoměnová platforma Luno, která působí ve více než 40 zemích, přičemž obzvláště silně je zastoupena v Jihoafrické republice. V roce 2020 se na jihoafrické uživatele kryptoměn zaměřila podezřelá nabídka slibující absurdně vysoké investiční výnosy. Společnost Luno ale poznala, že její uživatelé jsou ohroženi, a ve spolupráci s Chainalysis se rozhodla podniknout protiopatření.
Prvním krokem byla varovná a informační kampaň. Pomocí zpráv v aplikaci, článků v centru nápovědy, e-mailů, webinářů, příspěvků na sociálních sítích, videí na YouTube a rozhovorů společnost Luno svým uživatelům ukázala, jak rozpoznat signály, které naznačují, že investiční příležitost je pravděpodobně podvod, a takto své klienty rovněž naučila, jak se vyhýbat nabídkám, jež vypadají příliš dobře na to, aby byly pravdivé.
Luno tak ukázala, že se lze bránit a boj proti podvodům s kryptoměnami nelze ponechat pouze na orgánech činných v trestním řízení a regulačních opatřeních. Důležitou roli musí sehrát i kryptoměnové podniky a finanční instituce.