Ževagův „vysavač“. Policie zadržela ukrajinského oligarchu Ževaga, měl tunelovat banku i české slévárny

Ukrajinský miliardář, bankéř a politik Konstantin Ževago byl koncem minulého roku zadržen francouzskou policií, a to kvůli podezření ze zpronevěry více než sta milionů dolarů. Ty měl podle vyšetřovatelů vyvést z banky Finance and Credit, kterou vlastnil, přes síť offshorových firem. O několik let později použil stejný systém i při tunelování dvou slévárenských firem v Česku. O Ževagovo působení v Česku se ale místní policie nezajímá.

Miliardář v Kristových letech

Konstantin Ževago. Zdroj: data.rada.gov.ua

Časopis Forbes v roce 2008 v článku „Miliardář v Kristových letech“ o 34letém Konstantinu Ževagovi napsal, že je „nejmladším evropským self-made miliardářem“. V té době Ževagova hvězda skutečně strmě stoupala – kromě obrovského majetku se mu dařilo kumulovat i politické funkce. V pouhých 24 letech byl zvolen poslancem ukrajinského parlamentu a zastával řadu dalších funkcí v parlamentních komisích zabývajících se ekonomickými otázkami.

Ževago obdržel poslanecký mandát v roce 2006 za stranu „Blok Julije Tymošenko“, kterou velkoryse finančně podporoval. Podle uniklých dat ukrajinské kontrarozvědky SBU, k nimž získala přístup neziskovka Wikileaks, vytvořil důmyslný systém kupování voličů. Peníze nic netušících klientů, kteří měli bankovní účty v Ževagově bance, používal k uplácení voličů a regionálních úředníků, aby podporovali političku Tymošenko. Nakolik o tomto systému věděla někdejší předsedkyně ukrajinské vlády, není jasné.

Poslanecký mandát Ževago zastával až do roku 2019. Jeho kariérní pád přišel pár dní po Vánocích 2022, kdy byl v hotelu ve francouzských Alpách zatčen. Podle agentury ČTK je stíhaný právě kvůli zpronevěře více než stovky milionů dolarů, jež měl podle vyšetřovatelů vytunelovat přes své offshorové firmy z ukrajinské banky Finance and Credit, v níž vlastnil 99% podíl. Stejná offshorová finanční schémata použil i při finančních machinacích, které poslaly do úpadku dvě české slévárny. V Česku tyto podvody ale nikdo nevyšetřuje.

Šikovný bankéř

Ževagova kariéra začala už v 19 letech, kdy nastoupil jako čerstvý vysokoškolský student na pozici finančního ředitele jedné z největších ukrajinských soukromých bank Finance and Credit, kde o tři roky později získal většinový podíl v její holdingové společnosti. Ve 22 letech se tak stal jedním z nejmladších prezidentů velké banky v Evropě. 

Banka Finance and Credit. Zdroj: https://minfin.com.ua/

Ukrajinská média přinesla hned několik vysvětlení, jak se Konstantin Ževago na tyto prominentní pozice dostal. Podle novinářů šikovně využil svých kontaktů ze studií na Kyjevské národní ekonomické škole, kde studovaly i děti ukrajinských poslanců a ministrů. Jeden z nich, syn poslanсe a ministra dopravy Valerije Čerepa, se stal jeho prvním byznysovým partnerem.

Jak napsal ukrajinský list Dělo: „Ževagův podnikatelský styl spočíval v nákupu úpadkových, ale slibných a strategicky důležitých podniků. Podnikatel tímto způsobem získal kremenčugskou automobilku AvtoKrAZ, krymskou loděnici Zaliv a více než 20 dalších podniků z potravinářského, farmaceutického a těžebního průmyslu.“ 

Souběžně s nákupem nových podniků vytvářel i síť offshorových firem v daňových rájích. K čemu tuto síť anonymních skořápkových firem potřeboval, nikdy veřejně nevysvětlil.

Skořápky

Když v roce 2014 v Ukrajině propukla bankovní krize a téměř polovina tamních bank zkrachovala, vyšlo najevo, že z Ževagovy banky Finance and Credit zbyla jen prázdná skořápka. Ukrajinské úřady tak zjistily, k čemu Ževago síť offshorů potřeboval – k vyvedení peněz svých klientů do zahraničí. Podle prokurátorů měl mezi lety 2007 a 2012, tedy v době, kdy nejen vlastnil banku, ale i vykonával funkci poslance, vyvést v přepočtu 2,3 miliardy korun. 

S operací mu pomáhalo i vedení banky, de facto jeho podřízení. V roce 2015 banka Finance and Credit kvůli těmto machinacím zkrachovala. Ukrajinské úřady bývalého majitele obvinily ze zpronevěry peněz a v roce 2017 zmrazily část Ževagových ukrajinských majetků. O dva roky později byl na něj vydán ukrajinský zatykač, to už ale podnikatel žil v zahraničí – střídavě v Londýně a Dubaji.

„Ževagův byznys fungoval jako vysavač. Vysával peníze klientů banky, aby je mohl půjčit vlastním podnikům. Když banka zkrachovala, našel si nový zdroj a začal ‚vysávat‘ Ferrexpo neboli spojení velkých železáren, jejichž byl spolumajitelem,“ konstatoval tehdy zástupce Fondu pojištění vkladů Maxim Garus. 

Co se s vyvedenými penězi stalo, se dodnes nepodařilo objasnit. Jisté je, že v době, kdy tyto nezákonné operace probíhaly, Ževago ovládl dvě české slévárny–- kutnohorskou ČKD Kutná Hora a českobudějovickou SCB Foundry. K nákupu obou podniků použil jednu ze svých offshorových firem Integrated Rail-Casting Company Limited (IRCCL), která hrála roli skrýše na peníze z vytunelované ukrajinské banky. 

Jak si Ževago vydělal na slévárny?

Odkud vzal Ževago peníze na nákup dvou českých sléváren, lze pochopit z veřejně dostupného spisu londýnského Vrchního soudu. Na ten se v roce 2021 obrátil ukrajinský Fond pojištění vkladů (DGF) s cílem získat 582,5 milionů dolarů od Konstantina Ževaga, tří britských společností a jednoho občana Spojeného království, kteří se podíleli na tunelování ukrajinské banky Finance and Credit. Soudce tenkrát dospěl k závěru, že britský soud nedisponuje dostatečnou znalostí ukrajinské legislativy, která je potřebná k posouzení případu, ale podle jeho názoru měl Fond dostatek důkazů k vydání mezinárodního zatykače na Ževaga. 

Z materiálů shromážděných Fondem a Státním vyšetřovacím úřadem Ukrajiny, který je součástí zmíněného spisu, vyplývá, že do korupčního schématu na zpronevěru peněz ukrajinské banky Finance and Credit byl zapojen její bývalý místopředseda představenstva, vedoucí jednoho z oddělení a další vrcholoví manažeři včetně Ževagova bratra Olega. Dokument podrobně popisuje schémata vývodu peněz z banky, na nichž se jmenovaní podíleli.

A to i prostřednictvím kyperské společnosti Nasterno Commercial Limited, jež v roce 2007 získala v rakouské privátní bance Meinl Bank a v lichtenštejnské bance Frick Bank úvěry ve výši 113 milionů dolarů (v té době 2,3 miliardy korun). Jako záruka na úvěry posloužily korespondenční účty ve stejné hodnotě, které ukrajinská banka Finance and Credit založila u Meinlu a Fricku. Když Nasterno půjčky nesplatila, zahraniční banky peníze na korespondenčních účtech Finance and Credit zmrazily. Tyto peníze následně přesto putovaly na účty dalších offshorů, mezi nimiž je i Ževagova firma Integrated Rail-Casting Company Limited (IRCCL), jež později ovládla české slévárny ČKD Kutnou Horu a SCB Foundry.

Ukrajinským úřadům se podařilo zjistit, komu offshory patřily. Společnost Nasterno založil v roce 2007 samotný Ževago. O několik měsíců později ji převedl na společnost Maxtel Assets limited, kterou nejdříve vlastnil místopředseda představenstva ukrajinské banky Finance and Credit Sergej Borisov a později Ževagův osobní asistent Alexander Děmčenko.

Během výslechu na Státním vyšetřovacím úřadu Demčenko potvrdil, že pokyny ohledně Nasterna dostával osobně od Ževaga, zatímco další místopředseda představenstva banky Oleg Šapkin měl na starosti změnu vlastnictví u založených firem. Demčenko také uvedl, že dle Ževagových instrukcí dokumenty týkající se Nasterna a Maxtelu zničil.

 

Podvodná Meinl Banka

Klíčovou roli v tomto schématu hrála povaha bank poskytujících půjčku Ževagovým offshorům. Například rakouská banka Meinl je známá tím, že dlouhá léta zavírala oči před špinavými penězi proudícími z bývalého východního bloku. Novináři OCCRP získali důkazy, že Meinl pomáhala bankéřům v Ukrajině, Litvě a Lotyšsku vytunelovat obrovské množství peněz z dalších ukrajinských bank těsně před jejich bankrotem. Podobně dopadla i Finance and Credit, která byla zlikvidována v roce 2015.

 

Schéma vyvádění peněz přes Meinl Bank. Zdroj: OCCRP

 

Ukrajinské banky obvykle ručily vlastním kapitálem za půjčku offshorovým společnostem s neprůhledným vlastnictvím nebo přímou vazbou na vlastníky samotných bank. „Dlužník“ pak půjčku nesplatil, což Meinl přimělo k uplatnění záruky a převedení dlužné částky od banky, jež za půjčku ručila.

 

Ukrajinský fond pojištění vkladů (DGF) odhaduje, že účty v Meinl použilo 14 bank k přesunu 385,6 milionů dolarů a 75,7 milionů eur (což je v přepočtu více než 10 miliard korun), které zmizely během ukrajinské finanční krize.

Autorka textu: Kristina Vejnbender
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Laurent Cipriani